Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností muže, který ve svém rodinném domě využívaném k rekreaci topil a ohříval teplou vodu kotlem na lehký topný olej.  Zákon v takovém případě umožňuje žádat o vrácení spotřební daně, o což stěžovatel usiloval.

Daňové orgány však jeho nárok neuznaly. Vytkly stěžovateli, že není schopen prokázat, jaké množství minerálního oleje skutečně spotřeboval. Jelikož to totiž zákon umožňuje, stěžovatel neměřil množství spotřebovaného oleje pomocí nákladného měřidla, ale výpočtem. Použil koeficient, k němuž dospěl na základě podílu objemu nádrže a jeho výšky, a řemeslnickým metrem měřil úbytek hladiny oleje v nádobě. Při výpočtu koeficientu však nezohlednil, že nádoba má nepravidelný tvar, a proto výsledek není zcela přesný. Podle daňových orgánů nebylo možné zpětně ověřit množství „protopeného“ minerálního oleje, neboť stěžovatel nezaznamenával výšku hladiny oleje, ale jen zbytek objemu v nádrži a vypočtené množství spotřebovaného oleje. Proto jeho nárok neuznaly a tento závěr podpořil i městský soud. Nic na tom nezměnila ani převodní tabulka výrobce nádrže umožňující zjistit objem zůstatku oleje v nádrži, kterou stěžovatel správním orgánům doložil.

Nejvyšší správní soud připustil, že stěžovatelova evidence mohla být přesnější v tom smyslu, že by zaznamenával také údaj o výšce hladiny. Nicméně i tak bylo podle soudců NSS možné tuto hodnotu zpětně vypočítat na základě ostatních zaznamenaných ukazatelů, což v rozsudku popsali. Stěžovatelova evidence tak neposkytovala pouze libovolný či nijak nepodložený odhad spotřeby.

NSS zrušil rozsudek městského soudu i rozhodnutí žalovaného - Generálního ředitelství cel.

Rozsudek sp. zn. 2 Afs 72/2022-63 naleznete jednak v příloze aktuality a jednak na Účetním Portálu v záložce Judikatura https://www.ucetni-portal.cz/judikatura/.