Účetní Portál
Hledat

Daňový řád - díl 5: Podání

Čouková Pěva
Čouková Pěva
út 24. bře 2026

Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád (DŘ)

1. PODÁNÍ V DAŇOVÉM ŘÁDU (§ 70 AŽ 75 DŘ)

1.1 PODÁNÍ OBECNĚ (§ 70)

Podáním se rozumí úkon osoby zúčastněné na správě daní (daňový subjekt/třetí osoba) učiněný směrem ke správci daně. Může mít formalizovanou, zákonem stanovenou podobu (daňové přiznání, odvolání, námitka), nebo naopak (reakce na výzvu k prokázání tvrzených skutečností). V rámci formalizované podoby lze nalézt ještě rozlišení další, a to na formulářové a obecné podání.

Na podání jsou daňovým řádem kladeny určité základní požadavky, a to, že musí být zřejmé, kdo jej činí, čeho se týká a co je navrhováno (§ 70 odst. 3). Nad rámec základních požadavků často zákon stanoví další (např. povinnost uvést datum zjištění v případě podání dodatečného daňového přiznání dle § 141). V případě, kdy podání takové požadavky nesplňuje, postupuje správce daně dvojím způsobem – odvodí zákonné požadavky z obsahu podání dle § 70 odst. 2 nebo podatele vyzve k odstranění vad podání dle § 74.

1.2 KAM ČINÍM PODÁNÍ A V JAKÉM JAZYCE (§ 70, § 76)

Podání je nutné směřovat k místně a věcně příslušnému správci daně. Není-li tomu tak, podání je dle § 75 postoupeno. O postoupení ve většině případů správce daně podatele vyrozumí. Pozor, podáním nepříslušnému správci daně může být zachování lhůta (§ 35), avšak nedochází k účinkům jako kupříkladu k zahájení řízení. K těm dojde až k okamžiku postoupení podání. Podání se činí v českém jazyce. Není-li tomu tak, je podání vadné a správce daně vyzve podatele k odstranění vady dle § 74. Na druhou stranu, správce daně může deklarovat, např. na úřední desce, že je ochoten přijmout i podání v jazyce od češtiny odlišném. Výjimku pak představují občané České republiky náležející k národnostní menšině. Tito mají právo činit podání ve svém jazyce a náklady na překlad nese správce daně (§ 76).

1.3 JAKÝM ZPŮSOBEM MOHU UČINIT PODÁNÍ (§ 71)

Podání lze učinit 3 způsoby

  1. listinně v písemné podobě na podatelnu správce daně,
  2. při ústním jednání,
  3. listinně v elektronické podobě.

Elektronická podoba podání je představována:

  1. datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu
    – např. email s elektronickým podpisem,
  2. datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
  3. datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou,
  4. datovou zprávou prostřednictvím daňové informační schránky.

Výše uvedené například v podmínkách Finanční správy znamená, že elektronicky lze činit podání do:

  1. datové schránky finančních úřadů,
  2. přes elektronické portály jako je EPO, DIS+ (např. na www.mojedane.cz),
  3. na emailovou podatelnu finančních úřadů.

Jednotlivá elektronická podání je nutné ztotožnit s podatelem. K tomu dochází buď prostřednictvím elektronického podpisu, jiných identifikací, jako je třeba bankovní identita, či z povahy věci (využitím své datové schránky). Daňový řád v určitých případech umožňuje učinit elektronické podání i bez identifikace. V takovém případě je však podatel povinen do 5 dnů vadu odstranit nebo se podání stane neúčinným (§ 71 odst. 3).

Pozor, správce daně je oprávněn stanovit, která podání je možné činit prostřednictvím jednotlivých elektronických cest. K omezení může dojít i zákonem, když například ZDPH v § 101a vylučuje možnost podat daňová tvrzení či hlášení prostřednictvím emailu, byť s elektronickým podpisem.

Stejně tak správce daně stanoví (§ 56), které formáty datových zpráv je způsobilý přijmout, resp. zpracovat.

1.4 FORMULÁŘOVÉ PODÁNÍ (§ 72)

Formulářovým podání je podání, se kterým zákon spojuje specifické náležitosti a zároveň o něm stanoví, že se jedná o právě o formulářové podání. Konkrétně se jedná o daňová přiznání, vyúčtování či registrační podání (§ 72 odst. 1).

Speciální náležitosti formulářového podání:

  1. Povinnost učinit podání na formuláři. Podoba formuláře a jeho obsah je dána vyhláškami Ministerstva financí.
  2. Povinná elektronická forma, např. § 72 odst. 6 (existence datové schránky zřízené ze zákona, povinný audit), 101a ZDPH.
  3. Nemožnost využití § 71 odst. 3, tj. dodatečného potvrzení podání v případě povinné elektronické formy (§ 72 odst. 6).
  4. V případě elektronické formy podání je možno využít jen datovou zprávu zaslanou dálkovým přístupem (ne např. na CD, DVD, USB x email, DatS, EPO, DIS+) a datová zpráva musí být učiněna ve formátu stanoveném Ministerstvem financí (např. v podmínkách finanční správy se jedná o XML) a datové struktuře zveřejněné na www stránkách správce daně.

1.5 VADY PODÁNÍ (§ 74)

V případě, kdy podání obsahuje vady, správce daně vyzve podatele k jejich odstranění výzvou vydanou dle § 74.
Daňový řád rozlišuje několik typ vad:

  1. Nezpůsobilost k projednání či nemožnost vyvolat stanovené účinky. Typicky se bude jednat o neúplná, nepodepsaná či nesrozumitelná podání. V případě neodstranění vady nastane neúčinnost podání.
  2. Podání učiněné jiným než stanoveným způsobem, podání v jiném, než požadovaném formátu či struktuře. V případě neodstranění vad nedochází k neúčinnosti podání v případě, kdy jej správce daně může zpracovat, byť s obtížemi. Podateli však hrozí pokuta dle § 247a. Pozor, tento typ vad však způsobí neúčinnost podání v případě podání v režimu ZDPH (§101a).

2. PRAKTICKÉ SITUACE

Příklad 1 – podání nepříslušnému správci daně

Daňový subjekt podá odvolání proti platebnímu výměru vydanému Finančním úřadem pro Olomoucký kraj, avšak směřuje jej na podatelnu Finančního úřadu pro hlavní město Prahu. Odvolání bylo na poště podáno poslední den odvolací lhůty. Kdy je zahájeno odvolací řízení?
⏩ Nepříslušný správce daně podání postoupí dle § 75 DŘ a o postoupení podatele vyrozumí.
Účinky odvolání, tj. zahájení odvolacího řízení, nastanou až okamžikem postoupení podání příslušnému správci daně. Teprve od tohoto okamžiku běží např. všechny lhůty vztahující se k činnosti správce daně.

Příklad 2 – podání v cizím jazyce

Daňový poradce podá za klienta žádost o posečkání v angličtině. Finanční úřad běžně komunikuje v češtině a nepřipustil podání v jiném jazyce. Je postup poradce v pořádku?
⏩ Podání je vadné. Správce daně vyzve podatele k odstranění vady podle § 74 DŘ, jelikož čeština je úředním jazykem (§ 76). Dokud není vada odstraněna, podání nemůže vyvolat zamýšlené účinky.

Příklad 3 – email bez podpisu

Účetní odešle na emailovou podatelnu finančního úřadu žádost o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání. Email není elektronicky podepsán ani odeslán z datové schránky. Prodlouží správce daně lhůtu?
⏩ Jde o podání bez identifikace. Podatel musí vadu odstranit do 5 dnů (např. potvrdit datovou schránkou, podepsaným emailem nebo listinně). Pokud tak neučiní, podání se stane neúčinným dle § 71 odst. 3 DŘ.

Příklad 4 – formulářové podání v nesprávné formě

Plátce DPH podá přiznání k DPH v PDF. Vyměří správce daně přiznání?
⏩ Podání je učiněno v nesprávném formátu. Dle § 101a ZDPH je plátce daně povinen podat daňové přiznání elektronicky a dle § 72 daňového řádu ve stanoveném formátu, kterým je XML. Podání bude neúčinné, jelikož dle ZDPH se ani nevydává výzva k odstranění vad dle § 74.

Příklad 5 – podání bez náležitostí

Daňovému subjektu byla doměřena DPFO a zaslán platební výměr. Daňový subjekt poslal správci daně dopis ve znění: „Nesouhlasím s výsledkem kontroly, opravte to“. Jak správce daně s dopisem naloží?
⏩ Podání nesplňuje základní náležitosti (§ 70 odst. 3 DŘ). Správce daně:

  • buď posoudí obsah a dovodí, o jaké podání jde,
  • nebo vyzve k odstranění vad dle § 74.

V tomto případě lze z obsahu podání dovodit, že se jedná o odvolání. Správce daně tedy dopis posoudí jako odvolání.

Příklad 6 – nesprávný způsob podání

Daňový poradce podá přiznání daňového subjektu k DPFO listinně. Daňový subjekt nemá zřízenou datovou schránku. Vyměří správce daně takové přiznání?
⏩ NE. § 72 odst. 6 stanoví, že pokud má podatel zřízenou datovou schránku ze zákona, což daňový poradce má, je povinen podat daňové přiznání elektronicky. Jednalo by se tak o vadu podání, správce daně by dle § 74 odst. 1 písm. c) vyzval k jejímu odstranění.

Příklad 7 – ústní podání do protokolu

Klient se dostaví na finanční úřad a při ústním jednání požádá o posečkání daně. Správce daně sepíše protokol, který klient podepíše. Je žádost projednatelná?
⏩ Ano. Jde o řádné podání učiněné ústně do protokolu dle § 71 DŘ. Okamžikem podpisu protokolu je podání účinné a není třeba jej dále potvrzovat.


Nevíte si rady? Jsme tu pro Vás. 

Napište nám na chat vpravo dole – rádi Vám připravíme individuální nabídku na daňové stanovisko garantované Pěvou Čoukovou, daňovou poradkyní č. 23.

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

Daňový řád – díl 5 podáníPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW