Komentář k majetkovým daním a dani silniční 2018

Dlouhodobý majetek jako obchodní majetek určený k uskutečňování ekonomických činností

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Ke stažení

  • 530 (PDF, 131.4 kB)

Autor Ing. Petra Němcová , Ing. Stanislav Kryl

2.10.2018 15:27

Dlouhodobý majetek jako obchodní majetek určený k uskutečňování ekonomických činností (ODLOŽENÝ)

PLATÍ pro rok 2018

  1. Právní úprava EU

Soudní dvůr EU

Uplatněním DPH v důsledku plného nebo částečného zařazení majetku do obchodního majetku se opakovaně zabýval SDEU.

 

  1. Rozsudek SDEU ve věci C-97/90 H. Lennartz[1]

„(26) V odpovědi na otázku předkládajícího soudu je třeba nejprve zdůraznit, že podle článku 6 šesté směrnice se užívání investičního majetku pro soukromé použití osoby povinné k dani nebo pro jiné účely, než je účel jeho podnikání, kde je DPH z tohoto zboží zcela nebo částečně odpočitatelná, považuje za poskytování služeb za protiplnění. Z čl. 6 odst. 2 písm. A) a čl. 11 části A odst. 1 písm. C) kombinovaných ustanovení vyplývá, že pokud osoba povinná k dani získá zboží, které používá částečně pro soukromé účely, považuje se za to, že poskytnula služby zdaněné na základě nákladů na jejich poskytování. Z toho vyplývá, že osoba, která používá zboží částečně pro účely zdanitelných obchodních transakcí a částečně pro soukromé použití a která po převzetí zboží zpětně získala celou nebo část DPH na vstupu, se považuje za osobu, která užívá zboží zcela pro účely svých zdanitelných transakcí ve smyslu čl. 17 odst. 2. V důsledku toho má tato osoba v zásadě nárok na úplný a okamžitý odpočet daně zaplacené na vstupu při nákupu zboží.“

 

„(35) … osoba povinná k dani, která používá zboží pro účely ekonomické činnosti, má právo při pořízení takového zboží uplatnit odpočet daně podle pravidel zakotvených v čl. 17 bez ohledu na to, jak malý je podíl užití pro ekonomickou činnost.“

 

  1. Rozsudek SDEU ve věci C-291/92 Dieter Armbrecht[2]

„(28) Je nesporné, že pokud se osoba povinná k dani rozhodne vyloučit část majetku z obchodního majetku, tato část nikdy není součástí tohoto majetku. Nemůže být tudíž považována za osobu užívající zboží, které je součástí jejího obchodního majetku, pro účely čl. 5 odst. 6 a čl. 6 odst. 2 písm. A) směrnice. Tato část, která se nepoužívá k poskytování zdanitelných obchodních služeb nebo dodávek, tedy nespadá do oblasti působnosti systému DPH a nesmí být brána v úvahu při použití čl. 17 odst. 2 písm. A) směrnice.“

 

  1. Rozsudek SDEU ve věci C-118/11 Eon Aset Menidjmunt, mimo jiné, uvádí:

„(54) Pokud se osoba povinná k dani rozhodne zacházet s investičním majetkem používaným jak k podnikatelským účelům, tak k soukromým účelům jako s obchodním majetkem, je DPH splatná na vstupu z pořízení tohoto majetku v zásadě plně a bezprostředně odpočitatelná…

 

(55) Pokud se osoba povinná k dani rozhodne ponechat investiční majetek v celém rozsahu jako součást svého soukromého majetku, ačkoliv jej používá jak k podnikatelským, tak k soukromým účelům, není odpočitatelná žádná část DPH splatné nebo odvedené na vstupu z pořízení tohoto majetku. V tomto případě nemůže použití tohoto majetku k podnikatelským účelům podléhat DPH.

 

(56) Konečně, pokud osoba povinná k dani zvolí možnost učinit majetek součástí obchodního majetku pouze v případě, kdy je skutečně používán k podnikatelským účelům, není část majetku vyloučená z tohoto obchodního majetku součástí majetku podniku, a proto nespadá do působnosti systému DPH.“

 

Je třeba podotknout, že společnost Eon Aset Menidjmunt byla právnická osoba, tedy že výše uvedené se plně vztahuje i na právnické osoby (tj. i právnická osoba může mít majetek, který není zařazen do obchodního majetku).

 

  1. Rozsudek SDEU C-229/15 Mateusiak

Konkrétně stanovisko generální advokátky Juliane Kokott k danému případu:

„(32)      Z toho například vyplývá, že oprava odpočtu daně v případě provedení prací na zboží přichází v úvahu jen potud, pokud tyto práce nejsou zdaněny již v rámci použití zboží pro soukromou potřebu. Jinak by byla osoba povinná k dani zatížena daní z přidané hodnoty dvakrát. Totéž platí i opačně: ke zdanění použití zboží pro soukromou potřebu může dojít jen v rozsahu, v němž jeho pořízení a jeho uchovávání oprávnily i k odpočtu daně.“

„(34)      Ke zdanění podle čl. 18 písm. c) směrnice o DPH může podle jeho znění dojít jen tehdy, jestliže pořízení zboží oprávnilo k odpočtu daně. Zboží se tak stává součástí investičního majetku a není zatíženo daní. Pokud však má zboží při ukončení činnosti ještě zůstatkovou hodnotu, nebylo ještě v rámci hospodářské činnosti spotřebováno a jeho výlučné užívání pro soukromou potřebu je tak nutno – poprvé – zdanit, jestliže nedojde k osvobození od daně.

(35)       Jedná se ostatně v podstatě o totéž daňové zacházení, ke kterému by nepochybně došlo na základě čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice o DPH, pokud by J. Mateusiak budovu v tomtéž okamžiku prodal. V důsledku toho zajišťuje zdanění podle čl. 18 písm. c) směrnice o DPH, ke kterému dojde nezávisle na uplynutí opravného období podle čl. 187 odst. 1, rovněž neutralitu systému daně z přidané hodnoty do té míry, že nemá vliv na ekonomická rozhodnutí osoby povinné k dani.“

  1. Rozsudek SDEU C-16/14 Property Development Company

„(42) Konečně je třeba připomenout, že základ daně uvedený v čl. 11 části A odst. 1 písm. b) šesté směrnice nemůže v žádném případě zahrnovat hodnotu, ze které již osoba povinná k dani zaplatila DPH, aniž ji mohla následně odpočíst. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby v tomto ohledu provedl nezbytná ověření.“

 

Směrnice o DPH a její promítnutí do ZDPH

 

Z judikatury SDEU, zejména z rozsudku C-291/92 Dieter Armbrecht odst. 28 a C-118/11 Eon Aset Menidjmunt vyplývá, že používá-li osoba povinná k dani (je jedno, zda se jedná o fyzickou osobu či právnickou osobu) určitý majetek (samostatnou věc) ke své ekonomické činnosti pouze částečně, může se u majetku rozhodnout následovně:

  1. zařadit jej do svého obchodního majetku zcela,
  2. zařadit jej do svého obchodního majetku pouze z části,
  3. nezařadit jej do svého obchodního majetku vůbec.

Předkladatelé se setkali s názorem, že tyto závěry SDEU byly překonány (již neplatí) po přijetí Směrnice Rady č. 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou s účinností od 15. ledna 2010 byla novelizována Směrnice Rady č. 2006/112/EU, o společném systému DPH, ve znění pozdějších předpisů („Směrnice“)[3].

 

Čl. 168a odst. 1 Směrnice stanoví:

 

„1. V případě nemovitosti, která tvoří součást obchodního majetku osoby povinné k dani a která je užívána k jiným účelům než pro účely jejího podnikání a která je užívána jak pro účely jejího podnikání, tak pro její soukromou potřebu nebo soukromou potřebu jejích zaměstnanců, či obecněji k jiným účelům než pro účely jejího podnikání, je DPH u výdajů souvisejících s touto nemovitostí odpočitatelná v souladu se zásadami stanovenými v článcích 167, 168, 169 a 173 pouze do výše podílu, v jakém je nemovitost užívána pro účely podnikání osoby povinné k dani.

 

Odchylně od článku 26 se změny podílu užívání nemovitosti podle prvního pododstavce zohlední v souladu se zásadami stanovenými v článcích 184 až 192, jak je uplatňuje příslušný členský stát.

 

  1. Členské státy mohou rovněž použít odstavec 1 ve vztahu k DPH u výdajů souvisejících s dalším zbožím, které členské státy vymezí a které tvoří součást obchodního majetku.“ [4]

 

Jak vyplývá z důvodové zprávy k výše uvedené novele Směrnice, článkem 168a se „navrhuje omezit původní nárok na odpočet DPH v poměru ke skutečnému podnikatelskému použití, pokud je nemovitost ke smíšenému použití součástí majetku podniku. Zároveň se navrhuje opravný systém, aby se zohlednily různé druhy podnikatelského a soukromého (nebo nepodnikatelského) použití těchto nemovitostí.“

 

Také Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady představuje návrh článku 168a jako vyjasnění pochopitelné zásady přirozené pro povahu a smysl DPH, že pokud je nemovitost určená ke smíšenému použití součástí majetku podniku, původní nárok na odpočet DPH se omezuje na část skutečně používanou k podnikatelským účelům.

 

Zavedení příslušného článku však v žádném případě nezpochybňuje ani nijak nepřekonává výše uvedené závěry SDEU, které představují základní zásadu DPH, že pouze ve vztahu k obchodnímu majetku vystupuje vlastník jako osoba povinná k dani. Pouze a jedině ve vztahu k obchodnímu majetku, tzn. té části majetku, kterou osoba povinná k dani určila k uskutečňování svých ekonomických činností, se posuzuje uplatnění DPH. Článek 168a Směrnice pouze omezil možnost plného uplatnění nároku na odpočet DPH v případě, že se plátce rozhodne dlouhodobý majetek zařadit plně do obchodního majetku. Plyne to ze samotného znění čl. 168a Směrnice, podle kterého úprava dopadá pouze na dlouhodobý majetek, který tvoří součást obchodního majetku. V zásadě došlo jen k omezení závěru v případu C-97/90 H. Lennartz, podle kterého bylo možné uplatnit u dlouhodobého majetku okamžitý a plný nárok na odpočet daně bez ohledu na rozsah užití pro ekonomické činnosti.

 

Tomu plně odpovídá úprava dlouhodobého majetku dle ZDPH, neboť dle § 4 odst. 4 písm. d) je „dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který…“.  Následně je vyloučen plný nárok na odpočet v § 75 odst. 3 ZDPH, pokud je dlouhodobý majetek využíván i pro jiné účely než pro ekonomickou činnost.

 

V dalších částech předkladatelé rozeberou, jaký má unijní úprava vliv na uplatnění nároku na odpočet daně, úpravu odpočtu daně a na zdanění při prodeji majetku. Při částečném zařazení do obchodního majetku předpokládáme, že zařazena je pouze ta část, která je v okamžiku zařazení využívána pro ekonomickou činnost a naopak ta část, která není zařazena do obchodního majetku, je vyžívána výlučně pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

 

  1. Odpočet daně u dlouhodobého majetku

2.1. Majetek zařazený zcela do obchodního majetku

 

Podle úpravy ZDPH účinné do 31. března 2011 bylo u dlouhodobého majetku, který plátce používal jak pro účely související s ekonomickou činností, tak pro účely s ní nesouvisející, možné uplatnit nárok na odpočet daně v plné výši. Následné užití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností podléhalo DPH dle § 14 odst. 3 zákona o DPH.

 

Podle aktuální úpravy, zavedené v důsledku článku 168a Směrnice, již tento postup není možný. Podle § 75 ZDPH lze v takovém případě uplatnit nárok na odpočet v poměrné výši určené podle rozsahu využití, popřípadě pomocí kvalifikovaného odhadu, který podléhá následné korekci, a to v přiznání za poslední zdaňovací období roku. Užití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností nepodléhá DPH dle § 14 odst. 3 zákona o DPH.

 

2.2. Majetek zařazen z části do obchodního majetku

Plátce nemá nárok na odpočet DPH na vstupu připadající na část dlouhodobého majetku, kterou nezařadí do svého obchodního majetku.

 

Naopak plátce může uplatnit nárok na odpočet daně, ať již v plné nebo částečné výši, při splnění dalších podmínek z části zařazené do obchodního majetku.

2.3. Majetek nezařazen do obchodního majetku

 

Takový dlouhodobý majetek není podle výše citovaného rozsudku SDEU ve věci C-118/11 Eon Aset Menidjmunt odst. 56 součástí majetku plátce, a proto vůbec nespadá do systému DPH. Plátce tedy nemá při jeho pořízení vůbec nárok na odpočet DPH.

 

  1. Užití majetku pro soukromé účely

3.1. Majetek zařazený zcela do obchodního majetku

 

Do 31. března 2011 užití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností podléhalo DPH dle § 14 odst. 3 zákona o DPH, protože plátce mohl uplatnit odpočet daně v plné výši.

 

Od 1. dubna 2011 užití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností nepodléhá DPH dle § 14 odst. 3 zákona o DPH, neboť při pořízení dlouhodobého majetku nebylo možno uplatnit odpočet DPH u té části, která není využívána pro ekonomickou činnost.

 

3.2. Majetek zařazen z části do obchodního majetku

 

Užití nezařazené části dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností není předmětem daně dle § 13 odst. 3 zákona o DPH. K žádné změně v důsledku implementace článku 168a Směrnice nedošlo.

 

3.3. Majetek nezařazen do obchodního majetku

 

Užití majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností není vůbec předmětem daně dle § 13 odst. 3 zákona o DPH.

 

  1. Úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku

4.1. Majetek zařazený zcela do obchodního majetku

 

Plátce sleduje podíl využití celého majetku a aplikuje pravidla pro úpravy odpočtu daně ve vztahu k celému majetku. Může dojít jak ke zvýšení odpočtu daně, pokud se zvětší použití dlouhodobého majetku pro ekonomickou činnost, tak ke snížení odpočtu daně, pokud se využití pro ekonomickou činnost sníží.

 

4.2. Majetek zařazen z části do obchodního majetku

 

Plátce sleduje podíl využití části majetku zařazené do obchodního majetku. Případné úpravy odpočtu daně se týkají pouze části majetku zařazené do obchodního majetku. Plátce proto není oprávněn provést úpravu odpočtu daně (zvýšit odpočet DPH) z části nezařazené do obchodního majetku, i kdyby došlo k použití celého majetku pro účely zakládající nárok na odpočet. Pokud dojde ke snížení užití pro ekonomickou činnost té části dlouhodobého majetku, která byla zařazena do obchodního majetku, je třeba odpočet daně snížit.

 

4.3. Majetek nezařazen do obchodního majetku

 

Protože je celý majetek mimo působnost DPH, není plátce oprávněn dodatečně uplatnit nárok na odpočet daně ani prostřednictvím úpravy odpočtu daně.

 

  1. Uplatnění DPH při prodeji dlouhodobého majetku

5.1. Majetek zařazený zcela do obchodního majetku

 

Prodej majetku je předmětem DPH. V závislosti na (ne)splnění podmínek pro případné uplatnění osvobození od daně plátce uplatní DPH na výstupu nebo uskuteční plnění od DPH osvobozené, a to ve vztahu k celé prodejní ceně. Daný postup vyplývá nejen z obecných principů DPH, ale výslovně na tuto povinnost poukazuje i ZDPH ve svém § 78d (4). Zde ZDPH uvádí, že v případě prodeje dlouhodobého majetku (viz definice dlouhodobého majetku jako dílčí subkategorie obchodního majetku) je nutno DPH odvést i z té části dlouhodobého obchodního majetku, která nebyla určena pro ekonomické účely, a to i po uplynutí lhůty pro úpravu odpočtu daně. 

 

V závislosti na režimu výše uvedeného prodeje plátce provede úpravu odpočtu daně podle § 78d ZDPH. Tato úprava se týká celého majetku, tedy i případně celé daně na vstupu.

 

5.2. Majetek zařazen z části do obchodního majetku

 

Prodej části majetku zařazené do obchodního majetku je předmětem DPH a na tuto část se analogicky, jak je uvedeno výše, vztahuje povinnost odvést DPH nebo přiznat uskutečnění plnění osvobozeného od daně. Také této části odpočtu majetku se týká úprava odpočtu podle § 78d ZDPH.

 

Naopak část majetku, která není zařazena do obchodního majetku, je vyloučena z působnosti DPH. Dodání této části dlouhodobého majetku je tedy mimo předmět DPH a není třeba se zabývat otázkou, zda lze uplatnit osvobození od daně. Tento postup je zcela v souladu s koncepcí vystupování plátce DPH jako osoby povinné k dani ve vztahu ke svému obchodnímu majetku. Ve vztahu k té části majetku, která není součástí obchodního majetku (jedná-li se o pouhý výkon vlastnického práva), vlastník nevystupuje jako osoba povinná k dani a nakládání s touto částí majetku je zcela mimo předmět DPH.

 

Výše uvedený závěr je opět v souladu se ZDPH, nevyjímaje ustanovení § 78d (4). Zde ZDPH hovoří o dodání dlouhodobého majetku, který je subkategorií obchodního majetku, a nevztahuje se tedy na majetek, který součástí obchodního majetku vůbec není.    

 

5.3. Majetek nezařazen do obchodního majetku

 

Majetek není z pohledu plátce v působnosti režimu DPH. Plátce ani při jeho pořízení neměl nárok na odpočet daně a dodání takového majetku (jedná-li se o prostý výkon vlastnického práva) není předmětem daně při prodeji. Tento závěr je v souladu s výše uvedeným rozsudkem SDEU ve věci C-118/11 Eon Aset Menidjmunt odst. 55.

 

  1. Proces zařazení do obchodního majetku

Dle ustanovení § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH se pro účely zákona rozumí obchodním majetkem majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností.

 

Podle důvodové zprávy k novele ZDPH[5], která upravila výše uvedenou definici, se vymezení obchodního majetku zpřesňuje s účelem věrněji promítnout zásadu vyplývající z ustálené judikatury SDEU (např. rozsudek ve věci C-291/92 Armbrecht), že osoba povinná k dani je oprávněna určit, zda, popř. v jaké části, majetkové hodnoty zařadí do svého obchodního majetku. V souladu s ustálenou judikaturou SDEU jsou touto definicí obchodního majetku pokryty také případy, kdy osoba povinná k dani využije dané majetkové hodnoty pro uskutečňování svých ekonomických činností s určitým časovým odstupem.

 

Určení majetku k uskutečňování ekonomických činností je projevem vůle plátce. Z logiky systému DPH je zřejmé, že plátce zařazuje do svého obchodního majetku pořízený majetek, u něhož uplatňuje nárok na odpočet DPH (tedy položky obsažené na řádcích 40 až 47 přiznání k DPH). Majetek, resp. jeho část, u které byl uplatněn odpočet DPH, je tedy nutné automaticky považovat za zařazený do obchodního majetku (v opačném případě by odpočet DPH vůbec nebyl možný).

 

Nicméně samotné neuplatnění nároku na odpočet daně nemusí samo o sobě nutně znamenat, že plátce příslušný majetek neurčil k uskutečňování své ekonomické činnosti. To platí zejména pro případy, kdy pořízení majetku nebylo zatíženo DPH (nákup nemovitosti byl osvobozen od DPH nebo prodávající nebyl v postavení osoby povinné k dani).

 

Uplatnění odpočtu daně v částečné výši rovněž neznamená automaticky, že plátce zařadil dlouhodobý majetek do obchodního majetku pouze z části (mohl jej zařadit do obchodního majetku plně).

Podkladem pro určení, zda je daná položka součástí obchodního majetku plátce, je evidence pro účely DPH podle § 100 odst. 3 ZDPH. V tomto ohledu je nutno dodat, že evidence obchodního majetku pro účely ZDPH se může, nicméně nutně nemusí, shodovat s registrem majetku plátce pro účely daně z příjmů, popřípadě účetnictví.

Předkladatelé jsou si vědomi, že povinnost evidovat obchodní majetek pro účely DPH je poněkud opomíjená povinnost (zejména v případě plátců, kteří mají plný nárok na odpočet DPH). Nicméně důkazní břemeno leží na plátci daně.

 

  1. Závěr

Plátce se může při pořízení majetku rozhodnout, zda jej celý nebo z části určí k uskutečňování své ekonomické činnosti, a tedy jej zařadí do svého obchodního majetku. Majetek nebo jeho část, kterou plátce do svého obchodního majetku nezařadí, jedná-li se o prostý výkon vlastnického práva, nespadá do systému DPH se všemi souvisejícími důsledky.

 

Navrhujeme přijmout výše uvedený navrhovaný výklad a náležitým způsobem jej publikovat.

 

[1] Autorský překlad.

[2] Autorský překlad.

[3] Např. články 16, 17, 168a Směrnice.

[4] Česká republika využila možnosti stanovené v odst. 2 u jakéhokoliv dlouhodobého majetku, viz ustanovení § 75 odst. 3 ZDPH.

[5] Zákon č. 170/2017 Sb.

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.
Dnes je Po 15. 10. 2018, svátek má Tereza

GDPR

 

Diskuze

Prominutí pokuty v minulém roce

10.10.2018 22:23

Použila bych účtovou třídu 64, samozřejmě nedaňově. více

Podepsané prohlášení

10.10.2018 22:21

Slevu na poplatníka můžete uplatnit pouze u jednoho z pracovních poměrů, nejlépe z toho, kde je odměna nejvyšší. více

Faktura

20.9.2018 11:38

S tímto nemám zkušenost. S klienty používáme www.flexibee.eu https://www.facebook.com/groups/flexibeeckari/ více

 

Převodový můstek

Rekodifikace

Články ZDARMA

 

danovy specialista

danovy specialista

Autorský tým

Naši partneři

Časopis účetnictví

Anketa

Líbí se Vám vzhled nového PORTÁLU?

Odreagujte se <<

Jak se rychle uvolnit

Jak se rychle uvolnit

Klid si nemůžete koupit, i přestože se na trhu nabízí spousta preparátů, které vám slibují jeho dosažení. Je to schopnost, kterou v základu máme všichni. Ne každý ji však umí používat. Pokud nám má účinně pomáhat, je třeba ji rozvíjet a trénovat. Začtěte se do tipů paní Radky Loji a uvolněte se. Katka více informací

Přečtěte si zajímavý článek od Neuvoo.cz, nového vyhledávače volných pracovních míst

Přečtěte si zajímavý článek od Neuvoo.cz, nového vyhledávače volných pracovních míst

Neuvoo je vyhledávač pracovních příležitostí, který shromažďuje všechny pracovní nabídky dostupné na internetu. Funguje podobně jako Google, jen pro pracovní nabídky. V současné době mají na stránkách okolo 400 000 volných pozic. Neuvoo funguje ve více než 60 zemích světa a z české stránky se návštěvník jednoduše dostane na ty ostatní. Během chvilky si tak můžete najít práci v Británii, Kanadě, jižní Americe nebo třeba na Novém Zélandu. více informací

Platební brána GoPay

Našimi klienty jsou

  • ABC AuditBDO Czech republicCCA Group a.s.Česká spořitelna a.s.Deloitte Advisory s.r.o.
  • DHLE-Consulting Czech s.r.o. Ernst & Young, s.r.o. Euro-Trend FINAUDIT s.r.o. Fučík a partneři
  • H&P Account Tax Consulting a.s.KPMGPPFTPA Horwath VORLÍČKOVÁ PARTNERS White & Case, advokátní kancelář
Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace