🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Seriál zahrnuje tyto části:
1. část – Základní pojmy a základní principy u daně z přidané hodnoty
2. část – Vznik zdanitelného plnění na výstupu
3. část – Osvobozená plnění v tuzemsku
4. část – Specifika nároku na odpočet daně na vstupu
5. část – Místo plnění
6. část – Intrakomunitární plnění na vstupu i na výstupu, dovoz a vývoz
7. část – Režim přenesení daňové povinnosti a další zvláštní režimy
8. část – Dlouhodobý majetek v DPH
9. část – Změna režimu aneb registrace plátce a zrušení registrace plátce, ručení za daň
10. část – Kontrolní hlášení
11. část – Zvláštní režim jednoho správního místa (one stop shop)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
V předchozích kapitolách jsme se naučili, dá-li se to tak říci, „klasický“ průběh DPH, který je, velmi stručně řečeno, založen na tom, že v případě uskutečnění zdanitelného plnění dodavateli vzniká daňová povinnost, vystavuje daňový doklad, který posílá odběrateli a ten, při splnění základních podmínek uplatnění nároku na odpočet, tento nárok uplatní v plné či částečné výši.
Zvláštní režimy jsou založeny na tom, že některý z prvků„klasického“ průběhu DPH je změněný a funguje poněkud odlišně. Může to být například specificky tvořený základ daně (například dodání použitého zboží) nebo vznik daňové povinnosti u odběratele (v případě reverse charge či přenesení daňové povinnosti s místem plnění v tuzemsku) nebo režim, kdy dochází k jakémusi „vlastnímu“ dodání, které není klasickým vztahem odběratele a dodavatele (dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností), nebo režimy přeshraniční či intrakomunitární jako je režim jednoho správního místa (OSS) nebo přeshraniční režim malého podniku (SME). Právě v minulé kapitole jsme do tak zvaných„zvláštních režimů“ poprvé nahlédli, když jsme se zabývali intrakomunitárními dodávkami u odběratele, kde jsme uplatňovali režim reverse charge. Ostatní svým způsobem
„zvláštní režimy“ si probereme podrobněji, neboť je možné, že se s některým z nich v praxi budete setkávat.
K tomu opět něco ze života. Přednáším léta daně a už vím, jak to chodí. Pokud se vykládají náležitosti daňového dokladu či podmínky nároku na odpočet, poslouchají všichni, neboť se to týká opravdu úplně všech a výklad základních podmínek není až tak složitý. Jen začnu vykládat něco malinko speciálního (třeba OSS, nakládání s použitým zbožím nebo přeshraniční režim malého podniku), je na některých posluchačích vidět, jak tiše „trpí“ a doufají, že „to složité, co nikdy nebudou potřebovat“, brzy skončí. Za pár dní jejich klient „doveze ojeté auto z Německa“ a rázem můžeme být (záleží na okolnostech a registraci obchodníka) ve zvláštním režimu použitého zboží, kde panují „divné“ postupy před pár dny odmítaného zvláštního režimu. Inu – odříkaného chleba největší krajíc, příštím novým klientem bude starožitník, zastavárna, v horším případě numismatik. Už dost dlouhou dobu si nemůžeme dovolit takový luxus, jako je odmítnutí klienta, že. Jak to budeme řešit? Velmi špatně, když jsme vůbec neposlouchali…, mnohem lépe, když jsme zachytili, že něco takového existuje, k čemu se to používá a kde se to dá najít.
A jsme zase u toho, že není třeba speciality perfektně ovládat – to bychom přece nepatřili k začátečníkům. Musíme ale umět rozpoznat problém a umět položit dotaz. To je základní výzva pro začátečníka.
Než se střemhlav vrhneme do zvláštních režimů, musíme u každého z nich vysvětlit podmínky, za kterých se ve zvláštním režimu pohybujeme. Pokud „vstupní“ podmínky splníme, postupujeme podle zvláštního režimu, pokud je nesplníme, postupujeme „klasicky“. Je důležité znát specifika zvláštního režimu, ale stejně tak důležité je vědět, kdy ho použit.
Věřte, nebo ne, ale občas se některý z těchto režimů i zruší – k 1. 1. 2025 se jednalo o režim nabytí dlouhodobého majetku vlastní činností. Ten už nemáme, nahradili jsme ho aplikací základních daňových zásad daně z přidané hodnoty.
Hned na úvod si musíme zdůraznit, že ne každý obchod s použitým zbožím spadá pod tento zvláštní režim. Musíme si definovat „vstupní podmínky“, a to:
1. Co se týče předmětu obchodu, pod režim spadá dodání:
2. Obchodníkem se rozumí plátce, který v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty a starožitnosti za účelem jejich dalšího prodeje (příloha č. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, dále jen „ZDPH“).
3. Dále je důležitá osoba, od které obchodník daný předmět nakoupil. Režim může (ale také nemusí) obchodník použít jen tehdy, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropské unie (§ 90 odst. 2 ZDPH):
Při splnění všech tří podmínek však není použití zvláštního režimu povinné, jen možné, obchodníkem volitelné. Naopak mimo uvedené dodavatele či předměty obchodování není tento režim možné vůbec uplatnit.
Pokud si při splnění všech vstupních podmínek obchodník zvolí použití zvláštního režimu, pak onou„zvláštností“ je vymezení základu daně. Základem daně je pouze přirážka obchodníka, která se považuje za cenu včetně DPH. Z této přirážky pak metodou „shora dolů“ dojde k výpočtu daně podle § 37 písm. b) bod 2 ZDP. Obchodník na vystaveném daňovém dokladu neuvádí ani svůj základ daně, ani výši daně. Z takového daňového dokladu nemá příjemce nárok na odpočet daně na vstupu a nemá smysl výstavce k vyčíslení základu daně a výše daně nutit, neboť se na daňovém dokladu opravdu neuvádí. Stejně tak není možné si výši daně jakkoliv dopočítat či domyslet.
Pokud obchodník splňuje podmínky zvláštního režimu pro použité zboží, může tímto režimem nahradit i prodej zboží na dálku nebo dodání zboží do jiného členského státu (§ 90 odst. 12 ZDPH). V případě náhrady prodeje zboží na dálku se jedná o dvě výhody – nemusí se zabývat daní státu, kam zboží odchází, a pak také kupující při nákupu ušetří, protože zaplatí DPH počítanou pouze z přirážky. V případě dodání zboží do jiného členského státu má náhrada zvláštním režimem použitého zboží výhodu v případě, kdy kupující nemá při pořízení zboží nárok na odpočet DPH, protože zaplacením dodání zboží ve zvláštním režimu nevzniká kupujícímu povinnost zdanit pořízení ve státě, kam zboží došlo. Výjimkou je ale vývoz zboží, kde je zboží osvobozeno i v případě použití zvláštního režimu.
Na závěr ještě jedna důležitá informace pro obchodníky s uvedenými komoditami, kteří ještě nejsou plátci daně. Do obratu obchodníka pro povinnou registraci se započítává celá tržba z prodeje, nejen přirážka. Jen pokud se jedná o čisté zprostředkování (tj. prodávající zboží nenabývá do svého vlastnictví), se do obratu započítává pouze provize, která se zákazníkovi ať již samostatně vyúčtuje, nebo strhne z peněz, které zprostředkovatel od zákazníka obdržel.
...
Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členstvíChcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členství
Subjekty
Podnikatelé Obce Neziskové organizace