🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád (DŘ)
Správa daní se skládá z řízení a postupů. V tomto dílu se budeme věnovat postupům. Daňový řád přímo upravuje postupy vyhledávací a kontrolní. Vyhledávací postup je součástí vyhledávací činnosti, která je definovaná v § 78. Jako taková může být prováděna v průběhu řízení (například daňového, registračního) nebo také mimo něj. V takovém případě bude realizována většinou bez součinnosti s daňovým subjektem. Jinými slovy tento vůbec nemusí mít tušení, že správce daně vyhledávací činnost provádí. Naproti tomu kontrolní postupy jsou vždy součástí řízení, vždy jsou také prováděny v součinnosti s daňovým subjektem. Jejich podstatou je totiž dokazování.
Správce daně průběžně vyhledává a ověřuje plnění daňových povinností. Za tímto účelem má přístup do registrů, právo oslovit třetí osoby (§ 57) či využívat vlastní analytické nástroje. Souhrn oprávnění je shrnut v § 78. Získané informace správce daně využije v průběhu řízení (například v případě zahájené daňové kontroly) nebo za účelem jeho zahájení.
Místní šetření je nástroj, který dává správci daně pravomoc vstoupit na pozemky, do budov, místností, přepravních prostředků či obalů, popřípadě právo na přístup k účetním a jiným záznamům. Pozor ale, toto právo si lze vynucovat jen na třetích osobách, ne na daňovém subjektu. Zatímco třetí osoba může při odepření výše uvedených práv obdržet pořádkovou pokutu dle § 247, daňový subjekt nikoliv. Je totiž pouze na daňovém subjektu, jakým způsobem bude nést své důkazní břemeno, resp. jaké důkazní prostředky správci daně poskytne. V případě odepření součinnosti je následkem zahájení kontrolního postupu, popřípadě neunesení důkazního břemene, pokud by se dané stalo až v průběhu kontrolního postupu. Pozor ale, místní šetření (tj. zejména právo vstupu) si nelze vynutit (např. vylomením dveří), a to ani na třetí osobě. Výjimkou je pouze daňová exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí.
Správce daně je oprávněn předvolat a případně nechat předvést třetí osobu k podání vysvětlení (§ 79). Pozor ale, k tomuto dojde pouze mimo zahájené řízení či kontrolní postup. V takovém případě by se již jednalo o výslech svědka, u kterého má daňový subjekt právo být přítomen a klást svědkovi otázky. Toto právo však s vysvětlením spojeno není.
Tento kontrolní postup slouží k ověření správnosti podaného daňového přiznání nebo vyúčtování, a to ještě před jeho vyměřením nebo doměřením. Pokud není tvrzení podáno, postup nemůže být zahájen. Postupem se odstraňují pochybnosti méně závažného charakteru (např. nesoulad řádků daňového přiznání, nesoulad s kontrolním hlášením). Pokud je již od počátku zřejmé, že bude nezbytné vést delší dokazování, správce daně rovnou zahájí daňovou kontrolu. Postup je odstartován výzvou, ve které správce daně musí přesně určit, v čem mu podané tvrzení přijde podezřelé. Daňový subjekt je pak povinen v 15denní lhůtě pochybnosti odstranit. Nepodaří-li se mu to, správce daně jej seznámí s přetrvávajícími pochybnosti a daňový subjekt má opět 15 dnů na určení dalšího postupu. Následně se postup k odstranění pochybností tzv. překlopí do daňové kontroly, tzn. daňové tvrzení je dále zkoumáno anebo dojde ke stanovení daně (vyšší, nižší, stejné, záleží na tom, zda pochybnosti byly odstraněny).
Daňová kontrola se zahajuje budˇ v průběhu řízení (např. je třeba ověřit podané daňové přiznání) anebo sama řízení zahajuje (týká se např. již vyměřeného období a daňovou kontrolou je zahájeno doměřovací řízení). Daňová kontrola se zahajuje tzv. oznámením, což je rozhodnutí, ve kterém se určí daň a zdaňovací období, které jsou kontrolovány. Bez odkladu však správce daně musí zahájit samotnou reálnou kontrolní činnost, např. vyzvat daňový subjekt k předložení účetnictví. Se zahájením daňové kontroly je také spojeno přerušení a nový běh 3leté prekluzivní lhůty pro stanovení daně (§ 148 odst. 3). V průběhu daňové kontroly dochází k dokazování, tj. k přenášení důkazního břemene. Správce daně postupuje v mezích § 92 a vyzývá daňový subjekt k prokázání tvrzení. Výstupem je pak seznámení daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění a stanovení lhůty k reakci. Po vyhodnocení reakce je sepsána zpráva o daňové kontrole a kontrola je formálně ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly. Následně dojde ke stanovení daně, a to na základě výsledku daňové kontroly. Jakmile je daňová kontrola ukončena, nesmí být ve stejném rozsahu opakována. Výjimkou jsou nové skutečnosti, které bez zavinění nemohly být v původní kontrole uplatněny.
Příklad 1 – skrytá vyhledávací činnost
Správce daně si bez vědomí daňového subjektu vyžádá informace od banky o jeho účtech. Je tento postup v pořádku?
⏩ Ano.
Vyhledávací činnost může probíhat i bez součinnosti s daňovým subjektem. Zde by byla využita výzva dle § 57.
Příklad 2 – místní šetření u třetí osoby
Správce daně chce vstoupit do skladu dodavatele (třetí osoby), která odmítá spolupracovat. Co může udělat?
⏩ Může uložit pořádkovou pokutu.
U třetích osob lze součinnost vynucovat sankcí. Nicméně i přesto si přístup nemusí vynutit. Násilím do skladu vstoupit nemůže.
Příklad 3 – místní šetření u daňového subjektu
Správce daně chce vstoupit do provozovny daňového subjektu, který odmítne spolupracovat. Lze jej donutit?
⏩ Nelze.
U daňového subjektu nelze místní šetření vynutit → důsledek je důkazní nouze nebo daňová kontrola.
Příklad 4 – práva daňového subjektu u vysvětlení
Třetí osoba podává vysvětlení. Má daňový subjekt právo být přítomen?
⏩ Nemá.
Právo účasti vzniká až při výslechu svědka v řízení. Nicméně, pokud by chtěl správce daně získané informace využít v řízení pro stanovení daně, musel by vysvětlení nahradit výslechem svědka a umožnit daňovému subjektu realizovat právo na přítomnost a kladení otázek.
Příklad 5 – nedostatečná výzva k odstranění pochybností
Správce daně ve výzvě neuvede konkrétní pochybnosti. Jaký to má dopad?
⏩ Výzva je vadná.
Správce daně musí přesně specifikovat pochybnosti, resp. musí být koknkrétní. V takovém případě není daňový subjekt povinen reagovat. Může také podat stížnost dle § 261.
Příklad 6 – neodstranění pochybností
Daňový subjekt neprokáže své tvrzení v postupu k odstranění pochybností. Co následuje?
⏩ Přechod do daňové kontroly nebo stanovení daně
Příklad 7 – opakovaná kontrola
Správce daně chce znovu kontrolovat stejné období a stejnou daň bez nových skutečností. Je to možné?
⏩ Není.
Daňovou kontrolu nelze opakovat bez nových skutečností nebo změny tvrzení ze strany daňového subjektu, např. prostřednictvím dodatečného daňového přiznání,
Příklad 8 – příliš široká vyhledávací činnost
Správce daně si v rámci místního šetření vyžádá celé účetnictví za několik zdaňovacích období. Následně daňový subjekt kontaktuje s pochybnostmi o správnosti účetnictví. Je daný postup zákonný?
⏩ Není.
Dle judikatury překročením mantinelů vyhledávací činnosti dochází k materiálnímu zahájení daňové kontroly, a to se všemi zákonnými následky, jako např. přerušení prekluzivní lhůty a zákaz následného opakování. Daňový subjekt se může bránit proti postupu správce daně např. stížností nebo zásahovou žalobou ke správnímu soudu. V případě, kdy by postup správce daně akceptoval, může se bránit v budoucnu, když by správce daně měl v úmyslu zahájit daňovou kontrolu. Pro takové zahájení daňové kontroly by měl správce disponovat důvody pro její opakování.
Nevíte si rady? Jsme tu pro Vás.

Napište nám na chat vpravo dole – rádi Vám připravíme individuální nabídku na daňové stanovisko garantované Pěvou Čoukovou, daňovou poradkyní č. 23.