🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Uhlíkové vyrovnání se nevztahuje na :
-zboží nepatrné hodnoty (nepřevyšující 150 EUR),
-zboží přepravované nebo použité v souvislosti s vojenskou činností,
-dovoz z některých třetích zemí, tedy z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska a rovněž z některých území: Büsingen, Helgoland, Livigno, Ceuta a Melilla.
Příslušným orgánem v ČR byla stanovena Celní správa ČR a rovněž Ministerstvo životního prostředí. Celní správa ČR bude udělovat přístup do rejstříku CBAM, který zřídila Evropská komise, přijímat žádostí o povolení deklarantů CBAM a dohlížet na plnění povinností při dovozu zboží. Ministerstvo životního prostředí bude prodávat certifikáty CBAM a kontrolovat správnost prohlášení CBAM vzhledem k emisím.
Zavedení uhlíkového vyrovnání je rozděleno do dvou fází. V přechodném období (od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2025) platí pouze oznamovací povinnost ( čl. 35 nařízení CBAM). Od 1. 1. 2026 dochází k plnému fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Cílem zavedení uhlíkového vyrovnání je snížení emisí skleníkových plynů, konkrétně oxidu uhličitého, oxidu dusného a zcela fluorovaných uhlovodíků. Dovážet zmíněné zboží budou moci pouze držitelé tzv. certifikátů CBAM (také označování jako deklaranti CBAM), které budou prodávat členské státy EU.
V souvislosti s dotazy, týkajícími se dopadu nařízení CBAM na nepodnikající fyzické osoby, sděluje Celní správa ČR následující:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „Nařízení CBAM“) se vztahuje jak na právnické osoby, podnikající fyzické osoby, ale také na fyzické osoby nepodnikající (dále jen „fyzické osoby“).
Otázka dopadu Nařízení CBAM na fyzické osoby je rozpracována v otázce č. 31 dokumentu CBAM – Questions and Answers, který je zveřejněn na internetových stránkách Komise (Carbon Border Adjustment Mechanism - European Commission). Vzhledem k tomu, že je tento dokument v současnosti dostupný pouze v anglickém jazyce, níže uvádíme krátké shrnutí.
Pro fyzické osoby existují de facto 3 možnosti. První možností je koupě zboží na území členských států EU. V tomto případě povinnosti vyplývající z nařízení CBAM dopadají na dovozce zboží ze třetích zemí a samotná fyzická osoba nemusí být schváleným deklarantem CBAM, ani nemusí plnit další povinnosti vyplývající z Nařízení CBAM.
Druhou možností je dovoz zboží podléhajícího Nařízení CBAM ze třetí země, při kterém se tato osoba nechá zastoupit v režimu nepřímého zastoupení. Z podstaty tohoto typu zastoupení nemusí fyzická osoba splňovat podmínky dané nařízením CBAM, nýbrž musí být splňovány nepřímým zástupcem. Nicméně platí, že tento nepřímý zástupce musí souhlasit s tím, že bude za tuto osobu plnit povinnosti vyplývající ze CBAM nařízení. Pokud nepřímý zástupce nebude souhlasit s plněním těchto povinností, bude tyto povinnosti muset plnit fyzická osoba.
Poslední možností je dovoz zboží podléhající Nařízení CBAM za využití přímého zastoupení nebo jednáním vlastním jménem na vlastní účet (bez zastoupení). V obou těchto případech musí mít fyzická osoba status schváleného deklaranta CBAM a současně musí plnit další povinnosti vycházející z tohoto nařízení.
V případě poslední možnosti je nutné mít přidělené číslo EORI (které je přidělováno na žádost celním úřadem na základě jména a rodného čísla) a následně podat žádost o udělení přístupu do Trader Portálu obchodníka pro CBAM, prostřednictvím kterého bude moci daná osoba podat žádost o udělení statusu schváleného deklaranta CBAM obdobně, jako je tomu u právnických či podnikajících fyzických osob.
Záznam z videokonference k problematice CBAM ( obsahuje videozáznam s vysvětlením CBAM Trader Portal, návod, jak vyplnit Žádost o udělení přístupu do evropského portálu obchodníka a další informace) naleznete v příloze.

Příznaky
Subjekty
Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace