Účetní Portál
Hledat

DPH! Klíč k porozumění - 8. část - Dlouhodobý majetek v DPH

Pilařová Ivana
Pilařová Ivana
st 17. pro 2025

Seriál zahrnuje tyto části:

1. část – Základní pojmy a základní principy u daně z přidané hodnoty

2. část – Vznik zdanitelného plnění na výstupu

3. část – Osvobozená plnění v tuzemsku

4. část – Specifika nároku na odpočet daně na vstupu

5.  část – Místo plnění

6. část – Intrakomunitární plnění na vstupu i na výstupu, dovoz a vývoz

7. část – Režim přenesení daňové povinnosti a další zvláštní režimy

8. část – Dlouhodobý majetek v DPH

9. část – Změna režimu aneb registrace plátce a zrušení registrace plátce, ručení za daň

10. část – Kontrolní hlášení

11. část – Zvláštní režim jednoho správního místa (one stop shop) 


Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

1.Dlouhodobý majetek a jeho postavení v ZDPH

Zákon o dani z přidané hodnoty, pro své vlastní účely v § 4 odst. 4 písm. c) definuje pojem dlouhodobý majetek. V této souvislosti mě napadají dvě otázky. Proč taková definice v zákonu je? A dále, samozřejmě, jak tato definice zní?

Důvodem existence definice dlouhodobého majetku v ZDPH je skutečnost, že právě u dlouhodobého majetku je nutné provádět určitý typ„sledování“ tohoto majetku v čase za účelem provedení případné úpravy odpočtu. Pojmem úprava odpočtu (§ 78 ZDPH) se budeme podrobně zabývat, a to právě jen a pouze ve vztahu k dlouhodobému majetku. Jiné druhy majetku tomuto sledování nepodléhají. To je první důvod. Druhým důvodem je posouzení, zda u dlouhodobého majetku nevzniká povinnost krácení nároku na odpočet krátícím či poměrným koeficientem. Použití koeficientů je totiž v tomto případě povinné a nelze ji „vyvážit“ odvodem daně na výstupu. Nedílnou součástí výkladu bude také úprava odpočtu na významné opravy nemovité věci. Pokud k této situaci dojde, jeví se jako záludná, komplikovaná a ve většině případů se může značně prodražit. A to je třetí a poslední důvod, proč se dlouhodobým majetkem zabývat. Postupně probereme všechny situace. Nejprve ale slíbená definice.

Dlouhodobý majetek je v ZDPH definován odlišně od účetních předpisů a částečně odlišně i od zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále jen „zákon o daních z příjmů“ či „ZDP“) Pod tento pojem řadíme:

  1. hmotný majetek v souladu s jeho definicí podle zákona o daních z příjmů (tedy přesahující svojí hodnotou částku 80 tis. Kč (do konce roku 2020 pak hodnotu 40 tis. Kč), a to bez ohledu na znění účetní směrnice pro vznik dlouhodobého hmotného majetku, dále pak hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k tomuto majetku bude na uživatele převedeno za obvyklých okolností. Příkladem je nabytí majetku formou finančního leasingu. Tento majetek je pak pro účely ZDPH považován za dlouhodobý majetek uživatele, opět zcela bez ohledu na to, jak tuto skutečnost zobrazujeme v účetnictví.
  2. odpisovatelný nehmotný majetek v souladu s jeho definicí podle účetních předpisů, což platí pro nehmotný majetek zařazený počínaje 1. 1. 2021. Pro dříve zařazený nehmotný majetek platí definici ZDP. Je tedy nezbytné zjistit, kdy byl dlouhodobý nehmotný majetek zařazen do užívání a podle toho určit, zda pod pojem dlouhodobého majetku pro účely ZDPH patří.
  3. pozemky, které podle účetních předpisů nejsou zbožím,
  4. technické zhodnocení hmotného majetku podle § 33 zákona o daních z příjmů (tj. s hodnotou přesahující 40 tis. Kč, což platí do konce roku 2020 a s hodnotou přesahující 80 tis. Kč, což platí počínaje 1. 1. 2021), a to každé jednotlivě (bez ohledu na to, že pro účely účetnictví i daně z příjmů dochází ke spojení hodnot majetku a jeho technických zhodnocení). Technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku zařazeného do užívání počínaje 1. 1. 2021 je definováno podle účetních limitů plátce. Pro účely ZDPH je každé samostatné technické zhodnocení posuzováno jako jeden samostatný kus dlouhodobého majetku. Na tuto „samostatnost“ technického zhodnocení pro účely DPH obvykle nejsme připraveni a nejsou na ni obvykle připraveny ani účetní systémy, které údaje čerpají právě z účetnictví, kde technické zhodnocení je spojeno s hlavním majetkem, a navíc může mít i jiné ocenění. Je nutné tedy počítat s ručním přístupem k věci a k oddělení problematiky účetnictví a daně z příjmů od problematiky DPH. Rozdíly jsou v definici technického zhodnocení u hmotného a nehmotného majetku, přičemž se obojí mění v čase (jinak pro technická zhodnocení zařazená do užívání do konce roku 2020 a jinak pro technická zhodnocení zařazená do užívání po tomto datu). Tak už víme, co to znamená, když ZDPH užije pojem „dlouhodobý majetek“, a tím také víme, které typy majetku při jeho pořízení podrobíme krátícímu či poměrnému koeficientu (pokud se splní podmínky pro jejich aplikaci) a následnému sledování, které se nazývá úpravou odpočtu.

