3.       Tento IFRS použijí všechny účetní jednotky pro všechny druhy finančních nástrojů, kromě:

a)       těch majetkových účastí v dceřiných společnostech, přidružených společnostech a společných podnicích, o nichž se účtuje v souladu s IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka, IAS 28 Investice do přidružených podniků nebo IAS 31 Vykazování účasti ve společném podnikání. V určitých případech však standard IAS 27, IAS 28 nebo IAS 31 umožňují účetní jednotce účtovat o účastech v dceřiných společnostech, přidružených společnostech a společných podnicích podle IAS 39; v těchto případech musí účetní jednotky uplatnit nejen požadavky na zveřejňování podle tohoto IFRS, ale i podle IAS 27, IAS 28 nebo IAS 31. Účetní jednotky použijí tento IFRS také na všechny deriváty spojené s účastmi v dceřiných společnostech, přidružených společnostech a společných podnicích, pokud daný derivát nenaplňuje definici nástroje vlastního kapitálu podle IAS 32;

b)       práv a povinností zaměstnavatele, které vyplývají z plánů zaměstnaneckých požitků, na něž se vztahuje standard IAS 19 Zaměstnanecké požitky;

c)       [zrušeno]

d)       pojistných smluv podle jejich definice v IFRS 4 Pojistné smlouvy. Tento IFRS se nicméně vztahuje na deriváty vložené do pojistných smluv, jestliže IAS 39 vyžaduje jejich samostatné účtování. Navíc vydávající použije tento IFRS pro smlouvy o finančních zárukách, pokud účtuje a oceňuje smlouvy podle IAS 39, avšak použije IFRS 4, pokud zvolí v souladu s odst. 4 písm. d) standardu IFRS 4 možnost použít IFRS 4 pro jejich účtování a ocenění;

e)       finančních nástrojů, smluv a závazků z transakcí odvozených z hodnoty akcií, na něž se vztahuje IFRS 2 Úhrady vázané na akcie. Výjimku tvoří smlouvy, které spadají pod odstavce 5 až 7 IAS 39.

f)       nástrojů, které musejí být v souladu s odstavci 16A a 16B nebo odstavci16Ca 16D IAS 32 klasifikovány jako kapitálové nástroje.

4.       Tento IFRS se vztahuje na zaúčtované a nezaúčtované finanční nástroje. Zaúčtované finanční nástroje zahrnují finanční aktiva a finanční závazky, na které se vztahuje IAS 39. Nezaúčtované finanční nástroje zahrnují některé finanční nástroje, na které se sice nevztahuje IAS 39, avšak vztahuje se na ně tento IFRS (např. některé úvěrové přísliby).

5.       Tento IFRS se vztahuje na kupní nebo prodejní smlouvy týkající se nefinančních položek, na něž se vztahuje IAS 39 (viz odstavce 5–7 standardu IAS 39).

6.       Pokud tento IFRS vyžaduje zveřejnění informací o jednotlivých třídách finančních nástrojů, musí účetní jednotka rozdělit finanční nástroje do tříd odpovídajících povaze zveřejňovaných informací a zohlednit přitom charakteristické rysy těchto finančních nástrojů. Účetní jednotka poskytne dostatečně podrobné informace k tomu, aby bylo možné provést odsouhlasení s jednotlivými řádky výkazu o finanční situaci.

7.       Účetní jednotka zveřejní informace, které uživatelům její účetní závěrky umožní zhodnotit význam finančních nástrojů pro její finanční pozici a finanční výkonnost.

Výkaz o finanční situaci

Kategorie finančních aktiv a finančních závazků

8.       Účetní hodnota každé z následujících kategorií, které jsou vymezeny v IAS 39, musí být zveřejněna buď ve výkazu o finanční situaci, nebo v příloze:

a)       finanční aktiva v reálné hodnotě vykázaná do zisku nebo ztráty rozdělená na i) ta, která byla takto klasifikována při prvotním zaúčtování, a ii) ta, která byla klasifikována jako finanční aktiva určená k obchodování v souladu s IAS 39;

b)       investice držené do splatnosti;

c)       úvěry a jiné pohledávky;

d)       realizovatelná finanční aktiva;

e)       finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty rozdělená na i) ty, které byly takto klasifikovány při prvotním zaúčtování, a ii) ty, které byly klasifikovány jako finanční závazky určené k obchodování v souladu s IAS39, a

f)       finanční závazky oceněné zůstatkovou hodnotou.

Finanční aktiva nebo finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty

9.       Pokud účetní jednotka určila úvěr nebo jinou pohledávku (nebo skupinu úvěrů či jiných pohledávek) jako oceněné v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty musí zveřejnit:

a)       maximální míru úvěrového rizika (viz odst. 36 písm. a)) vyplývající z úvěru nebo jiné pohledávky (anebo ze skupiny úvěrů či jiných pohledávek) k datu účetní závěrky;

b)       o kolik případné související úvěrové deriváty či podobné nástroje omezují maximální míru úvěrového rizika;

c)       výši změn reálné hodnoty úvěru nebo jiné pohledávky (anebo skupiny úvěrů či jiných pohledávek) během vykazovaného období a kumulovaně, které vyplývají ze změn úvěrového rizika finančního aktiva, určené buď:

i)        jako výše změny reálné hodnoty, která nenastala v důsledku změn tržních podmínek, které způsobují vznik tržního rizika, nebo

ii)       pomocí jiné metody, která dle účetní jednotky věrněji zobrazuje výši změny reálné hodnoty v důsledku změn úvěrového rizika spojeného s aktivem.

Změny tržních podmínek, jež způsobují vznik tržního rizika, zahrnují změny zjištěné (referenční) úrokové sazby, ceny komodit, měnového kurzu, cenového nebo úrokového indexu;

d)       výši změny reálně hodnoty souvisejících úvěrových derivátů či podobných nástrojů, k níž došlo během vykazovaného období a kumulovaně od okamžiku zařazení úvěru či jiné pohledávky.

10.     Jestliže účetní jednotka ocenila finanční závazek v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty v souladu s odstavcem 9 IAS 39, zveřejní:

a)       výši změn reálné hodnoty finančního závazku v průběhu vykazovaného období a kumulovaně, které vyplývají ze změn úvěrového rizika tohoto závazku, určené buď:

i)        jako výše změny reálné hodnoty, která nenastala v důsledku změn tržních podmínek, které způsobují vznik tržního rizika (viz dodatek B odstavec B4), nebo

ii)       pomocí jiné metody, která dle účetní jednotky věrněji zobrazuje výši změny reálné hodnoty v důsledku změn úvěrového rizika spojeného se závazkem.

Změny tržních podmínek, jež způsobují vznik tržního rizika, zahrnují změny referenční úrokové sazby, ceny jiného finančního nástroje účetní jednotky, ceny komodit, měnového kurzu, cenového nebo úrokového indexu. U smluv obsahujících prvek, který výši plnění váže na hodnotu podílové jednotky (unit-linking feature), změny tržních podmínek zahrnují změny ve výkonnosti příslušného interního nebo externího investičního fondu;

b)       rozdíl mezi účetní hodnotou finančního závazku a částkou, kterou je účetní jednotka smluvně vázána zaplatit držiteli závazku při splatnosti.

11.     Účetní jednotka zveřejní:

a)       metody, které použila k tomu, aby vyhověla požadavkům odst. 9 písm. c) a odst. 10 písm. a), nebo

b)       pokud se účetní jednotka domnívá, že informace, které zveřejnila, aby splnila požadavky odst. 9 písm. c) a odst. 10 písm. a) věrně nezobrazují změnu reálné hodnoty finančního aktiva nebo finančního závazku způsobenou změnou úvěrového rizika, důvody, proč k takovému závěru dospěla, a faktory, jež jsou dle jejího mínění relevantní.

Reklasifikace

12.     Jestliže účetní jednotka reklasifikovala finanční aktivum (podle odstavců 51–54 IAS 39) na aktivum oceňované:

a)       v pořizovací ceně nebo zůstatkové hodnotě místo reálné hodnoty, nebo

b)       v reálné hodnotě místo pořizovací ceny či zůstatkové hodnoty,

zveřejní výši částky reklasifikované do každé kategorie a z každé kategorie a důvod uvedené reklasifikace.

12A.   Jestliže účetní jednotka reklasifikovala finanční aktivum z kategorie reálné hodnoty vykázané do zisku nebo do ztráty podle odstavce 50B nebo 50D IAS 39 nebo z kategorie realizovatelné podle odstavce 50E IAS 39, zveřejní:

a)       výši částky reklasifikované do každé kategorie a z každé kategorie;

b)       u každého vykazovaného období až do odúčtování účetní hodnotu a reálnou hodnotu všech finančních aktiv, jež byla reklasifikována ve stávajícím vykazovaném období i v předchozích vykazovaných obdobích;

c)       Jestliže bylo finanční aktivum reklasifikováno podle odstavce 50B, že se jednalo o neobvyklou situaci, a skutečnosti a okolnosti nasvědčující tomu, že se jednalo o neobvyklou situaci;

d)       u vykazovaného období, během něhož bylo finanční aktivum reklasifikováno, zisk nebo ztrátu v reálné hodnotě finančního aktiva vykázané do zisku nebo do ztráty nebo do jiného souhrnného příjmu v uvedeném vykazovaném období i v předchozím vykazovaném období;

e)       u každého vykazovaného období po reklasifikaci (včetně vykazovaného období, během něhož bylo finanční aktivum reklasifikováno) až do odúčtování finančního aktiva zisk nebo ztrátu v reálné hodnotě, jež by byly vykázány do zisku nebo do ztráty nebo do jiného souhrnného příjmu, pokud by finanční aktivum nebylo reklasifikováno, a zisk, ztrátu, výnos nebo náklad vykázané do zisku nebo do ztráty;

f)       efektivní úrokovou míru a odhadované částky peněžních toků, jejichž zpětné získání účetní jednotka očekává, ke dni reklasifikace finančního aktiva.

Odúčtování

13.     Účetní jednotka mohla převést finanční aktiva takovým způsobem, že část nebo všechna finanční aktiva nesplňují kritéria pro odúčtování (viz odstavce 15–37 IAS 39). U každé třídy takových finančních aktiv účetní jednotka zveřejní:

a)       povahu aktiv;

b)       povahu rizik a výhod z vlastnictví, kterým zůstává vystavena;

c)       pokud účetní jednotka nadále vykazuje všechna aktiva, účetní hodnoty těchto aktiv a souvisejících závazků, a

d)       pokud účetní jednotka nadále vykazuje aktiva v rozsahu své spoluodpovědnosti, pak celkovou hodnotu aktiva, hodnotu trvajícího podílu účetní jednotky na tomto aktivu a účetní hodnotu souvisejícího závazku.

Kolaterál

14.     Účetní jednotka zveřejní:

a)       účetní hodnotu finančních aktiv, která poskytla jako kolaterál za závazky nebo podmíněné závazky, včetně částek, které byly překlasifikovány v souladu s odst. 37 písm. a) standardu IAS39, a

b)       podmínky poskytnutí.

15.     Pokud účetní jednotka přijala kolaterál (finanční či nefinanční aktivum) a je oprávněna tento kolaterál prodat nebo dále znovu poskytnout i v případě, že nedojde k nesplnění závazku majitele kolaterálu, zveřejní:

a)       reálnou hodnotu drženého kolaterálu;

b)       reálnou hodnotu každého takového kolaterálu, který byl prodán či znovu poskytnut, a zda má účetní jednotka povinnost jej vrátit, a

c)       podmínky spojené s užitím kolaterálu.

Rezervy na úvěrové ztráty

16.     Pokud mají finanční aktiva sníženou hodnotu v důsledku úvěrových ztrát a účetní jednotka zachycuje toto snížení hodnoty na samostatném účtu (např. na účtu opravných položek nebo podobném účtu používaném pro zachycení souhrnného snížení hodnoty aktiv) namísto přímého snížení účetní hodnoty aktiva, zveřejní sesouhlasení změn na tomto účtu během účetního období u každé třídy finančních aktiv.

Složené finanční nástroje s více vloženými deriváty

17.     Jestliže účetní jednotka vydala nástroj, který obsahuje jak závazkovou, tak kapitálovou složku (viz odstavec 28 IAS 32) a tento nástroj má několik vložených derivátů, jejichž hodnoty jsou vzájemně závislé (např. svolatelný konvertibilní dluhový nástroj), musí existenci těchto skutečností zveřejnit.

Selhání a porušení závazku

18.     U přijatých úvěrů uznaných k datu účetní závěrky musí účetní jednotka zveřejnit:

a)       podrobnosti o selhání při splácení jistiny, úroků, umořovacích fondů nebo splátkových režimů těchto úvěrů během účetního období;

b)       účetní hodnotu přijatých úvěrů v selhání ke konci účetního období, a

c)       zda bylo selhání napraveno nebo byla sjednána změna smluvních podmínek ještě před schválením účetní závěrky.

19.     Pokud v průběhu vykazovaného období došlo k jinému porušení podmínek úvěrové smlouvy než k těm, která jsou popsány v odstavci 18, účetní jednotka zveřejní tytéž informace, jaké vyžaduje odstavec 18, jestliže půjčovatel na základě těchto porušení může požadovat zrychlené splácení úvěru (pokud nedošlo k nápravě porušení nebo nebyly sjednány nové podmínky úvěru nejpozději v den účetní závěrky).

Výkaz o úplném výsledku

Výnosy, náklady, zisky nebo ztráty

20.     Účetní jednotka zveřejní následující položky výnosů, nákladů, zisků nebo ztrát ve výkazu o úplném výsledku nebo v komentáři:

a)       čisté zisky nebo ztráty z:

i)        finančních aktiv nebo finančních závazků v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty samostatně za finanční aktiva nebo finanční závazky, které byly jako takové klasifikovány při prvotním zachycení, a finančních aktiv nebo finančních závazků klasifikovaných v souladu s IAS 39 jako finanční aktiva a finanční závazky určené k obchodování,

ii)       realizovatelných finančních aktiv; přičemž vykáže samostatně výši zisku nebo ztráty zúčtovanou v ostatním úplném výsledku v průběhu období a částka reklasifikovaná z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku za období,

iii)      investic držených do splatnosti,

iv)      úvěrů a jiných pohledávek a

v)       finančních závazků oceněných zůstatkovou hodnotou;

b)       celkové úrokové výnosy a náklady (vypočítané pomocí metody efektivní úrokové míry) finančních aktiv nebo finančních závazků, které nejsou v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty;

c)       výnosy nebo náklady z poplatků (nikoli však částky zohledňované při určování efektivní úrokové sazby) z:

i)        finančních aktiv nebo finančních závazků, které nejsou v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty, a

ii)       svěřeneckých fondů a jiných fiduciárních činností, jež vedou k držení nebo investování aktiv jménem fyzických osob, svěřeneckých fondů, penzijních plánů a dalších institucí;

d)       částku úrokových výnosů z finančních aktiv se sníženou hodnotou podle odstavce AG93 IAS39 a

e)       výši ztráty ze snížení hodnoty pro každou třídu finančních aktiv.

Další zveřejnění

Účetní zásady

21.     V souladu s odstavcem 117 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) musí účetní jednotka ve shrnutí účetních pravidel zveřejnit, jakou oceňovací základnu (nebo základny) použila při sestavování účetní závěrky, aplikované účetní zásady, které jsou významné pro pochopení účetní závěrky.

Zajišťovací účetnictví

22.     Účetní jednotka zveřejní následující údaje samostatně o každém druhu zajištění popsaném v IAS 39 (tj. zajištění reálné hodnoty, zajištění peněžních toků a zajištění čistých investic do zahraniční jednotek):

a)       popis jednotlivých druhů zajištění;

b)       popis finančních nástrojů použitých jako zajišťovací a jejich reálné hodnoty k datu účetní závěrky a

c)       charakter zajišťovaných rizik.

23.     V případě zajištění peněžních toků účetní jednotka zveřejní:

a)       období, v nichž se peněžní toky očekávají a v nichž by měly ovlivnit zisk nebo ztrátu;

b)       popis všech očekávaných transakcí, u nichž bylo v minulosti použito zajišťovací účetnictví, ale jejichž realizace se již nepředpokládá;

c)       částku, která byla zúčtována v účetním období v ostatním úplném výsledku;

d)       částku, která byla reklasifikována z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku za období, přičemž vykáže částku zahrnutou do jednotlivých řádků ve výkazu o úplném výsledku; a,

e)       částku, která byla odúčtována během příslušného účetního období z vlastního kapitálu a zahrnuta do vstupní pořizovací ceny nebo jiné účetní hodnoty nefinančního aktiva nebo nefinančního závazku, jejichž pořízení či vznik bylo zajištěnou, vysoce pravděpodobnou očekávanou transakcí.

24.     Účetní jednotka zveřejní samostatně:

a)       v případě zajištění reálné hodnoty zisk nebo ztrátu z:

i) zajišťovacího nástroje a

ii) ze zajištěné položky v důsledku zajištěného rizika;

b)       neúčinnost zajištění peněžních toků zahrnutou do zisku nebo ztráty a

c)       neúčinnost zajištění čistých investic v zahraničních jednotkách zahrnutou do zisku nebo ztráty.

Reálná hodnota

25.     S výjimkou toho, co je uvedeno v odstavci 29, zveřejní účetní jednotka pro každou skupinu finančních aktiv a finančních závazků (viz odstavec 6) reálnou hodnotu dané skupiny aktiv a závazků tak, aby ji bylo možné porovnat s její účetní hodnotou.

26.     Při zveřejňování reálných hodnot rozdělí účetní jednotka finanční aktiva a finanční závazky do skupin a započítává je pouze do té míry, do jaké jsou jejich příslušné účetní hodnoty započteny ve výkazu o finanční situaci.

27      Účetní jednotka zveřejní u každé skupiny finančních nástrojů metody, a pokud byly použity oceňovací techniky, rovněž předpoklady, z nichž se vycházelo při určení reálných hodnot jednotlivých skupin finančních aktiv nebo finančních závazků. Bude-li to například přicházet v úvahu, účetní jednotka zveřejní informace o předpokladech týkajících se rozsahu předčasného splácení, míry odhadovaných ztrát z úvěrů, úrokových sazeb nebo diskontních sazeb. V případě, že došlo ke změně oceňovací techniky, účetní jednotka tuto změnu zveřejní spolu s důvody, které k této změně vedly.

27A    Aby bylo možné zveřejnit informace požadované v odstavci 27B, provede účetní jednotka klasifikaci určení reálné hodnoty za použití hierarchie reálné hodnoty, která odráží význam vstupních údajů použitých při oceňování. Hierarchie reálné hodnoty má tyto úrovně:

(a)     kótované ceny (neupravené) na aktivních trzích pro identická aktiva nebo závazky (úroveň 1);

(b)     vstupní údaje jiné než kótované ceny obsažené v úrovni 1, které je možné zjistit u aktiva nebo závazku, a to buď přímo (např. jako ceny), nebo nepřímo (např. odvozením od cen) (úroveň 2); a

(c)      vstupní údaje pro aktivum nebo závazek, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (nezjistitelné údaje) (úroveň 3).

Úroveň hierarchie reálné hodnoty, do níž je celkové ocenění reálnou hodnotou zařazeno, se stanovuje na základě vstupních údajů s nejnižší úrovní, které jsou významné pro celkové ocenění reálnou hodnotou. K tomuto účelu se význam vstupních údajů stanovuje v porovnání s celkovým oceněním reálnou hodnotou. Pokud ocenění reálnou hodnotou používá zjistitelné vstupní údaje, které vyžadují významnou úpravu založenou na nezjistitelných údajích, jedná se o ocenění úrovně 3. Stanovení významu konkrétního vstupního údaje ve vztahu k celkovému ocenění reálnou hodnotou vyžaduje úsudek a zvážení faktorů specifických pro dané aktivum nebo závazek.

27B    V případě ocenění reálnou hodnotou, které bude vykázáno ve výkazu o finanční pozici, zveřejní účetní závěrka u každé skupiny finančních nástrojů:

(a)     úroveň v hierarchii ocenění reálnou hodnotou, do níž je celkové ocenění reálnou hodnotou zařazeno, přičemž ocenění reálnou hodnotou bude rozděleno v souladu s úrovněmi definovanými v odstavci 27A;

(b)     veškeré významné převody mezi úrovní1 aúrovní 2 hierarchie reálné hodnoty a důvody, které k nim vedly. Převody do každé úrovně se musí zveřejnit a vysvětlit odděleně od převodů směrem ven z jednotlivých úrovní. Pro tento účel se význam posuzuje s ohledem na výsledek a celková aktiva nebo celkové závazky;

(c)      u ocenění reálnou hodnotou na úrovni 3 hierarchie reálné hodnoty se zveřejní sesouhlasení počátečních zůstatků s konečnými zůstatky, přičemž zvlášť se zveřejní změny nastalé v průběhu období, které se týkají:

(i)       celkových zisků nebo ztrát za dané období, které jsou vykázány ve výsledku, a vysvětlení, kde jsou ve výkazu o úplném výsledku nebo v samostatném výkaze o finanční situaci uvedeny (za předpokladu, že tam uvedeny jsou);

(ii)      celkových zisků nebo ztrát vykázaných v ostatním úplném výsledku;

(iii)     nákupů, prodejů, emisí a úhrad (každý druh pohybu se zveřejňuje zvlášť); a

(iv)     převodů do úrovně3 aven z této úrovně (např. převody vzniklé v důsledku změn ve zjistitelnosti tržních údajů) a důvody vedoucí k těmto převodům. U významných převodů budou převody do úrovně 3 zveřejněny a vysvětleny odděleně od převodů z úrovně 3 ven;

(d)     celkovou výši zisků nebo ztrát za dané období uvedenou v (c)(i) výše, která je obsažena ve výsledku a která vznikla v důsledku zisků nebo ztrát týkajících se těch aktiv a závazků, které má účetní jednotka v držení na konci účetního období a vysvětlení, kde jsou tyto zisky a ztráty uvedeny ve výkazu o úplném výsledku nebo v samostatném výkazu o finanční situaci (za předpokladu, že tam uvedeny jsou);

(e)     v případě ocenění reálnou hodnotou na úrovni 3 se stanovuje, že pokud by změna jednoho nebo více vstupních údajů použitých u přiměřeně možných alternativních předpokladů významně změnila reálnou hodnotu, zveřejní účetní jednotka tuto skutečnost společně s informací o vlivu těchto změn. Účetní jednotka zveřejní, jak vliv změny na přiměřeně možné alternativní předpoklady vypočítala. Pro tento účel se význam posuzuje s ohledem na výsledek a celková aktiva nebo celkové závazky nebo, jsou-li změny reálné hodnoty vykázány v ostatním úplném výsledku, s ohledem na celkový vlastní kapitál.

Účetní jednotka zveřejní kvantitativní zveřejňované informace požadované v tomto odstavci v tabulce, nebo v jiném formátu, bude-li jiný formát vhodnější.

28.     Není-li trh některého finančního nástroje aktivní, účetní jednotka stanoví jeho reálnou hodnotu s pomocí oceňovacích technik (viz odstavce AG74–AG79 IAS 39). Nejlepším důkazem reálné hodnoty při výchozím zachycení je nicméně transakční cena (tj. reálná hodnota vydaného nebo obdrženého plnění), pokud nebyly splněny podmínky uvedené v odstavci AG76 standardu IAS 39. Z toho vyplývá, že reálná hodnota při výchozím zachycení a částka, která bude určena k danému datu s pomocí oceňovacího postupu, se mohou lišit. Bude-li takový rozdíl existovat, účetní jednotka zveřejní u každé třídy finančních nástrojů:

a)       jakými účetními zásadami se řídila při účtování tohoto rozdílu do nákladů nebo výnosů, aby promítla změnu faktorů (včetně času), které by účastníci trhu brali v úvahu při stanovení ceny (viz odstavec AG76A IAS 39), a

b)       úhrnný rozdíl, jenž má být zúčtován do nákladů nebo výnosů na počátku a na konci účetního období a odsouhlasení změn v zůstatku tohoto rozdílu.

29.     Zveřejnění reálné hodnoty se nevyžaduje:

a)       pokud se účetní hodnota přibližně rovná reálné hodnotě, například u takových finančních nástrojů, jako jsou krátkodobé pohledávky a závazky z obchodního styku;

b)       u investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu nebo u derivátů spojených s takovými kapitálovými nástroji, které se oceňují v pořizovacích cenách v souladu s IAS 39, protože jejich reálnou hodnotu není možné spolehlivě stanovit; nebo

c)       u smluv obsahujících prvky dobrovolné účasti (jak je popsáno v IFRS 4), jestliže není možné spolehlivě ocenit reálnou hodnotu tohoto smluvního prvku.

30.     V případech uvedených v odst. 29 písm. b) a c) zveřejní účetní jednotka informace, které pomohou uživatelům účetní závěrky osobně posoudit rozsah možných rozdílů mezi účetní hodnotou a reálnou hodnotou těchto finančních aktiv a finančních závazků včetně:

a)       toho, že informace o reálné hodnotě těchto nástrojů nebyly zveřejněny proto, že jejich reálnou hodnotu není možné spolehlivě určit;

b)       popisu finančních nástrojů, jejich účetní hodnotu a vysvětlení, proč není možné spolehlivě určit reálnou hodnotu;

c)       informace o trhu daných nástrojů;

d)       informace o tom, zda a jak zamýšlí účetní jednotka finanční nástroj vyřadit, a

e)       pokud jsou finanční nástroje, jejichž reálnou hodnotu nebylo možné v minulosti spolehlivě určit, odúčtovány, tuto skutečnost, účetní hodnotu těchto nástrojů v okamžiku odúčtování a vzniklý zisk nebo ztrátu.

31.     Účetní jednotka zveřejní informace, které uživatelům její účetní závěrky umožní posoudit povahu a míru rizik vyplývajících z finančních nástrojů, jimž je účetní jednotka vystavena k datu účetní závěrky.

32.     Informace zveřejňované podle odstavců 33–42 se zaměřují na rizika, která vyplývají z finančních nástrojů, a na způsob jejich řízení. Mezi taková rizika patří zejména úvěrové riziko, riziko likvidity a tržní riziko.

32A    Zveřejnění kvalitativních informací v rámci zveřejnění kvantitativních údajů uživatelům umožňuje spojit související zveřejněné informace, a utvořit si tak celkovou představu o povaze a míře rizik vyplývajících z finančních nástrojů. Vzájemný vztah mezi zveřejněním kvalitativních a kvantitativních informací přispívá k zveřejňování informací způsobem, který uživatelům lépe umožňuje vyhodnotit vystavení účetní jednotky rizikům.

Zveřejnění kvalitativních informací

33.     U každého druhu rizik vyplývajících z finančních nástrojů účetní jednotka zveřejní:

a)       míru rizika a způsob jejího vzniku;

b)       své cíle, zásady a postupy řízení rizik a metody ocenění rizik a

c)       případné změny v písmenech a) nebo b) oproti předchozímu období.

Zveřejnění kvantitativních informací

34.     U každého druhu rizik vyplývajících z finančních nástrojů účetní jednotka zveřejní:

a)       souhrnné kvantitativní údaje o svém vystavení míře daného rizika k datu účetní závěrky. Tyto údaje musí vycházet z informací, které interně dostává klíčové vedení účetní jednotky (podle jejich definice v IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran), například představenstvo nebo generální ředitel účetní jednotky;

b)       informace zveřejňované podle odstavců 36–42 v rozsahu, který není uveden pod písmenem a);

c)       koncentraci rizik, pokud není zjevná z informací zveřejněných podle písmene a) a b).

35.     Pokud kvantitativní ukazatele vykázané k datu účetní závěrky nereprezentují míru rizika účetní jednotky v průběhu účetního období, účetní jednotka poskytne další reprezentativní údaj.

Úvěrové riziko

36.     Účetní jednotka zveřejní u každé třídy finančních nástrojů:

a)       částku, která nejlépe reprezentuje její maximální míru úvěrového rizika k datu účetní závěrky bez zohlednění drženého kolaterálu či jiných úvěrových posílení (např. dohoda o započtení, která nesplňuje kritéria pro započtení podle IAS 32); toto zveřejnění není vyžadováno u finančních nástrojů, jejichž účetní hodnota nejlépe reprezentuje maximální míru úvěrového rizika;

b)       popis kolaterálu drženého jako zajištění úvěru a popis dalších úvěrových posílení a jejich finančního dopadu (např. vyčíslení rozsahu, v jakém kolaterál a jiná úvěrová posílení snižují úvěrové riziko) s ohledem na částku, která nejlépe reprezentuje maximální míru úvěrového rizika (ať už zveřejněnou podle písmena a), nebo reprezentovanou účetní hodnotou finančního nástroje);

c)       informace o úvěrové kvalitě finančních aktiv, která nejsou ani po splatnosti ani nemají sníženou hodnotu.

d)       [zrušeno]

Finanční aktiva po splatnosti nebo se sníženou hodnotou

37      Účetní jednotka zveřejní u každé třídy finančních aktiv:

a)       analýzu stáří finančních aktiv, která jsou k datu účetní závěrky po splatnosti, ale nemají sníženou hodnotu, a

b)       analýzu finančních aktiv, u nichž bylo k datu účetní závěrky jednotlivě shledáno snížení hodnoty, včetně faktorů, jež účetní jednotka brala v úvahu při určování jejich znehodnocení.

c)       [zrušeno]

Obdržený kolaterál a jiná úvěrová posílení

38      Pokud účetní jednotka získá během vykazovaného období finanční nebo nefinanční aktiva nabytím kolaterálu zajišťujícího úvěr nebo využitím jiných úvěrových posílení (např. záruk) a tato aktiva splňují kritéria zaúčtování podle jiných IFRS, účetní jednotka u těchto aktiv držených k datu účetní závěrky zveřejní:

a)       charakter a účetní hodnotu nabytých aktiv a

b)       pokud tato aktiva nejsou okamžitě směnitelná za hotovost, své zásady pro vyřazení takovýchto aktiv, nebo pro jejich využívání ve svém podnikání.

Likvidní riziko

39.     Účetní jednotka zveřejní:

(a)     analýzu splatnosti nederivátových finančních závazků (včetně smluv o vydaných finančních zárukách), včetně informace o zbytkové smluvní splatnosti;

(b)     analýzu splatnosti derivátových finančních závazků. Analýza splatnosti má obsahovat informace o zbytkové smluvní splatnosti u těch derivátových finančních závazků, u nichž je smluvní splatnost důležitá pro pochopení načasování peněžních toků (viz odstavec B11B);

(c)      popis řízení rizika likvidity obsaženého v bodě (a) a (b).

Tržní riziko

Analýza citlivosti

40.     Pokud účetní jednotka neplní požadavky odstavce 41, zveřejní:

a)       analýzu citlivosti každého druhu tržního rizika, jemuž je k datu účetní závěrky účetní jednotka vystavena s uvedením toho, jak by se změny proměnné hodnoty příslušného rizika, které k tomuto datu mohly nastat, projevily na zisku, ztrátě nebo vlastním kapitálu;

b)       metody a předpoklady použité při zpracovávání analýzy citlivosti a

c)       změny použitých metod a předpokladů oproti předchozímu období a důvody těchto změn.

41.     Pokud účetní jednotka zpracovává analýzu citlivosti, např. metodou hodnoty v riziku, která odráží vzájemnou závislost mezi proměnnými rizika (např. úrokovými sazbami a měnovými kurzy) a využívá ji k řízení finančních rizik, může tuto analýzu citlivosti použít místo analýzy uvedené v odstavci 40. Účetní jednotka také zveřejní:

a)       vysvětlení metod použitých při zpracování takové analýzy citlivosti a hlavních parametrů a předpokladů, z nichž byly odvozeny poskytnuté údaje, a

b)       vysvětlení cílů použitých metod a omezení, které mohou způsobit, že informace nebudou plně odrážet reálnou hodnotu předmětných aktiv a závazků.

Další zveřejňované informace o tržním riziku

42.     Pokud analýzy citlivosti zveřejněné v souladu s odstavcem 40 nebo 41 nereprezentují riziko obsažené ve finančním nástroji (např. proto, že míra rizika na konci účetního období nevyjadřuje míru rizika v jeho průběhu), účetní jednotka zveřejní jednak tuto skutečnost, jednak důvod, proč se domnívá, že analýzy citlivosti nejsou reprezentativní.

43.     Účetní jednotka tento IFRS použije pro účetní období počínající 1. ledna 2006 nebo později. Dřívější použití je podporováno. Pokud účetní jednotka použije tento IFRS za dřívější období, zveřejní tuto skutečnost.

44.     Pokud účetní jednotka použije tento IFRS pro období počínající před 1. lednem 2006, není povinna překládat srovnatelné údaje k informacím o povaze a míře rizik vyplývajících z finančních nástrojů, jejichž zveřejnění vyžadují odstavce 31–42.

44A    IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 20, 21, 23(c) a (d), 27(c) a B5 Dodatku B. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.  

44B    IFRS 3 (ve znění novely z roku 2008) zrušil odst. 3 písm. c). Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období začínající 1. července 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IFRS 3 (ve znění novely z roku 2008) pro dřívější období, potom použije i tuto změnu pro dané dřívější období. Tato změna se však nevztahuje na podmíněnou protihodnotu vyplývající z podnikové kombinace, jejíž datum akvizice předchází datu účinnosti IFRS 3 (ve znění novely z roku 2008). Účetní jednotka místo toho tuto protihodnotu zaúčtuje podle odstavců 65A–65E IFRS 3 (ve znění z roku 2010).

44C   Účetní jednotka použije změnu v odstavci 3 pro roční období počínající dne 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka použije dokument Finanční nástroje s prodejní opcí a závazky vznikající při likvidaci (změny IAS32 aIAS 1), vydaný v únoru 2008, pro dřívější období, použije pro toto dřívější období změnu v odstavci 3.

44D     Odstavec 3(a) byl změněn prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije uvedenou změnu pro roční období počínající dnem 1. Ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změnu pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní a použije pro toto dřívější období změny odstavce 1 IAS 28, odstavce 1 IAS31 a odstavce 4 IAS 32, které byly vydány v květnu 2008. Je povoleno, aby účetní jednotka tuto změnu použila prospektivně.

44E     Reklasifikace finančních aktiv (změny IAS39 aIFRS 7) vydaná v říjnu 2008 změnila odstavec12 avložila nový odstavec 12A. Účetní jednotka bude uvedené změny používat ode dne 1. července 2008 nebo později.

44F    Reklasifikace finančních aktiv – datum účinnosti a přechodná ustanovení (změny IAS39 aIFRS 7) vydaná v listopadu 2008 změnila odstavec 44E. Účetní jednotka bude uvedenou změnu používat ode dne 1. července 2008 nebo později.

44G    Zdokonalení zveřejňovaných údajů o finančních nástrojích (úpravy IFRS 7), vydané v březnu 2009, změnilo odstavce 27, 39 aB11 a vložilo nové odstavce 27A, 27B, B10A a B11A–B11F. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. lednem 2009 nebo později. V prvním roce používání nemusí účetní jednotka poskytovat srovnatelné údaje požadované těmito změnami. Dřívější použití je povoleno. V případě, že účetní jednotka použije změny pro dřívější období, zveřejní tuto skutečnost.  Účetní jednotka nemusí zveřejnit údaje požadované touto novelou u:

a)       ročního nebo mezitímního období včetně výkazu o finanční pozici prezentovaného v rámci ročního srovnávacího období končícího před 31. prosincem 2009, nebo

b)       výkazu o finanční pozici k počátku nejbližšího srovnávacího období k některému dni před 31. prosincem 2009.

Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tuto novelu pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit. ([1]*)

44K    Zdokonalení IFRS vydaná v květnu 2010 změnila odstavec 44B. Účetní jednotka použije tuto změnu pro roční účetní období začínající 1. července 2010 nebo později. Dřívější použití je povoleno.

44L     Zdokonalení IFRS vydaná v květnu 2010 vložila nový odstavec 32A a změnila odstavce 34 a 36–38. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období začínající 1. ledna 2011 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije tyto změny pro dřívější období, musí tuto skutečnost zveřejnit.

45.     Tento IFRS nahrazuje IAS 30 Zveřejnění v účetních závěrkách bank a obdobných finančních institucí.

Komentáře