Účetní Portál
Hledat

DPH! Klíč k porozumění - 5. část - Místo plnění

Pilařová Ivana
Pilařová Ivana
so 12. čvc 2025

Seriál zahrnuje tyto části:

1. část – Základní pojmy a základní principy u daně z přidané hodnoty

2. část – Vznik zdanitelného plnění na výstupu

3. část – Osvobozená plnění v tuzemsku

4. část – Specifika nároku na odpočet daně na vstupu

5.  část – Místo plnění

6. část – Intrakomunitární plnění na vstupu i na výstupu, dovoz a vývoz

7. část – Režim přenesení daňové povinnosti a další zvláštní režimy

8. část – Dlouhodobý majetek v DPH

9. část – Změna režimu aneb registrace plátce a zrušení registrace plátce, ručení za daň

10. část – Kontrolní hlášení

11. část – Zvláštní režim jednoho správního místa (one stop shop) 


1. Stanovení místa plnění 

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

Účel vymezení místa plnění

Místo plnění je spolu s vymezením předmětu daně zcela zásadní pro stanovení všeho, co souvisí se vznikem daňové povinnosti jak na výstupu, tak i na vstupu.

V souvislosti s řešením problematiky „místa plnění“ následují dvě nejčasnější reakce:

  1. „to je tam, co se TO stalo“ – kde se dodalo zboží, případně kde se poskytuje služba, nebo případně,
  2. „to je tak složité, že to stejně nepochopím“ (a navíc nevím, k čemu je to dobré a určitě se mě to netýká).

Je nasnadě, že tento přístup nebude ten pravý. Nejprve si vysvětlíme důvod existence „místa plnění“, z čehož vyplyne také to, že bez jeho znalosti to nepůjde. Místo plnění rozhoduje o tom, zda budeme dané plnění řešit podle českého zákona o DPH, nebo ne. Je-li místo plnění položeno mimo tuzemsko, toto plnění z hlediska českého zákona o DPH není předmětem daně v tuzemsku. A to je důležité pro náš další postup. Místo plnění budeme nuceni řešit nejen u vydaných faktur – tedy realizovaných plnění (to je pochopitelné), ale i u přijatých faktur, a to pro eventuální zdanění v tuzemsku, pokud vznik daňové povinnosti ze zdanitelného plnění bude na straně odběratele.

Plnění mimo území ČR

Pokud daná dodávka zboží či daná služba má místo plnění mimo tuzemsko (tedy mimo ČR), není možné takové plnění zdanit ani od daně osvobodit podle českého zákona. Taková plnění označujeme jako plnění s místem plnění mimo ČR. Některá z nich vykazujeme v daňovém přiznání (služby s místem plnění mimo ČR podle základního pravidla – viz dále), některá nevykazujeme vůbec (přijatá plnění na vstupu s místem plnění mimo ČR). Pokud plnění nemá místo plnění v tuzemsku, není možné ho zdanit (je zbytečné přemýšlet o sazbě daně), ani od daně osvobodit (ať již s nárokem nebo bez nároku na odpočet daně na vstupu). Dále je nutné prověřit, zda v zemi, kde se místo plnění nachází, (ne)vznikají lokální daňové povinnosti. To hrozí zvláště v případech, kdy zákazníkem není osoba povinná k dani.

První důležitý závěr: Odpověď na otázky týkající se daňových povinností platných v jiných členských státech však nenajdeme v českém zákonu o DPH a je třeba vyhledat pomoc toho, kdo se v DPH daného státu vyzná (tj. lokální poradce či účetní).

Zamyšlení se nad nárokem na odpočet je ale případné. Je-li plnění s místem plnění mimo území ČR mým výstupem (ano,  nachází se mimo předmět daně, bez vzniku daňové povinnosti na výstupu), je otázkou, zda mám v této souvislosti nárok na odpočet daně na vstupu. Ano, mám, pokud by u stejného druhu plnění s místem plnění v ČR také vznikl nárok na odpočet. Odpověď je možné si ověřit v § 72 odst. 1 písm. c) ZDPH. Nepřipadá Vám to logické? Máme zažitou logiku, „co se nedaní na výstupu, u toho není nárok na odpočet daně na vstupu“? To by bylo příliš jednoduché, je potřeba se vypořádat s řadou výjimek a odchylek od této základní logiky.