2. Daňové souvislosti dodání dlouhodobého majetku

Prodej, dar či vklad movité věci nezasluhuje žádnou mimořádnou pozornost, jedná se totiž o dodání„běžného“ zboží. Naopak dodání nemovité věci je věcí komplikovanou, neboť „ve hře“ jsou různé režimy DPH – zdanitelné plnění, plnění osvobozené bez nároku na odpočet DPH, převod v režimu přenesené daňové povinnosti. Toto téma jsme rozebírali již v kapitole III.4 Osvobozená plnění a počítání obratu, konkrétně v bodu b).

Podstatná je definice „vybrané nemovité věci“ obsažená v § 56 odst. 7 ZDPH. Patří sem stavby pevně spojené se zemí (samostatné, nikoliv ty, které jsou součástí pozemku) včetně inženýrských sítí, jednotky, pozemky, které tvoří funkční celek se stavbami a právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí. Další, co je nezbytné ozřejmit, je pojem„dodání“. Pod tento pojem spadá nejen úplatný převod (tj. prodej), ale také dar či vklad takového majetku.

Pokud dojde k dodání, které je od daně osvobozeno bez nároku na odpočet daně na vstupu, a to ve lhůtě úpravy odpočtu, musíme se zabývat následky (jednorázové) úpravy odpočtu, který se bude vztahovat k uplatněnému odpočtu při nákupu dané vybrané nemovité věci (§ 78d ZDPH). Pro jistotu se „klasickou“ úpravou odpočtu níže zabýváme.

Úprava odpočtu na významné opravy nemovité věci
Pokud dojde k dodání nemovité věci, je třeba se zabývat, kromě klasického obsahu úpravy odpočtu, také úpravou odpočtu z významné opravy, která byla provedena na nemovité věci (§ 78da ZDPH). Podmínky provedení úpravy odpočtu jsou následující:

  • jedná se o významnou opravu realizovanou počínaje 1. 4. 2019,
  • byla provedena ve lhůtě úpravy odpočtu (tj. 10 let – lhůta se počítá od roku, ve kterém byla oprava dokončena),
  • při výpočtu úpravy odpočtu se použije jako výchozí koeficient, který byl uplatněn v době, kdy byla oprava realizována.

Významnou opravou se rozumí oprava podle účetních předpisů (definice opravy je obsažena v § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k této opravě bez daně je vyšší než 200 tis. Kč.

A protože se jedná o věc opravdu podstatnou, je třeba věnovat pozornost také přechodnému ustanovení, a to nejen aktuálně, ale i do budoucna. Pokud byla významná oprava podle § 78da ZDPH započata před 1. 4. 2019 a dokončena po tomto dni, úprava odpočtu se na významnou opravu nevztahuje. Pokud byla oprava započata i dokončena po 1. 4. 2019, je nutné postupovat výhradně podle znění § 78da ZDP, tj. musíme se úpravou odpočtu z  významné opravy zabývat. Rozlišme tedy významné opravy, u kterých nemusíme a u kterých musíme úpravu odpočtu provést.

Neberme tuto situaci na lehkou váhu. Je třeba si představit, jak budeme evidovat významné opravy a uplatněné nároky na odpočet z nich podle jednotlivých nemovitých věcí. Že „od toho“ máme účet 511? Ano, ale na něm jsou zaúčtovány všechny opravy. Nejen ty významné u nemovitých věcí, ale i všechny ostatní opravy včetně oprav movitých věcí a včetně údržby… Bude náročné zpětně hledat na účtu 511 doklady na významné opravy určité nemovité věci a mapovat uplatněné nároky na odpočet. Je na čase se zamyslet nad mimoúčetním sledováním nebo nad zavedením pečlivé analytické evidence účtu 511. Raději si nechci v této souvislosti ani představovat převzetí nového klienta… I v tomto případě je ale podstatné, že předmětem případné povinné úpravy odpočtu budou významné opravy dokončené až po 1. 4. 2019. I tak je to „výlet nazpátek“, z pohledu roku 2025 necelých šest let zpátky. V roce 2028 to bude už plných 10 let, z toho pak 9 historických, zpětně dohledávaných.

Co z toho mimo jiné plyne? Že si nemáme podklady (například k tomuto) skartovat, a to i když účetní předpisy říkají, že doklady„lze po 5 letech vyhodit“. Daňové doklady archivujeme 10 let, či ještě déle, pokud je budeme v budoucnu potřebovat.

3. Úprava odpočtu

..

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Ke stažení

DPH! Klíč k porozumění – 8. část Dlouhodobý majetek v DPHPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW