Upozornění na daňové povinnosti v roce 2012

1. k daním z příjmů,

1. fyzických osob,
2. právnických osob,
3. fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,
4. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,

2. k dani z přidané hodnoty,

3. ke spotřebním daním,

1. z minerálních olejů,
2. z lihu,
3. z piva,
4. z vína a meziproduktů,
5. z tabákových výrobků,

4. k dani silniční,

5. k dani z nemovitostí,

6. k dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,

7. k energetickým daním,

1. ze zemního plynu a některých dalších plynů,
2. z pevných paliv,
3. z elektřiny,

8. k poplatku z biopaliv.

Informace o tom, kdo je poplatníkem nebo plátcem některé daně, v jakých termínech se podává daňové přiznání nebo vyúčtování, dokdy je povinen každý poplatník (plátce) zaplatit daň a případně další povinnosti vážící se k jednotlivým daním, najdete v příslušných právních předpisech a v některých případech ve speciálních letácích, které jsou volně k dispozici na všech fi nančních a celních úřadech (dále jen „správce daně“) a dále na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz), na internetových stránkách Celní správy (www.celnisprava.cz) a na stránkách Ministerstva fi nancí (www.mfcr.cz) v sekci „Daně a cla“. Při plnění daňových povinností platí, není-li v příslušném daňovém zákonu stanoveno jinak, společná procesní pravidla, která byla přijata zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“).
Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o biopalivech“), osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely povinna je dle ustanovení § 3a odst. 6 uvedeného zákona podat každoročně do 31. ledna místně příslušnému celnímu úřadu Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Ve stejné lhůtě je splatný poplatek za neuvedení zákonem stanoveného minimálního podílu biopaliv.
Ke dni 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v jeho části 45 až 47 upravuje zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů, pevných paliv a elektřiny (dále jen „energetické daně“).
Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:

Který finanční nebo celní úřad je vaším správcem daně?
Místní příslušnost správce daně, není-li zákonem stanoveno jinak, se řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby místem pobytu v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje. Pro tzv. vybrané subjekty vymezené v § 9a zákona č. 531/1990 Sb., o územních
finančních orgánech, ve znění účinném od 1. 1. 2012, je místně příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad.
Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.
Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.
U spotřebních daní, energetických daní a biopaliv vykonávají správu daní celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud některý z těchto zákonů nestanoví jinak. Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle ustanovení celního zákona nebo daňového řádu, je místně příslušný Celní úřad Praha 1.
U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně fi nanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle výše uvedeného stručného vysvětlení.
Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti:

1. měl zůstavitel naposledy trvalý pobyt, nebo neměl-li trvalý pobyt, správce daně, v jehož obvodu se
   nachází zůstavitelův majetek,
2. se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, popř. je-li samostatně zřizováno právo odpovídající věcnému břemeni nebo jiné plnění obdobné věcnému břemeni,
3. má trvalý pobyt nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,
4. má trvalý pobyt nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar do ciziny, nebo
5. se nacházel movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch, nelze-li určit místní příslušnost podle písmen a) až d).

Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně.

Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?
Pokud se jedná o povinnost registrace k dani z příjmů, všichni poplatníci mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od obdržení povolení nebo získání
oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti. Tato lhůta začne běžet následující den po právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy poplatník
začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přičemž právní účinností se rozumí den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost. Pokud poplatník
začne vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen tuto skutečnost oznámit místně příslušnému správci daně do třiceti dnů. Povinnost podat přihlášku k registraci má i daňový subjekt se
sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.
Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem stanoveno
jinak. Ve stejné lhůtě (15 dní) je plátce daně povinen podat přihlášku k registraci i za plátcovu pokladnu. Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová
povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti
a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.
Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je daňový subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně
do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.

Pro účely daně z přidané hodnoty, daně silniční, spotřebních daní, energetických daní a biopaliv platí speciální úprava.
Nový poplatník daně silniční má vůči správci daně registrační povinnost podle § 16 odst. 5 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a o ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1 téhož zákona.
Vznik registrační povinnosti k DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Registraci k energetickým daním podléhají plátci podle § 3 odstavce 1 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část 45–47, kterým vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 3 odstavce 2 stejného zákona.
K poplatku z biopaliv není daňový subjekt povinen se registrovat u svého správce daně.

Co dělat, když zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání a vyúčtování § 141 daňového řádu?
Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Daňový subjekt je oprávněn v uvedené lhůtě podat dodatečné
daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši.

Jak platit daně?
Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.
K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní symbol:

1. Prostřednictvím variabilního symbolu daňový dlužník sděluje správci daně svou totožnost. Má-li daňový dlužník přiděleno daňové identifi kační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede fyzická osoba do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou, právnická osoba v takovém případě uvede identifi kační číslo (IČ).
2. Hradí-li daňový dlužník svou daň pomocí poštovní poukázky vyzvednuté u místně příslušného správce daně nebo mu tímto správcem daně zaslané, je konstantní symbol spolu s číslem účtu správce daně předtištěn. K úhradě daně může daňový dlužník použít daňovou složenku, která je určena k přímé úhradě na pracovištích České pošty. Na daňové složence vybere daňový dlužník daň, kterou chce uhradit, dále kromě vlastních identifi kačních údajů správné číslo bankovního účtu, sídlo
   příslušného správce daně a jeho PSČ. V této souvislosti lze doporučit podrobně se seznámit s pokyny uveřejněnými na webových stránkách daňové správy.
   Upozorňujeme na skutečnost, že dnem platby na příslušný účet správce daně vedený u poskytovatele platebních služeb je den, kdy dojde k připsání platby na účet poskytovatele platebních služeb správce daně.

Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?
Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, následné hlášení či dodatečné vyúčtování, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost zaplatit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši a za podmínek stanovených v § 250 daňového řádu.
Pokud daňový subjekt nepodá řádné nebo dodatečné daňové tvrzení, ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn vyměřit daň podle pomůcek (§ 145 daňového řádu).
Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu. Podrobnější informace o daňových přiznáních, vyúčtováních a placení daní včetně příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé
daně si může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně. Nesplní-li osoba povinná k dani z přidané hodnoty povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a) zákona o DPH, stanoví správce daně daň náhradním způsobem podle § 98 zákona o DPH.

ZÁKONNÉ LHŮTY PLNĚNÍ DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ V ROCE 2012

Plátci spotřebních daní, kterým podle zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního režimu.
Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou podávat daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen „topné
oleje“) a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu (dále jen „zelená nafta“) a které nakoupily nebo samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.
Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.
Plátci energetických daní, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni podat daňové přiznání a zaplatit příslušnou daň do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.
Daňový subjekt, který je povinnou osobou podle § 3a zákona o biopalivech, je povinen do 31. ledna podat Hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Podle přechodných ustanovení zákona č. 172/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se za kalendářní rok 2010 považuje období od 1. ledna 2010 do 31. května 2010 a období od 1. června do 31. prosince 2010. Obě hlášení podává daňový subjekt do 31. ledna. Ve stejné lhůtě je splatný i poplatek, pokud nebyla podle zákona o biopalivech stanovená povinnost splněna.
Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.
Připomínáme rovněž povinnost elektronicky podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně uskutečnil dodání zboží, respektive přemístění obchodního majetku do jiného členského státu EU, a nebo pokud plátce poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě, jak je upraveno v § 102 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vracení daně plátcům v jiných členských státech, vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě nebo vracení daně zahraničním osobám povinným k dani, vracení daně osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Nabytím účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým se novelizuje zákon o dani z přidané hodnoty, je založeno právo na tzv. skupinovou registraci plátců. Skupina se podle nového § 95a odst. 2 ZDPH stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny
podána nejpozději do 31. října běžného roku.
Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li poslední známá daňová povinnost 30 000 Kč) se týkají pouze zdaňovacího období kalendářního roku podle § 17a písm. a) zák. č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci, jejichž zdaňovací období je rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů.
Úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být sraženy jako zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odvede plátce daně nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž mu povinnost srazit zálohy vznikla. Důležité upozornění pro plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků zaměstnávající v roce 2011 daňové nerezidenty: podle ustanovení § 38j zákona o daních z příjmů vyplývá povinnost podávat Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně příloh pouze elektronicky u plátců daně, u nichž je vybírána nebo srážena daň nebo záloha
na daň z příjmů poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (tj. daňových nerezidentů), (termín pro podání tohoto vyúčtování je 20. března 2012). Povinnost ze zákona o daních z příjmů podávat výše uvedené vyúčtování včetně příloh elektronicky nemá pouze plátce daně, který je fyzickou osobou, pokud počet poplatníků podle § 2 odst. 3, kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, v průběhu vykazovaného zdaňovacího období nepřesáhl 10 osob. Poznámka: Výše uvedená povinnost se nevztahuje na podání Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob.
Doporučujeme věnovat pozornost možnosti elektronicky podávat daňová přiznání či vyúčtování k vybraným daním (spotřební daně, energetické daně, vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně příloh, a vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně včetně dalších elektronických podání). Odkaz na aplikaci elektronické podání včetně souvisejících informací je umístěn na stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz) v sekci „Daně elektronicky“, na internetových stránkách Celní správy (www.celnisprava.cz ) v sekci „Aplikace/Web klient e-DAP“ a na stránkách Ministerstva fi nancí (http://www.mfcr.cz/ ) v sekci „Daně a cla/EPO - el. podání“.

Zdroj: Česká daňová správa