1)     Novinka – tzv. „paušální náklady“ spojené s uplatněním pohledávky

Stávající obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. v platném znění (dále jen obchodní zákoník) v § 369 uvádí, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak úroky určené předpisy práva občanského. Občanské právo má na rozdíl od obchodního práva výši úroků z prodlení kogentní – více rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 3. 2005 spis. značka 33 Odo 1117/2003. Zde je uvedeno, že je-li výše úroku z prodlení v občanském zákoníku stanovena kogentně, tak účastníkům není umožněno, aby si svá práva a povinnosti upravili jinak.

Věřitel má za určitých podmínek vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky (dále jen Nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) ve své novele č. 180/2013 Sb. v  § 2a platné od 1. 7. 2013 zcela nově definuje minimální náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky, a to ve výši 1200 Kč za každou pohledávku. Podmínkou je, že jde o závazkový vztah mezi podnikateli nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli.

Samozřejmě, že lze nadále využít toho, že podnikatel bude uplatňovat svoje náklady s uplatněním pohledávky, jsou–li vyšší ...