Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 05/18

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

Autoři: Ing. Pěva Čouková


Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

 

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud.

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

 

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

   

 

P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

  • Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
  • Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
  • Moje povídání nad koordinačními výbiry naleznete ZDE

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

 


 

Podklady pro Povídání nad koordinačními výbory 1/2018

 

 

514/24.01.18 Zdanění odměny člena výboru pro audit (českého daňového nerezidenta)

UZAVŘENO S ROZPOREM 

Předkládá: Ing. Lenka Nováková, daňový poradce, č. osv. 4991

 

Příspěvek navazuje na příspěvek č. 459/16.09.15 Zdanění odměny člena výboru pro audit. který uzavřel situaci několika závěry a já z toho vybírám souhrnný závěr, že odměna člena výboru pro audit je považována podle ZDP za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP.

Cílem tohoto příspěvku je potvrdit způsob zdanění odměny člena výboru pro audit, který je považován za českého daňového nerezidenta (daňového rezidenta jiného členského EU/EHP státu).

 

Co je to výbor pro audit?

Dne 13. ledna 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 334/2014 Sb., o auditorech, kterou bylo zrušeno zákonné vymezení výboru pro audit jako orgánu společnosti. Nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu jmenuje členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo ze třetích osob.

Problémem se ukazuje, že výbor pro audit může být orgán společnosti veřejného zájmu, ale také nemusí tímto orgánem být.

Pokud řešíme zdanění nerezidenta, musíme si v tomto udělat jasno. 

V případě, že výbor pro audit nebyl zřízen jako orgán právnické osoby, odměna jeho člena je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2.

Příjem tohoto nerezidenta podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona nepodléhá zdanění srážkovou daní, plátce tedy z něho za výše uvedených podmínek sráží zálohy podle § 38h zákona (od zdaňovacího období 2018 příp. použije srážkovou daň v souladu s § 6 odst. 4 písm. b) zákona, pokud se bude jednat o příjem do 2.500 Kč a poplatník u plátce daně neučiní prohlášení k dani dle § 38k zákona).

V případě, že výbor pro audit byl zřízen jako orgán právnické osoby, odměna jeho člena je příjmem dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona.

Tento příjem ze závislé činnosti se u nerezidentů zdaňuje srážkovou daní podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona (případně podle § 36 odst. 1 písm. c) zákona), nestanoví-li smlouva o zamezení dvojího zdanění jinak.

Je tedy třeba zkoumat, zda výbor pro audit je či není orgánem společnosti. Pokud se Vás to týká, je třeba prozkoumat. Bude se to týkat prakticky všech subjektů veřejného zájmu, třeba všech státních podniků…

 

 

518/21.03.18 Cestovní náhrady při použití elektromobilu

UZAVŘENO S ROZPOREM

Předkládá: MVDr. Milan Vodička, daňový poradce, č. osv. 1366

  

Znáte elektromobil?

Mne osobně láká toto ekologické vozidlo, moc ráda bych si jej někdy pořídila a také je příjemné, že parkování v Praze je možné kdekoliv a zdarma.

Odborně – elektromobil je motorové vozidlo kategorie L, M nebo N poháněné jedním nebo více elektromotory napájenými ze systému ukládání elektrické energie ve vozidle nebo na jeho přívěsu.2 Používaný termín zahrnuje jak vozidla BEV (baterry electric vehicle), tak také PHEV (plug-in hybrid electric vehicle).

Pokud vlastníte elektromobil jako podnikatel a nemáte jej v obchodním majetku nebo jej vlastní Váš zaměstnanec a požijete je pro účely podnikání, je třeba zjistit jaké jsou podmínky pro cestovní náhrady.

Protože úprava cestovních náhrad nezná tento pojem, nejsou zde žádné tzv. „paušály“.

ZDP také neupravuje uplatnění cestovních náhrad pro elektromobil.

Podle závěrů GFŘ je třeba v případě náhrady „za spotřebované pohonné hmoty“ prokázat cenu, za kterou je elektřina pořízena, a rovněž spotřebu elektřiny na ujetou vzdálenost.

Je možné akceptovat situaci, kdy poplatník uplatní sazbu základní náhrady za použití motorového vozidla. V současné době 4 Kč/km.

Náhradu za spotřebované hmoty nelze tedy jakkoliv propočítávat a tím paušalizovat, ale nutno prokázat výdaj – náklad.

Nadčasový příspěvek!

 

 

520/02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: JUDr. Ing. Martin Kopecký, daňový poradce, č. osv. 3826

 

Předmětem příspěvku je stanovení daňového režimu cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby.

Jedná se o situace, kdy fyzická osoba vykonává pro právnickou osobu činnost jako člen jejího orgánu, přičemž tato fyzická osoba buď s právnickou osobou nemá uzavřenu smlouvu o výkonu funkce člena orgánu, nebo je tato smlouva uzavřena a ve smlouvě není stanovena žádná odměna, popř. je zde stanoveno, že výkon funkce je bezúplatný.

VÍME, ŽE TATO SITUACE JE BĚŽNÁ

V rámci tohoto bezúplatného výkonu funkce fyzickou osobou vznikají právnické osobě související náklady, přičemž obě strany se mohou dohodnout, jakým způsobem právnická osoba tyto náklady ponese (viz níže popsané dvě varianty).

Klíčovým problémem je, zda lze bezplatný příjem podle ZDP považovat za příjem. Od tohoto se vše odvíjí.

Podle zákona o korporacích víme, že situace je možná, ale my si potřebujeme být jisti, že je možná i podle ZDP. Že tento člen orgánu může jet na pracovní cestu a nebudou problémy se zdaněním a tyto bezúplatné příjmy budou osvobozeny.

Závěr je příjemný a uklidňující pro všechny, kteří to tak máme u svých klientů.

Je konstatováno že i v případě, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena bezplatně se uplatní § 6 odst. 7 ZDP, tj. vyloučení ze zdanění u náhrad cestovních výdajů a dále § 6 odst. 9 ZDP tedy osvobození od daně se GFŘ.

 

Souvisí s příspěvkem

468/16.12.15 Daňové důsledky bezplatného výkonu funkce předkladatele JUDr. Ing. Martina Kopeckého

Doporučuji:

Webinář Smlouva o výkonu funkce ve světle nových judikátů: s Mgr. Honzou Šafránkem


  

521/02.05.18 Aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH – časové posuny u DPH

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají: Ing. Ivana Krylová, daňový poradce, č. osv. 3951

                    Ing. Růžena Kohoutková, daňový poradce, č. osv. 5253

 

Příspěvek se věnuje časovým posunů pouze u těch transakcí, u nichž zákonná lhůta pro stanovení daně, či pro uplatnění odpočtu, dosud neuplynula.

Důležité:

Obecně platí, že podle § 104 odst. 1 ZDPH vždy, když nedochází ke krácení daně, může dojít k posunu uplatnění plného nároku na odpočet a odvodu daně, a to jak do dřívějšího období, tak do pozdějšího období.

  • § 104 odst. 1 ZDPH

Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.

Pokud dochází ke krácení daně, tak je důležité také to, že případný úrok z prodlení se neuplatní z celé částky daně na výstupu a také jen z rozdílu, kterým byl ovlivněn koeficientem.

GFŘ v závěru upozorňuje, že nelze směšovat nárok na odpočet podle § 75 ZDPH tzv. poměrný a nárok na odpočet podle § 76 ZDPH tzv. krácený, protože v případě § 75 ZDPH (poměrný koeficient) je nutno dodržel § 73 odst. 4 ZDPH

  • § 73 odst. 4 ZDPH

Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. 

Je nutno dodržet § 73 odst. 4 ZDPH, tj. uplatnit nárok na odpočet v tomto případě nejpozději v daném kalendářním roce.

Přínosný příspěvek, stále zjišťuji v praxi, že řada účetních nezná tato pravidla a vytváří desítky dodatečných přiznání, přestože má plný nárok na odpočet daně!!!

Zjednodušte si život!

 

Související příklady verze 2018:

OBCE

DPH § 078 – 001 Příklad na daň z přidané hodnot za poslední zdaňovací období (krátící koeficient)

 

PODNIKALELÉ

DPH §075-001 Pořízení a využití automobilu s poměrným nárokem na odpočet (poměrný koeficient)

DPH § 078 - 002 Provedení TZ budovy a její následný prodej

DPH § 078 – 003 Příklad na daň z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období  (krátící koeficient)

  

 

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace