🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
I zaměstnanci na dohody („dohodáři“) musí pro vznik práva na dovolenou v příslušném kalendářním roce splnit obě podmínky stanovené v § 213 odst. 3 ZP. DPP nebo DPČ musí trvat nepřetržitě alespoň 4 týdny (28 po sobě jdoucích kalendářních dní) a zaměstnanec musí na základě příslušné dohody odpracovat alespoň 4násobek týdenní pracovní doby. Protože však u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se pojem týdenní pracovní doby nepoužívá, stanoví transpoziční novela v § 77 odst. 8 ZP, že u zaměstnance pracujícího na základě DPP nebo DPČ platí, že pro účely dovolené (a jen pro tyto účely) činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. Je tedy lhostejné, zda je příslušná dohoda sjednána např. u DPČ v rozsahu nejvýše v průměru 20 nebo třeba jen 6 hodin týdně a u DPP nejvýše 300 hodin v kalendářním roce nebo jen 50 hodin. Ke splnění druhé z výše uvedených podmínek musí zaměstnanec na DPP nebo DPČ vždy v daném kalendářním roce v rámci příslušné dohody odpracovat alespoň 80 hodin (4násobek 20 hodin). Právo na dovolenou se z každé dohody posuzuje zcela samostatně, ledaže by dohody na sebe bezprostředně navazovaly (a to i DPP na DPČ či opačně – srov. § 216 odst. 1 ZP).
Délka dovolené v případě „dohodářů“ se stanoví stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru podle § 213 odst. 4 ZP, tedy kdy za každých odpracovaných 20 hodin přísluší dovolená v délce jedné dvaapadesátiny z 20 vynásobeno stejnou výměrou dovolené pro zaměstnance konkrétního zaměstnavatele. Přitom i u „dohodářů“ se pro účely dovolené zohledňují doby uvedené v § 348 odst. 1 s přihlédnutím k § 216 odst. 2 ZP jakožto doby, které se považují za výkon práce.
Zadání
Zaměstnanec na DPP, která byla uzavřena na dobu 6 měsíců, odpracoval 75 hodin. Vznikne mu z této dohody právo na dovolenou?
Řešení
V daném případě zaměstnanci právo na dovolenou nevznikne, neboť nesplnil druhou z výše uvedených podmínek a neodpracoval alespoň 80 hodin.
Zadání
Zaměstnanec na DPČ splnil v daném kalendářním roce obě podmínky vzniku práva na dovolenou (dohoda trvala 6 měsíců) a zaměstnanec na ni odpracoval 325 hodin. U zaměstnavatele činí výměra dovolené 5 týdnů. Na kolik hodin dovolené mu vznikne právo?
Řešení
Délka dovolené se určí postupem uvedených v § 213 odst. 4 s přihlédnutím k § 77 odst. 8 ZP). Zaměstnanec odpracoval na dohodu celkem 16 celých násobků fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (viz § 77 odst. 8 ZP), a proto délka jeho dovolené podle vzorce
16 : 52 × 20 × 5 = 30,7692307692
bude po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru činit 31 hodin.
I zaměstnancům na DPP či DPČ může vzniknout právo na dodatkovou dovolenou podle § 215 ZP, jestliže jde o zaměstnance vykonávající činnosti v tomto ustanovení uvedené. U těch činností, kde se vyžaduje, aby byla vykonávána v rozsahu alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby, musí tuto podmínku splnit i „dohodář“ – tedy při 40hodinové stanovené týdenní pracovní době musí odpracovat ve stanovené činnosti alespoň 20 hodin týdně (tedy maximálně přípustný rozsah pracovní doby pro DPČ).
Také čerpání dovolené zaměstnanců na dohody je upraveno shodně se zaměstnanci v pracovním poměru. Čerpání určuje zaměstnavatel během příslušného kalendářního roku, a pokud není možno dovolenou takto vyčerpat v příslušném kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo pro překážky v práci na straně „dohodáře“, poskytne ji v následujícím kalendářním roce, případně při dlouhodobě trvajících překážkách v práci po jejich odpadnutí.
Při čerpání dovolené přísluší „dohodáři“ náhrada odměny z dohody ve výši průměrného výdělku za počet hodin dovolené. Náhradu odměny z dohody za nevyčerpanou dovolenou lze poskytnout jen při skončení právního vztahu na základě příslušné DPP nebo DPČ. Zde nutno připomenout, že je-li ukončen právní vztah na základě DPP nebo DPČ a bezprostředně na ně navazuje nová DPP nebo DPČ u téhož zaměstnavatele, platí pravidlo obsažené v § 216 odst. 1 ZP a v takovém případě se obě dohody považují pro účely dovolené za nepřetržité trvání téže dohody.
Také krátit dovolenou „dohodáři“ za neomluvenou nepřítomnost v práci lze jen za podmínek uvedených v § 223 ZP.
Článek je úryvkem z knihy MZDY! 2025, kapitola V. Dovolená.
Nevíte si rady? Jsme tu pro Vás.

Napište nám na chat vpravo dole – rádi Vám připravíme individuální nabídku na daňové stanovisko garantované Pěvou Čoukovou, daňovou poradkyní č. 23