Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 01/19

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud. 

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

• Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
• Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
• Moje povídání nad koordinačními výbory naleznete ZDE 

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

Podklady pro Povídání nad koordinačními výbory 1/2019

536/2319 Bezúplatný příjem v případě současného skončení nájemní a podnájemní smlouvy.

UZAVŘENO S ROPOREM

Předkládají :  Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osv. 1757

Novelou ZDP (zákonem č. 170/2017 Sb.) byla do ustanovení § 28 odst. 7 ZDP výslovně doplněna možnost odepisovat technické zhodnocení jakýmkoliv oprávněným uživatelem majetku, to je například také podnájemce. To dříve nikdy nebylo možné. Kolega Jiří Nesrovnal zde řeší situaci vzniku nepeněžitého příjmu dle § 23 odst. 6 ZDP v případech ukončování podnájemního vztahu v situacích, kdy podnájemce odepisoval technické zhodnocení. Konkrétně pak jde o situaci, kdy podnájemce odpisoval v souladu s § 28 odst. 7 ZDP technické zhodnocení a v jednom a v tom samém okamžiku končí jak nájemní, tak podnájemní smlouva, přičemž nedochází k žádné úhradě ani ze strany pronajímatele ani ze strany nájemce. Otázkou pak je, u koho dochází ke vzniku nepeněžitého příjmu dle § 23 odst. 6 ZDP, zda u pronajímatele nebo nájemce.

Předkladatel se domnívá, že z důvodu skončení podnájemní smlouvy již nemá nájemce majetek ani na okamžik k dispozici, nemůže mít logicky bezúplatný příjem z titulu technického zhodnocení, u kterého je vznik nepeněžitého příjmu dle § 28 odst. 7 ZDP ve spojení s § 23 odst. 6 ZDP vázán na okamžik přechodu práva nakládat s podjatým majetkem z podnájemce na nájemce. Nájemce v dané situaci s majetkem nemůže ani na okamžik nakládat. U nájemce z povahy věci nikdy nemůže nastat majetkový prospěch, který by měl nějakou hodnotu.

GFŘ však  uvádí v závěrech příspěvku, že § 28 odst. 7 ZDP je stanoveno, že u vymezených poplatníků, jimž je přenechán k užívání hmotný majetek, se daňový režim technického zhodnocení posuzuje obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem a zároveň při ukončení takového užívání (nebo při zrušení souhlasu s odpisováním) se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu (nebo při zrušení souhlasu s odpisováním). Poslední věta tohoto ustanovení výše uvedené potvrzuje a staví najisto, že daňový režim podnájemce/nájemce je obdobný vztahu nájemce/vlastník.

Závěr je tedy takový, že by nájemce měl technické zhodnocení v hodnotě znaleckého posudku nebo daňové zůstatkové ceny při rovnoměrném odpisování zdanit. To asi nebude pro praxi dobrá cesta a ustanovení tím postrádá smysl.

538/23.01.19 Opravy údajů uváděných v přiznání DPH, které vedou ke změně vypořádacího koeficientu dle § 76 ZDPH

UZAVŘENO S ROPOREM

Předkládá: RNDr. Petr Beránek, daňový poradce č. osv. 803

Cílem předkládaného příspěvku je sjednotit výklad správného postupu při opravách údajů DPH, které vedou ke změně vypořádacího koeficientu a zohlednění vzniklých rozdílů v nároku na odpočet DPH v jednotlivých zdaňovacích obdobích ve smyslu § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).

Kdy? V situaci, kdy se následně chybou minulých let změnil zálohový koeficient za minulý již vypořádaný rok. Situace je zřejmá nejvíce z příkladu uvedeném v příspěvku:

Z příkladu předkladatele příspěvku:

Zálohový koeficient je u měsíčního plátce pro rok 2018 - 0,6, a k tomu je po celý rok 2018 uplatněno DPH na vstupu, které je měsíčně celkem 21 000 Kč ve výši 12 600 Kč (21 000 Kč x 0,6) každý měsíc. V posledním zdaňovacím období je vypočteno v souladu se zákonem, že roční koeficient za rok 2018 je jen 0,5, tudíž, je za každý měsíc vráceno 2 100 Kč (0,1 z nároku na odpočet daně), celkem 25 200 Kč. Tento roční koeficient roku 2018 je současně zálohovým koeficientem pro rok 2019. To je běžný postup.

Nicméně v únoru 2019 se zjistí chyba v osvobozených plněních února 2018 a ukáže se, že roční koeficient má být ne 0,5, ale 0,4. Tudíž je nezbytné odvést následně dalších 2 100 Kč za každý měsíc, celkem znovu dalších 25 200 Kč. Pokud si situaci představíme chronologicky v praxi, tak tato částka měla být vyrovnána za prosinec 2018 neboli v posledním zdaňovacím období.

Kolega má zkušenosti s různou praxí finančních úřadů s počítáním úroků z prodlení.

Někteří správci daně úročí od února 2018 (1) – od měsíce chyby, jiné od prosince (2) – od měsíce nového ročního koeficientu.

Každý, kdo pracuje s krátícím koeficientem jednoznačně potvrdí správnost postupu podle (2). Nicméně závěry koordinačního výboru potvrzují správnost postupu (1). Divil se nejen předkladatel příspěvku, ale mnoho dalších lidí z praxe?!?

Ze závěrů GFŘ:

Oprava uskutečněných plnění i navazující oprava vypořádání nároku na odpočet daně se provede za jediné zdaňovací období, a to zdaňovací období příslušné opravě uskutečněných plnění.