Aktuální výklad k navrhovanému zvýšení daně u jednotek od 1.1.2014.

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Autor Ing. Jana Procházková

Již první příspěvek k tomuto tématu na účetním portálu „Návrh novely zákona o dani z nemovitostí od 1. 1. 2014“naznačoval možnývývoj navrhovaných změn ZDNE a výkladů jednotlivých ustanovení. Nyní se vracím k tématu výkladu zvýšení daně dle § 11a odst. 2 ZDNV.

V současné době jsou dle § 11 odst. 6 ZDNE u bytů a samostatných nebytových prostorů aplikovány sazby daně podle § 11 odst. 1 d) ZDNE jen za předpokladu, že podnikatelská činnost je provozována na převažující části upravené podlahové plochy bytu nebo samostatného nebytového prostoru (evidovaného v katastru nemovitostí), tzn. dosud není možné jakkoliv postihnout provozování podnikatelské činnosti na méně než polovině upravené podlahové plochy bytu nebo samostatného nebytového prostoru.

V zákonném opatření Senátu vláda navrhuje upravit daň o zvýšení daně nově i u jednotek, a to konkrétně podle § 11a odst. 2 ZDNV, dle kterého se zvyšuje daň za jednotku, která zahrnuje i nebytový prostor užívaný k podnikání s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí jednotky, nebo je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství. Zvýšení daně u jednotek se zjistí výpočtem dle § 11a odst. 2 ZDNV.

Z důvodové zprávy k tomuto opatření vyplývá, že navržená právní úprava navazuje na vymezení jednotky podle nového občanského zákoníku (dále NOZ), která může být tvořena souborem bytů a nebytových prostorů. Zvýšení daně ze staveb a jednotek se dle § 11a odst. 2 ZDNV stanoví pro nebytové prostory sloužící k podnikání v jednotkách zahrnujících byty nebo nebytové prostory (tzv. jednotky – soubory bytů nebo nebytových prostorů). V tomto případě se daň navýší o částku vzniklou vynásobením upravené podlahovéplochy tohoto nebytového prostoru zahrnutého v jednotce a kladného rozdílu mezi sazbou daně pro podnikání a základní nebo zvýšenou sazbou daně ze staveb a jednotek stanovenou pro jednotku, za kterou je sazba zvyšována.

Z toho lze ve výsledku dovodit výklad, že zvýšení daně dle § 11a odst. 2 ZDNV nebude pravděpodobně dopadat na byty a samostatné nebytové prostory vymezené dle z. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, byť i na tyto jednotky, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, se dle § 12b ZDNV obdobně použijí ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci. Podle z. č. 72/1994 Sb. však nejde vymezit jednotku, která je souborem bytů a nebytových prostorů, jak je požadováno v důvodové zprávě k ZDNV.

Nově navrhované zvýšení daně dle § 11a odst. 2 ZDNV bude tedy pravděpodobně aplikováno jen na jednotky - soubory bytů a nebytových prostorů dle NOZ, které zahrnují i nebytový prostor užívaný k podnikání s výjimkou nebytového prostoru, který je osvobozenou částí jednotky, nebo je užíván k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství. S ohledem na skutečnost, že i nadále se bude daň vyměřovat dle § 13b ZDNV podle stavu k 1. 1. roku, na který je daň vyměřována, lze předpokládat, že zvýšení daně u jednotek dle § 11a odst. 2 ZDNV se bude aplikovat až na zdaňovací období r. 2015, neboť se neočekává vznik jednotek, tvořených soubory bytů nebo nebytových prostorů, dle NOZ k 1. 1. 2014.