PŘISPĚLI JSME 88321 Kč – DĚKUJEME...

7 – CÍLENÝ PROGRAM PODPORY ZAMĚSTNANOSTI „ANTIVIRUS„ - PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZUJEME

3.2.2021 13:00 - zdroj: Účetní Portál

➡️ ZVLÁDNEME TYTO DNY SPOLU ⬅️

Současný stav k 03. 02. 2021

PLATÍ

Na základě ustanovení § 120 zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“) může vláda České republiky schválit cílený Program „Antivirus“ k řešení zaměstnanosti celostátního charakteru. Smlouva je uzavřena s Úřadem práce prostřednictvím žádost podané na MPSV.

Není vyžadováno splnění podmínky bezdlužnosti podle § 118 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (zákon č. 161/2020 Sb. ) navazuje na článek IV bod 5 dohody s Úřadem práce ČR.

Zákon č. 161/2020 Sb. o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

§4

Pro účely poskytování příspěvků v rámci cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti schváleného vládou se po dobu uvedenou v § 1 odst. 2 splnění podmínky podle § 118 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nevyžaduje.

b) Souběh s kompenzačním bonusem:

 Změna zákona č. 461/202 Sb., která dovoluje souběh kompenzačního bonusu a všech podpor poskytovaných zaměstnanců.

c) Co nahradí ANTIVIRUS?

Novela zákona o zaměstnanosti – zákon č. 435/2020 Sb. psp. 1025

Stav –  356. (další projednávání možné od 6. 2. 2021) TŘETÍ ČTENÍ

Další projednávání možné od 6. 2. 2021, po 22. 2. 2021 se nepřihlédne k námitce proti projednávání.

Příspěvek navazuje na skutečnost, že zaměstnavatel musí v situaci, kdy nemůže provozovat svoji činnost podle § 208 ZP vyplácet 100 % průměrného výdělku. Pokud splňuje podmínky § 207 ZP, může zaměstnavatel vyplácet nejméně 80 % případně podle § 209 ZP nejméně 60 % průměrného výdělku.

Příspěvek bude poskytován na základě̌ dohody o poskytnutí příspěvku uzavřené mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR.

Nutná písemná žádost na MPSV - tu můžete podávat ZDE.

Délka trvání Programu Antivirus

Usnesení vlády české republiky ze dne 21. prosince 2020 č. 1365  o prodloužení doby uznatelnosti výdajů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus.

Program byl spuštěn loni v dubnu s účinností od 12. března 2020 a může platit maximálně rok, PRODLOUŽENO DO 28. 2. 2021.

Dva režimy - podzim 2020

 Režim ANucené omezení provozu a karanténa (bod 21 a 22 programu)

Tento režim se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření vydaných vládou, Ministerstva zdravotnictví (dále „MZ“) nebo krajské hygienické stanice, a na případy, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci zdůvodu nařízení karantény dle příslušných právních předpisů.

Příspěvek náleží zaměstnavateli na náhradu mzdy každého zaměstnance, u kterého nastane některá z následujících situací (bod 21 programu):

a) Nařízení karantény zaměstnancům
Zaměstnavatel zároveň vyplácí zaměstnancům náhradu mzdy podle § 192 ZP.

Výše příspěvku v režimu A – karanténa (bod 22 programu)

Příspěvek je vyplácen zaměstnavateli jako kompenzace za zákonnou náhradu mzdy konkrétních zaměstnanců, náležející zaměstnanci při překážce v práci ve výši odpovídající 80 % vyplacené náhrady mzdy. Zde není sociální a zdravotní pojištění.

Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance je odvozena od aktuální průměrné mzdy v národním hospodářství a zůstává ve výši 39 000 Kč.

Poznámka Účetního Portálu:

U režimu A – a) karanténa se jedná o náhradu mzdy, která se počítá z průměrného výdělku za minulé čtvrtletí (3. čtvrtletí 2020 pro náhradu v říjnu 2020) a redukuje se obdobně jako nemocenská. Je to částka, která už nepodléhá odvodům pojistného, ani dani. Zaměstnavatel platí 14 kalendářních dnů (10 pracovních dnů), dále platí OSSZ.

Více viz aktualita 1 – Karanténa.

b) Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům

v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády ČR a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví včetně příslušných orgánů v zahraničí.
Zaměstnavateli je na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření nebo na základě mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví, v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19, nařízeno uzavření či omezení provozu. Zaměstnancům je vyplácena náhrada mzdy podle § 208 ZP – jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Výše příspěvku v režimu A+ – nemožnost přidělovat práci, nově nazýváno také A plus (překážky vzniklé po po 1.10.2020)(bod 22 programu)

Příspěvek je vyplácen zaměstnavateli jako kompenzace za zákonnou náhradu mzdy konkrétních zaměstnanců, náležející zaměstnanci při překážce v práci ve výši odpovídající 100 % (dříve 80 %) vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance je odvozena od aktuální průměrné mzdy v národním hospodářství a činí 50 000 Kč.

Výše příspěvku v režimu A – nemožnost přidělovat práci - zůstává také v platnosti, pokud nesplníte speciální podmínky. (str. 9 manuálu) (bod 22 programu)

Příspěvek je vyplácen zaměstnavateli jako kompenzace za zákonnou náhradu mzdy konkrétních zaměstnanců, náležející zaměstnanci při překážce v práci ve výši odpovídající dříve 80 000 Kč, včetně odvodů. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance je odvozena od aktuální průměrné mzdy v národním hospodářství a činí 39 000,- Kč.

Poznámka Účetního Portálu:
U režimu A – b) se jedná o průměrný výdělek, který podléhá odvodům pojistného a dani. Počítá se z průměrného výdělku za minulé čtvrtletí (3. čtvrtletí 2020 pro náhradu v říjnu 2020). Zaměstnavatel platí po celou dobu, co překážka trvá.

Režim B - Podmínky poskytování příspěvku – beze změn

Existují překážky v práci na straně zaměstnavatele dle části osmé, hlavy III ZP (§ 192 – § 210 ZP). Současná epidemiologická situace a související mimořádná opatření, krizová opatření a další související opatření směřující k ochraně zaměstnanců i obyvatelstva vytvářejí řadu situací, při nichž zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělit práci. Jedná se zejména o překážky v práci vyvolané

a)  nepřítomností významné části zaměstnanců na pracovišti v důsledku       překážek v práci na jejich straně,

b)  snížením odbytu produkce zaměstnavatele nebo

c)  nedostatkem vstupů,

přičemž vznik konkrétní překážky v práci je závislý na konkrétní situaci zaměstnavatele a jeho možnostech optimalizace své činnosti. S ohledem na rozsah opatření a potřebu maximalizovat snížení administrativní zátěže jak na straně zaměstnavatele, tak státní správy, je předjímáno, že vzniklé překážky v práci na straně zaměstnavatele mají souvislost s nákazou COVID-19.

Režim B Související hospodářské potíže (bod 23 a 24 programu)

Existují překážky v práci na straně zaměstnavatele dle části osmé, hlavy III ZP (§ 192 - § 210 ZP). Současná epidemiologická situace a související mimořádná opatření, krizová opatření a další související opatření směřující k ochraně zaměstnanců i obyvatelstva vytvářejí řadu situací, při nichž zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělit práci. Jedná se zejména o překážky v práci vyvolané

  1. nepřítomností významné části zaměstnanců na pracovišti v důsledku překážek v práci na jejich straně,
  2. snížením odbytu produkce zaměstnavatele nebo
  3. nedostatkem vstupů,

přičemž vznik konkrétní překážky v práci je závislý na konkrétní situaci zaměstnavatele a jeho možnostech optimalizace své činnosti. S ohledem na rozsah opatření a potřebu maximalizovat snížení administrativní zátěže jak na straně zaměstnavatele, tak státní správy, je předjímáno, že vzniklé překážky v práci na straně zaměstnavatele mají souvislost s nákazou COVID-19.

 Související hospodářské potíže v režimu B (bod 23 a 24 programu)

Tento režim se vztahuje na případy překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v důsledku souvisejících hospodářských potíží vyvolaných COVID-19. Konkrétní režimy jsou dále blíže popsány v tabulkovém shrnutí (Tabulka č. 1 cíleného programu).

Výše příspěvku v režimu B

Příspěvek je vyplácen zaměstnavateli jako kompenzace za zákonnou náhradu mzdy konkrétních zaměstnanců náležející zaměstnanci při překážce v práci ve výši odpovídající 60 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů za zaměstnance a zaměstnavatele. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance je odvozena od aktuální průměrné mzdy v národním hospodářství a činí 29 000.

V případě tohoto režimu jde minimálně 40 % mzdových nákladů, vzniklých v době, kdy není konána pro zaměstnavatele práce, k tíži zaměstnavatele a rovněž je obvykle zaměstnanci vyplácena snížená náhrada mzdy, protože je poskytována dotace Ativirus B pouze z 60 %.

Poznámka Účetního Portálu:

U režimu B se BUDE OBVYKLE JEDNAT O § 209 ZP.
Jedná o průměrný výdělek, který podléhá odvodům pojistného a dani. Počítá se z průměrného výdělku za minulé čtvrtletí.

Zaměstnavatel platí po celou dobu, co překážka trvá.

III. Podpora

Celé je příspěvkem poskytovaným ze státního rozpočtu neboli dotací podle tzv. „velkých rozpočtových pravidel“ –zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

IV. Příklady výpočtu a účtování

Jak účtujeme?
Je to dotace, účtujeme do výnosů v daném měsíci (obdoba dotace z úřadu práce na zaměstnance).
Doporučuji interpretaci I - 14 - Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace.
Dodatek č. 11 interpretace:

Příspěvky poskytované Úřady práce dle zákona č. 435/2004 Sb. vznikají na základě dohody, ve které je vyjádřen závazek Úřadu práce a proto, při splnění dohodnutých podmínek, musí být účtováno o pohledávce do období vzniku nákladů, které jsou dotovány.

Účtování: 

 

Účtování náhrady mzdy a dotace Karanténa– „Antivirus A“

Např. za měsíc říjen 2020

MD

DAL

TEXT

1.

7 733

521

331

Náhrada mzdy

 

2.

6 186

378

346

Předpis náhrady*]

6 186

346

648

Zaúčtování do výnosů- 80 %

*] můžete zaúčtovat jedním řádkem, ale takto je to naprosto správně :-)

V. Co řešíme, už víme nebo nevíme a budeme pro Vás sledovat

1. Co je významná část zaměstnanců?

2. Co jednatelé, kteří podepsali smlouvu na straně zaměstnance i zaměstnavatele?

Členové statutárního orgánu zaměstnavatele / Jednatelé

V rámci Programu Antivirus nelze příspěvek poskytnout na zaměstnance, který je zároveň jednatelem společnosti či členem statutárního orgánu zaměstnavatele, jestliže pracovní smlouva byla podepsána stejnou fyzickou osobu jak na straně zaměstnavatele, tak zaměstnance.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti, tj. také příspěvku z programu Antivirus, nepřihlíží k pracovní smlouvě, která by byla podepsána stejnou osobou na jedné straně jakožto zaměstnavatelem a na druhé straně jakožto zaměstnancem, a to z důvodu rozdílnosti zájmů obou stran. Pro účely zaměstnanosti se taková osoba nepovažuje za zaměstnance v pracovním poměru. (Manuál pro zaměstnance verze 6.0)

VI. Poznámka

Nutno archivovat dokumentaci pod dobu 10 let.
Je poskytováno ze státního rozpočtu ČR (článek 5 dohody s Úřadem práce ČR).
Bude kontrolovat Úřad práce podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
(článek V odst. 3 smlouvy s Úřadem práce ČR).

VII. Související z Účetního Portálu

   

VIII. Doporučujeme

P.

Pěva Čouková

Zákoník práce

§ 207

Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy

Nemůže-li zaměstnanec konat práci

a) pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,

§ 208 ZP

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

§ 209 ZP

(1)  O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).

(2)  Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

Kurzarbeit: Nejčastější otázky a odpovědi k programu Antivirus Svaz průmyslu a dopravy ČR – Svaz dopravy a průmyslu České republiky

OTÁZKY A ODPOVĚDI

OBECNÁ ČÁST

  1. částky měsíčního příspěvku na 1 zaměstnance v rámci Programu Antivirus (29 000 Kč resp. 39 000 Kč) jsou o něco vyšší než publikovaná 60 % resp. 80 % součtu průměrné mzdy za 4.Q 2019 + odvodů, ze kterého mají vycházet. Co platí?
    Platí maxima výslovně stanovená v Programu Antivirus, tj. částky 29 000 Kč/39 000 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc.
  2. Jaká je délka trvání Programu Antivirus?
    Období, kdy budou zaměstnavatelům propláceny náklady vynaložené na náhrady mezd včetně povinných odvodů, bylo prodlouženo o jeden měsíc, tedy až do 31. 5. 2020. (předpoklad prodloužení do 31.8.) POZNÁMKA ÚP – DO 28. 2. 2021
  3. Lze v rámci Programu Antivirus požádat o příspěvek na již vyplacené mzdy?
    Program Antivirus je určen na náhrady mezd nikoliv na samotné mzdy. Nikoli na vyplacené mzdy. Jestliže zaměstnanci chodí do práce a dostávají mzdu za práci, kterou vykonali pro zaměstnavatele. Z vyúčtování musí být zřejmé, že se žádá o příspěvek na vyplacené náhrady mzdy za uvedené překážky v práci.
  4. 1) V rámci Programu Antivirus je možné uplatnit žádost o částečnou kompenzaci náhrad mezd vzniklých od vyhlášení nouzového stavu (12.3.2020, včetně). Bude se měsíční maximum příspěvku 29 000 Kč resp. 39 000 Kč na zaměstnance krátit za březen kvůli platnosti fungování Programu Antivirus až od 12.3.2020? 
    2) Bude se maximální výše příspěvku poměrně krátit v případě, že náhrada mzdy byla uplatněna jen za část měsíce (např. jen několik dnů?)
    3) Bude se příspěvek poměrně krátit v případě, že vyplacená náhrada mzdy činí méně než 100 % průměrného výdělku (např. prostoj, karanténa)?
    1) NE, příspěvek za březen nebude z důvodu aplikace Programu Antivirus až od 12.3.2020 nijak krácen, maximální výše příspěvku za březen tedy činí 29 resp. 39 000 Kč.
    2) NE, k poměrnému krácení příspěvku nedochází, i když zaměstnavatel žádá o příspěvek jen za několik dnů.
    3) NE, příspěvek bude stále činit 60 resp. 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy zvýšené o odvody (pokud se aplikují), max. 29 resp. 39 000 Kč/měsíc.
  5. Může zaměstnavatel uplatnit nárok na příspěvek na náhradu mzdy za březen na pracovníka, kterému skončil pracovní poměr na dobu určitou k 31.3.2020? Bude odpověď jiná, pokud zaměstnanci pracovní poměr skončí např. 5.4.2020? A co když zaměstnanec nečekaně dá výpověď nebo třeba nečekaně zemře? 
    NE ve všech těchto případech. Příspěvek se poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP. Toto omezení vychází mj. z § 120 ZZam, na základě, kterého byl ten program schválen. Podle § 120 odst. 2 ZZam je takový program „souborem opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce“, tj. podpora musí směřovat k udržení daného místa (což u zaniklého pracovního poměru není splněno).

POZOR! Výklad byl upřesněn, nárok na příspěvek může uplatnit zaměstnavatel i za zaměstnance, kteří jsou ve výpovědní době, ale výpověď dali sami. 

  1. Bude nutné k žádostem o příspěvek v rámci Programu Antivirus dokládat bezdlužnost? (§ 118 odst. 3 ZZam).
    NE, novelou zákona o zaměstnanosti (zákon č. 161/2020Sb.) nebude vyžadováno předložení dokladu o bezdlužnosti. 
  2. Může žádat zaměstnavatel o podporu z programu Antivirus pro zaměstnance na OČR (ošetřovném)?
    ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES.
  3. Může si požádat o příspěvek Agentura práce?
    Žádat o příspěvek mohou podávat i agentury práce, pouze ovšem na náhrady mzdy zaměstnanců, jejichž pracovní poměr byl sjednán před 12. březnem 2020 a bude trvat po celou dobu Programu Antivirus.
  4. Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu A i v Režimu B? 
    ANO, podle toho, která okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnance nastala (např. zaměstnanci jsou v karanténě – Režim A, a pro jiné zaměstnance zaměstnavatel nemá práci z důvodu výpadku vstupů – Režim B).
  5. Může zaměstnavatel uplatnit žádost o příspěvek současně v Režimu B
    ANO, podle toho, jaká okolnost zakládající nárok na příspěvek u konkrétního zaměstnavatele v daném provozu na daném pracovišti nastala (např. v jedné provozovně došlo k omezení výroby pro výpadek zahraničních pracovníků a na druhé provozovně např. došlo k přerušení subdodávek pro výrobu, nebo poklesly zakázky a došlo k omezení výroby).
  6. Bude v rámci Programu Antivirus platit podmínka neudělení pokuty za nelegální zaměstnávání podle § 5 písm. e) bod 3. ZZam? 
    ANO, na této podmínce se nic nemění, plyne nejen z § 118 odst. 5 ZZam, ale i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES. 
  7. Co když zaměstnavatel nesprávně stanoví překážku v práci a navazující výši náhrady mzdy a bude mu tak vyplacen příspěvek v „nesprávné výši“? Bude muset příspěvek vracet?
    Ne. Za správnost stanovení příslušné překážky v práci a dodržování příslušných ustanovení ZP je plně zodpovědný zaměstnavatel (a bude zejména následně kontrolováno ze strany SUIP), nicméně případné chybné stanovení překážky v práci však není porušením dohody o poskytnutí příspěvku a nemá návaznost na jeho případné vrácení, byla-li náhrady mzdy zaměstnanci skutečně vyplacena. Případné sankce z porušení pracovněprávních předpisů je v souladu s nimi oprávněn stanovit SUIP. 
  8. Co když uplatní zaměstnavatel žádost o příspěvek v nesprávném Režimu (např. požádá o kompenzaci náhrad mezd v Režimu A – příspěvek ve výši 80 % - z důvodu nařízeného omezení provozu, ale jeho provoz nebyl omezen přímo některým z přijatých usnesení vlády nebo mimořádných opatření, tj. žádost měla být případně podána v Režimu B – příspěvek ve výši 60 %). Bude muset příspěvek nebo jeho část (20 % rozdíl) vracet?
    Předpokládáme, že na zařazení nesprávně do Režimu A namísto do Režimu B upozorní zaměstnavatele Úřad práce neprodleně po podání žádosti o příspěvek. Součástí žádosti o příspěvek v Režimu A týkající se nařízeného uzavření/omezení provozu je také uvedení čísla jednacího příslušného krizového opatření (usnesení vlády), resp. mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví či krajské hygienické stanice, podle kterého byl zaměstnavatel nucen uzavřít provoz či omezit svou činnost. Pokud se bude Úřad práce domnívat, že zaměstnavatel do působnosti uvedeného opatření nespadá, tj. nesplňuje podmínku nařízeného omezení/uzavření provozu v rámci Režimu A, žádost o zařazení do Režimu A nepřijme a zaměstnavatele upozorní.

REŽIM A

  1. 192 odst. 3 ZP umožňuje zaměstnavateli zvýšit částku jím vyplácené náhrady mzdy v případě karantény nad zákonné minimum 60 % redukovaného vyměřovacího základu. Bude se nahrazovat 80 % i z této zvýšené částky?
    ANO, příspěvek bude poskytnut ve výši 80 % skutečně vyplacené náhrady mzdy (u karantény odvody nejsou relevantní), v maximální výši 39 000 Kč.
  2. Na co všechno se vztahuje podbod b) v Režimu A? V návětí je uvedena „nemožnost přidělovat práci zaměstnancům v souvislosti s vydáním krizových usnesení vlády ČR…“, ale hned další věta hovoří o tom, že musí jít o situaci, že zaměstnavateli bylo na základě usnesení vlády nebo opatření orgánů ochrany veřejného zdraví přímo nařízeno uzavření či omezení provozu, tj. nejen že museli zavřít v souvislosti s opatřeními.
    Dosavadní odpověď MPSV: Jedná se o případy, kdy z rozhodnutí státu (vlády nebo příslušných úřadů) je přímo nařízeno uzavření provozu. Při tom je přihlíženo jak ke krizovým opatřením přijatým usneseními vlády, tak k mimořádným opatřením nařízeným ministerstvem zdravotnictví, tak ale rovněž k mimořádným opatřením nařízeným krajskými hygienickými stanicemi. V těchto opatřeních ale musí být výslovně uvedeno, že se činnost zaměstnavatele zakazuje nebo omezuje. Tedy ne činnost toho, kterého konkrétního zaměstnavatele, ale obecně se omezuje/zakazuje činnost. Pokud zavřel zaměstnavatel nepřímo v souvislosti s opatřeními (např. z titulu zákazu shromažďování nebo např. z titulu zákazu překročení hranice) pak do Režimu A zaměstnavatel nespadá. Jeho činnost mu nebyla opatřeními fakticky přímo zakázána. Takovýto zaměstnavatel spadá do režimu B.
  3. Může zaměstnavatel požádat o příspěvek na náhradu mzdy za své zaměstnance pracující v ČR, ale bydlící v zahraničí (Polsko, Slovensko), kterým byla po příjezdu do země nařízena karanténa a zaměstnavatel jim vyplácí náhradu mzdy? 
    ANO, za karanténu bude respektována i karanténa nařízená příslušným orgánem v zahraničí za předpokladu, že zaměstnavatel postupuje v souladu s českým zákoníkem práce (vyplácí náhradu mzdy podle § 192 ZP zaměstnancům), zároveň je i podmínkou programu, že příspěvek náleží výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou účastni důchodového pojištění a nemocenského pojištění podle českého právního řádu. Toto bude kontrolováno prostřednictvím vazby na ČSSZ (přímou komunikací UP ČR – ČSSZ).

REŽIM B

  1. V původně schválené verzi Programu Antivirus bylo za významnou část zaměstnanců považováno min. 30 %. Platí to i nadále? 
    NE, minimální kvóta 30 % chybějících zaměstnanců již není stanovena.
  2. Musí v případě překážky podle § 209 ZP (částečná nezaměstnanost) zaměstnavatel přidělovat zaměstnancům alespoň nějakou práci? 
    ANO. V rámci tzv. částečné nezaměstnanosti je nutné přidělovat aspoň nějakou práci všem. Pokud někdo nepracuje vůbec, není v režimu částečné nezaměstnanosti.
  3. Pokud zaměstnavatel řešil svoje provozní problémy v důsledku COVID-19 zčásti tím, že zaměstnancům určil nebo v dohodě s nimi „umožnil“ čerpání dovolené, a teprve pak pracovněprávní důsledky COVID-19 řešil přes částečnou nezaměstnanost ve smyslu § 209 ZP po celou zbývající pracovní dobu zaměstnance, bude to z hlediska kompenzací v Režimu B v pořádku?
    Odpověď ověřujeme, nicméně podle našeho názoru ANO. Doba dovolené se považuje za výkon práce (§ 348 ZP), takže lze říci, že po část měsíce zaměstnavatel pro zaměstnance práci měl.
  4. Má příjem v rámci záchranných on-line kampaní (zákazníci kupují vouchery na budoucí služby aktuálně uzavřených restaurací, kadeřnictví apod.) vliv na možnost požádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus?
    NE. Příjem z prodeje takových voucherů nemá podle našeho názoru žádný vliv na možnost žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus, protože ten je určen ke kompenzaci vyplacených náhrad mezd zaměstnanců. Zaměstnavatel sice má z prodaných voucherů příjem už nyní, ale tento příjem nemá nic společného s tím, zda aktuálně zaměstnavatel provozuje nebo neprovozuje činnost (voucher si vyberou zákazníci až po zrušení aktuálních omezení provozu).

DALŠÍ

  1. Na co má nárok zaměstnanec v případě práce o Velikonocích (pátek/pondělí), jestliže je firma „v kurzarbeitu“ z důvodu nedostatku zakázek?
    Pokud zaměstnanec ve sváteční den bude pracovat, náleží mu bez ohledu na kurzarbeit mzda v plné výši + placené náhradní volno (nebo příplatek min. ve výši průměrného výdělku, dohodne-li se tak se zaměstnavatelem) a za tento den nelze žádat o žádný příspěvek na náhradu mzdy v rámci Programu Antivirus. Pokud zaměstnanec měl ve svátek rozvrženou směnu (v rámci kurzarbeitu), ale nepracoval, bude mít případně nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu v důsledku svátku mzda ušla (§ 115 odst. 3 ZP), ale toto jde mimo Program Antivirus (není to náhrada mzdy z důvodů uvedených v Hlavě III zákoníku práce - Režim B ani žádný z důvodů v Režimu A). Tzn. že pouze zaměstnanci v kurzarbeitu (nastaveného na základě dohody s odbory nebo vnitřního předpisu), kteří i „přišli o směnu“ a tedy byli na překážce v práci v rámci kurzarbeitu, mají nárok na náhradu mzdy podle § 209 odst. 2 ZP a na tyto náhrady mezd lze příspěvek žádat.
  2. Jaká je platnost osvědčení pro činnost na vyhrazených technických zařízení v době nouzového stavu?
    Stanovisko SUIP dohledatelné na jejich stránkách je následující: „Platnost osvědčení odborně způsobilých fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení, vydaných Technickou inspekcí ČR (dále jen TIČR), je stanovena příslušnými právními předpisy na dobu 5-ti let ode dne vydání, podle ustanovení §6c odst. 4) zákona č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění. TIČR se rozhodla po dobu trvání nouzového stavu neprovádět u výše uvedených odborně způsobilých osob zkoušky z odborné způsobilosti. Důsledkem tohoto opatření TIČR je skutečnost, že tyto osoby nemohou v současnosti z objektivních důvodů takovou zkoušku složit. Státní úřad inspekce práce (dále SÚIP) zastává stanovisko, že výše uvedeným odborně způsobilým fyzickým osobám, kterým skončila platnost osvědčení v době nouzového stavu, mohou i nadále na území České republiky vykonávat činnosti v příslušném rozsahu tohoto osvědčení a to po dobu trvání nouzového stavu a po nezbytně nutnou dobu po jeho skončení.“ 
  3. Můj zaměstnanec nemá platnou periodickou prohlídku, aby mohl dále vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Lékař nyní má omezení ordinační hodiny a prohlídku nám není schopen uskutečnit. Jak mám postupovat?Stanovisko SÚIP dohledatelné na jejich stránkách je následující: „Po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 214 ze dne 15. března 2020, není u zaměstnanců potřeba provádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Taktéž vstupní zdravotní prohlídku lze u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením."
  1. Rozhodli jsme se měřit teplotu zaměstnancům bezdotykovým teploměrem. Jestliže naměříme zaměstnanci např. teplotu 37,5 °C, má zaměstnavatel právo nevpustit zaměstnance do závodu? Je to překážka v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele a jaká bude náhrada mzdy (60% nebo 100%)?
    Na stránkách SÚIP se nevyskytuje žádná informace, která se přímo vztahuje k výši teploty. Nicméně shodně s nimi zastáváme názor, že v případě, že se zaměstnavatel rozhodne s obdobných důvodů zaměstnance nevpustit do závodu, postupuje dle překážky nastalé na straně zaměstnavatele z jiných, blíže nespecifikovaných důvodů, kdy zaměstnavatel nepřiděluje práci z jakýchkoli důvodů na své straně. Například i z důvodu jeho tělesné teploty. Za tuto překážku v práci náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (tj. 100 %). „§ 208 ZP: Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele…“
  2. Má zaměstnavatel povinnost vybavit zaměstnance rouškou v souvislostech s šířením koronaviru?
    Dle názoru Ministerstva zdravotnictví bylo dne 18. března 2020 vydáno Usnesení vlády České republiky č. 247, kterým vláda zakázala s účinností od 19. března 2020 od 00:00 hod. všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének. Dle názoru SÚIP podle usnesení vlády vzniká povinnost nosit roušky, popř. jinou ochranu nosu a úst, občanům České republiky, a to i po dobu jejich výkonu práce (pokud místo práce není v místě trvalého bydliště). Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci. Neexistuje zde ale pro zaměstnavatele vyvstávající povinnost vybavit zaměstnance rouškami, či jiným ochranným prostředkem dýchacích cest.
  3. Je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům pravidelné školení BOZP v době nouzového stavu?
    V souladu s ustanovením § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.
    K problematice uvádí SÚIP „Způsob zajištění školení stejně jako odpovědnost za jeho provedení je na zaměstnavateli. Skutečnost, že smluvní partneři nemohou realizovat své závazky v podobě uskutečnění školení, zřejmě nemůže zaměstnavatele omluvit z plnění jeho zákonné povinnosti. Tento názor potvrzuje i ustálená judikatura v této oblasti. Zaměstnavatel určuje obsah, rozsah, četnost, formu a způsob školení. Vše musí být dostatečně průkazné a potvrzující faktickou realizaci. Zaměstnavatel může zajistit školení i vlastními zaměstnanci, mají-li k tomu patřičné vědomosti. Školení může být prezenční, kombinované i distanční. V současné době digitálních technologií zde existuje bezpočet možností, jak školení provádět, ať již online ve formě interaktivních testovacích platforem a video školení, tzv. webinářů, podcastových vysílání atd. Zaměstnavatel tedy i za současných podmínek má možnost na základě organizačních, administrativních a dalších opatření tuto svou povinnost zajistit.“

ÚŘAD PRÁCE

Antivirus - nejčastější chyby ve vyúčtování

  1. Zaměstnavatel nezašle současně obě části vyúčtování

Vyúčtování má stránku v PDF, jejíž součástí je čestné prohlášení. Bez jeho vyplnění nemůže ÚP ČR příspěvek vyplatit. Soubor v Excelu pak obsahuje výkaz vynaložených nákladů na náhrady mezd jednotlivých zaměstnanců. Je nutné doložit obě části společně.

  1. Doložené podklady jsou ve špatném formátu

Při ukládání souborů na disk změní zpracovatel u vyúčtování formát dokumentu, nebo formuláře před odesláním na Úřad práce ČR vytiskne a podepsané naskenuje, čímž znemožní jejich další zpracování.

  1. Firma žádá o příspěvek na zaměstnance, který končí, nebo už u ní nepracuje

Zaměstnavatel zařadí do seznamu i zaměstnance, který u něj už buď nepracuje, nebo je ve výpovědní době z důvodu výpovědi ze strany zaměstnavatele. Často jsou zařazeni také zaměstnanci, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Na tyto skupiny však ÚP ČR příspěvek neposkytuje.

  1. Špatně zvolená varianta

Zaměstnavatel chybně vyhodnotí, zda důvody, pro které zaměstnanec nevykonával svou práci, spadají do režimu A nebo režimu B programu Antivirus.

  1. Nedostatečné zdůvodnění

U režimu A zaměstnavatel přesně neuvede, na základě, jakého konkrétního vydaného krizového opatření státu nebo opatření příslušných institucí nemohli jeho zaměstnanci vykonávat svou práci a on je tak musel nechat doma.

  1. Požadování příspěvku i na pracující zaměstnance

Do výkazu jsou uváděni i zaměstnanci, kteří v předchozím měsíci svou práci vykonávali přímo na pracovišti nebo jako home office, a zaměstnavatel jim tedy za tento měsíc vyplácí mzdu, nikoli náhradu mzdy.

  1. Uvedena chybná částka

Do sloupce „náhrada mzdy“ zaměstnavatel neuvede správnou částku, tedy zjednodušeně „náhradu mzdy v hrubém“, tj. včetně odvodů na pojistné za zaměstnance a zdanění, pokud jim náhrada mzdy podléhá.

  1. Nezapočitatelné náklady

Do sloupců „zdravotní pojištění“ a „sociální pojištění“ jsou místo odvodů pouze za zaměstnavatele uváděny náklady na pojistné jak za zaměstnavatele, tak i za zaměstnance.

  1. Uvedení špatných odvodů v režimu A

Velmi často zaměstnavatelé v režimu A uvádějí odvody na pojistné i v případě náhrady mzdy vyplácené podle § 192 zákoníku práce (jedná se o zaměstnance, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa), kdy ale v případě vyplácení jen v zákonem stanovené výši tato částka odvodům nepodléhá.

  1. Nesprávné RČ nebo evidenční číslo zaměstnance

Do sloupce rodné číslo nebo evidenční číslo pojištěnce zaměstnavatel vyplní například datum narození nebo uvede u zaměstnance bez rodného čísla nesprávné evidenční číslo, pod kterým je přihlášen na České správě sociálního zabezpečení.

Kontrolu správnosti si lze ověřit na webu: www.cssz.cz/web/cz/standardni-kontrola-rodneho-cisla-a-evidencniho-cisla-pojistence.

 

Mohlo by vás zajímat

Aktuality

Přehledy

Webináře

Informace GFŘ a ministerstev

Online semináře

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Převodový můstek Rekodifikace E-commerce

Obchodní podmínky | Zásady zpracování osobních údajů | Zásady používání souborů cookies | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace