Webinář: Roční zúčtování daně 2021 - 24.02.2022 - 19:00
GOLD ČLENOVÉ ZDARMA
Autoři: Ing. Pěva Čouková , Ing. Milan LošťákMohlo by vás zajímat
Aktuality
- Nový vzor tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění 18.10.2022
- Připomínáme rozšířené úřední hodiny podatelen finančních úřadů v tomto týdnu 28.3.2022
- Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2021 a pro zdaňovací období 2022 18.3.2022
- Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2022 – obecné informace 18.3.2022
Články
- „Školkovné“ – sleva na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení 17.11.2022
- Daň z příjmů ze závislé činnosti 17.3.2022
Online semináře
- Roční zúčtování mezd za rok 2021 16.02.2022
Členové od balíčku GOLD mají celý webinář ZDARMA.
Další dotazy z webináře naleznete ZDE.
Komentáře
Ivana • 24.2.2022 19:14
Zdravím vás všechny , zapaluji svíčku a děkuji za tento webinář s aktuální tématikou i za všechny ostatní. Velmi ráda je sleduji. S díky a s pozdravem Ivana H.
Jana • 24.2.2022 18:49
Dobrý den, moc děkuji za přínosný webinář. Měla bych dva dotazy. První dotaz ohledně příležitostného zaměstnání. Jedná se o zaměstnance, který má příjmy ze závislé činnosti a dále má u jiné organizace uzavřenou smlouvu o poskytování expertních služeb dle § 1746 odst. 2 zákona 89/2012, občanský zákoník. Příjmy které má z uvedené smlouvy dle OZ budou hodnoceny dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tedy budou tyto příjmy z této smlouvy do výše 30000 Kč osvobozeny od daně z příjmů? V případě podání daňového přiznání z jiného důvodu nebude tedy nutné tyto příjmy uvádět, pokud nebudou tyto příjmy přesahovat 30000,- Kč? Druhý dotaz se týká osoby, která je poživatelem pouze starobního důchodu, ale tato osoba má příjmy z pronájmu pozemku vyšší jak 15000,- Kč, je tedy povinnost podat daňové přiznání, ale jde mi o rok, za který má být podáno daňové přiznání. Příklad úhrada za pronájem za rok 2021 je vyplacena až v měsíci lednu 2022, má se za rok 2021 podávat daňové přiznání nebo až za rok 2022? Kam patří, resp. do kterého roku, tyto příjmy z pronájmu za rok 2021, které byly obdrženy až v roce 2022? Děkuji moc za Vaše odpovědi.
Jan • 24.2.2022 18:21
Dobrý den, zdravím Vás do Bohuňovic. Chtěl jsem se zeptat, máme zaměstnankyni, která je od dubna 2021 na nemocenské, která jí stále trvá. Dnes nám e-mailem zaslala podklady ke zpracování ročního zúčtování. Na nemocenské bude zřejmě až do konce března. Můžu jí roční zúčtování vyplatit v únorové mzdě i když je celý měsíc na nemocenské a žádná mzda jí nenáleží?
Děkuji Vám za odpověďJana • 24.2.2022 15:39
Dobrý den, děkuji za možnost účastnit se vašeho webináře. Ráda bych se zeptala, co musím požadovat od zaměstnankyně, která si chce uplatnit v rámci ročního zúčtování daní za 2021 zpětně daňové zvýhodnění na dceru. Paní je svobodná, otec dcery s nimi nežije ve společné domácnosti. Paní ani neví, kde žije. Žádný doklad o svěření do péče nemá. Je dostačující, když v prohlášení poplatníka označí, že nikdo jiný nevyživuje v společné domácnosti dceru? Děkuji za vaši odpověď. Jana
Milan • 24.2.2022 13:56
Dobrý den,
děkuji za přínosné webináře. Prosím Vás o zodpovězení dotazu, na Finanční správě jsem k tisku formulářů nenašel odpověď, prosím tedy odpověď od Vás. Prohlášení poplatníka při nových nástupech tisknou nadřízení nových zaměstnanců z webu. Jsou informováni, že musí být formuláře (prohlášení a následně i Žádost o RZD) vytištěna na jednom listu papíru, vše musí vyplnit samotný zaměstnanec modrou propiskou. Nikoliv vyplněné společnými silami. Bohužel se nám mnohdy vrací vytištěné na dvou listech, secvaknuté sešívačkou a vyplněné černou propiskou. Vracíme jim je k předělání. Můj dotaz zní, zda tak činíme správně nebo lze akceptovat formuláře vyplněné černou propiskou a s tiskem na dvou listech - je pak třeba parafovat čelní stranu (bez podpisového řádku)?
Děkuji a zdravím
MilanJana • 24.2.2022 13:38
Dobrý den, posílám srdečný pozdrav do Bohuňovic s poděkováním za Vaše webináře. Chtěla bych požádat o radu, týkající se nezdanitelné části základu daně, §15, odst.5. Mohl byste mi, prosím, vysvětlit, jak je to s nezdanitelnou částí zaplacených příspěvků dle smlouvy o penzijním pojištění? Zaplacené příspěvky na penzijní pojištění jsou omezeny jen částkou 24.000,- Kč na rozdíl od penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření, kde se odečítá státní příspěvek?
Při porušení podmínek odst.5 se musí dodanit uplatněné nezdanitelného částky 10 let zpětně u všech mluv typu penzijního připojištění, pojištění a doplňkového penzijního spoření? Chápu to správně, že je to rozdíl oproti životnímu pojištění, kde se porušení podmínek uplatněných nezdanitelných částek dodaňuje až od roku 2015?
§15 Zákona o daních z příjmů
(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho
a) penzijní připojištění ………………; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním …………..; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo
c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.
Děkuji. Jana
Anna • 24.2.2022 09:46
Dobrý den, chtěla bych se zeptat: Zaměstnanci firmy vznikl přeplatek na ročním zúčtování 6 tisíc Kč z důvodu nemoci v minulém roce (slevou na poplatníka). Na jeho přeplatek z ročního zúčtování daní přišlo několik „Exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky“. Kterému z nich se musí přeplatek z ročního zúčtování zaslat, tomu který přišel v tomto měsíci první nebo tomu, který z nich nabude první právní moci? Děkuji Anna
Petra Slavkovská • 24.3.2022 13:36
Odpověď paní Klímové:
Do nabytí účinnosti zákona č.191/2020 Sb. byl zaměstnavatel povinen dlužníkovi zabavit daňový bonus bez ohledu na to, jednalo-li se o daňový bonus měsíční nebo roční, pokud byla soudním exekutorem zaslána plátci mzdy exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) . V rámci ročního zúčtování za rok 2019 byl zaměstnavatel povinen na tuto exekuci zabavit případný roční daňový bonus.
V současné době, kdy zaměstnavatel zpracovává roční zúčtování za rok 2021, se v datových schránkách objevují exekuce přikázáním peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování za rok 2021 a nastává otázka, jak danou situaci řešit nyní.
Krátce po nabytí účinnosti zákona č 191/2020 Sb. se v odborném tisku objevily názory, jak naložit s případnou exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování daně. Bez ohledu na to, co bylo zveřejněno, je nutné řešit danou situaci v souladu s právní úpravou a odpovídající judikaturou. Pro správný postup lze hledat oporu v ustanovení § 277 OSŘ a též i v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18.3.2013, sp. značka 1 VSPH 241/2013.
Dle ustanovení § 277 OSŘ se srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Problém spočívá v tom, že není dostatečně na legislativní úrovni vyřešeno, zda v případě ročního zúčtování jde o mzdu povinného nebo jinou peněžitou pohledávku. U přeplatku na dani jde obsahově o prostředky, které by vstoupily do výpočtu, jestliže by nebylo vyšších záloh. Podle § 38ch odst. 5 zákona o daních z příjmů platí, že se přeplatek vrací při zúčtování mzdy. Vrácený přeplatek se tak jeví jako mzda, tj. peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Toto tvrzení vyplývá i z výše uvedeného judikátu, kde se uvádí, že přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh je považován za jiný příjem povinného, a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou. Přeplatek vzniklý ročním zúčtováním záloh vyplácený zaměstnavatelem se tudíž považuje za součást čisté mzdy, a proto musí spadat pod provedení exekuce na mzdu, nikoliv pod exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky. Té v minulosti podléhal jen daňový bonus (roční i měsíční), který je však od 24.4.2020 jakoukoliv exekucí nepostižitelný, a je proto nezbytné ho odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování.
Přesto se mnozí soudní exekutoři nadále mylně domnívají, že přeplatek z ročního zúčtování může být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka. K danému problému se již dříve vyjádřila Komora soudních exekutorů ČR s tím, že nelze tentýž majetek postihnout dvěma způsoby současně, tedy exekucí na mzdu a exekucí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Je však otázkou, jak se má zachovat zaměstnavatel, pokud obdrží exekuční příkaz na jinou peněžitou pohledávku na přeplatek z ročního zúčtování daně, když současně u dlužníka eviduje exekuci na mzdu? Právní úprava daný problém neřeší a je tudíž na zaměstnavateli, jak se rozhodne. Pokud se však opřeme o § 277 OSŘ a výše citovaný judikát, pak i nadále je nutné přeplatek z ročního zúčtování daně s výjimkou daňového bonusu považovat za součást čisté mzdy, která podléhá jen exekuci na mzdu. Na příkladech si ukážeme, jak by měl zaměstnavatel postupovat.
Příklad
Zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování daně a se zúčtováním mzdy za březen 2021 mu zaměstnavatel vyplatil čistou mzdu ve výši 27 919 Kč, z toho roční daňový bonus byl 0 Kč a roční zúčtování zálohy daně činilo 6 000 Kč.
Zaměstnanec má přednostní exekuci na mzdu a v únoru 2022 byla do datové schránky doručena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně. Zaměstnanec má nezabavitelnou částku ve výši 16 013 Kč.
Postup zaměstnavatele
Čistá mzda se sníží o NČ.
Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku 27 919 – 16 013 = 11 906 Kč
Výpočet třetin
11 906 – 2 = 11 904,
11 906 : 3 = 3 968 Kč
Na přednostní exekuci se odešle 7 936 Kč. Zaměstnanci se vyplatí třetí třetina, nezabavitelná částka, a 2 Kč ze zaokrouhlení : 19 983 Kč (3 968 16 013 2 = 19 983)
Kontrola: 7 936 19 983 = 27 919 Kč
Klímová