Účetní a mzdový newsletter Kredity Semináře našeho portálu

IAS 19 Zaměstnanecké požitky / Employee Benefits

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Česky

Anglicky

23.1.2009 13:03

Cílem standardu je popsat účtování a zveřejňování zaměstnaneckých požitků.
Standard vyžaduje, aby účetní jednotka uznala:
a) závazek v okamžiku, kdy zaměstnanec poskytoval své služby výměnou za
zaměstnanecké požitky vyplácené v budoucnosti, a
b) náklad v okamžiku, kdy spotřeboval ekonomický užitek plynoucí ze služeb
poskytnutých zaměstnancem výměnou za zaměstnanecké požitky.

IAS 19

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 19

Zaměstnanecké požitky

[Novelizace standardu - odstavci 69 se "každém dalším následném rozvahovém dni" upravuje na "konci každého dalšího účetního období", Odstavce 93A–93D jsou upraveny, v odstavci105 ave třetím odstavci příkladu ilustrujícího odstavec 106 se "výsledovka" upravuje na "hospodářský výsledek", Odstavec 120A je upraven, Vkládá se nový odstavec 161 viz Nařízení Komise (ES) č. 1274/2008 ze dne 17. prosince 2008, novelizace pojmů dle dodatku Nařízení Komise (ES) č. 1274/2008 ze dne 17. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavce 7, 8(b), 32B, 97, 98,111 a160. Vkládají se nové odstavce 111A a 159D viz. Nařízení Komise č. 70/2009 ze dne23. ledna 2009].

 

CÍL

Cílem standardu je popsat účtování a zveřejňování zaměstnaneckých požitků. Standard vyžaduje, aby účetní jednotka uznala:

a)       závazek v okamžiku, kdy zaměstnanec poskytoval své služby výměnou za zaměstnanecké požitky vyplácené v budoucnosti, a

b)       náklad v okamžiku, kdy spotřeboval ekonomický užitek plynoucí ze služeb poskytnutých zaměstnancem výměnou za zaměstnanecké požitky.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

1        Tento standard bude použit zaměstnavatelem při účtování o všech zaměstnaneckých požitcích, s výjimkou těch, na které se vztahuje IFRS 2 Úhrady vázané na akcie.

2        Tento standard se nezabývá vykazováním plánů penzijních požitků (viz IAS 26 Penzijní plány).

3        Tento standard se použije pro všechny zaměstnanecké požitky, včetně požitků vyplývajících z:

a)       formálních plánů nebo jiných formálních dohod mezi účetní jednotkou
a jednotlivými zaměstnanci, skupinami zaměstnanců nebo jejich zástupci;

b)       zákonných požadavků nebo oborových programů, dle kterých účetní jednotka přispívá do národních, státních, oborových nebo jiných sdružených plánů zaměstnaneckých požitků, nebo

c)       mimosmluvních závazků vyplývajících z praxe účetní jednotky. Neformální praxe účetní jednotky dává vzniknout mimosmluvním závazkům
v případech, kdy účetní jednotka nemá žádnou jinou reálnou alternativu než vyplácet zaměstnanecké požitky. Příkladem vzniku mimosmluvního závazku je situace, kdy by změna v neformální praxi účetní jednotky mohla způsobit nepřijatelné poškození vztahů se zaměstnanci.

 

4        Zaměstnanecké požitky zahrnují:

a)       krátkodobé zaměstnanecké požitky, jako jsou mzdy, platy, příspěvky na sociální zabezpečení, placená roční dovolená a placená nemocenská, podíly na zisku a odměny (pokud budou splatné v průběhu dvanácti měsíců po skončení období) a nepeněžní požitky (jako zdravotní péče, ubytování, služební vozy a zboží či služby poskytované zdarma nebo se slevou) pro stávající zaměstnance;

b)       požitky po skončení pracovního poměru, jako je penze, jiné důchodové požitky, životní pojištění a zdravotní péče po skončení pracovního poměru;

c)       ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky, zahrnující věrnostní dovolenou nebo studijní dovolenou, jubilea a jiné věrnostní požitky, požitky při invaliditě a v případě, že nejsou zcela splatné během dvanácti měsíců po skončení daného období, podíly na zisku, odměny a odložené odměny, a

d)       požitky při předčasném ukončení pracovního poměru.

Každá z kategorií uvedených pod písmenem a) až d) má jiné charakteristiky, proto tento standard stanovuje pro každou z nich zvláštní požadavky.

5        Zaměstnanecké požitky zahrnují požitky poskytované buď zaměstnancům, nebo jejich rodinným příslušníkům a mohou být vypořádány platbou (nebo poskytnutím zboží nebo služeb) buď přímo zaměstnancům, nebo jejich manželům (manželkám), dětem nebo jiným rodinným příslušníkům, popř. jiným osobám, jako například pojišťovně.

6        Zaměstnanec může poskytovat účetní jednotce své služby na plný úvazek, částečný úvazek, trvale, příležitostně nebo dočasně. Pro potřeby tohoto standardu se mezi zaměstnance zahrnují i ředitelé a ostatní řídící zaměstnanci.

DEFINICE

7        Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Zaměstnanecké požitky jsou všechny formy plnění poskytované účetní jednotkou zaměstnancům výměnou za jejich služby.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky při ukončení pracovního poměru), které jsou splatné do dvanácti měsíců od konce období, ve kterém zaměstnanci poskytli účetní jednotce příslušné služby.

Požitky po skončení pracovního poměru jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky při předčasném ukončení pracovního poměru), které jsou splatné po skončení pracovního poměru.

Plány požitků po skončení pracovního poměru jsou formální nebo neformální programy, dle kterých poskytuje účetní jednotka jednomu nebo více zaměstnancům požitky po skončení pracovního poměru.

Plány definovaných příspěvků jsou plány požitků po skončení pracovního poměru, dle kterých platí účetní jednotka pevně stanovené příspěvky do samostatně spravovaného fondu a nemá žádnou právní nebo mimosmluvní povinnost platit další příspěvky, pokud fond nemá dostatečná aktiva na výplatu všech zaměstnaneckých požitků souvisejících se službami poskytnutými zaměstnanci
v běžném a v předchozích obdobích.

Plány definovaných požitků jsou plány požitků po skončení pracovního poměru, jiné než plány definovaných příspěvků.

Sdružené plány zaměstnaneckých požitků jsou plány definovaných příspěvků (jiné než státní plány) nebo plány definovaných požitků (jiné než státní plány), které:

a)       sdružují aktiva přispívaná různými účetními jednotkami, které nejsou pod společnou kontrolou, a

b)       používají tato aktiva k poskytování požitků zaměstnancům z více než jedné účetní jednotky na principu, že výše příspěvků a požitků jsou stanoveny bez ohledu na to, která účetní jednotka zaměstnává dotyčné zaměstnance.

Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky po skončení pracovního poměru a požitky při ukončení pracovního poměru), které nejsou splatné do dvanácti měsíců od konce období, ve kterém zaměstnanci poskytli příslušné služby.

Požitky při předčasném ukončení pracovního poměru jsou zaměstnaneckými požitky vyplácenými na základě:

a)       rozhodnutí účetní jednotky ukončit se zaměstnancem pracovní poměr před dnem řádného odchodu do penze, nebo

b)       rozhodnutí zaměstnance dobrovolně ukončit pracovní poměr výměnou za tyto požitky.

Nepodmíněné zaměstnanecké požitky jsou zaměstnanecké požitky, které nejsou podmíněny trváním pracovního poměru v budoucnosti.

Současná hodnota závazků z definovaných požitků je současná hodnota předpokládaných budoucích výplat nezbytných k uspokojení závazků vyplývajících ze služeb poskytnutých zaměstnanci v běžném a v předchozím období, bez odečtení aktiv plánu.

Náklady na běžné služby vyjadřují nárůst současné hodnoty závazků
z definovaných požitků vyplývající ze služeb zaměstnanců poskytnutých v běžném období.

Úrokový náklad vyjadřuje nárůst současné hodnoty závazků z definovaných požitků mezi obdobími vyplývající ze skutečnosti, že se o jedno období přiblížil výplatní termín požitků.

Plán aktiv zahrnuje:

a)       aktiva držená dlouhodobým fondem zaměstnaneckých požitků a

b)       oprávněné pojistné smlouvy.

Aktiva držená dlouhodobým fondem zaměstnaneckých požitků jsou aktiva (jiná než nepřevoditelné finanční nástroje vydané vykazující účetní jednotkou), která:

a)       jsou držena účetní jednotkou (fondem), která je právně oddělená od vykazující účetní jednotky a existuje pouze za účelem vyplácení nebo financování zaměstnaneckých požitků, a

b)       lze jich použít pouze pro výplatu nebo financování zaměstnaneckých požitků, nejsou k dispozici vykazující účetní jednotce pro úhradu vlastních závazků (a to ani v případě konkurzu) a nemohou být vrácena vykazující účetní jednotce s výjimkou:

i)        zbývající aktiva fondu jsou dostačující pro pokrytí všech závazků ze zaměstnaneckých požitků a to jak plánu, tak vykazující účetní jednotky, nebo

ii)       tato aktiva se vracejí vykazující účetní jednotce jako náhrada za již vyplacené zaměstnanecké požitky.

Oprávněná pojistná smlouva je pojistná smlouva[1] vystavená pojišťovatelem, který není spřízněnou stranou vykazující účetní jednotky (jak je definováno v IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran), pokud plnění z pojistné smlouvy:

a)       může být použito pouze pro výplatu nebo financování zaměstnaneckých požitků podle plánu definovaných požitků a

b)       nejsou k dispozici vykazující účetní jednotce pro úhradu vlastních závazků (a to ani v případě konkurzu) a nemůže být vyplaceno vykazující účetní jednotce, s výjimkou kdy:

i)        plnění představuje přebytek aktiv, který není nutný pro pokrytí všech souvisejících závazků ze zaměstnaneckých požitků, nebo

ii)       plnění se vrací účetní jednotce jako náhrada za již vyplacené zaměstnanecké požitky.

Reálná hodnota je hodnota, za kterou mohou být vyměněna aktiva nebo vypořádány závazky při transakci za obvyklých podmínek s informovanou
a ochotnou protistranou.

Výnos z aktiv plánu jsou úroky, dividendy a jiné výnosy plynoucí z aktiv plánu společně s realizovanými a nerealizovanými přínosy a ztrátami plynoucími z aktiv plánu, snížené o správní náklady plánu (jiné než náklady zahrnuté v pojistněmatematických odhadech použitých pro ocenění závazku z definovaného požitku) a splatné daně související s plánem.

Zisky nebo ztráty z titulu pojistně-matematických odhadů zahrnují:

a)       korekce na základě skutečnosti (vyplývající z rozdílu mezi předchozími odhady a skutečností) a

b)       dopady změn pojistně-matematických odhadů.

Náklad na minulé služby vyjadřuje změnu současné hodnoty závazků
z definovaných požitků souvisejících se službami poskytnutými v předchozích obdobích, které vyplývají v současném období ze zavedení nebo změny požitků po skončení pracovního poměru nebo jiných dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Náklad na minulé služby může být buď kladný (pokud jsou požitky nově zavedeny nebo změněny, čímž se zvýší stávající hodnota závazku z definovaného požitku), nebo záporný (pokud jsou stávající požitky změněny, čímž se stávající hodnota závazku z definovaného požitku sníží).

 

KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

8        Krátkodobé zaměstnanecké požitky zahrnují položky, jako jsou:

a)       mzdy, platy a příspěvky na sociální zabezpečení;

b)       krátkodobé placené volno (jako placená roční dovolená a placené nemocenské volno), kdy je vyrovnání za čerpání volna splatné do dvanácti měsíců po skončení období, ve kterém zaměstnanci poskytli příslušnou službu ,

c)       podíly na zisku a odměny vyplácené v období do dvanácti měsíců po skončení období, ve kterém byla poskytnuta ze strany zaměstnanců příslušná služba, a

d)       nepeněžní požitky (jako zdravotní péče, ubytování, služební vozy a zboží či služby poskytované zdarma nebo se slevou) pro stávající zaměstnance.

9        Účtování krátkodobých požitků se řídí obecnými principy, neboť se zde nevyžadují k ocenění závazků či nákladů žádné pojistně-matematické odhady a nevyskytují se zde žádné zisky nebo ztráty z úprav pojistně-matematických odhadů. Navíc se při oceňování závazků z krátkodobých zaměstnaneckých požitků neprovádí diskontování.

Uznání a vyčíslení

Všechny krátkodobé zaměstnanecké požitky

10      Pokud poskytuje zaměstnanec účetní jednotce v průběhu účetního období svoje služby, účetní jednotka nediskontovanou hodnotu krátkodobého zaměstnaneckého požitku, jehož výplatu lze výměnou za poskytnuté služby očekávat, vykáže:

a)       jako závazek (výdaj příštího období) po odečtení všech předem vyplacených částek. Pokud již vyplacená částka přesahuje nediskontovanou hodnotu požitku, vykáže účetní jednotka tento přebytek jako aktivum (náklady příštích období) v tom rozsahu, v jakém má tento přeplatek za následek např. snížení budoucích plateb nebo nárok na vrácení již vyplacených částek, a

b)       jako náklad, pokud jiný IAS nevyžaduje nebo nepovoluje zahrnutí požitků do pořizovací ceny aktiva (viz například IAS 2 Zásoby a IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení).

Odstavce 11,14 a17 uvádějí, jakým způsobem účetní jednotka vykazuje nárok na krátkodobý zaměstnanecký požitek, je-li tento ve formě placeného volna či vyplývá-li z plánu podílů na zisku nebo plánu odměn.

Krátkodobá placená volna

11      Účetní jednotka vykáže očekávaný náklad na krátkodobý zaměstnanecký požitek
v podobě placeného volna podle odstavce 10 takto:

a)       v případě kumulativního placeného volna tehdy, kdy pracovníci poskytli služby, které převyšují jejich nárok na budoucí placené volno, a

b)       v případě nekumulativního placeného volna tehdy, kdy se absence pracovníka uskutečnila.

12      Účetní jednotka může poskytovat pracovníkům placené volno z různých důvodů, jako je např. dovolená, nemoc, dočasná invalidita, mateřská dovolená, činnost porotce, vojenská služba apod. Nárok na placené volno se rozlišuje do dvou kategorií:

a)       kumulativní volno a

b)       nekumulativní volno.

13      Kumulativní placené volno je takové volno, které se přenáší do příštích období
a může být v příštích obdobích čerpáno, nebyl-li nárok plně čerpán v období běžném. Nárok na kumulativní placené volno může být buď nepodmíněný dalším trváním zaměstnaneckého poměru (jinými slovy zaměstnanci mají nárok na peněžitou náhradu za nevyčerpané kumulativní placené volno při ukončení pracovního poměru), nebo podmíněný dalším trváním pracovního poměru (pracovníci nemají nárok na peněžitou náhradu za nečerpané kumulativní placené volno při ukončení pracovního poměru). Závazek účetní jednotce vzniká tehdy, když zaměstnanci poskytli služby, které zvyšují jejich nárok na budoucí placené volno. Závazek existuje a je vykázán i v případě, je-li nárok na placené volno podmíněný, tj. podmíněn trváním pracovního poměru, ačkoliv možnost, že pracovník ukončí zaměstnanecký poměr před vyčerpáním kumulativního podmíněného nároku, může výši závazku ovlivnit.

14      Účetní jednotka vyčíslí očekávaný náklad na kumulativní placená volna v částce, kterou předpokládá vyplatit v důsledku nevyčerpaného nároku pracovníků na toto volno nahromaděného ke konci účetního období.

15      Způsob stanovení výše závazku uvedený v předchozím odstavci a vycházející
z částky plateb očekávaných v budoucnosti je založen na prostém faktu kumulování zaměstnaneckého požitku. V řadě případů však nemusí účetní jednotka provádět podrobný výpočet, aby došla k závěru, že neexistuje významný závazek z titulu nečerpaného placeného volna. Například závazek z titulu placené nemocenské dovolené bude významný pouze tehdy, pokud existuje formální či neformální postup, který stanoví, že nevyčerpaná nemocenská dovolená může být převedena na placenou dovolenou.

Příklad ilustrující odstavce14 a15

Účetní jednotka zaměstnává 100 pracovníků, z nichž každý má nárok na pět pracovních dní placené nemocenské dovolené ročně. Toto volno může být čerpáno jednak v běžném roce, jednak v roce bezprostředně následujícím. Volno se čerpá nejprve z nároku běžného roku a teprve potom z nároku přeneseného z roku předchozího (metoda LIFO). K 30. prosinci 20X1 činí průměrný nevyčerpaný nárok dva dny na jednoho pracovníka. Na základě minulých zkušeností účetní jednotka očekává, že 92 pracovníků nevyčerpá v roce 20X2 více než pět dnů placené nemocenské dovolené, u zbývajících 8 pracovníků se očekává průměrné čerpání 6,5 dne na jednoho pracovníka.

Účetní jednotka očekává, že v důsledku nevyčerpaného nároku nahromaděného k 31. prosinci 20X1 bude povinna zaplatit dalších 12 dnů nemocenské dovolené (1,5 dne u každého z 8 pracovníků). Vykáže proto závazek odpovídající 12 dnům placené nemocenské dovolené.

 

16      Nekumulativní placená volna se do dalších období nepřenášejí. Propadají, není-li nárok běžného období plně využit, a při ukončení pracovního poměru nevzniká zaměstnanci nárok na finanční kompenzaci nečerpaného zůstatku takového volna. Toto běžně platí pro placenou nemocenskou dovolenou (v rozsahu, o který nečerpaný nárok běžného období nezvyšuje nárok v období následujícím), mateřskou dovolenou či placené volno pro činnost porotce nebo pro vojenskou službu. V tomto případě účetní jednotka vykazuje závazek a náklad teprve v okamžiku čerpání volna zaměstnancem, neboť činnost zaměstnance výši požitku nezvyšuje.

Podíly na zisku a plány odměn

17      Účetní jednotka vykazuje očekávaný náklad na výplatu podílu na zisku či na výplatu odměn dle odstavce 10 tehdy a pouze tehdy, když:

a)       účetní jednotka má právní nebo mimosmluvní povinnost takové výplaty na základě minulých událostí provést a

b)       je možno provést spolehlivý odhad závazku.

Současný závazek existuje tehdy a pouze tehdy, když účetní jednotka nemá žádnou jinou reálnou alternativu než provést výplatu.

18      V některých případech vzniká zaměstnanci nárok na podíl na zisku pouze po odpracování stanovené doby. Tento stav dává vzniknout mimosmluvnímu závazku tak, jak zaměstnanec poskytuje službu, která zvyšuje částku, jež musí být vyplacena, pokud setrvá v zaměstnaneckém poměru po celou stanovenou dobu. Stanovení výše takových mimosmluvních závazků bere v úvahu možnost, že někteří zaměstnanci ukončí pracovní poměr bez nároku na výplatu podílu na zisku.

Příklad ilustrující odstavec 18

Podle plánu výplat podílu na zisku je účetní jednotka povinna vyplatit určitou   
část ročního zisku zaměstnancům, kteří byli v tomto roce v pracovním poměru
po celý rok. Pokud žádný ze zaměstnanců neukončí v průběhu roku pracovní
poměr, celková výplata bude představovat 3 % ze zisku. Účetní jednotka
odhaduje, že fluktuace pracovníků sníží výplatu na 2,5 % ze zisku.

Účetní jednotka vykáže závazek a náklad ve výši 2,5 % ze zisku.

 

 

 

19      Účetní jednotka nemusí mít žádnou zákonnou povinnost vyplácet odměny. Nicméně je zvykem, že účetní jednotka v určitých případech odměny vyplácí. V takových případech vzniká účetní jednotce mimosmluvní závazek, neboť nemá žádnou jinou reálnou alternativu než odměny vyplatit. Při stanovení výše takového závazku bere účetní jednotka v úvahu možnost, že část pracovníků ukončí pracovní poměr, aniž by jim byla odměna vyplacena.

20      Účetní jednotka může provést spolehlivý odhad svého právního či mimosmluvního závazku plynoucího z plánu výplat podílů na zisku či plánu odměn tehdy a pouze tehdy, jestliže:

a)       plán obsahuje vzorec pro výpočet částky požitku;

b)       účetní jednotka stanoví částky k výplatě před schválením účetní závěrky, nebo

c)       z minulé praxe lze jasně odvodit částku mimosmluvního závazku.

21      Závazek vyplývající z plánu podílů na zisku či plánu odměn je odvozen od služeb poskytovaných zaměstnanci účetní jednotce, nikoliv ze vztahu k vlastníkům účetní jednotky. Proto účetní jednotka vykazuje výplatu podílu na zisku, resp. výplatu odměn jako náklad, a ne jako rozdělení zisku.

22      Jestliže výplata podílu na zisku či výplata odměny nejsou plně splatné během dvanácti měsíců od konce období, ve kterém zaměstnanec poskytoval účetní jednotce odpovídající služby, považují se tyto výplaty za ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky (viz odstavce 126 až 131).

Zveřejnění

23      Ačkoliv tento standard nevyžaduje specifický způsob zveřejňování krátkodobých zaměstnaneckých požitků, jiné standardy mohou takové požadavky klást. Viz např. IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran, který vyžaduje zveřejňovat zaměstnanecké požitky určené pro klíčový management. IAS 1 Sestavování
a zveřejňování účetní závěrky vyžaduje zveřejňovat náklady na zaměstnanecké požitky.

ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU: ROZDÍL MEZI PLÁNY DEFINOVANÝCH PŘÍSPĚVKŮ A PLÁNY DEFINOVANÝCH POŽITKŮ

24      Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru zahrnují například:

a)       důchodové požitky, jako je penze, a

b)       ostatní požitky po skončení pracovního poměru, jako je úhrada životního pojištění či úhrada lékařské péče.

Programy, v jejichž rámci účetní jednotka poskytuje zaměstnancům požitky po skončení pracovního poměru, se nazývají plány požitků po skončení pracovního poměru. Podle tohoto standardu účetní jednotka postupuje vždy bez ohledu na to, zda platí tyto požitky přímo nebo prostřednictvím jiného subjektu.

25      Plány zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru se klasifikují buď jako plány definovaných příspěvků, nebo jako plány definovaných požitků
v závislosti na ekonomické podstatě plánu odvozené od jeho základních podmínek. V případě plánů definovaných příspěvků:

a)       právní či mimosmluvní závazek účetní jednotky je omezen částkou, kterou se účetní jednotka zavázala přispívat do fondu. Výše požitku je tedy determinována výší příspěvku placeného účetní jednotkou (v některých případech též zaměstnancem) do plánu požitků po skončení pracovního poměru (v některých případech může účetní jednotka tyto příspěvky vyplácet i pojišťovně) a výší výnosů dosahovaných ze správy příspěvků;

b)       důsledky rizika z pojistně-matematických odhadů (tj. že požitky budou nižší než očekávané) a z investičního rizika (tj. investovaná aktiva nepokryjí očekávané požitky) nese zaměstnanec.

26      Případem, kdy závazek účetní jednotky není omezen částkou, kterou se zavázal přispívat do fondu, je situace, kdy má účetní jednotka právní nebo mimosmluvní povinnost vyplývající ze:

a)       vzorce výpočtu požitku dle plánu, který není vázán pouze na výši příspěvku;

b)       záruky, a to buď nepřímo prostřednictvím plánu, nebo přímo prostřednictvím stanovených výnosů z příspěvků, nebo

c)       takových neformálních postupů, které dávají vzniknout mimosmluvnímu závazku. Takový závazek může vzniknout například tehdy, když účetní jednotka historicky zvyšuje požitky bývalých zaměstnanců o inflaci, aniž by k tomu byla právně zavázána.

27      Podle plánů definovaných požitků:

a)       je účetní jednotka zavázána poskytovat dohodnuté požitky současným
a bývalým zaměstnancům a

b)       rizika z pojistně-matematických odhadů (tj. že na požitky bude muset vynaložit více, než očekávala) a investiční riziko dopadají v zásadě na účetní jednotku. Jestliže pojistně-matematická a investiční skutečnost je horší než očekávaná, závazek účetní jednotky může být zvýšen.

28      Následující odstavce 29 až 42 objasňují rozdíl mezi plány definovaných příspěvků a plány definovaných požitků v kontextu sdružených plánů zaměstnaneckých požitků, státních plánů a pojištěných požitků.

Sdružené plány zaměstnaneckých požitků

29      Účetní jednotka klasifikuje sdružený plán zaměstnaneckých požitků buď jako plán definovaných příspěvků, nebo jako plán definovaných požitků, a to v závislosti na podmínkách plánu (včetně jakýchkoliv mimosmluvních závazků, které překračují rámec formálních podmínek). Je-li sdružený plán zaměstnaneckých požitků stanoven jako plán definovaných požitků, musí účetní jednotka:

a)       účtovat o svém proporcionálním podílu na závazku z definovaných požitků, svém podílu na aktivech plánu a svém podílu na nákladech spojených
s plánem stejným způsobem jako u každého jiného plánu definovaných požitků a

b)       zveřejnit informace podle odstavce 120A.

30      Nejsou-li v případě sdruženého plánu zaměstnaneckých požitků, který je plánem definovaných požitků, k dispozici informace dostatečné pro účtování
o definovaných požitcích, pak účetní jednotka:

a)       účtuje o plánu podle odstavců 44–46, jako kdyby se jednalo o plán definovaných příspěvků;

b)       zveřejní:

i)        skutečnost, že plán je plánem definovaných požitků, a

ii)       důvod, proč nejsou k dispozici informace umožňující účetní jednotce účtovat o plánu jako o plánu definovaných požitků, a

c)       v případě, že přebytek nebo deficit plánu může ovlivnit výši budoucích příspěvků, zveřejní dále:

i) veškeré dostupné informace o přebytku či deficitu,

ii) základnu použitou pro stanovení přebytku či deficitu a

iii) důsledky pro účetní jednotku, pokud existují.

31      Jedním z příkladů sdruženého plánu definovaných požitků je plán:

a)       financovaný průběžně, tzn. příspěvky jsou stanoveny na úrovni, o které se předpokládá, že je dostačující pro úhradu požitků splatných ve stejném období, zatímco budoucí požitky, na něž vzniká nárok v běžném období, budou hrazeny z budoucích příspěvků, a

b)       požitky zaměstnanců se stanoví na základě délky zaměstnání a zúčastněné účetní jednotky nemají žádnou možnost odstoupit od plánu, aniž by nesplatily příspěvek na požitky vydělané zaměstnanci do data odstoupení od plánu. Takový plán vytváří pro účetní jednotku pojistně-matematické riziko. Pokud výsledné náklady na požitky jsou větší než očekávané, musí účetní jednotka buď zvýšit svůj příspěvek, nebo přesvědčit zaměstnance, aby akceptovali nižší požitky. Proto je takový plán plánem definovaných požitků.

32      Jsou-li k dispozici dostatečné informace o sdruženém plánu, který je plánem definovaných požitků, účtuje účetní jednotka o svém proporcionálním podílu na závazku za definované požitky, podílu na aktivech plánu a nákladech na požitky po skončení zaměstnaneckého poměru stejným způsobem, jakým účtuje
o každém jiném plánu definovaných požitků. V některých případech nemusí být účetní jednotka schopna stanovit pro potřeby účetnictví svůj podíl na finanční pozici a výsledcích plánu s dostatečnou spolehlivostí. K tomu může dojít, jestliže:

a)       účetní jednotka nemá přístup k takovým informacím o plánu, které by vyhověly požadavkům tohoto standardu, nebo

b)       plán vystavuje zúčastněné účetní jednotky pojistně-matematickým rizikům spojeným se současnými a minulými zaměstnanci ostatních zúčastněných účetních jednotek, v důsledku čehož neexistuje žádná konzistentní
a spolehlivá základna pro alokaci závazků, plánu aktiv a nákladů podle jednotlivých účetních jednotek účastnících se plánu.

V takových případech účetní jednotka účtuje o plánu tak, jako kdyby se jednalo
o plán definovaných příspěvků a zveřejní dodatečné informace podle odstavce 30.

32A    Mezi sdruženými plány a jejich účastníky mohou existovat smluvní ujednání, která určují, jakým způsobem bude mezi účastníky rozdělen přebytek plánu (nebo financován deficit plánu). V takovém případě ten účastník, který účtuje o plánu jako o plánu definovaných příspěvků podle odstavce 30 vykáže aktivum či závazek, vznikající ze smluvního ujednání a výsledný výnos nebo náklad ve výsledovce.

Příklad ilustrující odstavec 32A

Účetní jednotka participuje na sdruženém plánu definovaných požitků, který neprovádí ocenění dle IAS 19. Proto účtuje o plánu, jako kdyby se jednalo o plán definovaných příspěvků. Ocenění neprovedené dle IAS 19 vykazuje deficit ve financování ve výši 100 milionů. Podle smluvního ujednání plán souhlasil, aby zúčastnění zaměstnavatelé tento deficit vyrovnali v období následujících pěti let. Celkový příspěvek účetní jednotky činí podle smlouvy částku 8 milionů.

Účetní jednotka vykáže závazek upravený dle časové hodnoty peněz a ve výsledovce vykáže náklad ve stejné výši.

 

 

32B    IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila informaci o určitých podmíněných závazcích. V kontextu sdruženého plánu může podmíněný závazek vzniknout například z:

a)       z pojistně-matematických ztrát vztahujících se k jiným zúčastněným účetním jednotkám neboť každá zúčastněná účetní jednotka sdílí pojistně-matematická rizika ostatních účetních jednotek; nebo

b)       z odpovědnosti vyplývající z podmínek plánu financovat jakýkoliv schodek
v plánu, pokud jiné účetní jednotky ukončí účast.

33      Sdružené plány a skupinové plány je třeba rozlišovat. Skupinový plán je prostou agregací plánů jednotlivých zaměstnavatelů kombinovaných tak, aby jednotliví zaměstnavatelé mohli sdílet pro investiční potřeby svá aktiva při současném snížení nákladů na správu plánu, ale nároky jednotlivých zaměstnavatelů jsou však odděleny a slouží výhradně pro uspokojení požitků jejich vlastních zaměstnanců. Skupinové plány nepředstavují žádný zvláštní účetní problém, neboť jednotlivé informace jsou snadno dostupné, účtování probíhá stejně jako
u jakéhokoliv jiného plánu jednotlivého zaměstnavatele a tyto plány nepředstavují pro zúčastněné účetní jednotky žádné pojistně-matematické riziko vyvolané současnými či minulými zaměstnanci jiných zaměstnavatelů. Definice v tomto standardu vyžadují, aby účetní jednotka klasifikovala skupinový plán jako plán definovaných příspěvků nebo jako plán definovaných požitků, a to v závislosti na podmínkách plánu (včetně veškerých mimosmluvních závazků, které jsou nad rámec formálních podmínek).

Plány definovaných požitků sdílející rizika mezi různými účetními jednotkami spadajícími pod společné řízení

34      Plány definovaných požitků, u kterých dochází ke sdílení rizik mezi různými účetními jednotkami spadajícími pod společné řízení, např. mezi mateřskou společností a jejími dceřinými společnostmi, nejsou sdruženými plány.

34A    Účetní jednotka účastnící se na takovém plánu bude dostávat informace o plánu jako celku v ocenění dle IAS 19 na základě předpokladů platných pro plán jako celek. Pokud existuje nějaký smluvní vztah či určené pravidlo pro zatěžování jednotlivých účetních jednotek ze skupiny podniků čistými náklady definovaných požitků za plán jako celek v ocenění dle IAS 19, každá účetní jednotka vykáže tyto náklady ve své vlastní účetní závěrce. Pokud takový smluvní vztah či účetní pravidlo neexistují, čisté náklady na definované požitky vykáže ve své účetní závěrce ta účetní jednotka, která byla právně závazným způsobem určena za garanta plánu. Ostatní účetní jednotky vykáží ve svých účetních závěrkách pouze částky rovnající se jejich příspěvku do plánu za období.

34B    Účast na takovém plánu je pro každou zúčastněnou účetní jednotku považována za transakci mezi spřízněnými osobami. Z tohoto důvodu taková účetní jednotka ve své vlastní účetní závěrce zveřejní:

a)       smluvní závazek nebo účetní pravidlo pro účtování o čistých nákladech na definované požitky nebo zveřejní skutečnost, že takový smluvní vztah či účetní pravidlo neexistují;

b)       účetní pravidlo pro stanovení výše příspěvku, který má účetní jednotka platit;

c)       pokud účetní jednotka účtuje o alokaci čistých nákladů na definované požitky podle odstavce 34A, zveřejní veškeré informace o plánu jako celku podle odstavců 120–121;

d)       pokud účetní jednotka účtuje o příspěvcích placených za období podle odstavce 34A, zveřejní informace o plánu jako celku podle odst. 120A písm. b)–e), j), n), o), q) a odstavce 121. Ostatní informace dle odstavce 120A zveřejňovat nemusí.

35      [Zrušen]

Státní plány

36      Účetní jednotka účtuje o státním plánu stejným způsobem jako o sdruženém plánu (viz odstavce29 a30).

37      Státní plány se zřizují zákonem a vztahují se na všechny účetní jednotky (nebo na všechny účetní jednotky určité kategorie, např. na účetní jednotky specifického odvětví). Jsou spravovány vládou nebo místní samosprávou, popř. jiným subjektem nezávislým na vykazující účetní jednotce (např. nezávislou agenturou vytvořenou jmenovitě pro tento účel). Některé účetní jednotky poskytují obligatorní požitky, které nahrazují požitky jinak kryté státním plánem, jakož
i další dobrovolné požitky. Plány takových požitků nejsou státními plány.

38      Státní plány jsou charakterizovány v závislosti na povinnostech účetní jednotky vůči plánu jako plány definovaných požitků, nebo jako plány definovaných příspěvků. Mnohé státní plány jsou financovány průběžným způsobem, tzn. že příspěvky běžného období jsou stanoveny ve výši, o které se předpokládá, že bude dostačující pro úhradu požitků vyplácených v tomto období; budoucí požitky, na něž vznikl nárok v běžném období, se budou hradit z budoucích příspěvků. Nicméně u řady státních plánů nemá účetní jednotka ani právní, ani mimosmluvní závazek budoucí příspěvky platit. Jeho jediným závazkem je platit splatné příspěvky a pokud ukončí pracovní poměr s členy státního plánu, nemá žádnou povinnost platit požitky vzniklé jeho vlastním zaměstnancům v předchozích letech. Z tohoto důvodu jsou státní plány většinou plány definovaných příspěvků. Ovšem existují i řídké případy, kdy je státní plán plánem definovaných požitků.
V takovém případě platí pro účetní jednotku postup uvedený v odstavcích29 a 30.

Pojištěné požitky

39      Účetní jednotka může zajistit financování plánu požitků po skončení pracovního poměru formou placení pojistného. S takto financovaným plánem bude účetní jednotka zacházet jako s plánem definovaných příspěvků, pokud nebude účetní jednotka (přímo nebo nepřímo prostřednictvím plánu) povinna:

a)       vyplácet zaměstnanecké požitky přímo, jakmile se stanou splatnými, nebo

b)       platit další částky, pokud pojišťovna nehradí veškeré zaměstnanecké požitky vztahující se k činnosti zaměstnance v běžném období a v obdobích předchozích.

Pokud má účetní jednotka takový právní či mimosmluvní závazek, chápe plán jako plán definovaných požitků.

40      Požitky zajištěné pojistnou smlouvou nemusí mít přímou či automatickou vazbu na závazek účetní jednotky za zaměstnanecké požitky. Plány požitků po skončení pracovního poměru včetně pojistných smluv podléhají stejnému rozlišování při účtování a financování jako všechny ostatní plány.

41      V případě, kdy účetní jednotka financuje závazek k požitkům po pracovním poměru příspěvkem na pojištění, dle kterého jí nezaniká právní či mimosmluvní závazek (buď přímo, nebo nepřímo dle podmínek plánu vzhledem k mechanismu stanovení budoucích plateb pojistného, popř. v závislosti na podmínkách vztahu
s pojišťovatelem), výše hrazeného pojistného nepředstavuje definovaný příspěvek. Z toho vyplývá, že účetní jednotka:

a)       účtuje o nároku z pojistky jako o aktivu plánu (viz odstavec 7) a

b)       rozpoznává ostatní pojistky jako práva na náhradu (pokud pojistka odpovídá kritériím uvedeným v odstavci 104A).

42      V případě, kdy pojistná smlouva zní na jméno konkrétního účastníka plánu, popř. na skupinu účastníků plánu a účetní jednotka nemá žádný právní či mimosmluvní závazek vyrovnat jakékoliv případné ztráty z pojistné smlouvy, účetní jednotka nemá žádný závazek k úhradě požitků a jedinou odpovědnou osobou je pojišťovatel. Platby pevných částek pojistného dle takové pojistné smlouvy jsou spíše vypořádáním závazků k požitkům zaměstnanců než investicí zajišťující budoucí vypořádání závazku. Proto účetní jednotce v tomto případě nevzniká žádné aktivum ani žádný závazek. Z tohoto důvodu účetní jednotka účtuje
o platbách pojistného jako o příspěvcích do plánu definovaných příspěvků.

ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU: PLÁNY DEFINOVANÝCH PŘÍSPĚVKŮ

43      Účtování o plánech definovaných příspěvků je jednoduché, neboť závazek vykazující účetní jednotky je pro každé období dán částkou, kterou má účetní jednotka za toto období do plánu přispět. Z tohoto důvodu nejsou pro stanovení výše závazku či nákladu zapotřebí žádné pojistně-matematické odhady,
a nemohou tedy vznikat žádné zisky či ztráty z rozdílů mezi skutečností a těmito odhady. Kromě toho, výše závazků se stanoví na nediskontovaném základu
s výjimkou toho, kdy závazky nejsou plně splatné během dvanácti měsíců od konce období, ve kterém zaměstnanec poskytl příslušné služby.

Uznání a vyčíslení

44      Jakmile zaměstnanec poskytl účetní jednotce v daném období své služby, účetní jednotka musí výměnou za tyto služby vykázat příspěvek splatný do příslušného plánu definovaných příspěvků:

a)       jako závazek (výdaj příštího období) po odečtení již případně zaplacených částek. Pokud se před sestavením účetní závěrky zjistí, že částka již zaplaceného příspěvku převyšuje výši příspěvku odpovídajícího poskytnutým službám zaměstnanců, vykáže účetní jednotka tento přebytek jako aktivum (náklady příštích období) v částce, která bude odpovídat snížení budoucích plateb nebo nároku na vrácení peněz, a

b)       jako náklad, pokud jiný IAS nevyžaduje nebo nepovoluje zahrnutí příspěvku do pořizovací ceny aktiva (viz například IAS 2 Zásoby a IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení).

45      Pokud příspěvky do plánu definovaných příspěvků nejsou plně splatné do dvanácti měsíců po konci období, ve kterém zaměstnanci poskytli příslušné služby, musí být diskontovány s použitím diskontní sazby určené v odstavci 78.

Zveřejnění

46      Účetní jednotka zveřejní částku uznanou jako náklad na plány definovaných příspěvků.

47      V případech vyžadovaných IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran účetní jednotka zveřejní informace o příspěvcích do plánů definovaných příspěvků určených pro klíčové pracovníky managementu.

ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU: PLÁNY DEFINOVANÝCH POŽITKŮ

48      Účtování o plánech definovaných požitků je složité, jelikož pro stanovení výše závazku a nákladu je nutno pracovat s pojistně-matematickými odhady,
a zákonitě tedy vzniká možnost zisků a ztrát z rozdílů mezi skutečností a těmito odhady. Kromě toho závazky se stanoví na diskontovaném základě, neboť k jejich vypořádání může dojít i za mnoho let od období, kdy zaměstnanec poskytl příslušné služby.

Uznání a vyčíslení

49      Plány definovaných požitků mohou, ale nemusí být zcela nebo částečně financovány prostřednictvím příspěvků účetní jednotky, někdy též i zaměstnanců do účetní jednotky nebo fondu, který je právně oddělen od vykazující účetní jednotky. Z tohoto fondu jsou následně požitky zaměstnanců vypláceny. Výplata požitků z fondu v okamžiku, kdy se stanou splatnými, nezávisí pouze na finanční situaci a investiční výkonnosti fondu, ale také na schopnosti (a ochotě) účetní jednotky překlenout nedostatek aktiv fondu. Z toho plyne, že účetní jednotka
v podstatě akceptuje pojistně-matematická i investiční rizika spojená s plánem.
V důsledku toho se nemusí náklady uznané pro plán definovaných požitků rovnat výši příspěvku za dané období.

50      Účtování o plánech definovaných požitků zahrnuje následující kroky:

a)       použití pojistně-matematických technik pro stanovení spolehlivého odhadu výše požitku náležejícího zaměstnancům výměnou za jejich služby poskytnuté v běžném období a v obdobích předchozích. Tento postup vyžaduje, aby účetní jednotka stanovila, jak velký je požitek přičitatelný
k běžnému období a k obdobím předchozím (viz odstavce 67–71), aby provedla pojistně-matematické odhady demografických proměnných (jako je fluktuace zaměstnanců a úmrtnost) a finančních proměnných (jako je budoucí růst mezd, a nákladů na zdravotní péči), které ovlivňují náklady na požitky (viz odstavce 72–91);

b)       diskontování tohoto požitku pomocí přírůstkové metody za účelem stanovení současné hodnoty závazku z definovaných požitků a běžných nákladů vynaložených v souvislosti se službou zaměstnanců (viz odstavce 64–66);

c)       stanovení reálné hodnoty jednotlivých aktiv plánu (viz odstavce 102–104);

d)       stanovení celkové výše pojistně-matematických zisků a ztrát a částky, ve které mají být tyto pojistně-matematické zisky nebo ztráty uznány (viz odstavce 92–95);

e)       stanovení nákladů na minulé služby (viz odstavce 96–101) při zavedení nebo změně plánu a

f)       stanovení výsledného zisku nebo ztráty (viz odstavce 109–115) při zkrácení nebo vypořádání plánu.

Má-li účetní jednotka více než jeden plán definovaných požitků, postupuje shora uvedeným způsobem zvlášť u každého významného plánu.

51    V některých případech mohou odhady, průměry či zjednodušené výpočty poskytnout spolehlivou aproximaci podrobných výpočtů uváděných v tomto standardu.

 

Účtování o mimosmluvních závazcích

52      Účetní jednotka nemusí účtovat jen o svých právních závazcích vyplývajících
z formálních podmínek plánu definovaných požitků, ale též o jakýchkoliv mimosmluvních závazcích, které vyplývají z neformální praxe účetní jednotky. Neformální praxe účetní jednotky dává vzniknout mimosmluvním závazkům
v případech, kdy účetní jednotka nemá žádnou jinou reálnou alternativu než platit zaměstnanecké požitky. Příkladem vzniku mimosmluvního závazku je situace, kdy by změna v neformální praxi účetní jednotky mohla způsobit nepřijatelné poškození vztahů se zaměstnanci.

53      Formální podmínky plánu definovaných požitků mohou účetní jednotce umožnit její závazky z plánu ukončit. Nicméně, pokud mají zaměstnanci pokračovat
v pracovním poměru, je obvykle velmi obtížné plán zrušit. Proto, není-li důkaz
o opaku, se při účtování o požitcích po skončení pracovního poměru předpokládá, že účetní jednotka slibující takové požitky bude v této praxi postupovat po celou dobu trvání zaměstnání příslušných zaměstnanců.

Výkaz o finanční situaci

54      Částka vykázaná jako závazek z definovaných požitků je čistý součet následujících položek:

a)       současná hodnota závazku z definovaných požitků ke konci účetního období (viz odstavec 64);

b)       plus všechny zisky z pojistně-matematických odhadů (minus všechny ztráty z pojistně-matematických odhadů) neuznané s odvoláním na postup dle odstavců92 a93;

c)       minus všechny dosud neuznané úpravy nákladů na minulé služby (viz odstavec 96);

d)       minus reálná hodnota aktiv plánu ke konci účetního období (existují-li nějaká), z nichž mají být požitky přímo uspokojovány (viz odstavce 102–104).

55      Současnou hodnotou závazku z definovaného požitku je brutto závazek před odečtením reálné hodnoty aktiv plánu.

56      Účetní jednotka musí stanovovat současnou hodnotu závazků z definovaných požitků a reálnou hodnotu všech aktiv plánu s dostatečnou pravidelností tak, aby se částky vykázané v účetní závěrce nelišily významně od částek, které by byly stanoveny ke konci účetního období.

57      Tento standard doporučuje, ale nevyžaduje, aby účetní jednotka využívala pro stanovení výše všech významných závazků dle plánu definovaných požitků služeb kvalifikovaného pojistného matematika. Z praktických důvodů může účetní jednotka požádat kvalifikovaného pojistného matematika, aby provedl podrobný výpočet závazku ještě před koncem účetního období. Výsledky tohoto výpočtu se ovšem musí aktualizovat o důsledky veškerých významných transakcí a dalších významných podmínek, které nastaly do konce účetního období (včetně změn v tržních cenách a úrokových sazbách).

58      Částka stanovená podle odstavce 54 může mít zápornou hodnotu (jde o aktivum). Účetní jednotka ocení toto aktivum částkou nižší z:

a)       částky stanovené podle odstavce54 a

b)       čistého součtu:

i)        všech kumulovaných neuznaných čistých ztrát z pojistně-matematických odhadů a nákladů na minulé služby (viz odstavce 92,93 a96) a

ii)       současné hodnoty všech ekonomických přínosů ve formě vratek
z plánu či snížení budoucích příspěvků do plánu. Současná hodnota těchto ekonomických přínosů se stanoví s použitím diskontní sazby uvedené v odstavci 78.

58A    Postup podle odstavce 58 nesmí mít v běžném období za následek zisk, který je pouze důsledkem matematicko-pojistné ztráty nebo nákladů na minulou službu, ani ztrátu, která je v běžném období pouze důsledkem pojistně-matematického zisku. Účetní jednotka musí proto uznat okamžitě v souladu s odstavcem 54 následující skutečnosti, a to v rozsahu, v jakém vznikají při stanovení aktiva definovaných požitků podle odst. 58 písm. b):

a)       čisté pojistně-matematické ztráty běžného období a náklady na minulou službu běžného období v rozsahu, ve kterém převyšují jakékoliv snížení současné hodnoty ekonomických přínosů specifikovaných v odst. 58 písm. b) bodě ii). Pokud nedochází k žádné změně či zvýšení současné hodnoty ekonomických přínosů, veškeré čisté pojistně-matematické ztráty běžného období a náklady na minulou službu v běžném období by měly být
v souladu s odstavcem 54 rozpoznány okamžitě;

b)       čisté pojistně-matematické zisky běžného období po odečtení nákladů na minulou službu běžného období v rozsahu, ve kterém převyšují jakékoliv zvýšení současné hodnoty ekonomických přínosů specifikovaných v odst. 58 písm. b) bodě ii). Pokud nedochází k žádné změně či snížení současné hodnoty ekonomických přínosů, celkový čistý pojistně-matematický zisk běžného období by měl být po odečtení nákladů na minulou službu běžného období rozpoznán v souladu s odstavcem 54 okamžitě.

58B    Ustanovení odstavce 58A se použije pouze tehdy, pokud má účetní jednotka na začátku nebo na konci účetního období přebytek[2] v plánu definovaných požitků
a nemůže vzhledem k současným podmínkám plánu plně tento přebytek využít jako vratku nebo snížení příspěvků do budoucích příspěvků. V takovém případě platí, že náklady na minulou službu a pojistně-matematické ztráty vznikající
v běžném období, rozpoznané v souladu s ustanovením odst. 54 písm. b) bodu i), zvyšují částku specifikovanou v odstavci 58. Pokud toto zvýšení není kompenzováno shodným snížením současné hodnoty ekonomických přínosů, které vyžadují postup podle odst. 58 písm. b) bodu ii), dojde ke zvýšení celkové čisté částky specifikované v odst. 58 písm. b) a následně k tvorbě zisku. Odstavec 58A však zakazuje, aby tímto způsobem zisk vznikal. Opačný efekt nastává u pojistně-matematických zisků, které vznikají v běžném období a jejichž rozpoznání je dáno odstavcem 54, a to v rozsahu, ve kterém pojistně-matematické zisky snižují kumulované nerozpoznané pojistně-matematické ztráty. Odstavec 58A zakazuje, aby za těchto okolností byla rozpoznána ztráta. Viz dodatek C, pokud jde
o příklady aplikace ustanovení tohoto odstavce.

59      Aktivum může vzniknout v případě, byl-li plán definovaných požitků přefinancován nebo též v některých případech při zjištění zisku z pojistně-matematických odhadů. V těchto případech účetní jednotka vykazuje aktivum, neboť:

a)       účetní jednotka kontroluje zdroj, kterým je v tomto případě schopnost použít přebytku pro generování dalších přínosů;

b)       tato kontrola je výsledkem minulých událostí (příspěvků placených účetní jednotkou a služby poskytnuté zaměstnanci) a

c)       budoucí ekonomický přínos získá účetní jednotka v podobě nižších budoucích příspěvků, popř. vrácených plateb, a to buď přímo do účetní jednotky, nebo nepřímo do jiného plánu, který se nachází v deficitu.

60      Limit daný v odst. 58 písm. b) nepřevažuje nad opožděným uznáním ztrát
z pojistně-matematických odhadů (viz odstavce92 a 93) či náklady na minulou službu (viz odstavec 96), jinými než je specifikováno v odstavci 58A. Má však přednost před přechodným postupem podle odst. 155 písm. b). Odst. 120A písm. f) bod iii) vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila všechny částky, které nebyly vykázány jako aktivum z důvodu limitu podle odst. 58 písm. b).

Příklad ilustrující odstavec 60

Plán definovaných požitků má následující charakteristiky:

Současná hodnota závazku                                                 | 1100 |

Reálná hodnota aktiv plánu                                               | –1190 |

    | –90 |

Neuznané pojistně-matematické ztráty                                  | –110 |

Neuznané náklady na minulou službu                                      | –70 |

Neuznané zvýšení závazku při prvním zavedení standardu (aplikace odst. 155 písm. b))                                                                           | –50 |

Záporná hodnota stanovená dle odstavce 54                          | –320 |

Současná hodnota budoucích vratek a snížení budoucích příspěvků | 90 |

 

Limit podle odst. 58 písm. b) se vypočte následovně:                    | |

Neuznané pojistně-matematické ztráty                                 | 110 |

Neuznané náklady na minulou službu                                     | 70 |

Současná hodnota disponibilních budoucích vratek a snížení budoucích příspěvků
                                                                                             | 90 |

Limit                                                                              | 270 |

270 je méně než 320. Proto účetní jednotka vykáže aktivum ve výši270 azveřejní, že limit snížil účetní hodnotu aktiva o 50 (viz odst. 120A písm. f) bod iii)).

 

Výsledovka

61      Účetní jednotka vykáže čistý součet následujících částek ve výsledovce, pokud jiný standard nevyžaduje nebo nepovoluje jejich zahrnutí do pořizovací ceny aktiva:

a)       náklady na běžné služby (viz odstavce 63–91);

b)       úrokové náklady (viz odstavec 82);

c)       očekávaný výnos ze všech aktiv plánu (viz odstavce 105–107) a ze všech práv na náhradu (viz odstavec 104A);

d)       zisky a ztráty z pojistně-matematických odhadů v rozsahu dle odstavců92 a93D;

e)       náklady na minulou službu (viz odstavec 96);

f)       důsledek krácení či vypořádání (viz odstavce109 a110) a

g)       důsledek limitu podle odst. 58 písm. b), pokud není vykázáno mimo výsledovku dle odstavce93C.

62      Jiné standardy vyžadují zahrnovat určité náklady na zaměstnanecké požitky do pořizovací ceny aktiv, jako jsou zásoby či budovy, stavby a zařízení (viz IAS 2 Zásoby a IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení). Náklady na požitky po ukončení pracovního poměru zahrnované do pořizovací ceny aktiv obsahují příslušný podíl složek uvedených v odstavci 61.

Uznání a vyčíslení: současná hodnota závazků z definovaných požitků a nákladů na běžné služby

63      Výsledný náklad na plán definovaných požitků může být ovlivněn mnoha proměnnými, jako jsou výsledné mzdy, fluktuace zaměstnanců, úmrtnost, trend ve vývoji nákladů na zdravotní péči a, v případě plánu financovaného z fondů, též výnosy z aktiv plánu. Výsledný náklad na plán je nejistý a tato nejistota bude pravděpodobně přetrvávat po dlouhé období. Aby bylo možné ocenit současnou hodnotu závazků z požitků po skončení pracovního poměru a náklady na související služby, je nezbytné:

a)       aplikovat pro ocenění pojistně-matematickou metodu (viz odstavce 64–66);

b)       přiřazovat požitky k obdobím služby (viz odstavce 67–71) a

c)       provádět pojistně-matematické odhady (viz odstavce 72–91).

Pojistně-matematická metoda oceňování

64      Pro stanovení současné hodnoty svých závazků z definovaných požitků a nákladů souvisejících služeb použije účetní jednotka přírůstkovou metodu a v případech, kdy je to vhodné, též úpravu o náklady na minulou službu.

65      Přírůstková metoda (též označovaná jako metoda požitek/roky služby či jako akruální metoda požitků přepočtených na službu) vychází z předpokladu, že každé období služby vyvolává další jednotku nároku na požitek (viz odstavce 67–71), přičemž pro potřebu stanovení výsledného závazku (viz odstavce 72–91) oceňuje každou takovou jednotku samostatně.

   Příklad ilustrující odstavec 65

Paušální požitek je splatný při ukončení služby a rovná se 1 % poslední mzdy za každý rok služby. Mzda v roce 1 je10000 apředpokládá se její zvyšování o 7 % každý rok (složený úrok). Použitá diskontní sazba činí 10 % p..a. Následující tabulka ukazuje, jak se vytváří závazek vůči pracovníkovi, u kterého se skončení pracovního poměru předpokládá na konci roku 5. Příklad neuvažuje žádné změny v pojistně-matematických odhadech. Pro zjednodušení tento příklad ignoruje dodatečné úpravy reflektující pravděpodobnost, že pracovník opustí podnik dříve nebo později, než bylo očekáváno.

Rok                                                 | 1 |   | 2 |   | 3 |   | 4 | | 5 |

Požitek přiřazený: |

předchozím rokům                              | 0 |    | 131 | | 262 | | 393 | | 524 |

běžnému roku (1 % z poslední mzdy)    | 131 | | 131 | | 131 | | 131 | | 131 |

běžnému roku a předchozím rokům       | 131 | | 262 | | 393 | | 524 | | 655 |

Počáteční závazek                              | — |      | 89 | | 196 | | 324 | | 476 |

Úrok 10 %                                        | — |        | 9 |   | 20 |   | 33 |   | 48 |

Náklady na běžnou službu                    | 89 |     | 98 | | 108 | | 119 | | 131 |

Konečný závazek                               | 89 |   | 196 | | 324 | | 476 | | 655 |

Poznámka:

1. Počáteční závazek je současnou hodnotou požitku přiřazeného k předchozím rokům.

2. Náklad na běžné služby je současnou hodnotou požitku přiřazeného k běžnému roku.

3. Konečný závazek je současnou hodnotou požitku přiřazeného k běžnému roku a rokům předchozím.

 

 

66      Účetní jednotka diskontuje závazek z požitků po skončení pracovního poměru jako celek, a to i v případě, kdy část závazku je splatná do dvanácti měsíců po účetním období.

Přiřazování požitků k obdobím služby

67      Při stanovení současné hodnoty svých závazků z definovaných požitků
a souvisejícího nákladu na běžné služby a tam, kde je to vhodné, též při úpravě o náklady na minulé služby, musí účetní jednotka přiřazovat požitek k obdobím služby podle vzorce daného plánem. V případě, že v pozdějších letech povedou služby zaměstnance k významně vyšší úrovni požitku ve srovnání s předchozími roky, přiřazuje účetní jednotka požitek rovnoměrně od:

a)       data, kdy služby poskytované zaměstnancem poprvé vedou k požitku podle plánu (bez ohledu na to, zda je požitek podmíněn či nepodmíněn dalším setrváním v pracovním poměru), až do

b)       data, kdy další služby poskytované zaměstnancem účetní jednotce nepovedou k žádné významné částce dalších požitků podle plánu, jiné než v souvislosti s dalším zvyšováním platu.

68      Přírůstková metoda vyžaduje, aby účetní jednotka přiřadila požitek k běžnému období (aby bylo možno stanovit náklad na běžné služby) a k běžnému období
a předchozím obdobím (aby bylo možno stanovit současnou hodnotu závazků
z definovaných požitků). Účetní jednotka přiřazuje požitek k obdobím, ve kterých vzniká povinnost poskytovat požitky po skončení pracovního poměru. Tato povinnost vzniká současně s tím, jak zaměstnanci poskytují své služby výměnou za požitky po skončení pracovního poměru, které účetní jednotka předpokládá vyplácet v příštích obdobích. Pojistně-matematické techniky umožňují, aby účetní jednotka ocenila svůj závazek s dostatečnou spolehlivostí, a tím doložila oprávněnost uznání takového závazku.

Příklad ilustrující odstavec 68

1. Plán definovaných požitků poskytuje paušální požitek 100 splatný při odchodu do důchodu za každý rok služby.

Požitek 100 je přiřazen každému roku. Náklad na běžné služby je současná hodnota 100. Současnou hodnotou závazku z definovaného požitku je současná hodnota 100, násobená počtem let služby až do konce účetního období.

Je-li požitek splatný ihned, jakmile zaměstnanec opustí účetní jednotku, náklad na běžnou službu a současná hodnota závazku z definovaného požitku reflektují datum, ke kterému se očekává odchod zaměstnance. Dochází tedy k tomu, že díky diskontování jsou tyto hodnoty menší než hodnoty, které by byly stanoveny při odchodu zaměstnance ke konci účetního období.

2. Plán poskytuje měsíční penzi 0,2 % z posledního platu za každý rok služby. Penze se vyplácí od dosažení věku 65 let.

Požitek rovnající se současné hodnotě (k datu očekávaného odchodu do důchodu) měsíční penze ve výši 0,2 % z odhadnutého posledního platu, vyplácený od očekávaného data odchodu do důchodu až do očekávaného data úmrtí, je přiřazen každému roku služby. Náklad na běžné služby je současnou hodnotou tohoto požitku. Současnou hodnotou závazku z definovaných požitků je současná hodnota měsíčních výplat penze ve výši 0,2 % z posledního platu, násobeno počtem let služby až do konce účetního období. Náklad na běžné služby a současná hodnota závazku z definovaných požitků se diskontují, neboť výplaty penze začínají až při dosažení věku 65 let.

 

69      Služby poskytované zaměstnancem účetní jednotky dávají vzniknout podle plánu definovaných požitků závazku i v případě, je-li nárok na výplatu požitku podmíněn dalším trváním pracovního poměru. Služba poskytovaná zaměstnancem před splněním podmínky pro přiznání požitků je mimosmluvním závazkem, jelikož při konci každého dalšího účetního období se délka budoucí služby, kterou bude muset zaměstnanec poskytnout účetní jednotce před získáním nároku na požitek, zmenšuje. Při stanovení výše svého závazku z definovaných požitků bere účetní jednotka v úvahu pravděpodobnost, že někteří zaměstnanci nemusí splnit podmínku pro přiznání požitků. Rovněž platí, že ačkoliv určité požitky po skončení pracovního poměru, např. zdravotní péče po skončení pracovního poměru, se stanou splatnými pouze v případě, nastane-li určitá situace v době, kdy již není zaměstnanec zaměstnán, závazek se vytváří v době, kdy zaměstnanec poskytuje služby, které nárok na takový požitek vytváří. Pravděpodobnost výskytu takové situace ovlivňuje stanovení výše závazku, avšak nevypovídá o tom, zda takový závazek existuje.

Příklad ilustrující odstavec 69

1. Plán vyplácí požitek 100 za každý odpracovaný rok. Požitek je nepodmíněný po odpracování deseti let.

Požitek 100 je přiřazen každému roku. V každém z prvních deseti let náklad na běžné služby a současná hodnota závazku reflektují pravděpodobnost, že zaměstnanec neodpracuje celých deset let.

2. Plán vyplácí požitek 100 za každý odpracovaný rok, roky před dosažením věku 25 let se nezapočítávají. Požitek je přiznaný okamžitě a je nepodmíněný trváním pracovního poměru.

K letům odpracovaným před dosažením věku 25 let se nepřiřazuje žádný požitek, neboť služba před tímto datem nevede k žádným požitkům (podmíněným ani nepodmíněným). Požitek 100 se přiřazuje ke každému následujícímu roku.

70      Závazek se zvyšuje až do data, kdy již další služby zaměstnance nevedou k žádné významné částce dalších požitků. Proto se veškerý požitek přiřazuje k obdobím končícím tímto datem nebo před tímto datem. Požitek je přiřazován k jednotlivým účetním obdobím podle vzorce daného plánem. V případě, že služby zaměstnance povedou v pozdějších letech k významně vyšší úrovni požitku, než tomu bylo

v letech předchozích, přiřazuje účetní jednotka požitek rovnoměrně až do data, kdy další služby poskytované zaměstnancem nevedou k žádným významným částkám dalších požitků. Je tomu tak proto, protože zaměstnancovy služby po celé období povedou v konečném důsledku k požitku na této vyšší úrovni.

 

Příklad ilustrující odstavec 70

1. Plán vyplácí paušální částku požitku 1000, který je přiznán po odpracování deseti let. Se vznikem požitků za další roky pracovního poměru plán neuvažuje.

Požitek 100 (1000 děleno deseti) se přiřazuje ke každému z prvních deseti let. Náklad na běžné služby v každém z prvních deseti let odráží pravděpodobnost, že zaměstnanec povinných deset let neodpracuje. S roky následujícími se nepojí žádný požitek.

2. Plán vyplácí paušální penzijní požitek 2000 při dožití věku 55 let všem zaměstnancům, kteří jsou stále v pracovním poměru a odpracovali dvacet let,
a všem pracovníkům v pracovním poměru při dožití 65 let, bez ohledu na délku trvání pracovního poměru.

U zaměstnanců, kteří nastoupili do účetní jednotky před dosažením věku 35 let, vzniká nárok na požitky nejprve ve věku 35 let (zaměstnanec může opustit účetní jednotku ve věku 30 let a vrátit se ve věku 33 let, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na jeho budoucí požitky z plánu). Tyto požitky jsou podmíněné dalším trváním pracovního poměru. Rovněž pracovní poměr po dosažení věku 55 let nepovede k žádným významným změnám ve výši budoucích požitků. U těchto pracovníků účetní jednotka přiřazuje požitek 100 (2000 děleno 20) ke každému roku odpracovanému mezi věkem35 a55 let.

U zaměstnanců, kteří nastoupili do účetní jednotky ve věku mezi35 a45 lety, nepovede trvání pracovního poměru delší dvaceti let k žádným významným změnám ve výši budoucích požitků. U těchto zaměstnanců účetní jednotka přiřazuje požitek 100 (2000 děleno 20) ke každému roku z prvních dvaceti let.

U pracovníka, který nastoupí do účetní jednotky ve věku 55 let, nepovede trvání pracovního poměru delší než 10 let k žádným významným změnám ve výši budoucího požitku. U tohoto pracovníka účetní jednotka přiřazuje požitek 200 (2000 děleno 10) ke každému roku z prvních deseti let.

U všech zaměstnanců náklad na běžné služby a současná hodnota závazku odrážejí pravděpodobnost, že zaměstnanec neodpracuje v účetní jednotce požadovaný počet let.

3. Podle podmínek plánu na příspěvek na zdravotní péči po skončení pracovního poměru má bývalý zaměstnanec nárok na příspěvek 40 % nákladů na zdravotní péči, pokud odpracuje v účetní jednotce před skončením pracovního poměru více než deset let a méně než dvacet let, a 50 %, pokud před odchodem z účetní jednotky zde odpracoval dvacet a více let.

Podle vzorce výpočtu plánu požitku účetní jednotka přiřazuje 4 % současné hodnoty očekávaných nákladů na zdravotní péči (40 % děleno deseti) ke každému roku z prvních deseti let a 1 % (10 % děleno deseti) ke každému roku z druhých deseti let. Náklad na běžnou službu odráží v každém roce pravděpodobnost, že zaměstnanec nemusí odpracovat potřebný počet let, aby mu vznikl nárok na celý nebo částečný požitek. U pracovníků, jejichž odchod se předpokládá do deseti let, se neuvažuje se žádným požitkem.

4. Podle podmínek plánu na příspěvek na zdravotní péči po skončení pracovního poměru má bývalý zaměstnanec nárok na příspěvek 10 % nákladů na zdravotní péči, pokud odpracuje v účetní jednotce před skončením pracovního poměru více než deset let a méně než dvacet let, a 50 %, pokud před odchodem z účetní jednotky zde odpracoval dvacet a více let.

Služby poskytované v pozdějších letech povedou k významně vyšší úrovni požitku ve srovnání s roky předchozími. Proto u pracovníků, u nichž se odchod z účetní jednotky očekává po dvaceti a více odpracovaných letech, přiřazuje účetní jednotka požitek rovnoměrně podle odstavce 68. Pokračování v pracovním poměru po odpracování dvaceti let již k významně vyšší úrovni požitku nepovede. Proto výše příspěvku přiřazovaná ke každému z prvních dvaceti roků činí 2,5 % ze současné hodnoty očekávaných nákladů na zdravotní péči (50 % děleno dvaceti).

U pracovníků, jejichž odchod se očekává mezi deseti a dvaceti lety, činí požitek přiřazovaný ke každému z prvních deseti let 1 % ze současné hodnoty očekávaných nákladů na zdravotní péči. U těchto pracovníků se neuvažuje s přiřazováním požitku k rokům mezi koncem desátého roku a předpokládaným datem odchodu.

U pracovníků, jejichž odchod se předpokládá do deseti let, se neuvažuje se žádným požitkem.

 

71      V případě, kdy částka příspěvku je konstantním podílem z posledního platu
v každém roce trvání pracovního poměru, ovlivní zvyšování platu v budoucích letech částku potřebnou k vyrovnání závazku, který vznikl před koncem účetního období, žádný dodatečný závazek však již nevzniká. Z toho důvodu:

a)       pro účely odst. 67 písm. b) nevede zvyšování platu k dalším požitkům, přestože výše požitku je závislá na posledním platu, a

b)       částka požitku přiřazovaná ke každému období je konstantním podílem
z platu, na který se požitek váže.

   Příklad ilustrující odstavec 71

Zaměstnancům vzniká nárok na požitek ve výši 3 % z posledního platu v každém roce trvání pracovního poměru před dosažením věku 55 let.

Požitek 3 % z předpokládaného posledního platu se přiřazuje ke každému roku až do věku 55 let, tedy k datu, od kterého další služba zaměstnance již nevede podle plánu k žádné významné částce dalších požitků. Po dosažení tohoto věku se již k dalším rokům trvání pracovního poměru žádný požitek nepřiřazuje.

 

Pojistně-matematické předpoklady

72      Pojistně-matematické předpoklady musí být nezkreslující a vzájemně kompatibilní.

73      Pojistně-matematické předpoklady jsou nejlepšími možnými odhady účetní jednotky u těch proměnných, které určují výsledný náklad na poskytování požitků po skončení pracovního poměru. Pojistně-matematické předpoklady zahrnují:

a)       demografické předpoklady ohledně budoucích charakteristik současných a minulých zaměstnanců (a jejich rodinných příslušníků), které ovlivňují požitky. Demografické předpoklady zahrnují takové charakteristiky, jako jsou například:

i)        úmrtnost v průběhu pracovního poměru i po jeho skončení,

ii)       fluktuace zaměstnanců, jejich pracovní neschopnost a předčasný odchod do důchodu,

iii)       poměr účastníků plánu a jejich rodinných příslušníků, kteří budou oprávněni požitky čerpat, a

iv)      nemocenské sazby u plánů zdravotní péče;

b)       finanční předpoklady týkající se položek jako:

i)        diskontní sazba (viz odstavce 78–82),

ii)       mzdový vývoj a vývoj úrovně požitků (viz odstavce 83–87),

iii)       v případě požitků týkajících se zdravotní péče vývoj nákladů na zdravotní péči a v případě významnosti též vývoj nákladů na administrativní vyřizování těchto nároků a výplatu požitků (viz odstavce 88–91) a

iv)      očekávané výnosy z aktiv plánu (viz odstavce 105–107).

74      Pojistně-matematické předpoklady jsou nezkreslující, pokud nejsou ani neopatrné, ani nadmíru konzervativní.

75      Pojistně-matematické předpoklady jsou vzájemně kompatibilní, pokud respektují ekonomické souvislosti mezi takovými faktory, jako jsou inflace, mzdový vývoj, výnosnost aktiv plánu a diskontní sazby. Například veškeré předpoklady, které jsou závislé na určité míře inflace (jako jsou předpoklady ohledně úrokových sazeb či růstu mezd i požitků) v určitém budoucím období, vycházejí ze stejné míry inflace v tomto období.

76      Účetní jednotka stanoví diskontní sazbu a ostatní finanční předpoklady
v nominálních hodnotách, ledaže by odhady v reálných hodnotách (upravených
o inflaci) poskytovaly spolehlivější výsledky, např. v hyperinflačních ekonomikách (viz IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách) nebo v případech, kdy výše požitku je indexována a existuje rozvinutý trh s indexovanými dluhopisy vydanými ve stejné měně a se stejnými podmínkami.

77      Finanční předpoklady jsou založeny na tržních očekáváních existujících
ke konci účetního období pro období, během kterého mají být závazky vyrovnány.

Pojistně-matematické předpoklady: diskontní sazba

78      Sazba použitá pro diskontování závazků z požitků po skončení pracovního poměru (financovaných jak z fondů, tak mimo fondy) se stanoví s odvoláním na tržní výnos z vysoce kvalitních podnikových dluhopisů ke konci účetního období. V zemích, kde trh takových dluhopisů neexistuje, se použije tržní výnos ze státních dluhopisů (ke konci účetního období). Měna a podmínky těchto podnikových či státních dluhopisů musí být konzistentní s měnou a podmínkami závazků z požitků po skončení pracovního poměru.

79      Jedním z významných pojistně-matematických předpokladů je diskontní sazba. Diskontní sazba odráží časovou hodnotu peněz, nikoliv však pojistně-matematické či investiční riziko. Diskontní sazba rovněž neodráží specifické úvěrové riziko, které nesou věřitelé účetní jednotky, ani riziko, že budoucí skutečnost se bude lišit od pojistně-matematických předpokladů.

80      Diskontní sazba odráží odhadovaný časový průběh výplat požitků. V praxi účetní jednotka často postupuje tak, že použije jeden vážený průměr diskontní sazby, který odráží odhadovaný časový průběh výplat požitků, částku výplat a měnu, ve které se budou požitky vyplácet.

81      Může nastat situace, kdy neexistuje rozvinutý trh s dluhopisy o dostatečně dlouhé době splatnosti, aby bylo možné porovnání s vyplácením požitků. V takovém případě diskontuje účetní jednotka závazky pomocí běžných tržních sazeb
a diskontní sazbu pro závazky s delší splatností odhadne pomocí extrapolace běžných tržních sazeb do výnosové křivky. Je nepravděpodobné, že by celková současná hodnota závazku z definovaných požitků byla nepřiměřeně ovlivněna diskontní sazbou použitou u té části požitků, která je splatná až po splatnosti podnikových či státních dluhopisů použitých pro výpočet.

82      Úrokový náklad se vypočítá vynásobením diskontní sazby stanovené na začátku období současnou hodnotou závazku z definovaných požitků platnou v tomto období při respektování všech významných změn závazku. Současná hodnota závazku se bude lišit od závazku uznaného ve výkazu o finanční situaci, jelikož tento závazek je uznán po odečtení reálné hodnoty všech aktiv plánu a jelikož některé pojistně-matematické zisky a ztráty, jakož i případná úprava nákladů na minulou službu nejsou uznány okamžitě. (Dodatek A ilustruje, kromě jiného, výpočet úrokového nákladu.)

Pojistně-matematický předpoklad: mzdy, požitky a náklady na zdravotní péči

83      Závazky z požitků po skončení pracovního poměru se vyčíslí na základě, který odráží:

a)       odhadovaný budoucí růst mezd;

b)       požitky vyjádřené ke konci účetního období dle podmínek plánu (či vyplývající z nepřímých mimosmluvních závazků jdoucích nad rámec těchto podmínek) a

c)       odhadované budoucí změny v úrovni státních požitků, které ovlivňují požitky splatné podle plánu definovaných požitků, jestliže a pouze jestliže:

i)        tyto změny byly zákonem přijaty před koncem účetního období nebo

ii)       minulá zkušenost či jiný spolehlivý důkaz indikují, že tyto státní požitky se budou měnit nějakým předvídatelným způsobem, např. v závislosti na změnách cenového koše nebo na změnách průměrné mzdy.

84      Odhady budoucího mzdového vývoje berou v úvahu inflaci, služební věk, služební postup a další relevantní faktory, jako je poptávka a nabídka na trhu pracovních sil apod.

85      Pokud formální podmínky plánu (či mimosmluvní závazky jdoucí nad rámec těchto podmínek) vyžadují, aby účetní jednotka v budoucích obdobích měnila výši požitků, musí ocenění závazku tyto změny odrážet. Jde o situaci, kdy například:

a)       účetní jednotka v minulosti zvyšovala požitky, aby např. zmírnila dopad inflace, a nic nenaznačuje, že se v budoucnosti tato praxe změní, nebo

b)       v účetní závěrce jsou vykázány pojistně-matematické zisky a účetní jednotka je zavázána formálními podmínkami plánu (nebo mimosmluvními závazky jdoucími nad rámec těchto podmínek) nebo zákonem použít přebytku v plánu na požitky účastníků plánu (viz odst. 98 písm. c)).

86      Pojistně-matematické předpoklady neodrážejí ke konci účetního období ty budoucí změny požitků, které nejsou dány formálními podmínkami plánu (nebo mimosmluvními závazky). Takové změny budou mít za následek:

a)       úpravu nákladů na minulou službu v rozsahu, v jakém mění požitky za službu před změnou, a

b)       úpravu nákladů na běžnou službu za období po změně v rozsahu, v jakém mění požitky za službu po změně.

87      Některé požitky po skončení pracovního poměru se váží na takové proměnné, jako je úroveň státních penzí či státní zdravotní péče. Ocenění takových požitků odráží očekávané změny v těchto proměnných založené na minulé zkušenosti či jiném spolehlivém důkazu.

88      Předpoklady týkající se nákladů na zdravotní péči musí brát v úvahu odhadované budoucí změny v nákladech na zdravotní péči vyplývající jak z inflace, tak i z vlastních specifických změn v těchto nákladech.

89      Pro ocenění požitků na zdravotní péči po skončení pracovního poměru je třeba znát předpokládanou úroveň a četnost budoucích požadavků a náklady potřebné na jejich uspokojování. Účetní jednotka odhaduje budoucí náklady na zdravotní péči na základě vlastní historické zkušenosti doplněné v případě potřeby
o zkušenosti jiných podniků, pojišťoven, poskytovatelů zdravotní péče, popřípadě
i jiných zdrojů. Odhady budoucích nákladů na zdravotní péči berou v úvahu technologický rozvoj, změny ve využívání zdravotní péče, jakož i změny ve zdravotním stavu účastníků plánu.

90      Úroveň a četnost nároků je významně ovlivněna věkem, zdravotním stavem
a pohlavím zaměstnanců (a jejich rodinných příslušníků). Mohou je však ovlivňovat i jiné faktory, jako je například určitá geografická lokalita. Z těchto důvodů se historická data upravují v rozsahu, v jakém se skutečná demografická struktura liší od vzorku, který byl použit jako základna historických dat. Historická data se rovněž upraví v případě, existuje-li spolehlivý důkaz o změně
v dosavadních trendech vývoje těchto dat.

91      Některé plány zdravotní péče po skončení pracovního poměru vyžadují, aby zaměstnanci přispívali na náklady na zdravotní péči krytou plánem. Odhady budoucích nákladů na zdravotní péči berou ke konci účetního období takové příspěvky v potaz v rozsahu podmínek plánu, resp. v rozsahu všech mimosmluvních závazků vyplývajících z neformální praxe účetní jednotky
a jdoucích nad rámec formálních podmínek plánu. Změny v příspěvcích zaměstnanců mají za následek úpravu nákladů na minulou službu, popřípadě tam, kde to přichází v úvahu, krácení plánu. Náklady na uspokojení nároků mohou být sníženy státními příspěvky, popř. příspěvky poskytovatelů zdravotní péče (viz odst. 83 písm. c) a odstavec 87).

Pojistně-matematické zisky a ztráty

92      Při vyčíslování svého závazku z definovaných požitků podle odstavce 54 musí účetní jednotka podle odstavce 58A uznat část (viz odstavec 93) svých pojistně-matematických zisků a ztrát jako výnos či jako náklad, pokud čisté kumulované neuznané pojistně-matematické zisky nebo ztráty na konci předchozího účetního období převýšily vyšší z:

a)       10 % současné hodnoty závazku z definovaných požitků k tomuto datu (před odečtením aktiv plánu) a

b)       10 % reálné hodnoty všech aktiv plánu k tomuto datu.

Tyto limity se vypočítají a uplatní zvlášť pro každý plán definovaných požitků.

93      Tou částí pojistně-matematických zisků či ztrát, jež má být uznána u každého plánu definovaných požitků, je přebytek stanovený podle odstavce 92, dělený očekávanou průměrnou zbývající délkou pracovního poměru zaměstnanců účastnících se daného plánu. Účetní jednotka ovšem může přijmout i jinou systematickou metodu, která umožní rychlejší zjištění pojistně-matematických zisků a ztrát, ovšem za předpokladu, že stejná základna je použita jak pro zisky, tak i pro ztráty a že se tato základna aplikuje konzistentně mezi jednotlivými obdobími. Účetní jednotka může takovou systematickou metodu použít i v případě, kdy pojistně-matematické zisky a ztráty spadají do limitů uvedených
v odstavci 92.

93A    Pokud účetní jednotka přijme v souladu s odstavcem 93 účetní pravidlo, dle kterého uznává a vykazuje pojistněmatematické zisky a ztráty v období, ve kterém vznikly, může je vykázat v souladu s odstavci 93B a 93D v ostatním úplném výsledku za předpokladu, že

 

(a)     vykáže takto veškeré plány definovaných požitků; a

(b)     vykáže takto všechny pojistně-matematické zisky a ztráty.

93B    Pojistněmatematické zisky a ztráty vykázané v ostatním úplném výsledku podle odstavce 93A budou uvedeny ve výkazu o úplném výsledku.

93C   Účetní jednotka, která uzná a vykáže pojistněmatematické zisky a ztráty podle odstavce 93A, uzná a vykáže veškeré úpravy vyplývající z omezení dle odstavce 58(b) v ostatním úplném výsledku.

93D    Pojistněmatematické zisky a ztráty a úpravy vyplývající z limitu dle odstavce 58(b), které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, budou okamžitě zahrnuty do nerozděleného zisku. Nebudou v následném období reklasifikovány do hospodářského výsledku.

94      Pojistně-matematické zisky a ztráty mohou vyplývat ze zvýšení či snížení buď současné hodnoty závazku z definovaných požitků, nebo reálné hodnoty aktiv plánu. Případy pojistně-matematických zisků a ztrát zahrnují například:

a)       neočekávaně vysoké či nízké hodnoty fluktuace zaměstnanců, předčasných odchodů do důchodu, úmrtnosti či vývoje mezd, požitků (např. když formální či neformální podmínky plánu zvyšují požitky o inflaci) či nákladů na zdravotní péči;

b)       důsledky změn v odhadech fluktuace zaměstnanců, předčasných odchodů do důchodu či úmrtnosti nebo růstu mezd, požitků (např. když formální či neformální podmínky plánu zvyšují požitky o inflaci) či nákladů na zdravotní péči;

c)       důsledky změn v diskontní sazbě a

d)       rozdíly mezi skutečnými a očekávanými výnosy z aktiv plánu (viz odstavce 105–107).

95      Z dlouhodobého hlediska se mohou pojistně-matematické zisky a ztráty vzájemně kompenzovat. Proto je vhodné chápat odhady závazků z požitků po skončení pracovního poměru jako jisté "rozpětí" okolo nejlepšího odhadu. Účetní jednotka může, ale nemusí uznat pojistně-matematické zisky a ztráty, které spadají do tohoto "rozpětí". Tento standard vyžaduje, aby účetní jednotka zahrnula minimálně tu část pojistně-matematických zisků a ztrát, které se pohybují mimo toto "rozpětí" s tolerancí plus či minus 10 % (dodatek A ilustruje kromě jiného způsob účtování o pojistně-matematických ziscích a ztrátách). Tento standard rovněž připouští použití systematických metod pro rychlejší rozpoznání pojistně-matematických zisků a ztrát za předpokladu, že zvolená metoda odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 93. Tyto přípustné metody zahrnují například okamžité uznání všech pojistně-matematických zisků a ztrát, a to jak v rámci "rozpětí", tak mimo něj. Odst. 155 písm. b) bod iii) vysvětluje potřebu brát
v úvahu při účtování o následných pojistně matematických ziscích jakoukoliv neuznanou část přechodného závazku.

Náklady na minulé služby

96      Při vyčíslování svého závazku z definovaných požitků podle odstavce 54 musí účetní jednotka podle odstavce 58A uznat náklady na minulé služby jako náklad rozložený rovnoměrně v průměrném období až do okamžiku, kdy se nárok na požitek stane nepodmíněným dalším trváním zaměstnaneckého poměru. Účetní jednotka musí zahrnout náklady na minulé služby okamžitě v tom rozsahu,
v jakém jsou požitky nepodmíněné již při zavedení plánu nebo při jeho změně.

97      Náklad na minulé služby vznikne tehdy, když účetní jednotka zavádí plán definovaných požitků, který přiřazuje požitky k minulým službám, nebo když mění požitky, které jsou dle existujícího plánu definovaných požitků splatné za minulé služby. Takovéto změny jsou výměnou za služby, které zaměstnanec poskytuje až do okamžiku, kdy se příslušný požitek stane nepodmíněným. Z tohoto důvodu uzná účetní jednotka náklad na minulé služby během tohoto období bez ohledu na skutečnost, že se tento náklad vztahuje ke službám poskytnutým zaměstnancem v předchozích obdobích. Účetní jednotka ocení náklad na minulé služby jako změnu ve výši závazku vyplývající z úpravy (viz odstavec 64). Záporný náklad na minulé služby vznikne tehdy, když účetní jednotka změní požitky přiřaditelné
k minulým službám tak, aby se snížila stávající hodnota závazku z definovaného požitku.

Příklad ilustrující odstavec 97

Účetní jednotka provozuje penzijní plán, který poskytuje penzi ve výši 2 % z posledního platu každého roku pracovního poměru. Požitek se stává nepodmíněným po odpracování pěti let. Dnem 1. ledna 20X5 účetní jednotka zvyšuje penzi na 2,5 % z posledního platu každého roku trvání pracovního poměru s účinností od 1. ledna 20X1. K datu zvýšení penze je současná hodnota dodatečných požitků za službu od 1. ledna 20X1 do 1. ledna 20X5 následující:

Pracovníci s více než pěti odpracovanými roky k 1.1.20X5      | 150 |

Pracovníci s méně než pěti odpracovanými roky k 1.1.20X5 (průměrná doba do přiznání požitku: tři roky)                                                 | 120 |

| 270 |

Účetní jednotka uzná 150 okamžitě, neboť tyto požitky jsou již nepodmíněné. Účetní jednotka uzná 120 rovnoměrně během tří let od 1. ledna 20X5.

 

 

98      Náklad na minulé služby nezahrnuje:

(a)     dopad rozdílů mezi skutečným a dříve předpokládaným růstem mezd na povinnost platit požitky za služby v předchozích letech (neexistuje žádný náklad na minulé služby, neboť pojistněmatematické předpoklady berou
v úvahu předpokládanou mzdu);

(b)     nižší nebo vyšší odhady dobrovolného zvýšení penze v případech, kdy má účetní jednotka mimosmluvní závazek takováto zvýšení provádět (nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť pojistněmatematické předpoklady taková zvýšení berou v úvahu);

(c)      odhady zvýšení požitků, které vyplývají z pojistněmatematických přínosů, jež jsou vykázány v účetní závěrce, pokud je účetní jednotka povinna buď podle formálních podmínek plánu (nebo mimosmluvních závazků jdoucích nad jejich rámec) nebo podle platné legislativy použít jakékoliv přebytky plánu ve prospěch účastníků plánu, a to i v případě, že zvýšení požitku nebylo ještě formálně přiznáno (výsledné zvýšení závazku je pojistněmatematickou ztrátou, nikoliv nákladem na minulou službu, viz odstavec 85(b));

(d)     růst nepodmíněných požitků v případě, kdy při absenci nových nebo zvýšených požitků, zaměstnanci splní podmínky pro změnu podmíněného požitku na nepodmíněný (nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť účetní jednotka uznala odhadovaný náklad na požitky jako náklad na běžné služby tak, jak byly služby poskytovány); a

(e)     důsledky změn plánu, které snižují požitky za budoucí služby (krácení).

99      Při zavedení nebo změně požitků účetní jednotka sestavuje odpisový plán nákladů na minulé služby. Bylo by nepraktické udržovat podrobné záznamy potřebné pro identifikaci a implementaci následných změn v odpisovém plánu. Efekt by byl nevýznamný s výjimkou případů krácení a vypořádání plánu. Proto účetní jednotka doplňuje odpisový plán nákladů o náklady na minulé služby pouze
v případě krácení nebo vypořádání plánu.

100     Jestliže účetní jednotka snižuje požitky splatné podle existujícího plánu definovaných požitků, výsledné snížení závazku za definované požitky se uzná jako (záporný) náklad na minulé služby během průměrného období až do okamžiku, kdy se snížená část požitků stane nepodmíněná trváním pracovního poměru.

101     Jestliže účetní jednotka snižuje určité požitky splatné podle existujícího plánu definovaných požitků a současně zvyšuje jiné požitky splatné podle tohoto plánu pro stejnou skupinu zaměstnanců, účtuje o této změně jako metodou netto.

Uznání a vyčíslení: aktiva plánu

Reálná hodnota aktiv plánu

102     Při stanovení částky vykázané v výkazu o finanční situaci podle odstavce 54 se odečítá reálná hodnota všech aktiv plánu. Není-li přitom známa tržní hodnota těchto aktiv, stanoví se jejich reálná hodnota odhadem, například diskontováním očekávaných budoucích peněžních toků pomocí diskontní sazby, která odráží jak riziko spojené s aktivy plánu, tak i s jejich splatností či předpokládaným datem pozbytí (pokud aktiva plánu nemají žádnou splatnost, očekávané období do vypořádání souvisejícího závazku).

103     Do aktiv plánu se nezahrnují nezaplacené příspěvky dlužné účetní jednotkou do fondu ani nepřevoditelné finanční nástroje vydané účetní jednotkou a držené fondem. Aktiva plánu se snižují o veškeré závazky fondu, které se nevztahují
k zaměstnaneckým požitkům, např. o obchodní a jiné závazky a o závazky, vyplývající z derivátů finančních nástrojů.

104     Pokud aktiva plánu zahrnují i oprávněné pojistné smlouvy, které přesně odpovídají co do částky i času plnění některému nebo všem požitkům vypláceným podle plánu, reálná hodnota těchto pojistných smluv se považuje za současnou hodnotu souvisejících závazků, jak uvedeno v odstavci 54 (s výhradou snížení nutného
v případě, kdy částky nárokované z pojistných smluv nejsou plně získatelné).

Náhrady

104A   Tehdy a pouze tehdy je-li nepochybné, že jiný subjekt nahradí některé nebo všechny z výdajů nutných pro vypořádání závazku z definovaného požitku, účetní jednotka rozpozná své právo na náhradu jako samostatné aktivum a vyčíslí jej
v reálné hodnotě. Ve všech ostatních ohledech bude účetní jednotka o tomto aktivu účtovat stejným způsobem jako o aktivech plánu. Náklady související s plánem definovaných požitků mohou být ve výkazu o úplném výsledku vyjádřeny v částce snížené o tuto náhradu.

104B   V některých případech hradí část nebo všechny výdaje nutné k vypořádání závazku z definovaného požitku jiný subjekt jako je například pojišťovatel. Oprávněné pojistné smlouvy, jak jsou definovány v odstavci 7, představují aktiva plánu. Účetní jednotka účtuje o oprávněných pojistných smlouvách stejným způsobem jako o všech ostatních aktivech plánu a ustanovení odstavce 104A
v tomto případě neplatí (viz odstavce 39–42 a 104).

104C  Jestliže pojistná smlouva není oprávněnou pojistnou smlouvou, není potom tato smlouva ani aktivem plánu. Odstavec 104A se týká těchto případů: účetní jednotka rozpoznává své právo na náhradu z pojistné smlouvy jako samostatné aktivum při stanovení závazku z definovaného požitku uznaného dle odstavce 54; nikoliv jako snížení závazku a ve všech ostatních ohledech zachází s tímto aktivem jako s aktivem plánu. Jedná se zejména o to, že závazek z definovaného požitku, uznaného dle odstavce 54, se zvyšuje (snižuje) v rozsahu, ve kterém čisté kumulované pojistně-matematické zisky (ztráty) u závazku z definovaného požitku a souvisejícího práva na náhradu zůstávají dle odstavců92 a93 nerozpoznány. Ustanovení odst. 120A písm. f) bodu iv) vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila stručný popis vazby mezi právem na náhradu a souvisejícím závazkem.

Příklad ilustrující odstavec 104A–104C

Současná hodnota závazku                                      | 1241 |

Nerozpoznané pojistně-matematické zisky                       | 17 |

Závazek vykázaný v ve výkazu o finanční situaci        | 1258 |

Práva podle pojistné smlouvy shodující se přesně co do částky a času s některým závazkem z požitků dle plánu. Současná hodnota těchto požitků je 1092.| 1092 |

Nerozpoznané pojistně-matematické zisky ve výši 17 představují čisté kumulované pojistně-matematické zisky ze závazků a práv na náhradu.

 

 

104D   Jestliže právo na náhradu vzniká z pojistné smlouvy, která se přesně shoduje co do částky a času s některým nebo se všemi požitky splatnými podle plánu definovaných požitků, považuje se reálná hodnota práva na náhradu za současnou hodnotu souvisejícího závazku, jak je uvedeno v odstavci 54 (s výjimkou případného snížení v případě, že náhrada není plně získatelná).

Výnosy z aktiv plánu

105     Očekávané výnosy z aktiv plánu jsou jednou ze složek nákladu vykázaného
v hospodářském výsledku. Rozdíl mezi očekávaným výnosem z aktiv plánu
a skutečným výnosem je pojistně-matematický zisk či ztráta; zahrnuje se spolu
s pojistně-matematickými zisky a ztrátami do závazku z definovaných požitků při stanovení čisté částky netto, která se porovnává s limity 10 % "rozpětí" specifikovaného v odstavci 92.

106     Očekávaný výnos z aktiv plánu je založen na začátku období na tržním očekávání celkového výnosu za celou dobu trvání souvisejícího závazku. Očekávaný výnos
z aktiv plánu odráží změny v reálné hodnotě aktiv plánu držených v průběhu období jako výsledek skutečných příspěvků zaplacených do fondu a skutečných požitků z fondu vyplacených.

Příklad ilustrující odstavec 106

  K 1. lednu 20X1 činila reálná hodnota aktiv plánu10000 ačisté kumulované neuznané pojistně-matematické zisky 760. Dne 30. června 20X1 vyplatil plán požitky1900 apřijal příspěvky 4900. Dne 31. prosince 20X1 činila reálná hodnota aktiv plánu15000 asoučasná hodnota závazku z definovaných požitků 14792. Pojistně-matematická ztráta u závazku pro rok 20X1 činila 60.

   K 1. lednu 20X1 provedl vykazující podnik následující odhady založené na    
   tržních cenách známých k tomuto datu:

% |

Úrokový a dividendový příjem fondu (po zdanění)               | 9,25 |

Realizované a nerealizované zisky z aktiv plánu po zdanění | 2,00 |

Administrativní náklady                                                    | –1,00 |

Očekávaná míra výnosů                                                    | 10,25 |

 

Pro rok 20X1 jsou očekávané a skutečné výnosy z aktiv plánu následující: | |

Výnos z 10000 držených 12 měsíců při 10,25 %                | 1025 |

Výnos ze 3000 držených 6 měsíců při 5 % (ekvivalent 10,25 % p.a., složené úročení každých šest měsíců)                                              | 150 |

Očekávaný výnos z aktiv plánu pro rok 20X1                     | 1175 |

Reálná hodnota aktiv plánu k 31. prosinci 20X1               | 15000 |

Minus reálná hodnota aktiv plánu k 1. lednu 20X1         | -10000 |

Minus přijaté příspěvky                                                   | -4900 |

Plus vyplacené požitky                                                     | 1900 |

Skutečný výnos z aktiv plánu                                           | 2000 |

Rozdíl mezi očekávaným výnosem (1175) a skutečným výnosem (2000) z aktiv plánu představuje pojistně-matematický zisk ve výši 825. Proto kumulovaný čistý neuznaný pojistně-matematický zisk je 1525 (760 plus 825 minus 60). Podle odstavce 92 jsou limity rozpětí nastaveny na 1500 (větší z: a) 10 % z15000 aii) 10 % ze 14792). V následujícím roce (20X2) vykáže účetní jednotka v hospodářském výsledku pojistně-matematický zisk 25 (1525 minus 1500) děleno očekávanou průměrnou zbývající délkou zaměstnání příslušných zaměstnanců.

Očekávaný výnos z aktiv plánu pro rok 20X2 bude založen na tržních očekáváních k 1. lednu 20X2 (pro výnosy po celé období trvání závazku).

107     Při stanovení očekávaného a skutečného výnosu z aktiv plánu odečítá účetní jednotka očekávané administrativní náklady kromě těch, které jsou zahrnuty
v pojistně-matematických předpokladech použitých pro vyčíslení závazku.

Podnikové kombinace

108     U podnikové kombinace účetní jednotka vykáže aktiva a závazky vyplývající
z požitků po skončení pracovního poměru v současné hodnotě závazku minus reálná hodnota všech aktiv plánu (viz IFRS 3 Podnikové kombinace). Současná hodnota závazku zahrnuje veškeré následující položky, a to i v případě, že je nabývaný podnik k datu akvizice ještě neuznal:

a)       pojistně-matematické zisky a ztráty, které vznikly před datem akvizice (bez ohledu na to, spadají-li či nespadají-li do "rozpětí" 10 %);

b)       náklady na minulé služby, které vznikly ze změn požitků či ze zavedení plánu před datem akvizice, a

c)       částky, které nabývaný podnik v souladu s přechodnými ustanoveními odst. 155 písm. b) nevykázal.

Krácení a vypořádání

109     Účetní jednotka uzná zisky a ztráty při krácení či vypořádání plánu definovaných požitků v okamžiku, kdy ke krácení či vypořádání plánu dochází. Zisk či ztráta při krácení nebo vypořádání obsahuje:

a)       všechny výsledné změny v současné hodnotě závazku z definovaných požitků;

b)       všechny výsledné změny v reálné hodnotě aktiv plánu;

c)       všechny související pojistně-matematické zisky a ztráty a náklady na minulou službu, které nebyly podle odstavců92 a96 předtím uznány.

110     Před stanovením důsledků krácení či vypořádání účetní jednotka přecení závazek (a související aktiva plánu, pokud nějaká existují) pomocí současných pojistně-matematických předpokladů (včetně současných tržních úrokových sazeb a dalších současných tržních cen).

111     Ke krácení dochází, jestliže účetní jednotka buď:

(a)     je prokazatelně povinna provést významné snížení v počtu zaměstnanců krytých plánem; nebo

(b)     změní podmínky plánu definovaných požitků tak, že významná složka budoucích služeb současných pracovníků nebude už dále vytvářet nárok na požitek, nebo bude vytvářet pouze nárok na snížený požitek.

Ke krácení může dojít z titulu izolovaného jevu, jakým je například uzavření továrny, přerušení činnosti či ukončení nebo pozastavení plánu nebo omezení rozsahu, v němž budoucí růst mezd souvisí s požitky splatnými za minulé služby. Krácení jsou často spojena s restrukturalizací. V takovém případě účetní jednotka účtuje o krácení současně s účtováním o související restrukturalizaci.

111A   Pokud změna plánu snižuje požitky, je krácením pouze snížení za budoucí služby. Snížení za minulé služby představuje záporný náklad na minulé služby.

112     Vypořádání nastává, vstoupí-li účetní jednotka do transakce, která eliminuje veškeré budoucí právní nebo mimosmluvní závazky k části nebo ke všem požitkům poskytovaným podle plánu definovaných požitků. Účastníkům plánu bude například vyplacena paušální částka výměnou za jejich práva na požitky po skončení pracovního poměru.

113     V některých případech účetní jednotka pořizuje pojistnou smlouvu za účelem financování některých nebo všech zaměstnaneckých požitků vztahujících se
k činnosti zaměstnance ve stávajícím období a v obdobích předcházejících. Pořízení takové pojistky není vypořádáním, jestliže účetní jednotce zůstává zákonná nebo dobrovolná povinnost (viz odstavec 39) platit další částky, jestliže pojišťovatel nehradí zaměstnanecké požitky uvedené v pojistné smlouvě. Odstavce 104A–104D se týkají uznání a vyčíslení práv na náhradu dle pojistných smluv, která nejsou aktivem plánu.

114     Vypořádání nastává spolu s krácením v případě, je-li plán ukončen takovým způsobem, že závazek je vypořádán a plán přestává existovat. Ukončení plánu však není krácením či vypořádáním, je-li plán nahrazen plánem novým, který nabízí v podstatě identické požitky.

115     Vztahuje-li se krácení pouze k některým zaměstnancům účastnícím se na plánu nebo je-li vypořádána pouze část závazků z plánu, zisk či ztráta obsahují alikvotní podíl předtím neuznaných nákladů na minulé služby a pojistně-matematických zisků a ztrát (a přechodných částek zůstávajících jako neuznané podle odst. 155 písm. b)). Alikvotní podíl se stanoví na základě současné hodnoty závazku před
a po zkrácení či vypořádání, pokud není v konkrétních podmínkách racionálnější použít jinou základnu. Může být vhodné nejprve eliminovat neuznané náklady na minulou službu vztahující se k danému plánu proti zisku vznikajícímu při krácení či vypořádání téhož plánu.

Příklad ilustrující odstavec 115

Účetní jednotka ruší jeden z provozních segmentů a zaměstnanci tohoto segmentu nebudou získávat žádné další požitky. To je případ krácení bez vypořádání. S použitím současných pojistně-matematických předpokladů (včetně běžných tržních úrokových sazeb a dalších běžných tržních cen) bezprostředně před krácením zjistíme, že účetní jednotka má závazek z definovaných požitků o čisté současné hodnotě 1000, aktiva plánu o reálné hodnotě820 ačisté kumulované neuznané pojistně-matematické zisky 50. Účetní jednotka poprvé aplikovala tento standard před jedním rokem. To zvýšilo čistý závazek o 100, což bude účetní jednotka uznávat během pěti let (viz odst. 155 písm. b)). Krácení snižuje čistou současnou hodnotu závazku o 100 na 900.

Z dříve neuznaných pojistně-matematických zisků a přechodných částek se 10 % (100/1000) vztahuje k té části závazku, která byla eliminována při krácení. Proto je důsledek krácení následující:

                                            | Před krácením | | Zisk z krácení | | Po krácení |

Čistá současná hodnota závazku               | 1000 |      | –100 |            | 900 |

Reálná hodnota aktiv plánu                       | –820 |           | — |            | 820 |

                                                               | 180 |        | –100 |              | 80 |

Nerozpoznané pojistně-matematické zisky   | 50 |             | –5 |              | 45 |

Neuznaná přechodná částka(100 × 4/5)   | –80 |              | 8 |            | –72 |

Čistý závazek vykázaný v výkazu o fin. situaci  | 150 |    | –97 |              | 53 |

 

Vykazování

Kompenzace

116     Účetní jednotka kompenzuje aktivum vztahující se k jednomu plánu se závazkem týkajícím se jiného plánu tehdy a pouze tehdy, jestliže účetní jednotka:

a)       má právně uplatnitelné právo použít přebytek jednoho plánu pro vypořádání závazků jiného plánu a

b)       má v úmyslu buď vypořádat závazky na netto základu, nebo realizovat přebytek v jednom plánu a vypořádat závazek v jiném plánu současně.

117     Kritéria pro kompenzaci jsou podobná těm, která jsou stanovena pro finanční nástroje v IAS 32 Finanční nástroje: vykazování.

Rozlišení mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami

118     Některé účetní jednotky rozlišují krátkodobá aktiva a závazky od dlouhodobých aktiv a dlouhodobých závazků. Tento standard neukládá, má-li účetní jednotka rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou část aktiv a závazků vznikajících z požitků po skončení pracovního poměru.

Finanční složky nákladů na požitky po skončení pracovního poměru

119     Tento standard neukládá, má-li účetní jednotka vykazovat náklady na běžnou činnost, úrokové náklady a očekávaný výnos z aktiv plánu jako složky jedné položky výnosů či nákladů ve výkazu o úplném výsledku.

Zveřejnění

120     Účetní jednotka zveřejní informace, které umožní uživatelům účetní závěrky vyhodnotit povahu jejích plánů definovaných požitků a finanční důsledky změn
v těchto plánech v daném období.

120A   Účetní jednotka zveřejní následující informace o plánech definovaných požitků:

a)       účetní pravidla účetní jednotky pro uznání pojistně-matematického zisku
a ztráty;

b)       obecný popis typu plánu;

c)       odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků závazků z definovaných požitků vyjádřených v současné hodnotě a uvádějících samostatně, je-li to možné, důsledky vzniklé během období a přiřaditelné ke každé
z následujících položek:

i)        náklady na běžnou službu,

ii)       úrokové náklady,

iii)      příspěvky placené účastníky plánu,

iv)      pojistně-matematické zisky a ztráty,

v)       změny v kurzech cizích měn u plánů oceňovaných v měně jiné, než je vykazovací měna účetní jednotky,

vi)      vyplacené požitky,

vii)     náklady na minulou službu,

viii)     podnikové kombinace,

ix)      krácení a

x)       vypořádání;

d)       analýzu závazků z definovaných požitků v částkách vyplývajících z plánů, které jsou plně neprofinancovány, a v částkách vyplývající z plánů, které jsou profinancovány plně či částečně;

e)       odsouhlasení počátečních a konečných zůstatků aktiv plánu, vyjádřených
v jejich reálné hodnotě a počátečních a konečných zůstatků všech nároků na refundace uznaných a vykázaných jako aktivum v souladu s odstavcem 104A. Je-li to možné, uvedou se samostatně důsledky, které jsou v období přiřaditelné následujícím skutečnostem:

i)        očekávaná návratnost aktiv plánu,

ii)       pojistně-matematické zisky a ztráty,

iii)      změny v kurzech cizích měn u plánů oceňovaných v měně jiné, než je vykazovací měna účetní jednotky,

iv)      příspěvky placené zaměstnavatelem,

v)       příspěvky placené účastníky plánu,

vi)      vyplacené požitky,

vii)     podnikové kombinace a

viii)     vypořádání;

f)       odsouhlasení současné hodnoty závazků z definovaných požitků podle písmena c) a reálné hodnoty aktiv plánu podle písmena e) s aktivy
a závazky uvedenými ve výkazu o finanční situaci, s uvedením alespoň:

i)        čistých pojistně-matematických zisků a ztrát nevykázaných
v výkazu o finanční situaci (viz odstavec 92);,

ii)       náklady na minulou službu nevykázané ve výkazu o finanční situaci (viz odstavec 96),

iii)       veškeré částky nevykázané jako aktivum vzhledem k omezení podle odst. 58 písm. b),

iv)      reálnou hodnotu práv na refundaci stanovenou ke konci účetního období a vykázanou jako aktivum podle odstavce 104A (včetně stručného popisu vazby mezi právem na refundaci a souvisejícím závazkem) a

v)       ostatní částky vykázané ve finančním výkazu;

g)       celkový náklad vykázaný ve výsledovce pro každou z níže uvedených položek s odvoláním na řádek výsledovky, ve které je tato položka obsažena:

i)        náklad na běžné služby,

ii)       úrokový náklad,

iii)      očekávaný výnos z aktiv plánu,

iv)      očekávaný výnos z práva na náhradu rozpoznaného jako aktivum podle odstavce 104A,

v)       pojistně-matematické zisky a ztráty,

vi)      náklad na minulé služby,

vii)     důsledek všech krácení či vypořádání a

viii)     důsledek omezení podle odst. 58 písm. b).

h)       celkovou částku vykázanou ve výkazu uznaných výnosů a nákladů pro každou z následujících položek:

i)        pojistně-matematické zisky a ztráty a

ii)       důsledek omezení podle odst. 58 písm. b);

i)        u účetních jednotek, které vykazují pojistněmatematické zisky a ztráty
v ostatním úplném výsledku dle odstavce 93A, se uvede kumulovaná částka pojistněmatematických zisků a ztrát uvedených v ostatním úplném výsledku;

j)       u každé z hlavních kategorií aktiv plánu, které zahrnují, avšak neomezují se pouze na kapitálové nástroje, dluhové nástroje, pozemky a všechna ostatní aktiva: procento nebo částku, kterými se každá hlavní kategorie podílí na reálné hodnotě celkových aktiv plánu;

k)       částky zahrnuté do reálné hodnoty aktiv plánu:

i)        u každé kategorie vlastních finančních nástrojů vykazující účetní jednotky a

ii)       veškerý majetek vlastněný vykazující účetní jednotkou nebo ostatní aktiva využívaná vykazujícím účetní jednotkou;

l)        popis základny použité pro stanovení očekávané míry návratnosti aktiv včetně vlivu hlavních kategorií aktiv plánu;

m)      skutečný výnos z aktiv plánu, stejně jako skutečný výnos z práva na náhradu rozpoznaného jako aktivum podle odstavce 104A;

n)       hlavní pojistně-matematické předpoklady použité k skončení účetního období, včetně, je-li aplikovatelné:

i)        diskontních sazeb,

ii)       očekávaných výnosů aktiv plánu pro účetní období, jehož se účetní závěrka týká,

iii)       očekávané míry výnosu v období prezentovaných v účetních výkazech pro práva na náhradu rozpoznaná jako aktivum dle odstavce 104A,

iv)      očekávaného růstu mezd (a změn indexu či jiné proměnné specifikované formálními nebo mimosmluvními podmínkami plánu jako základna pro zvýšení budoucích požitků),

v)       trendu vývoje nákladů na zdravotní péči a

vi)      všech ostatních významných použitých pojistně-matematických předpokladů.

Účetní jednotka zveřejní všechny pojistně-matematické předpoklady v absolutních hodnotách (např. jako absolutní procento), nikoliv jako rozdíl mezi různými procenty či jinými proměnnými;

o)       důsledek zvýšení o jeden procentní bod a důsledek snížení o jeden procentní bod v předpokládaných trendech sazeb nákladů na zdravotní péči:

i)        u agregované sumy nákladů na běžnou službu a složek úrokových nákladů u čistých periodických nákladů na zdravotní péči čerpanou po ukončení pracovního poměru a

ii)       kumulované závazky z požitků po ukončení pracovního poměru
u nákladů na zdravotní péči.

Pro účely tohoto zveřejnění se ostatní předpoklady nemění. U plánů působících ve vysoce inflačním prostředí se zveřejní důsledek procentuálního zvýšení či snížení v sazbě trendu nákladů na zdravotní péči v míře podobné jednomu procentnímu bodu v prostředí s nízkou inflací;

p)       částky za běžný rok a předchozí čtyři roční období:

i)        u současné hodnoty závazků z definovaných požitků, reálné hodnoty aktiv plánu a přebytku či deficitu v plánu a

ii)       kvalifikované úpravy vyplývající z:

A) závazků plánu vyjádřených buď jako 1) částka, nebo 2) procento ze závazků plánu ke konci účetního období,

B) aktiv plánu vyjádřených buď jako 1) částka, nebo 2) jako procento z aktiv plánu ke konci účetního období;

q)       nejlepší odhad zaměstnavatele výše příspěvků, které se očekávají platit do plánu během ročního období začínajícího po skončení účetního období. Tento odhad učiní zaměstnavatel v prvním okamžiku, kdy je to rozumně možné.

121     Odst. 120A písm. b) vyžaduje zveřejnit obecný popis typu plánu. Takový popis rozlišuje například penzijní plán založený na průměrné mzdě od penzijního plánu založeného na výši posledního platu v jednotlivých letech či od plánu na příspěvky na zdravotní péči po skončení pracovního poměru. Popis plánu bude obsahovat neformální postupy, zakládající vznik mimosmluvních závazků zahrnutých do ocenění závazků z definovaných požitků podle odstavce 52. Bližší podrobnosti se nevyžadují.

122     Má-li účetní jednotka více než jeden plán definovaných požitků, zveřejnění může být provedeno celkově, zvlášť pro každý plán či dle takových skupin, které budou považovány za nejužitečnější. Může být vhodné rozlišovat skupiny plánů podle následujících kritérií:

a)       podle geografické lokalizace plánů, např. rozlišením mezi plány domácími
a zahraničními, nebo

b)       podle typu rizik, jsou-li významně odlišná, např. rozlišením penzijních plánů založených na průměrné mzdě, resp. na posledním platu každého roku či rozlišením penzijních plánů od plánů příspěvků na zdravotní péči po skončení pracovního poměru.

Jestliže účetní jednotka přistoupí k celkovému zveřejnění dle skupin plánů, provede takové zveřejnění buď ve formě vážených průměrů, nebo ve formě relativně úzce vymezených pásem.

123     Odstavec 30 vyžaduje zveřejnění dodatečných informací o sdružených plánech definovaných požitků, o kterých se účtuje, jako kdyby se jednalo o plány definovaných příspěvků.

124     V případech vyžadovaných IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran zveřejní účetní jednotka informace o:

a)       transakcích mezi spřízněnými stranami s plány požitků po skončení pracovního poměru a

b)       požitcích klíčového managementu po skončení pracovního poměru.

125     V případech, kdy je tak vyžadováno IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva
a podmíněné závazky, zveřejní účetní jednotka informace o podmíněných závazcích vyplývajících ze závazků k požitkům po skončení pracovního poměru.

OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

126     Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky například zahrnují:

a)       dlouhodobá placená volna, jako je dovolená za výsluhu či studijní volno;

b)       jubilea a ostatní požitky za výsluhu;

c)       požitky při dlouhodobé pracovní neschopnosti;

d)       podíl na zisku a odměny vyplácené dvanáct a více měsíců po konci období, ve kterém poskytl zaměstnanec účetní jednotky související služby, a

e)       odložené odměny vyplácené dvanáct a více měsíců od konce období, ve kterém na ně vznikl nárok.

127     Vyčíslení ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků se obvykle nestřetává s takovou mírou nejistoty, jako je tomu u požitků po skončení pracovního poměru. Kromě toho zavedení těchto požitků či jejich změna jen zřídka vyvolá vznik významné částky nákladů na minulé služby. Z těchto důvodů standard vyžaduje pro ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky jen zjednodušené účetní postupy. Tyto postupy se liší odúčtování vyžadovaného pro požitky po skončení pracovního poměru takto:

a)       pojistně-matematické zisky a ztráty se uznávají okamžitě a nepracuje se
s žádným "rozpětím" a

b)       veškeré náklady na minulé služby jsou uznány okamžitě.

Uznání a vyčíslení

128     Částka uznaná jako závazek za ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky je čistým součtem následujících částek:

a)       současné hodnoty závazku z definovaných požitků ke konci účetního období (viz odstavec 64);

b)       minus reálná hodnota aktiv plánu ke konci účetního období (existují-li nějaká), kterými mají být závazky přímo vypořádány (viz odstavce 102–104).

Při vyčíslení závazku postupuje účetní jednotka podle odstavců 49–91, s výjimkou odstavců54 a61. Při uznání a vyčíslení práva na náhradu postupuje účetní jednotka podle odstavce 104A.

129     U ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků uzná účetní jednotka jako náklad nebo jako výnos (podle odstavce 58) čistý součet níže uvedených částek, s výjimkou, kdy jiný standard vyžaduje či povoluje jejich zahrnutí do nákladu na aktivum:

a)       náklad na běžné služby (viz odstavce 63–91);

b)       úrokový náklad (viz odstavec 82);

c)       očekávaný výnos ze všech aktiv plánu (viz odstavce 105–107) a práv na náhradu rozpoznaných jako aktivum (viz odstavec 104A);

d)       pojistně-matematické zisky a ztráty, které musí být všechny vykázány okamžitě;

e)       náklady na minulé služby, které musí být všechny vykázány okamžitě, a

f)       důsledek krácení či vypořádání (viz odstavce109 a110).

130     Jednou z forem dlouhodobých zaměstnaneckých požitků je požitek při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Jestliže úroveň požitku závisí na odpracovaných letech, vzniká závazek průběžně. Ocenění takového závazku odráží jednak pravděpodobnost, že nárok bude uplatněn, jednak délku období, ve kterém se předpokládá, že bude požitek vyplácen. Pokud úroveň požitku na odpracovaných letech nezávisí, stanoví se očekávaný náklad na tento požitek při vzniku situace, která je příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Zveřejnění

131Ačkoliv tento standard specifická zveřejnění ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků nevyžaduje, jiné standardy mohou takové zveřejnění požadovat např. tehdy, jsou-li náklady na tyto požitky natolik významné, že by měly být v souladu s IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky zveřejněny. V případech, kdy je to vyžadováno IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran, zveřejní účetní jednotka informaci o ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitcích pro klíčový management.

 

POŽITKY PŘI PŘEDČASNÉM UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

132     Tento standard pojednává o požitcích při ukončení pracovního poměru odděleně od ostatních zaměstnaneckých požitků, protože nárok na tento požitek je dán spíše ukončením pracovního poměru než jeho trváním.

Uznání

133     Účetní jednotka uzná požitek při ukončení pracovního poměru jako závazek
a náklad tehdy a pouze tehdy, jestliže je prokazatelně zavázána:

a)       ukončit pracovní poměr s pracovníkem nebo skupinou pracovníků před jejich normálním odchodem do důchodu, nebo

b)       poskytnout požitky při ukončení pracovního poměru v důsledku nabídky učiněné zaměstnancům za účelem jejich dobrovolného rozvázání pracovního poměru.

134     Účetní jednotka je prokazatelně zavázána k ukončení pracovního poměru tehdy
a pouze tehdy, pokud přijala podrobný plán vedoucí k ukončení pracovního poměru a nemá žádnou reálnou možnost tento plán zrušit. Tento podrobný plán musí obsahovat minimálně:

a)       pracoviště, pracovní zařazení a přibližný počet pracovníků, jejichž pracovní poměr má být ukončen;

b)       požitky při ukončení pracovního poměru stanovené pro každý druh práce či funkci a

c)       čas, ve kterém má být plán implementován. Implementace musí začínat co nejdříve a probíhat v takovém časovém úseku, aby významné změny plánu byly nepravděpodobné.

135     Účetní jednotka může být zavázána zákonem, smlouvou, různými dohodami se zaměstnanci či jejich zástupci nebo mimosmluvním závazkem založeným na podnikové praxi, zvyklosti či přání jednat daným způsobem k výplatám (či jiným požitkům) zaměstnanců, jestliže ukončuje jejich pracovní poměr. Takové výplaty se označují jako požitky při ukončení pracovního poměru. Typicky se jedná
o jednorázovou výplatu paušální částky, nicméně mohou též obsahovat:

a)       zvýšení penzijních požitků či jiných požitků po ukončení pracovního poměru, a to buď nepřímo prostřednictvím plánu zaměstnaneckých požitků, nebo přímo, a

b)       vyplácení mzdy po další určité období, kdy již zaměstnanec neposkytuje účetní jednotce služby, které by přinášely účetní jednotce ekonomický užitek.

136     Některé zaměstnanecké požitky se vyplácejí bez ohledu na důvod zaměstnancova odchodu. Výplata takového požitku je jistá (podléhající jen minimálním podmínkám pro přiznání a trvání služby), nejistý je však termín této výplaty. Ačkoliv se tyto požitky v některých zemích označují jako odstupné, jedná se spíše o požitek po ukončení pracovního poměru než o požitek při ukončení pracovního poměru a účetní jednotka o těchto požitcích účtuje jako o požitcích po ukončení pracovního poměru. Některé účetní jednotky poskytují při dobrovolném ukončení pracovního poměru na žádost zaměstnance nižší požitky (tj. nižší požitky po ukončení pracovního poměru) ve srovnání s požitky poskytovanými při nedobrovolném ukončení pracovního poměru (tj. při ukončení na požadavek ze strany účetní jednotky). Požitky vyplácené při nedobrovolném ukončení pracovního poměru jsou požitky při ukončení pracovního poměru.

137     Požitky vyplácené při ukončení pracovního poměru nepřinášejí účetní jednotce další ekonomické užitky a jako náklad se uznají okamžitě.

138     Pokud účetní jednotka uznává požitky při ukončení pracovního poměru, může jí rovněž vznikat povinnost účtovat o krácení penzijních požitků či jiných zaměstnaneckých požitků (viz odstavec 109).

Vyčíslení

139     Jsou-li požitky při ukončení pracovního poměru splatné déle než 12 měsíců od konce účetního období, diskontují se pomocí diskontní sazby dle odstavce 78.

140     Byla-li učiněna nabídka podporující dobrovolné rozvázání pracovního poměru, ocení se požitky při ukončení pracovního poměru v závislosti na počtu zaměstnanců, u nichž se přijetí nabídky očekává.

Zveřejnění

141     Tam, kde existuje nejistota, pokud jde o počet zaměstnanců, kteří přijmou nabídku na rozvázání pracovního poměru výměnou za požitky při ukončení pracovního poměru, vzniká podmíněný závazek. Dle požadavků IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky zveřejní účetní jednotka informaci
o podmíněném závazku, není-li možnost výplaty z důvodu vypořádání vyloučena.

142     Dle požadavku IAS 1 zveřejní účetní jednotka povahu a částku každého významného nákladu. Požitky při ukončení pracovního poměru mohou mít za následek náklad, jehož zveřejnění je nutné z hlediska dodržení shora zmíněného požadavku.

143     V případech požadovaných IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran zveřejní účetní jednotka informaci o požitcích při ukončení pracovního poměru pro klíčový management.

144–152 [Zrušen]

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

153     Tento oddíl popisuje přechodné postupy platné pro plány definovaných požitků. Při prvé aplikaci tohoto standardu pro ostatní zaměstnanecké požitky postupuje účetní jednotka podle IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby.

154     Při prvém použití tohoto standardu stanoví účetní jednotka svůj závazek u plánů definovaných požitků k danému datu jako:

a)       současnou hodnotu závazku (viz odstavec 64) k datu prvé aplikace standardu;

b)       minus reálná hodnota aktiv plánu k datu prvé aplikace standardu (pokud existují), z nichž mají být závazky vypořádávány přímo (viz odstavce 102–104);

c)       minus náklady na minulé služby, které budou dle odstavce 96 uznány
v pozdějších obdobích.

155     Pokud je takto vzniklý závazek vyšší než závazek, který by byl býval uznán ke stejnému dni podle předchozích účetních pravidel účetní jednotky, účetní jednotka uzná toto zvýšení jako součást závazku z definovaných požitků podle odstavce 54:

a)       okamžitě dle IAS 8, nebo

b)       jako náklad rozložený rovnoměrně v průběhu až pěti let od data prvé aplikace standardu. Pokud zvolí účetní jednotka alternativu b), musí:

i)        uplatnit při ocenění aktiv vykázaných ve finančním výkazu limit popsaný v odst. 58 písm. b),

ii)       ke konci každého účetního období zveřejnit: 1) dosud neuznanou částku zvýšení a 2) částku zvýšení uznanou v běžném období,

iii)       omezit uznání následných pojistně-matematických zisků (nikoliv však záporných nákladů na minulé služby), jak je dále uvedeno. Má-li být pojistně-matematický zisk uznán podle odstavců92 a93, zahrne účetní jednotka takový pojistně-matematický zisk pouze v rozsahu, v jakém čisté kumulované neuznané pojistně-matematické zisky (před uznáním tohoto pojistně-matematického zisku) převyšují neuznanou část závazku vzniklého při prvé aplikaci tohoto standardu, a

iv)      zahrnout související část neuznaného závazku vzniklého při prvé aplikaci tohoto standardu při stanovení následného zisku nebo následné ztráty z vypořádání či krácení požitků.

Je-li závazek vzniklý při prvé aplikaci tohoto standardu nižší než závazek, který by byl býval uznán ke stejnému datu podle předchozích účetních pravidel účetní jednotky, vykáže účetní jednotka toto snížení podle IAS 8 okamžitě.

156     Při prvé aplikaci tohoto standardu zahrnuje důsledek změny v účetních pravidlech veškeré pojistně-matematické zisky a ztráty, které vznikly v předešlých obdobích
i v případě, kdy spadají do "rozpětí" 10 % definovaného v odstavci 92.

 

Příklad ilustrující odstavce 154 až 156

K 31. prosinci 1998 obsahuje výkaz o finanční situaci účetní jednotky penzijní závazek ve výši 100. K datu 1. ledna 1999 účetní jednotka zavedla postupy dle tohoto standardu. Současná hodnota závazku podle tohoto standardu činí 1300, reálná hodnota aktiv plánu činí 1000. Od 1. ledna 1993 podnik zvýšil penze (náklad na podmíněné požitky činí160 aprůměrná délka období zbývajícího do doby, kdy se požitky stanou dalším trváním pracovního poměru nepodmíněné, činí 10 let).

Důsledek změny metody je následující:

Současná hodnota závazku                       | 1300 |

Reálná hodnota aktiv plánu                    | —1000 |

Minus: náklad na minulou službu, který má být uznán v pozdějších obdobích (160 × 4/10)                                                        | –64 |

Závazek ze změny metody                          | 236 |

Závazek již uznaný                                   | –100 |

Zvýšení závazku                                         | 136 |

Účetní jednotka může zvýšení 136 uznat buď okamžitě, nebo rovnoměrně v průběhu období do pěti let. Jednou přijatý postup nelze následně měnit.

K 31. prosinci 1999 je současná hodnota závazku podle tohoto standardu1400 areálná hodnota aktiv plánu je 1050. Čisté kumulované neuznané pojistně matematické zisky od data změny metody (prvé aplikace tohoto standardu) činí 120. Očekávaná průměrná délka zbývajícího pracovního poměru zaměstnanců účastnících se plánu je osm let. Účetní jednotka se rozhodla vykázat veškeré pojistně-matematické zisky a ztráty okamžitě tak, jak jí to dovoluje odstavec 93.

Důsledek limitu v odst. 155 písm. b) bodu iii) je uveden níže.

Čisté kumulované neuznané pojistně-matematické zisky    | 120 |

Neuznaná část závazku ze změny metody (136 × 4/5)    | –109 |

Nejvýše vykázaný zisk (odst. 155 písm. b) bod iii))              | 11 |

 

DATUM ÚČINNOSTI

157     Tento standard nabývá účinnosti pro účetní závěrky týkající se období počínající
1. ledna 1999 nebo později, s výjimkou uvedenou v odstavcích 159–159C. Dřívější použití standardu se doporučuje. Pokud účetní jednotka použije ustanovení tohoto standardu pro náklady na penzijní požitky v účetní závěrce za období počínající před 1. lednem 1999, zveřejní informaci, že aplikovala tento standard místo IAS 19 Náklady na penzijní požitky schváleného v roce 1993.

158     Tento standard nahrazuje IAS 19 Náklady na penzijní požitky schválený v roce 1993.

159     Následující ustanovení jsou účinná pro roční účetní výkaz[3] týkající se období počínajícího 1. lednem 2001 nebo později:

a)       revidovaná definice plánu aktiv dle odstavce 7, související definice aktiv držených ve fondu dlouhodobých zaměstnaneckých požitků a pojistná politika;

b)       požadavky na rozpoznání a vyčíslení náhrad podle odstavců 104A,128 a129 asouvisející zveřejnění podle odst. 120A písm. f) bodu iv), odst. 120A písm. g) bodu iv), odst. 120A písm. m) a odst. 120A písm. n) bodu iii).

Dřívější aplikace těchto ustanovení se doporučuje. Pokud dřívější aplikace ovlivní účetní výkazy, účetní jednotka tuto skutečnost zveřejní.

159A            Dodatky k odstavci 58A jsou závazné pro roční účetní závěrky, které se týkají období končícího dnem nebo po dni 31. května 2002, přičemž jejich dřívější použití se připouští. Dřívější aplikace těchto ustanovení se doporučuje. Pokud použití dodatků k odstavci 58A ovlivní údaje účetní závěrky, účetní jednotka je povinna tuto skutečnost zveřejnit.

159B   Účetní jednotka uplatní dodatky podle odstavců 32A, 34–34B,61 a120–121 pro roční období počínající dnem nebo po dni 1. ledna 2006. Dřívější použití je podporováno. Pokud účetní jednotka postupuje podle těchto dodatků v ročním období počínajícím před 1. lednem 2006, je povinna tuto skutečnost zveřejnit.

159C   Možnost uvedená v odstavcích 93A–93D může být použita pro roční období končící dne nebo po dni 16. prosince 2004. Účetní jednotka, která bude podle této možnosti postupovat před 1. lednem 2006, uplatní rovněž požadavky dodatků podle odstavců 32A, 34–34B,61 a120–121.

159D   Odstavce 7, 8(b), 32B, 97, 98 a111 byly změněny prostřednictvím Zdokonalení Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, které bylo vydáno v květnu 2008. Účetní jednotka použije změny v odstavcích 7, 8(b) a 32B pro roční období počínající dnem 1. ledna 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije změny v odstavcích 97, 98, 111 a111A na změny
v požitcích, k nimž dojde dne 1. ledna 2009 nebo později.

160     IAS 8 platí v případě, kdy účetní jednotka změní svá účetní pravidla za účelem promítnutí změn uvedených v odstavcích 159–159D. Při retrospektivní aplikaci těchto změn dle požadavků IAS 8 účetní jednotka ošetří tyto změny, jako kdyby byly použity ke stejnému okamžiku jako zbytek tohoto standardu. Výjimkou jsou případy, kdy účetní jednotka může zveřejnit částky vyžadované odstavcem 120A(p) tak, jak jsou určené pro každé roční období prospektivně od prvního ročního období zveřejněného v účetní závěrce, ve které účetní jednotka poprvé použije změny v odstavci 120A.

161     IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 93A–93D, 106 (příklad) a 120A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.



[1] Oprávněná pojistná smlouva nemusí být nezbytně pojistná smlouva, jak je definována v IFRS 4
  Pojistné smlouvy.

[2] Přebytkem se rozumí převis reálné hodnoty aktiv plánu nad současnou hodnotou závazku z
  definovaných požitků.

[3] Odstavec 159 a 159A hovoří o ročních účetních výkazech s cílem explicitněji vyjádřit uvádění dat
  účinnosti přijatých v roce 1998. Odstavec 157 ještě používá termín "účetní závěrka".

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.
Dnes je Čt 24. 4. 2014, svátek má Jiří
Poradna

Převodový můstek

Rekodifikace

Rekodifikace - diskuze

Nový občanský zákoník 2014

Zákon o obchodních korporacích 2014

Kurz Florida 1.-8.5.2014

Články ZDARMA

 

Autorský tým

Naši partneři

Komora daňových poradců ČRVOX - kurzy, semináře, rekvalifikaceATLAS consulting spol. s r. o. - softwarová společnost Nakladatelství BILANCE, spol. s r.o.NOVATIS s.r.o.Svaz účetních Hradec Králové

Časopis účetnictví

Anketa

Líbí se Vám vzhled nového PORTÁLU?

Odreagujte se <<

Blahodárné bylinky pro vaše zdraví

Blahodárné bylinky pro vaše zdraví

Sušené bylinky či plody svou účinnost většinou vůbec neztrácejí a seženete je nejen ve specializovaných prodejnách, ale také ve většině lékáren. Které tedy jsou jakoby stvořeny na obvyklé neduhy? více informací

Kilimanjaro Marathon

Ivana Pilařová je moje kolegyně, kamarádka do nepohody a hlavně úžasný člověk. Smekám… Její odbornost s koníčkem je kombinace, kterou nemá nikdo z nás, myšleno lidí zabývajících se daněmi a účetnictvím mně známých. Za mne – usedám v Café Pavlína v Praze ke čtení 300 e-mailů, které se mi nahromadily - uff, a je tu ten první. Čtu a čtu a čtu…zastaví se mi čas… Dovoluji si Vám přeposlat zážitky tak trochu naší Ivany na účetní portál. Určitě se čas zastaví i Vám. Přeji Ivaně další úžasné zážitky! více informací

Kurzy měn

Vlajka meny EUR změna {value}%
Vlajka meny USD změna {value}%
Vlajka meny GBP změna {value}%
Vlajka meny CHF změna {value}%
REPO sazba ČNB

Počasí

Počasí Počasí Počasí
Počasí Počasí Počasí

Platební brána GoPay

Našimi klienty jsou

  • ABC AuditBDO Czech republicCCA Group a.s.Česká spořitelna a.s.Deloitte Advisory s.r.o.
  • DHLE-Consulting Czech s.r.o. Ernst & Young, s.r.o. Euro-Trend FINAUDIT s.r.o. Fučík a partneři
  • Advokátní kancelář Hajduk a partneři s.r.o. KPMGPPFTPA Horwath VORLÍČKOVÁ PARTNERS White & Case, advokátní kancelář
Prohlášení o ochraně osobních údajů | Všeobecné podmínky užívání internetových služeb
Přidat do oblíbených
Oswald

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace