🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Seriál zahrnuje tyto části:
1. část – Základní pojmy a základní principy u daně z přidané hodnoty
2. část – Vznik zdanitelného plnění na výstupu
3. část – Osvobozená plnění v tuzemsku
4. část – Specifika nároku na odpočet daně na vstupu
5. část – Místo plnění
6. část – Intrakomunitární plnění na vstupu i na výstupu, dovoz a vývoz
7. část – Režim přenesení daňové povinnosti a další zvláštní režimy
8. část – Dlouhodobý majetek v DPH
9. část – Změna režimu aneb registrace plátce a zrušení registrace plátce, ručení za daň
10. část – Kontrolní hlášení
11. část – Zvláštní režim jednoho správního místa (one stop shop)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
S účinností od 1. 1. 2016 je Kontrolní hlášení skutečností, se kterou se všichni plátci dávno vyrovnali. Právní opora kontrolního hlášení je v §101c–101k ZDPH. I když je to pro nás již rutinní záležitost řešená obvykle jako součást účetního systému, není zcela od věci se ke Kontrolnímu hlášení vrátit a ověřit si (či nově zjistit), zda se i námi sestavené Kontrolní hlášení shoduje s tím, jak má podle zákona vypadat, případně se zmínit o sankcích, které z porušení povinností plynou.
Největší komplikace jsme pochopitelně řešili již hluboko v minulosti, od té doby možná řada z nás spoléhá na správné nastavení účetního software. Pojďme se přesvědčit, že to, co děláme rutinně každý měsíc, je opravdu v pořádku. Navíc – všichni nemají všechno, možná jste se nikdy „neutkali“ s A2 nebo A3. Je otázka, zda až nás to potká, si budeme vědět rady.
Ke kontrolnímu hlášení je třeba přistupovat jako k nástroji státu k boji proti daňovým únikům, asi ze zkušenosti všichni víme, že kontrolní orgány s kontrolním hlášením skutečně pracují, proto je třeba kontrolní hlášení vypracovat nejen včas, ale také správně, ušetříme si tím nejen častou neformální komunikaci se správcem daně, ale i možné výzvy, na které musíme reagovat, a to pokud možno správně a včas.
A jakou podobu vlastně má kontrolní hlášení? Je to někde napsané? Formulářová podání jsou vydávána vyhláškami o formulářových podáních, ve kterých jsou formulářová podání (tj. podoba daňových přiznání i hlášení včetně kontrolního hlášení) zobrazena, a to včetně poučení k jejich vyplnění. Užitečným pomocníkem jsou i Pokyny k vyplnění elektronického formuláře kontrolního hlášení.
Povinnost podat Kontrolní hlášení má kromě plátce také:
jen pro upřesnění – za společnosti (postaru sdružení) se nepodává žádné společné kontrolní hlášení za všechny společníky. Je to naopak – každý společník společnosti (člen sdružení), pokud je plátcem, podává kontrolní hlášení za svá plnění a své odpočty samostatně;
Naopak kontrolní hlášení nemají povinnost podat osoby, které:
Na rozdíl od daňového přiznání, které musí plátci DPH podat, i když nemají žádná plnění na vstupu ani na výstupu, prázdné kontrolní hlášení se nepodává, ani se tato skutečnost správci daně neoznamuje
S druhy kontrolního hlášení je to podobné jako s druhy daňového přiznání, jen kromě známého a nepopulárního dodatečného daňového přiznání se ve stejné situaci zjištění chyby po lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení podává následné kontrolní hlášení (nikoliv tedy dodatečné).
Pro představu:
B – řádné O – opravné N – následné
E – následné/opravné
Základním druhem kontrolního hlášení je řádné (§ 101e ZDPH), u kterého vzniká povinnost podání do 25. dne po skončení období, za které se kontrolní hlášení podává, a to bez liberační lhůty, kterou známe u daňového přiznání.
Opravné kontrolní hlášení (§ 101f odst. 1 ZDPH) podáváme jako „další“ do výše uvedené lhůty, přičemž plátce znovu uvede všechny údaje původně podaného kontrolního hlášení s promítnutím opravy. Nejedná se o„rozdílové“ hlášení proti řádnému kontrolnímu hlášení. Situace je podobná jako v případě podání opravného daňového přiznání.
Následné kontrolní hlášení se podává poté, co uplynula lhůta pro podání řádného kontrolního hlášení. Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení je do 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných nebo neúplných údajů, přičemž plátce znovu uvede všechny údaje s promítnutím oprav, nejedná se o „rozdílové“ podání jako v případě podání dodatečného daňového přiznání, které je právě v rozdílové podobě podáváno. Nesprávnosti může plátce objevit sám nebo bude vyzván správcem daně (viz dále reakce na výzvy).
Kombinaci následného a opravného kontrolního hlášení volíme tehdy, pokud následné kontrolní hlášení podáme ještě před uplynutím lhůty pro jeho podání a zjistíme, že je (opět) chybné. Pak ještě do původní lhůty podání následného kontrolního hlášení podáváme opravné kontrolní hlášení k následnému kontrolnímu hlášení.
Specialita, kterou možná (ne)budete potřebovat, aneb lhůta pro podání kontrolního hlášení ve výjimečných případech. Jedná se o zřídka se vyskytující případ podání kontrolního hlášení v insolvenčním řízení (tj. vazba na § 99b,
§ 101b odst. 1 ZDPH) nebo např. řešení pozůstalosti plátce (§ 239b zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, dále jen „daňový řád“). V těchto speciálních případech plátce vyplní v záhlaví kontrolního hlášení období „od – do“.
...
Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně
Bezplatná registraceChcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně
Bezplatná registrace
Subjekty
Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace