Zaměstnávání starobních důchodců a poživatelů jiných důchodů

Autor Ing. Růžena Klímová

Právní úprava – zaměstnávání poživatelů starobních důchodů nebo poživatelů jiných důchodů se řídí obecně závaznými právními předpisy, mezi které patří především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a další zákony.

            K 1. 1. 2010 došlo v § 37 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zdp“) ke zrušení podmínky pro souběh příjmu se starobním důchodem spočívající v uzavření pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku. Znamená to, že zaměstnavatel může od 1. 1. 2010 s každým poživatelem starobního důchodu uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, aniž by důchodce ztratil nárok na výplatu důchodu. Uvedené se nevztahuje na „předčasné“ starobní důchody vyplácené v období do dosažení důchodového věku – zde i nadále platí, že výplata důchodu při výkonu výdělečné činnosti nenáleží vůbec.  

         Je-li pracovní poměr uzavřen na dobu určitou, je nutné respektovat § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZP“), v němž je stanoveno, že mezi týmiž účastníky pracovního poměru je možné sjednat trvání pracovního poměru na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba al...