Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 06/18

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

Autoři: Ing. Pěva Čouková 

Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

 

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud. 

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

 

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

   

 

P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

• Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
• Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
• Moje povídání nad koordinačními výbory naleznete ZDE 

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

 

---

 

Podklady k Povídání nad koordinačními výbory

 

 

522/02.05.18 Uplatňování DPH ve vybraných případech služeb (zejména přepravy) přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají: Ing. Petr Toman, daňový poradce, č. osv. 3466

                    Mgr. Milan Tomíček, daňový poradce, č. osv. 1026

                    Ing. Tomáš Brandejs, daňový poradce, č. osv. 3191

                    Ing. Jana Antošová, daňový poradce, č. osv. 3479

 

Příspěvek je velmi rozsáhlý a doporučuji ho přečíst každému, kdo realizuje vývoz nebo dovoz ze třetích zemí a také všem přepravcům, kteří realizují dopravu vázanou a vývoz nebo dovoz zboží. Doporučuji také přečíst Informaci GFŘ o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží ze dne 2. 1. 2018

Za podstatné považuji to, že ze závěrů GFŘ je podle mne srozumitelně vyplývá, že osvobození od daně podle § 69 odst. 1 ZDPH [resp. podle čl. 146 odst. 1 písm. e) Směrnice] lze uplatnit pouze na služby, které jsou objektivně vyvolány z důvodu uskutečnění dovozu nebo vývozu zboží a přispívají k jejich skutečné realizaci (podmínka vazby) a zároveň musí být tyto služby poskytnuty přímo (podmínka způsobu vazby), což znamená, že existuje smluvní vztah mezi poskytovatelem služeb a podle konkrétního případu vývozcem, dovozcem, příjemcem zboží nebo odesílatelem. Při aplikaci osvobození od daně podle § 69 odst. 1 ZDPH lze vycházet z toho, zdali příjemce uplatňuje osvobození od daně při vývozu zboží podle § 66 ZDPH.

Příjemce služeb přímo vázaných na vývoz nebo dovoz ví, zda je osvobozeno nebo není a měl by sdělit poskytovateli služeb (nejčastěji přepravci) uplatnění osvobození podle § 69 odst. 1 ZDPH. Pokud nesdělí informace, může být zpochybněn nárok na odpočet DPH, je-li DPH chybně uplatněno.

Ze závěrů vyplývá, že poskytovatel služby (obvykle přepravce) nemusí zkoumat, zda hodnota služeb vázaných na dovoz skutečně byla, bude nebo má být zahrnuta do základu daně dovozcem, ale to, zda tato služba vstupuje do základu daně podle zákona. Poskytovatel služby tedy u osvobození nemusí spoléhat, zda dovozce službu skutečně do základu daně zahrne.

Příspěvek obsahuje šest konkrétních modelových situací, kdy lze či nelze osvobodit služby vázané na vývoz. Nepřehlédněte!

Například v modelové situaci 2 je přeprava poskytnula Zasílatelskou společností. Zde je rozhodující, komu je služba – přeprava poskytnuta.

Je-li služba (přeprava) poskytnutá Zasilatelskou společností českému Výrobci naplňuje požadavky na osvobození od daně podle § 69 odst. 1 ZDPH, neboť je poskytnuta přímo českému Výrobci uskutečňujícímu dodání zboží, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země.

Je-li služba (přeprava) poskytnutá Dopravní společností Zasilatelské společnosti není osvobozena od daně podle § 69 odst. 1 ZDPH, neboť Zasilatelská společnost neuskutečňuje dodání zboží z tuzemska do třetí země.

 

 

523/20.06.18 Aplikace osvobození od DPH dle ustanovení § 61 písm. g) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (cost sharing)

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: Ing. Rostislav Frelich, daňový poradce, č. osv. 4411

 

Vzhledem ke skutečnosti, že v poslední době byly k dané problematice vydány Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „SDEU“) další rozsudky a současné znění ZDPH prakticky znemožňuje aplikaci osvobození, považujeme za potřebné vyjasnit následující oblasti:

1. Charakter činností člena skupiny a aplikace osvobození v roce 2018;
2. Přeshraniční aplikace:
3. seskupení osob se sídlem v tuzemsku, člen se sídlem mimo tuzemsko;
4. seskupení osob se sídlem mimo tuzemsko, člen se sídlem v tuzemsku.

Ze závěrů GFŘ vyplývá, že znění novelizovaného ustanovení § 61 písm. g) zákona o DPH lze považovat za plně v souladu se zněním Směrnice.

§ 61 Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

Od daně jsou dále osvobozena tato plnění:

g) poskytování služeb, které poskytují nezávislá seskupení osob, která jsou právnickou osobou, svým členům, kteří uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, pokud jsou tyto služby nezbytné pro uskutečňování jejich plnění a pokud úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě, nenarušuje-li toto osvobození hospodářskou soutěž. 

I proto bylo v zákoně o DPH novelou 2019 přistoupeno k úpravě, jejímž cílem je zdůraznit, že se ustanovení týká pouze seskupení osob se sídlem v tuzemsku. Z tohoto důvodu plátce v roce 2018 může postupovat jak dle varianty „přeshraniční aplikace je možná“, tak i dle varianty „přeshraniční aplikace není možná“. Od roku 2019 plátce postupuje výhradně ve variantě „přeshraniční aplikace není možná“.

 

 

524/20.06.18 Nepeněžní plnění pro účely poskytování zaměstnaneckých benefitů ve světle nového zákona o platebním styku

UZAVŘENO BEZE SPORU

Předkládají: Mgr. Ing. Petr Frisch, daňový poradce, č. osv. 2780

                   Ing. Karin Čupková-Kolanová, daňový poradce, č. osv. 4200

 

Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku (ZPS) zavedl definici elektronických peněz.

Peněžní prostředky jsou s účinností od 1. ledna 2018 definovány v novém (§ 2 odst. 1 písm. c) nového ZPS) jako bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze.

Předkladatelé řeší, zda v případě stravenek a jiných benefitů není „ohrožena“ definice nepeněžitého plnění.

Nepeněžité plnění benefitů je totiž základní podmínkou pro osvobození zaměstnaneckých benefitů poskytovaných podle § 6 odst. 9 písm. b) a d) ZDP.

Nepeněžní charakter papírových stravenek a poukázek byl již opakovaně potvrzen Ministerstvem financí ČR.

Předkladatelé dovozují, že při výkladu pojmu „nepeněžní plnění“ pro účely ZDP v souladu s novým ZPS musí pro zachování nepeněžního charakteru, jakožto základní podmínky pro osvobození zaměstnaneckého benefitu, elektronické stravenky a poukázky od účinnosti nového ZPS splnit další podmínky.

Závěry GFŘ jsou velmi příjemné, protože konstatují, že se podmínky nijak nemění.

Pro zaměstnavatele jsou podmínky pro poskytování „stravenek“ ale i jiných daňových benefitů, které jsou vázány na nepeněžní plnění (tzn. formou poukázek) totožné jako před nabytím účinnosti nového zákona o platebním styku a pro jejich daňové zvýhodnění je stále nutné naplňovat podmínky ZDP.

 

 

525/20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru

UZAVŘENO BEZE SPORU

Předkládají: Mgr. Ing. Petr Frisch, daňový poradce, č. osv. 2780

                   Ing. Karin Čupková-Kolanová, daňový poradce, č. osv. 4200

 

Cílem tohoto příspěvku je zvýšení právní jistoty ohledně nové definice nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, jakéž i ilustrativní vymezení „zboží a služeb zdravotního, léčebného hygienického a obdobného charakteru poskytovaných zdravotnickými zařízeními a zdravotnických prostředků na lékařský předpis“ pro účely výkladu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP od 1. 1. 2018.

Registr zdravotnických zařízení je zde https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/NRPZS/ZdravotnickeZarizeni

Zdůvodnění GFŘ:

Zákonem č. 170/2017 Sb., kterým byl změněn ZDP s účinností od roku 2018 nedošlo v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 1. ZDP k žádné věcné změně, ale jen k upřesnění daňového osvobození nepeněžních plnění spočívajících v použití zdravotnických zařízení. Do konce roku 2017 bylo v tomto ustanovení normováno, že daňové osvobození lze aplikovat, jen jedná-li se o nepeněžní plnění „spočívající v použití zdravotnického zařízení“.

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období, 

ZDP však pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Z tohoto důvodu, v souladu s názorem předkladatele, je třeba na danou problematiku aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), který upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování.

Ustanovení zákona o zdravotních službách je pak třeba interpretovat a aplikovat ve všech jeho souvislostech.

Podle § 4 odst. 1 zákona o zdravotních službách se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb (těmi může být např. nemocnice, soukromá lékařská ordinace apod.). Tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 zákona o zdravotních službách.

Dle názoru GFŘ je toto hlavní důvod provedené úpravy v § 6 odst. 9 písm. d) bod 1. ZDP – tzn. nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci  spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje je, jak uvádí předkladatel v příspěvku, registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (viz § 74 – 75 zákona o zdravotních službách).

V předmětném ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) byl pak pouze bod 1. rozšířen o pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi na lékařský předpis, i na subjekty, které nejsou zdravotnickým zařízením.  GFŘ je názoru, že nebyla úmyslem zákonodárce věcná změna u tohoto zaměstnaneckého benefitu  (což je zřejmé i ze samotné důvodové zprávy), která by vedla k tomu, co je např. popisováno v závěrech k jednotlivým bodům předkladatele příspěvku, tzn. posouzení charakteru zboží a služeb zdravotního, léčebného hygienického a obdobného charakteru poskytovaných zdravotnickými zařízeními dle jednotlivých právních předpisů, jak uvádí předkladatel, a to i přesto, že zákonodárce zvláštní právní předpis tj. zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování používá pro účely výkladu „zdravotnického zařízení“. Záměrem této právní úpravy je “nenároková” daňová podpora aktivit zaměstnavatelů spočívajících v péči o zdraví svých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, a to nad rámec zákonných povinností daných mu zákoníkem práce (§ 224 - § 247), kde právní úprava v oblasti péče o zaměstnance zahrnuje především povinnosti zaměstnavatele zabezpečit svým zaměstnancům příznivé podmínky pro řádný a bezpečný výkon závislé práce, jakož i umožnit jim ve všech směnách stravování a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat  pro zaměstnance pracovně-lékařské služby  vymezené v rámci pracovně lékařské péče (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách). Poskytování těchto zaměstnaneckých výhod uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, je cíleno na posílení zdraví zaměstnanců (příp. jejich rodinných příslušníků), snížení pracovní neschopnosti zaměstnanců a tím i zvýšení produktivity práce. Z toho je zřejmé, že nelze toto daňové osvobození paušálně vztáhnout na veškeré produkty, tak jak jsou uvedeny ve zvláštních právních předpisech použitých ze strany předkladatele – kde jsou např. uvedeny i veterinární přípravky, přípravky dětské výživy včetně vybavení pro její přípravu a pod., a to z důvodu, že nesplňují výše zmíněné účely poskytnutí tohoto benefitu ze strany zaměstnavatele.

Je obecně známo, kterého zboží a služeb se tento benefit týká, a to i z důvodu, že se za stejných podmínek poskytoval již před účinností předmětné úpravy. Taktéž příspěvek KV KDP č. 06/26.01.05 je i nadále využitelný.