1. Úvod

Přemístěním majetku je chápáno především přemístění od zřizovatele do organizační složky.

Pokud si představíme zřizovatele, který přemísťuje majetek, je nezbytné použít termín majetek v širokém smyslu, např. obdobně jak je definován obchodní majetek v ZDP.

Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu (§ 20c ZDP).

Upozorňuji, že při přemístění majetku nedochází k převodu vlastnického práva.

2. „Původní princip“

Princip byl dlouhodobě takový a bude tak až do konce roku 2019 (pro zdaňovací období začínající před 1. 1. 2020), že v případě přemístění majetku, zřizovatel uplatnil daňovou zůstatkovou cenu (obvykle po polovičním daňovém odpisu) a majetek účetně i daňově vyřadil z majetku firmy v ČR (obvykle středisko) na samostatné středisko organizační složky, které bylo evidováno zejména kvůli účetnictví.

Daňově již bylo zdaněno v zemi umístění stálé provozovny.

Zahraniční organizační složka si pro účely účetnictví obvykle uplatnila reprodukční pořizovací cenu na nabytý přemístěný majetek, pro daňové odpisy si přepočetla původní pořizovací cenu u zřizovatele na svoji měnu, začala uplatňovat daňové odpisy podle práva své země obdobně jako je upraveno v našem § 32c, 32d ZDP. Princip byl, že bylo možné uplatnit jen daňovou zůstatkovou cenu, kterou doložil zřizovatel.

Výsledek byl, že část daňových odpisů byla uplatněna v ČR, zbylá část v zemi umístění organizační složky po přepočtu na danou měnu.

DPH považovalo přemístění za dodání zboží a bylo nutné vystavit daňový doklad plátci, pokud mezi sebou byli dva plátci, uplatnil se režim reverse chargé.

...