Daňová reforma: Jednodušší výběr daní a změny výjimek

Platba daní, sociálního a zdravotního pojištění na jednom místě

V rámci první fáze III. pilíře daňové reformy plánuje vláda zřídit tzv. Jednotné inkasní místo (JIM). Zatímco v současnosti musí každý daňový subjekt s finančními úřady i dalšími orgány správy sociálního zabezpečení či zdravotními pojišťovnami komunikovat zvlášť, od roku 2013 se budou daně, sociální a zdravotní pojištění odvádět jednomu orgánu finanční správy. Pro jednodušší platbu daní a odvodů vznikne jeden společný formulář a osobní daňový účet.

Vláda chce těmito návrhy snížit administrativní náklady na správu daní a pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění, a to jak pro poplatníky, tak pro stát.

Celkové zjednodušení daňového systému

Pravidla pro platbu sociálního a zdravotního pojištění i správu daní by podle návrhu ministerstva financí jednotně podléhala daňovému řádu. Zjednodušení by spočívalo také ve sjednocení terminologie, základů daně a pojistných, procesních institutů a pravidel.

Nově by se měla také sjednotit daň z příjmu a darovací daň, která má činit 19 procent. Návrh počítá také se sjednocením sazby pojistného pro podnikatele a zaměstnance na 6,5 procentech či zdaňovací období daně z příjmu fyzických osob a pojistných období na sociální zabezpečení na roční bázi.

Změnit by se měla i komunikace se správcem daně. Ta by se měla zjednodušit díky daňové informační schránce, která nabízí i možnost elektronického podání bez elektronického podpisu.

Zrušení superhrubé mzdy a některých slev

Vláda také bude ještě řešit zrušení konceptu superhrubé mzdy se sazbou 15 procent. Nová sazba daně má být vypočítávána z hrubé mzdy, a to ve výši 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění se mají také změnit. Nyní by byly realizovány formou daně z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.

Návrh také ruší některé daňové úlevy, jako jsou například slevy na stravenky nebo režijní jízdenky. Tímto krokem dojde k odstranění řady výjimek, a tedy k nastavení rovnějších podmínek pro poplatníky. V souvislosti se zrušením výjimek v oblasti daňového osvobození se navrhuje jako určitou kompenzaci zavést u zaměstnanců zvláštní slevu na dani ve výši 3 000 Kč ročně.

Provozovatelé loterií přijdou o osvobození z daně z příjmu

Ministerstvo financí navrhuje také zavedení nulového zdanění subjektů kolektivního investování a důsledného zdanění výplat ze systému, povinné elektronické formy u vybraných podání či odvod z provozování loterií. Ty by měl nově spravovat příslušný finanční úřad, přičemž výnosy z těchto loterií a dalších her budou rozděleny mezi státní a obecní rozpočty. Návrh zákona již také nepočítá s osvobozením od daně z příjmů nabytých provozováním loterií.

Osoby povinné k dani budou moci uskutečnit povinnou registraci k DPH již při obratu 750 tisíc korun. Nyní musí jejich obrat činit minimálně jeden milion.

Daňovou a celní správu čekají systémové změny

Vláda schválila změnu organizace a systém daňové a celní správy. Návrh změn koncipuje Finanční správu ČR jako soustavu správních úřadů, které budou mít na starosti správu daní. Její součástí bude Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, kterých má vzniknout namísto současných 199 jen čtrnáct, a to dle působnosti vyšších územně správních celků. Finanční ředitelství, kterých je v dnešní době celkem osm, budou zrušena.

Vzniknout má také Specializovaný finanční úřad. Instituce by měla mít celostátní působnost a bude se týkat pouze některých daňových subjektů, jako jsou například banky či pojišťovny. Oddělí tak velké či specifické daňové subjekty a zpřehlední dohled nad nimi.

Nová organizační struktura Celní správy ČR

Vláda dále schválila návrh nové organizační struktury celních orgánů. Nově by měl být zaveden dvoustupňový systém řízení. Přechod na tento systém vychází mimo jiné také z doporučení světové banky ke koncepci Jednotného inkasního místa. Dvoustupňový systém řízení je rovněž jedním ze základních předpokladů přechodu na princip procesního řízení.

V současnosti tvoří celní správu třístupňová soustava orgánů, kterými jsou Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů.

Součástí nové organizační struktury celní správy by mělo být Generální ředitelství cel, čtrnáct krajských celních úřadů a celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni, který by dohlížel na vnější hranici Evropské unie na území České republiky.

Právní úprava se týká také zpřesnění práv a povinností celníků. Rovněž je pak přizpůsobuje úpravě kompetencí příslušníků jiných bezpečnostních sborů. V rámci správních řízení by se tak měla nově rozšířit kompetence generálního ředitele. Ministerstvu ale zůstane povinnost řešení záležitostí služebního poměru celníků.

Zdroj: Vláda ČR