K tomu pro odlehčení malou historku. Mojí noční můrou byla vždy matematika a fyzika, chodila jsem na různá doučování, kde jsem doufala, že mě naučí tyto vědy pochopit. Často jsem se dožadovala vysvětlení s odvoláním na to, že látce nerozumím. Moudrý matematik odvětil: „Nejdříve se to nauč, pak to časem pochopíš“. To mě krajně rozčílilo, neboť jsem to chtěla chápat hned a odmítala přijímat nějaká „dogmata“. Mnohokrát jsem si potom na starého pána vzpomněla. Samozřejmě došlo na jeho slova – a platí to i v daních (zvláště v této části seriálu).

Místo plnění – je shodné se skutečností?

Ne, obvykle není. A pokud je, není to rozhodně pravidlo. Je nezbytné zbavit se dojmu, že místem plnění je výhradně místo, kde k dodávce došlo nebo kde byla služba poskytnuta. Jedná se o zásadní omyl začátečníků. Místo plnění je odborným pojmem, který je zákonem o dani z přidané hodnoty definován, přičemž skutečné místo plnění (tj. místo, kde se TO stalo) má na obsah pojmu „místo plnění“ vliv jen v zanedbatelném počtu případů. U služeb k tomu dochází spíše výjimečně.

Druhý, velmi důležitý závěr: Místo plnění podle zákona o DPH nemá s tím skutečným nic společného (jen v taxativně vymezených případech jsou tato místa shodná), nebo se tak stane pouze náhodou, která není pravidlem.

Na čem je závislé místo plnění?

To je správná otázka – na čem je místo plnění závislé, když ne na skutečnosti? Nějaká pravidla to přece mít musí. Jistě, ale jsou složitá, závislost místa plnění je pokaždé na něčem jiném (na typu odběratele, na místě, kde začíná přeprava, na místě předání automobilu při jeho pronájmu, na místě, kudy cestují lidé při přepravě, v místě, kde se nachází nemovitost atd.). Určitě je možné se v tom vyznat, nicméně nepočítejte s „logikou věci“. Budeme řešit postupně:

  • Místo plnění u dodání zboží (kapitola 2)
  • Místo plnění u poskytování služeb (kapitola 3), kde uplatníme dvě základní pravidla (jedno základní pravidlo ve dvou formách) a k tomu celou řadu výjimek. Celonárodně vzato – už se to mnozí a mnozí naučili, rozšiřme tedy jejich řady.

2. Dodání zboží

2.1 Místo plnění u dodání zboží (§ 7 až 8a ZDPH)

Určení místa plnění v případě dodání zboží je závislé na tom, zda je dodání zboží spojené s odesláním (či přepravou), či nikoliv:

1. Zboží dodávané bez přepravy (§ 7 odst. 1 ZDPH) má stanovené místo plnění tam, kde se fyzicky uskutečňuje dodání zboží (třeba prodej novin ve stánku nebo pečiva v pekárně).

2. Zboží dodávané s přepravou (§ 7 odst. 2 ZDPH) má stanovené místo plnění tam, kde začíná přeprava tohoto zboží (není podstatné, zda přepravu zajišťuje prodávající, kupující nebo jimi pověřená třetí osoba). Příkladem budiž dodání stavebního materiálu s přepravou z Kolína do Prahy (místo plnění v Kolíně), stejně tak jako dodání tohoto materiálu z Prahy do Berlína (místo plnění v Praze), stejně jako dodání zboží z Prahy do Osla, tedy mimo EU (místo plnění v Praze). Výjimku tvoří dovoz ze třetí země, kde místem plnění je místo, kde vznikla daňová povinnost při dovozu (místo propuštění zboží do režimu dovozu). Jen pro upřesnění – to, že místo plnění se nachází v ČR, ještě neznamená, že se ve všech jmenovaných případech jedná o plnění zdanitelné, může také ještě být od daně osvobozené. V obou případech je ale předmětem daně v ČR.

3. Zboží dodávané s montáží nebo instalací (§ 7 odst. 6 ZDPH) má stanovené místo plnění tam, kde montáž nebo instalace fyzicky probíhá.

4. Místo plnění při tzv. řetězových obchodech (§ 7 odst. 4 ZDPH)

Jedná se o režim „jediného přiřazení přepravy” při dodání zboží v řetězci dodavatel – prostředník (prostředníci) – konečný příjemce. Pokud je totéž zboží dodáno opakovaně v řetězci, v rámci kterého je odesláno nebo přepraveno z členského státu do členského státu od něj odlišného, a to od prvního dodavatele přímo poslední osobě, pro kterou se dodání uskutečňuje, pak platí, že k odeslání nebo přepravě zboží došlo pouze při jeho dodání:

  1. prostředníkovi, nebo
  2. prostředníkem, pokud tento prostředník sdělil svému dodavateli své DIČ pro účely DPH, které mu bylo přiděleno členským státem zahájení odeslání nebo přepravy.

Prostředníkem přitom je dodavatel v rámci řetězce, který není prvním dodavatelem a zboží odesílá nebo přepravuje sám nebo jím zmocněná třetí osoba.

Pokud přepravu zajišťuje či provádí:

  1. dodavatel (první článek), přiřadí se přeprava prvnímu dodání v řetězci,
  2. finální odběratel (poslední článek), přiřadí se přeprava poslednímu dodání v řetězci
  3. prostředník (druhý článek) – viz rozbor výše.

Ostatní dodání v řetězci se považuji za dodání zboží bez přepravy.

5. Prodej zboží na dálku (§ 8 ZDPH)

Na rozšíření e-shopů a dalších digitálních způsobů obchodování reagoval také zákon o DPH specifickými definicemi a s tím spojeným místem splnění u těchto způsobů obchodování. Tuto problematiku lze řešit také režimem jednoho správního místa (viz 11. část seriálu). Na tomto místě proto uvádíme jen základní informace.

Definice pojmu „prodej zboží na dálku“ je uvedena v § 4 odst. 9 ZDPH. Jedná se o stav, kdy

  • zboží je odesláno z jiného členského státu, než je cíl přepravy a to dodavatelem, nebo třetí osobou (nikdy příjemcem),
  • příjemcem je osoba nepovinná k dani v JČS (tj. osoba, které nevzniká při pořízení zboží daňová povinnost),
  • nejedná se o zboží, který je novým dopravním prostředkem a nejedná se o dodání zboží s montáží či instalací.

Místem plnění (§ 8 ZDPH) je u prodeje zboží na dálku místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Je zřejmé, že se jedná o místo v jiném členském státě. Z tohoto pravidla ale existuje výjimka (§ 8 odst. 3 ZDPH), která se týká situace, kdy osoba povinná k dani v ČR nepřesáhne součtem obratu za:

  • prodej zboží na dálku (§ 8 ZDPH) a 
  • poskytování elektronických služeb (§ 10i ZDPH),

částku 10 tis. EUR za kalendářní rok (ekvivalentem v české měně je částku 256 530 Kč – viz § 8 odst. 2 ZDPH) – tzv. unijní prahová hodnota.

Pokud unijní prahová hodnota není překročena, místo plnění jak prodeje zboží na dálku, tak elektronicky poskytovaných služeb je v místě sídla poskytovatele plnění, pokud si tento režim (toto místo plnění) poskytoval zvolí (varianta 1).

I v případě, že není unijní prahová hodnota překročena, může poskytovatel volit místo plnění u příjemce (tj. v EU) a může se registrovat k režimu jednoho správního místa (více v 11. části seriálu). V takovém případě (varianta 2) musí v tomto režimu setrvat minimálně do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla (§ 8 odst. 4 ZDPH).

6. Prodej dovezeného zboží na dálku (IOSS - Import One Stop Shop)

Definice tohoto pojmu je uvedena v § 4 odst. 10 ZDPH, jedná se o zboží, které je přepraveno nebo odesláno ze 3. země do členského státu EU. Místem plnění (§ 8a ZDPH) je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy.

Dovozní režim (IOSS - Import One Stop Shop) v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa OSS slouží k odvodu DPH z prodeje dovezeného zboží na dálku, které není předmětem spotřební daně a jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR (takové zboží se také označuje jako „zboží nízké hodnoty“).

Jedná se o dodání zboží, které je dodavatelem nebo na jeho účet fyzicky odesláno nebo přepraveno z 3. země (např. USA, Čína) pořizovateli do členského státu EU.

Při použití dovozního režimu dodavatel odvádí DPH namísto pořizovatele zboží (konečného spotřebitele), který by daň jinak musel odvádět v rámci celního řízení celnímu úřadu při dovozu zboží. Dodavatel zbaví pořizovatele zboží povinnosti odvést DPH při dovozu.

Dovozní režim je zejména určen pro dodavatele usazené v EU, ale také usazené mimo EU, kteří prodávají například prostřednictvím e-shopu své zboží dovezené z 3. země přímo koncovému spotřebiteli v EU. Dovozní režim mohou rovněž využít provozovatelé elektronických rozhraní usazená v EU, ale také usazená mimo EU, pro prodeje vlastního zboží dovezeného z 3. země přímo koncovému spotřebiteli, nebo usnadňují-li prodej zboží dovezeného z 3. země skutečnému dodavateli.

2.2 Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu (§ 11 ZDPH)

...

 


https://akce.ucetni-portal.cz/dph-specialista/2025/

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Ke stažení

DPH! Klíč k porozumění – 5. část – Místo plněníPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW