Účetní a mzdový newsletter Kredity Semináře našeho portálu

Výklad některých pojmů v zákonech o energetických daních

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Autor Martin Kopecký

6.9.2011 13:46

214/17.12.07

Úvod

 

S účinností od 1. ledna 2008 je zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (ZSVR), do české daňové soustavy zavedeny tzv. energetické daně jako další druh nepřímých daní. V zákonné úpravě těchto daní byly použity termíny, které se zatím v daňových zákonem nevyskytovaly. Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit správnou interpretaci vybraných pojmů pro účely energetických daní.

 

1.      Metalurgické procesy

 ZSVR

 Podle § 8 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté páté ZSVR je od daně osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý v metalurgických procesech. Podle § 8 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté šesté ZSVR jsou od daně osvobozena pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá v metalurgických procesech. Podle § 8 odst. 2 písm. e) části čtyřicáté sedmé ZSVR je od daně osvobozena elektřina určená k použití nebo použitá při metalurgických procesech.

 

Pro účely všech energetických daní obsahuje ZSVR totožnou definici metalurgických procesů, která je shodná s definicí metalurgických procesů obsaženou i v novele zákona o spotřebních daních. Metalurgickými procesy se pro účely ZSVR rozumí procesy tepelného zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.

 

Podle ZSVR se pro účely ZSVR klasifikací NACE rozumí odvětvová klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90, ve znění nařízení Komise (ES) č. 29/2002 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.

 

Důvodová zpráva k ZSVR důvody pro osvobození ani bližší vymezení metalurgických procesů pro účely osvobození od daně neobsahuje.

 

Směrnice EU

 Zavedením energetických daní se do českého práva implementují příslušné směrnice EU, zejména směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.

 

Podle čl. 22 preambule směrnice energetické produkty by měly v zásadě podléhat právnímu rámci Společenství, pokud se používají jako palivo (heating fuel) nebo pohonná hmota (motor fuel). V této souvislosti vyplývá z povahy a logiky daňového systému, že je v oblasti působnosti rámcových předpisů Společenství vyloučeno dvojí použití energetických produktů, použití energetických produktů k jiným účelům než jako palivo nebo pohonná hmota, jakož i mineralogické postupy. Obdobně by se mělo zacházet s elektřinou používanou podobným způsobem.

 

Podle čl. 2 odst. 4 písm. b) Směrnice se tato směrnice nevztahuje na následující použití energetických produktů a elektřiny:

 

-        dvojí použití energetických produktů. Energetický produkt má dvojí použití, pokud se používá jednak jako palivo, a jednak pro jiné účely než jako pohonná hmota nebo palivo. Za dvojí použití se považuje i použití energetických produktů pro chemickou redukci a v elektrolytických a metalurgických procesech;

-        elektřina používaná zejména pro účely chemické redukce a v elektrolytických a metalurgických procesech;

-        elektřina, pokud dosahuje více než 50% nákladů na výrobek.

 

Směrnice neobsahuje vlastní definici metalurgických procesů pro účely vynětí těchto procesů z předmětu regulace Směrnice. Obsah pojmu metalurgický proces pro účely Směrnice také dosud nebyl předmětem rozhodování Evropského soudního dvora. To znamená, že Směrnice dává pravomoc definovat obsah pojmu metalurgický proces plně do kompetence členských států do té míry, že vymezení tohoto pojmu nesmí narušit hospodářskou soutěž v rámci společného trhu EU, např. poskytnutím nedovolené veřejné podpory.[1]

 

Z výše uvedeného tedy plyne, že rozsah vymezení metalurgických procesů pro účely uplatnění energetických daní je plně v kompetenci členských států EU a v současnosti není předmětem harmonizace v rámci EU.

 

Energeticky náročné procesy zpracování kovů

 V rámci primární výroby kovů z nerostů a následného tepelného zpracování produktů primární výroby kovů jsou prováděny operace s vysokou energetickou náročností ve formě tepla spotřebovaného na ohřev materiálu a mechanické energie spotřebované na tváření materiálu.

 

Otázkou jde, zda všechny nebo jen některé z těchto operací lze pro účely energetických daní považovat za metalurgické procesy pro účely energetických daní a co je rozhodujícím hodnotícím kritériem pro přiznání osvobození. Jedná se zejména o následující technologické operace:

 

(i)                 Rozmrazování a úprava vstupních surovin pro primární výrobu kovů ve formě ingotů

 

(ii)               Primární výroba kovů z nerostů nebo druhotných surovin

 

(iii)             Odlévání kovových výrobků z polotovarů (ingotů)

 

(iv)             Tváření kovů za tepla (např. válcování, kování) 

 

(v)               Tepelné zušlechťování materiálu, např. kalení, popouštění

Pro účely osvobození daně u energií použitých v metalurgických procesech je podstatné vymezení metalurgických procesů v ZSVR. Podle definice se pro účely příslušných částí ZSVR metalurgickými procesy rozumí:

 

(i) tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti, a

 

(ii) výroba kovů uvedená v odvětvové klasifikaci ekonomických činností NACE pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.

 

Tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů

 Pokud jde o tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu, nutno tuto definici interpretovat logicky, neboť při čistě gramatickém výkladu by šlo o nepoužitelnou definici. Výstupní produkt z určité činnosti totiž nelze v rámci téže činnosti dále tepelně zpracovávat.

 

Z použití termínu „ruda“ lze usuzovat na to, že tato definice se týká primární výroby surových kovů, např. výroba surového železa ve vysokých pecích. Termín „koncentrát“ lze vykládat jako výsledek primárního zpracování rud kovů, např. výroba oceli ze surového železa. Při čistě gramatickém výkladu by však z této definice byla vyloučena výroba kovů pouze z druhotných surovin (kovového šrotu) bez použití rud, což však zjevně nebyl záměr zákonodárce, neboť by to šlo proti cílům ekologické daňové reformy (ekologicky a energeticky příznivější využití druhotných surovin by bylo daňově znevýhodněno ve srovnání s výrobou z rud).

 

Pojem „tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů“ přitom lze vykládat jak úzce, tzn. pouze činnosti, které se dějí uvnitř metalurgického zařízení (vysoké pece), tak i široce, tzn. veškeré činnosti, které přímo souvisí s výrobou základních hutních produktů (odlitky, za tepla válcované profily, výkovky).

 

Vzhledem k tomu, že ZSVR termín „tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů“ blíže nevymezuje, mají poplatníci právo vykládat předmětná ustanovení ZSVR široce[2] a uplatnit osvobození na všechny činnosti, které s tepelným zpracováním rud a jejich koncentrátů přímo souvisí[3]. Navíc širší vymezení termínu „výroba kovů“ zabraňuje tomu, aby domácí hutní výrobci byly daňově znevýhodněni oproti výrobcům z jiných států, kde energetické daně neexistují nebo kde se osvobození od energetických daní pro metalurgické procesy vykládá široce.

 

Jde zejména o následující činnosti, na které lze podle názoru předkladatele uplatnit osvobození podle ZSVR:

 

  • Úprava a ohřev vstupních surovin, včetně rozmrazování substrátů (ruda, koks, vápenec, ostatní suroviny a přísady, vzduch, voda)
  • Výroba surových kovů a jejich následné zpracování fyzikálními (tavení) a chemickými procesy
  • Doprava surovin, polotovarů a hotových hutních produktů v rámci výrobních operací
  • Výroba hutnických produktů v polotovarů vzniklých při primárním tavení rud

 

Výroba kovů

 Principu rozumného zákonodárce by odporovalo, aby obsah pojmu „výroba kovů“ pro účely ZSVR byla totožná s obsahem pojmu „tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů“. Naopak i ze struktury definice metalurgických procesů v ZSVR plyne, že výroba kovů se týká operací, které následují po tepelném zpracování rud a jejich koncentrátů.

 

Pro bližší vymezení termínu „výroba kovů“ odkazuje ZSVR na kód DJ 27 klasifikaci NACE[4]. Podle klasifikace NACE platné od 1. března 2008 se stávající kód DJ 27 (NACE Revize 1.1) přesouvá pod kód DJ 24 (NACE Revize 2). To znamená, že v praxi bude nutné použít pro účely ZSVR kód DJ 24. Tento kód obsahuje následující položky:

 

24

 

 

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

 

 

 

 

 

24.1

 

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla 

 

 

24.10

Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla 

 

 

24.10.1

Výroba surového železa, oceli a feroslitin

 

 

24.10.2

Výroba plochých výrobků (kromě pásky za studena)

 

 

24.10.3

Tváření výrobků za tepla 

 

 

 

 

 

24.2

 

Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek

 

 

24.20

Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek

 

 

 

 

 

24.3

 

Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli

 

 

24.31

Tažení tyčí za studena

 

 

24.32

Válcování ocelových úzkých pásů za studena

 

 

24.33

Tváření ocelových profilů za studena

 

 

24.34

Tažení ocelového drátu za studena

 

 

 

 

 

24.4

 

Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů

 

 

24.41

Výroba a hutní zpracování drahých kovů

 

 

24.42

Výroba a hutní zpracování hliníku

 

 

24.43

Výroba a hutní zpracování olova, zinku a cínu

 

 

24.44

Výroba a hutní zpracování mědi

 

 

24.45

Výroba a hutní zpracování ostatních neželezných kovů

 

 

24.46

Zpracování jaderného paliva

 

 

 

 

 

24.5

 

Slévárenství

 

 

24.51

Výroba odlitků z litiny

 

 

24.51.1

Výroba odlitků z litiny s lupínkovým grafitem

 

 

24.51.2

Výroba odlitků z litiny s kuličkovým grafitem

 

 

24.51.9

Výroba ostatních odlitků z litiny

 

 

24.52

Výroba odlitků z oceli

 

 

24.52.1

Výroba odlitků z uhlíkatých ocelí

 

 

24.52.2

Výroba odlitků z legovaných ocelí

 

 

24.53

Výroba odlitků z lehkých neželezných kovů

 

 

24.54

Výroba odlitků z ostatních neželezných kovů

 

Předkladatel je toho názoru, že v uvedeném případě nejde o kombinaci vymezení určitého pojmu slovním popisem a odkazem na klasifikaci NACE jako průnik obou těchto množin. Výroba kovů se totiž obvykle děje formou tepelného zpracování rud a jejich koncentrátů, popř. druhotných surovin, na které se však již vztahuje předchozí část definice metalurgických procesů pro účely ZSVR. Navíc ZSVR odkazuje na celý kód DJ 24 a nikoliv pouze na vybrané skupiny nebo třídy, které se týkají přímo hutních procesů, např. 24.10.1.

 

Podle názoru předkladatele má termín „výroba kovů“ ve spojení s vymezením podle klasifikace NACE význam pouze ve vztahu k vedlejší nebo doplňkové činnosti poplatníka jako statistické jednotky. Podle čl. 58 Metodické příručky NACE Rev. 2 je každé jednotce pro statistické účely přiřazen jeden kód NACE podle její hlavní ekonomické činnosti. Hlavní ekonomickou činností je taková činnost, která nejvyšší měrou přispívá k přidané hodnotě jednotky. To znamená, že pro statistické účely se všechny činnosti poplatníka podřazují pod jeden kód NACE a to včetně všech vedlejších a doplňkových činností, které ve skutečnosti s hlavní činností poplatníka nemají nic společného, např. poskytování ubytovacích služeb společností s převažující hutní výrobou.

 

Užší vymezení “výroba kovů“ ve vztahu ke klasifikaci NACE použité v ZSVR znamená, že osvobození podléhá pouze ty činnosti, které skutečně souvisí s výrobou kovů. Osvobození nelze použít u činností, které se výroby kovů bezprostředně netýkají, i když pro statistické účely jsou tyto činnosti zařazeny pod kód DJ 24. Pokud určitá činnost souvisí s výrobou kovů pouze částečně, pak lze osvobození uplatnit pouze poměrně na základě ekonomicky zdůvodnitelných kritérií, např. podle metod uvedených v kapitole 3.2 Metodiky NACE.

 

ZSVR navíc nestanoví, že osvobození se uplatní pouze u poplatníků, kteří sami metalurgické procesy provádí a nikoliv u jejich subdodavatelů. Naopak princip, že osvobození se uplatňuje ve vztahu k určité činnosti a nikoliv ve vztahu k určitému poplatníkovi, vychází z obecného principu nepřímých daní, kdy není podstatný počet subjektů, prostřednictvím kterých je činnosti podléhající dani prováděna. Například pokud jeden subjekt provádí celý metalurgický proces sám a druhý subjekt využívá také subdodavatele (např. pro ohřev vstupních surovin), měla by být daňová zátěž v obou případech stejná a subdodavatel by měl mít možnost využít také osvobození pro metalurgickou činnost.

 

 

Závěr

 Na základě výše uvedených argumentů se osvobození pro metalurgické procesy podle ZSVR uplatní u všech činností uvedených pod kódem DJ 24 klasifikace NACE a to bez ohledu na to, kdo tyto činnosti provádí. To znamená, že u výše uvedených činností se osvobození uplatní následujícím způsobem:

 

  • Rozmrazování, ohřev a úprava vstupních surovin pro primární výrobu kovů – plné osvobození

 

  • Primární výroba kovů tavením vstupních surovin (ruda, druhotné suroviny) – plné osvobození

 

  • Následné odlévání kovových výrobků z roztavených polotovarů – plné osvobození

 

  • Tváření kovů za tepla (např. válcování, kování) a za studena – plné osvobození

 

  • Tepelné zušlechťování materiálu, např. kalení, popouštění – plné osvobození

 

  • Obslužné provozy spojené pouze s metalurgickou výrobou (doprava surovin, polotovarů a hotových výrobků v rámci výrobních provozů, vytápění a osvětlení provozů, včetně sociálního zázemí metalurgických zaměstnanců) – plné osvobození

 

  • Obslužné provozy společné pro metalurgickou a nemetalurgickou výrobu - poměrné osvobození podle ekonomicky zdůvodněného kritéria, např. celkový příkon instalovaných spotřebičů

 

  • Ostatní provozy (např. správa a vedení společnosti) – bez osvobození

 

 

2.      Výroba elektřiny

 Podle § 8 odst.1 písm. b) části čtyřicáté páté ZSVR je od daně osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý k výrobě elektřiny. Stejné osvobození se podle § 8 odst. 1 písm. a) části čtyřicáté šesté použije u pevných paliv. Tímto osvobozením je zabráněno dvojímu zdanění, kdy by jinak byla zdaněna jak vstupní energetický surovina (plyn, pevná paliva), tak i výstupní energie ve formě elektřiny.

 

V praxi existují případy, kdy elektřina není vyráběna v rámci kombinované výroby elektřiny[5] a tepla, přesto se však odpadní teplo z výroby elektřiny používá, nebo naopak je primární výroba tepla a výroba elektřiny je pouze doplňková. Otázkou je, zda i v tomto případě lze použít obecné osvobození od daně u plynu a pevných paliv použitých pro výrobu elektřinu a nebo je nutné daňově zohlednit výrobu, resp. spotřebu odpadního tepla a jak toto případné dodanění.

 

V diskusích se správci daně se vyskytl názor, že ve vztahu ke spotřebovanému odpadnímu teplu je nutno provést dodanění vstupních paliv osvobozených od daně na základě ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) části 45. ZSVR (pro plyn), resp. § 5 odst. 1 písm. b) části 46 ZSVR pro pevná paliva. Pro dodanění se podle názorů správců daně pro jednotlivé typy energetických zařízení přiměřeně použije vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů.

 

Uvedená vyhláška se však zabývá způsobem výpočtu účinnosti u jednotlivých typů energetických zařízení pro účely vydání osvědčení o původu elektřiny a není z ní zřejmé, jak by mělo být dodanění provedeno, neboť tepelná energie bez ohledu na její nosič (pára, horká voda) není předmětem daně.

 

ZSVR také nestanoví povinnost provést při současné výrobě tepla a elektřiny poměrné zkrácení uplatněného osvobození, např. podle poměru mezi vyrobeným teplem a vyrobenou elektřinou. Přitom pro současnou výrobu elektřiny a tepla nelze použít ustanovení ZSRV o dodunění energetických surovin v případech jejich použití na neosvobozené činnosti. V průběhu jediné činnosti je totiž z páry vyrobené spalováním vstupních surovin osvobozených od daně jak vyráběna elektřina, tak je použito i zbytkové tepla na neosvobozenou činnost (např. vytápění výrobních objektů).

 

Navíc ZSVR na uvedenou vyhlášku neodkazuje ani formou odkazu pod čarou. Uvedená vyhláška není ani zmíněna v důvodové zprávě k ZSVR. Z důvodu nejasnosti daňové legislativy, která nemůže jít k tíži poplatníka, proto předkladatel navrhuje, aby spotřeba plynu a pevných paliv pro výrobu elektřiny se současným využitím odpadního tepla byla osvobozena od daně i v případech, kdy nejde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností. Dani bude podléhat pouze vyrobená elektřina. Toto úplné osvobození od daně plynu a pevných paliv použitých pro výrobu elektřiny by mělo platit do té doby, než daňová legislativa stanoví jasný a přesný způsob poměrného dodanění vstupních paliv pro případ využití vyrobeného odpadního tepla.

 

Pokud by se z plynu nebo pevných paliv vyráběla elektřina pouze po část zdaňovacího období, pak dodanění vstupních energetických surovin se provede pouze pro tu část, ze které se elektřina prokazatelně nevyráběla, např. plyn nebo pevná paliva použitá pro výrobu tepla v období odstávky zařízení produkujícího elektřinu.

 

Závěr

 Spotřeba plynu a pevných paliv pro výrobu elektřiny je plně osvobozena od daně i v případě, kdy je při výrobě elektřiny současně produkováno teplo a toto teplo je hospodářsky využito. Obdobně se toto úplné osvobození od daně uplatní v případech, kdy jsou sice plyn nebo pevná paliva primárně využita pro výrobu tepla (např. v teplárnách), ale vyrobené teplo (pára) je též využita pro výrobu elektřiny. Pokud je ze spotřebovaného plynu nebo pevných paliv vyrobena alespoň nějaká elektřina, uplatní se na vstupu plné osvobození a poplatník nemá povinnost u plynu a pevných paliv provést jakékoliv dodunění. Situace se posuzuje vždy za celé zdaňovací období jako celek.

 

 

 3.      Ekologicky šetrná elektřina

 Podle § 8 odst. 1 písm. a) části čtyřicáté sedmé ZSVR je od daně osvobozena ekologicky šetrná elektřina, kterou je také podle § 2 odst. 1 písm. d) bod 4 elektřina vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů. Podle § 8 odst. 2 je osvobozena elektřina určená k použití nebo použitá k účelům uvedeným v ZSVR.

 

Situace

 V praxi dochází k tomu, že emise metanu nejsou z důvodu malé výhřevnosti používány samostatně, ale jsou používány jako součást tzn. palivových směsí, jejichž složení se v čase mění podle vydatnosti metanu v odvětrávaném důlním plynu. Následně je elektřina vyrobená spalováním této směny použita jak k činnostem osvobozeným od daně (např. metalurgické procesy), tak i k činnostem, které osvobozeny nejsou. Obdobně je k osvobozeným i neosvobozeným činnostem využito i teplo vyrobené při spalování této palivové směny.

 

Otázkou je, zda a případně jak v takovémto případě aplikovat osvobození od daně a zda osvobozená elektřina, resp. teplo musí být prvotně použity pro činnosti osvobozené od daně.

 

ZSVR tyto otázky vůbec neřeší. Předkladatel je toho názoru, že v případě kombinace ekologicky šetrné a ostatní výroby elektřiny poplatník by měl uplatnit osvobození poměrně podle spotřeby jednotlivých paliv a jejich výhřevnosti.

 

Pokud jde o použití osvobozené elektřiny pro osvobozené a neosvobozené činnosti, předkladatel je toho názoru, že z ZSVR neplyne povinnost použít osvobozenou elektřinu primárně pro osvobozené činnosti. Naopak kombinace těchto dvou osvobození může být u poplatníka předmětem daňového plánování, které je obecně přípustné.

 

Závěr

 U ekologicky šetrné elektřiny se osvobození uplatní podle poměru ekologicky šetrného paliva k ostatnímu palivu spotřebovanému za zdaňovací období. Poplatník nemá povinnost použít osvobozenou elektřinu primárně k osvobozeným činnostem.

 

 

Stanovisko Ministerstva financí

 1. Metalurgické procesy

Zákon č. 261/2007 sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále též „Zákon“), který mimo jiné v částech 45 až 47 upravuje daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny (dále též „ekologické daně“) předpokládá osvobození od těchto daní, pokud je zemní plyn, pevná paliva nebo elektřina (dále též „energetické produkty“) spotřebována také pro tzv. metalurgické procesy.

Úprava ekologických daní vyplývá z požadavků směrnice Rady 2003/96/ES, která obecně upravuje systém zdanění a osvobození od daně; každé osvobození, které tato směrnice připouští, plní určitý účel. U metalurgických procesů se jedná o hospodářský účel realizovaný ve formě daňového zvýhodnění výrobních činností, které jsou vysoce energeticky náročné.

Samotný pojem metalurgických procesů je definován v § 2 odst. 1 jednotlivých částí Zákona a zahrnuje dvě skupiny činností: tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů a výrobu kovů uvedenou v klasifikaci NACE (rev. 1.1) pod kódem DJ 27 – výroba základních kovů a hutních výrobků. S výkladem navrhovatel k oběma skupinám se lze ztotožnit, s výjimkou částečného osvobození činností, které s výrobou kovů částečně souvisí.

Zákon předpokládá osvobození jednotlivých činností/procesů, tedy konkrétních výrobních operací, které jsou energeticky velmi náročné. Osvobození tedy nelze aplikovat na veškerou spotřebu energetických produktů subjekty ani tehdy, pokud jsou jejich činnosti klasifikovány podle hlavní ekonomické činnosti jako „výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků“. Dále osvobodit nelze ani ty činnosti, které nejsou bezprostředně související s metalurgickými procesy nebo nejsou pro tyto procesy nezbytné.

Z výše uvedeného plyne, že závěry navrhovatele lze částečně akceptovat, avšak znění závěru je nutno upravit následujícím způsobem:

 

Osvobození pro metalurgické procesy se podle Zákona může uplatnit u tepelného zpracování rud a jejich koncentrátů a u všech činností uvedených pod kódem DJ 27 klasifikace NACE rev. 1.1 (tedy DJ 24 klasifikace NACE rev. 2) a to bez ohledu na to, kdo tyto činnosti provádí. To znamená, že u výše uvedených činností se osvobození uplatní následujícím způsobem:

  • Rozmrazování, ohřev a úprava vstupních surovin pro primární výrobu kovů – plné osvobození
  • Primární výroba kovů tavením vstupních surovin (ruda, druhotné suroviny) – plné osvobození
  • Následné odlévání kovových výrobků z roztavených polotovarů – plné osvobození
  • Tváření kovů za tepla (např. válcování, kování) a za studena – plné osvobození
  • Tepelné zušlechťování materiálu, např. kalení, popouštění – plné osvobození
  • Obslužné provozy spojené pouze s metalurgickou výrobou (doprava surovin, polotovarů a hotových výrobků v rámci výrobní technologie)- plné osvobození
  • Vytápění a osvětlení provozů, včetně sociálního zázemí metalurgických zaměstnanců – bez osvobození
  • Obslužné provozy společné pro metalurgickou a nemetalurgickou výrobu-bez osvobození
  • Ostatní provozy (např. správa a vedení společnosti) – bez osvobození

 

2. Výroba elektřiny

V § 8 odst. 1 částí 45 a 47 Zákona je stanoveno, že zemní plyn a pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá k výrobě elektřiny nebo pro kombinovanou výrobu elektřiny a teplav generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem, jsou osvobozena od daně.

Při výrobě elektřiny mohou v praxi nastat tři odlišné případy: 1) primární výroba elektřiny s případným využitím odpadního tepla, 2) kombinovaná výroba elektřiny a tepla (dále též „KVET“) v generátorech s minimální stanovenou účinností a 3) primární výroba tepla s případnou částečnou výrobou elektřiny.

Zákon aplikuje právní zásady obsažené též ve směrnici Rady 2003/96/ES: zákaz dvojího zdanění (osvobození energetických produktů použitých pro výrobu elektřiny, která bude zdaněná) a zdanění energetických produktů použitých pro výrobu tepla nebo pro pohon motorů.

1) Pokud je primárním účelem použití zemního plynu a pevných paliv výroba elektřiny, jsou veškeré tyto energetické produkty od daně osvobozeny i v tom případě, že dochází k případnému sekundárnímu využití odpadního tepla. V tomto případě je rozdíl mezi primárním a sekundárním účelem natolik zásadní, že nelze v souladu s efektivní a účelnou správou aplikovat druhou zásadu, tedy zdanění energetických produktů použitých pro výrobu tepla nebo pro pohon motorů. Proto budou veškerá pevná paliva a zemní plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý k výrobě elektřiny osvobozeny, i když dochází k případnému využití odpadního tepla.

2) V případě KVET v generátorech, které splňují minimální stanovenou účinnost, není rozdíl mezi primárním a sekundárním účelem natolik zásadní, aby bylo možno považovat jednu ze zásad natolik marginální, aby nebyla aplikována. Proto pozitivní právní úprava stanovuje, že v případě splnění daných podmínek (minimální stanovená účinnost a dodání tepla domácnostem), jsou všechna pevná paliva a zemní plyn osvobozeny od daně.

3) V procesech společné výroby elektřiny a tepla v jednom výrobním zařízení, pro které nelze aplikovat plné osvobození od daně jako pro KVET z důvodu nesplnění jedné ze stanovených podmínek, lze aplikovat osvobození od daně z pevných paliv a daně ze zemního plynu pro výrobu elektřiny. Daňovým subjektem prokázané množství zemního plynu a pevných paliv použitých pro výrobu elektřiny bude osvobozeno, i když představuje pouze část z celkové spotřeby zemního plynu a pevných paliv v procesu společné výroby tepla a elektřiny. Osvobozen však bude pouze takový podíl vstupních paliv, který odpovídá podílu vyrobené elektřiny ku vyrobenému užitečnému teplu. Je pak na daňovém subjektu, aby v souladu s ustanoveními ZSDP prokázal tvrzené skutečnosti.

Jednoznačný úmysl zákonodárce neosvobozovat od daně veškerý zemní plyn a pevná paliva použitá pro výrobu tepla a marginálního množství elektřiny v jednom výrobním zařízení vyplývá mimo jiné z toho, že na zemní plyn a pevná paliva použitá pouze v parametricky jinak specifikovaném procesu výroby elektřiny a tepla (KVET) lze osvobození od daně aplikovat.

 

Z výše uvedeného vyplývá tento závěr:

Spotřeba plynu a pevných paliv je osvobozena od daně, pokud jsou pevná paliva a plyn použity pro výrobu elektřiny; pokud je v daném výrobním zařízení výstupní energetická hodnota využitelného užitečného tepla výrazně menší než energetická hodnota vyrobené elektřiny, lez osvobodit všechen plyn a pevná paliva, použitá v tomto výrobním zařízení. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla v generátoru s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla alespoň z části dodáváno domácnostem, lze osvobodit všechen plyn nebo pevná paliva. Pokud společná výroba elektřiny a tepla v jednom výrobním zařízení nesplňuje stanovené podmínky pro aplikaci plného osvobození jako u KVET, lze osvobodit pouze poměrnou část zemního plynu a pevných paliv, která odpovídá poměru vyrobené elektřiny ku vyrobenému užitečnému teplu v daném zařízení.

 

3. Ekologicky šetrná elektřina

V případě elektřiny Zákon umožňuje aplikovat osvobození od daně jak na základě výroby tak na základě spotřeby. Pokud je osvobozena elektřina vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů a pokud při výrobě elektřiny dochází k míchání emisního metanu s dalšími palivy, lze za ekologicky šetrnou považovat pouze takovou část elektřiny, která odpovídá poměru výhřevnosti emisí metanu.

Zákon nijak neupravuje používání ekologicky šetrné elektřiny ve vztahu k účelu jejího použití. Je pro pouze na daňovém subjektu jakým způsobem jaký druh elektřiny použije.

Z výše uvedeného plyne, že je možno akceptovat závěr navrhovatele.

 

 



[1] Komise EU ve svém rozhodnutí ze 7. února 2007 konstatovala, že osvobození od daně z energií, které přiznává německý zákon o dani z energií pro činností týkající se zpracování kovů, jsou v souladu se Směrnicí. Na druhé straně však Komise EU rozhodla, že selektivní osvobození pro výrobce hliníku zavedené ve Francii (C 78/2001), Irsku (C 79/2001) a Itálii (C 80/2001), které se fakticky vztahuje pouze na jediného domácího výrobce, je v rozporu se Směrnicí, neboť jde o zakázanou veřejnou podporu. Přitom vymezení metalurgické činnosti podle § 51 odst. 1 písm. b) německého zákona o energetických daních (BGBI 2006,1534) pro účely osvobození je velmi široké a zahrnuje též např. tváření kovů za tepla.

[2] Nejnověji podpořil výklad neurčitých pojmu ve prospěch poplatníka Ústavní soud v rozhodnutí I. ÚS 643/06, ve kterém konstatoval, že je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody.

[3] Široká interpretace osvobození by měla být užita i z toho důvodu, že ZSVR přímo nevyužívá možností osvobození pro energeticky náročné podniky podle čl. 17 odst. 2 Směrnice. Přitom však bylo při zavedení energetických daní deklarováno, že Česká republika zavede energetické daně na minimální úrovni doporučené Směrnicí.

[4] Klasifikace EU NACE byla v České republice implementována prostřednictvím zavedení Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE s účinností od 1. ledna 2008 (viz Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE)

[5] Tzn. výrobně elektřiny nebylo Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby na základě zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Např. jde o zařízení, kde je využito odpadní teplo, ale které ještě nebylo budováno jako zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.
Dnes je Čt 18. 12. 2014, svátek má Miloslav
Poradna

videoseminář Reinoha

mzdova konference 2015

BĚHOUNEK 2014

FLORIDA 2015

Převodový můstek

Rekodifikace

Články ZDARMA

 

danovy specialista

danovy specialista

Autorský tým

Naši partneři

Komora daňových poradců ČRVOX - kurzy, semináře, rekvalifikaceATLAS consulting spol. s r. o. - softwarová společnost Nakladatelství BILANCE, spol. s r.o.NOVATIS s.r.o.Svaz účetních Hradec Králové

Časopis účetnictví

Anketa

Líbí se Vám vzhled nového PORTÁLU?

Odreagujte se <<

Péče o pleť: (pod)zimní přípravy

Péče o pleť: (pod)zimní přípravy

Se změnou šatníku, účesu i stylu líčení se v nové sezoně téměř automaticky počítá, ale co úprava režimu péče o pleť? Ta bude přece brzy nucená čelit čím dál nevlídnějšímu počasí. Je na to správně připravená? více informací

Tomáš Baťa, zajímavá informace o jeho smrti, možná jste to nevěděli

Tomáš Baťa, zajímavá informace o jeho smrti, možná jste to nevěděli

Kdyby nepospíchal Tomáš Baťa pokárat nezdárného syna "Tomíka" (+2008), možná by tragicky nezahynul, píše 91-letá spisovatelka a pamětnice Eliška Jechová více informací

Kurzy měn

Vlajka meny EUR změna {value}%
Vlajka meny USD změna {value}%
Vlajka meny GBP změna {value}%
Vlajka meny CHF změna {value}%
REPO sazba ČNB

Počasí

Počasí Počasí Počasí
Počasí Počasí Počasí

Platební brána GoPay

Našimi klienty jsou

  • ABC AuditBDO Czech republicCCA Group a.s.Česká spořitelna a.s.Deloitte Advisory s.r.o.
  • DHLE-Consulting Czech s.r.o. Ernst & Young, s.r.o. Euro-Trend FINAUDIT s.r.o. Fučík a partneři
  • H&P Account Tax Consulting a.s.KPMGPPFTPA Horwath VORLÍČKOVÁ PARTNERS White & Case, advokátní kancelář
Prohlášení o ochraně osobních údajů | Všeobecné podmínky užívání internetových služeb
Přidat do oblíbených
Oswald

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace