🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Seriál zahrnuje tyto části:
1. část – Základní pojmy a základní principy u daně z přidané hodnoty
2. část – Vznik zdanitelného plnění na výstupu
3. část – Osvobozená plnění v tuzemsku
4. část – Specifika nároku na odpočet daně na vstupu
5. část – Místo plnění
6. část – Intrakomunitární plnění na vstupu i na výstupu, dovoz a vývoz
7. část – Režim přenesení daňové povinnosti a další zvláštní režimy
8. část – Dlouhodobý majetek v DPH
9. část – Změna režimu aneb registrace plátce a zrušení registrace plátce, ručení za daň
10. část – Kontrolní hlášení
11. část – Zvláštní režim jednoho správního místa (one stop shop)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Tuto problematiku jsme částečně ochutnali v první kapitole, i když začátečník většinou přijde do firmy, která již plátcem daně je a neplánuje svoji registraci zrušit. Registrace a její rušení není zpravidla tím prvním, co potřebujeme. Nicméně – všechno jednou začíná a taky končí a je možné, že se toho budeme zrovna my účastnit a bude třeba vědět, jak na to. Podmínky pro registraci plátce daně zaměříme na tuzemské osoby se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku; zahraniční osoby a osoby registrované k dani v jiném členském státě, které se v tuzemsku chtějí či povinně musí stát plátci DPH, pro začátek vynecháme. Rozhodně však nepočítejte, že se na osoby neusazené v tuzemsku vztahují stejná pravidla jako na tuzemské osoby. Nikoliv, jsou mnohem přísnější a neplatí zde registrační limit obratu 2 mil. Kč (žádné limity obratu zde nejsou stanoveny), jinak je tomu tehdy, pokud se dotyčná osoba neusazená v tuzemsku nachází pro tuzemsko v přeshraničním režimu malého podniku. S opačným případem, tedy registrací tuzemských osob v jiném členském státě je pak spojen další zvláštní režim, kterým je přeshraniční režim malého podniku. Víme, co to je? Nevíme, tak si to v této kapitole maličko přiblížíme. Zatím ale ponechme osoby neusazené v tuzemsku a vraťme se k tuzemským osobám.
Co se týče podmínek zákona, tak nejjednodušší je dobrovolná registrace plátce na základě jím podané žádosti. Pro dobrovolnou registraci plátce musí být splněny tři podmínky (§ 94a ZDPH):
Jedním z poměrně častých důvodů dobrovolné registrace plátce je skutečnost, že fyzická osoba, podnikatel, hodlá zrušit, nebo zásadně omezit svoji činnost a tuto pak převést na s.r.o., které převezme zákazníky a bude v činnosti pokračovat. Pro správce daně se jedná o osobu (nové s.r.o.), která nemá žádnou historii a neuskutečnila zatím žádné činnosti. Právě proto je potřeba pečlivé vysvětlení podnikatelského záměru, aby se včasná registrace zcela nového s.r.o. podařila. V tomto případě je
„včasnou registrací“ míněna registrace, která proběhne dříve, než jakákoliv obchodní operace. Teprve jako plátce bude s.r.o. činnost přebírat.
Až se dobrovolná registrace podaří (nezapomeňme proto vyplnit také přílohu k registračnímu formuláři), pozor na skutečnost, že plátcem (i identifikovanou osobou) se stáváme ode dne následujícího po doručení rozhodnutí o registraci. Tento den je nutné přesně zdokladovat, na samotném rozhodnutí o registraci tento den uveden není! Počítejte také s tím, že zanesení nového plátce do registru plátců má mírně časové zpoždění, pro vznik plátcovství to však není určující s výjimkou režimu přenesení daňové povinnosti, kde je datum zveřejnění
Povinná registrace plátce se také týká jen osoby povinné k dani, která splňuje některou z podmínek definovaných v § 94 ZDPH. Podmínky jsou různého druhu a jsou„zákeřně“ uvedeny na opačném konci zákona, hned na jeho začátku v § 6 až § 6f ZDPH:
Existují ještě některé další situace, které osobu povinnou k dani nedovedou k povinnému plátcovství DPH, ale k tomu, že se musí stát identifikovanou osobou (§ 6g a násl. ZDPH), což je také popsáno v kapitole 1.2.
Příklad č. 7 – Povinná registrace k DPH při dosažení výše obratu 2 536 500 Kč
Fyzická osoba vede kadeřnický a kosmetický salon, svůj obrat si hlídá, neboť není v jejím zájmu stát se plátcem DPH. Obrat se pohybuje kolem 1 800 – 1 900 tis. Kč za kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že majitelka salonu zdědila rodinný dům v centru Brna, rozhodla se ho pronajímat. Nesmí zapomenout, že nájemné z domu se do obratu pro povinné plátcovství zahrnuje. Obrat 2 mil. Kč byl překročen, a to 20. září 2025, z pochopitelných důvodů se fyzická osoba chtěla stát plátcem až 1. 1. 2026. Dne 11. 11. 2025 však byl překročen obrat ve výši 2 536 500 Kč, což způsobilo vznik povinného plátcovství od 12. 11. 2025.
Podnikatel jako účastník vztahů s jinými osobami povinnými či registrovanými k dani v jiném členském státu si musí všímat následujících skutečností, které vyvolají povinnost registrace:
a) osoba povinná k dani (podnikatel, v daném čase neplátce daně) pořizuje zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč. Tento finanční limit se skutečně váže ke kalendářnímu roku. Pokud jmenovanými nákupy nepřevýšíme finanční limit, povinná registrace k DPH ani k identifikované osobě nám nehrozí.
b) osoba povinná k dani přijala službu nebo dodání zboží s instalací a montáží s místem plnění v tuzemsku podle
§ 9 odst. 1 ZDPH (viz kapitola V pojednávající o místě plnění), s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně a tato služba byla poskytnuta osobou povinnou k dani v jiném členském státě. Výslovně upozorňuji, že zákon nestanoví finanční limit pro tuto službu, tudíž se staneme identifikovanými osobami (nikoliv pak plátci) i z důvodu přijetí jakkoliv drahé (levné) služby. Příjemce je pak povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den, nebo ze zálohy, která službě předchází, identifikovanou osobou se tedy stává ze zákona opravdu dnem přijetí služby, či dnem poskytnutí zálohy, povinnost registrace pak splní až následně.
c) osoba povinná k dani poskytla službu či dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH jiné osobě povinné k dani – pak se dodavatel služby stává identifikovanou osobu (nikoliv plátcem) dnem poskytnutí těchto služeb. Ani zde není rozhodující hodnota poskytnuté služby, a i v tomto případě se dodavatel služby stane identifikovanou osobou ze zákona dnem poskytnutí služby, nebo přijetím zálohy na tuto službu.
Můžeme si lehce zrekapitulovat, čeho se má vyvarovat a co má sledovat podnikatel, který plátcem ani identifikovanou osobou není a nerad by se jimi stal:
1. Absolutně zakázáno je:
Zejména první bod se v praxi plní obtížně. Uvědomujme si, že za přijetí služby se považuje také například úplatné„stažení“ nové aplikace do smartphone či software do počítače. Rozhodující je datum přijetí takové služby, ne datum jejího zaplacení (tj. platbou se situace už zachránit ani oddálit nedá). Naopak žádný problém již nečiní vstup do společnosti (dříve sdružení), kde ostatní členové jsou plátci DPH. Ve společnosti je bez problémů umožněno společně fungovat jak plátcům, tak i osobám povinným k dani, které plátci nejsou.
2. V rámci kalendářního roku je nutné sledovat:
3. Průběžně za dobu kalendářního roku je nutné sledovat výši obratu, přičemž je nutné si uvědomit, že do obratu patří:
Samotný proces registrace plátce je velmi jednoduše popsán v § 93, § 94a a § 96 ZDPH. Současná realita, zvláště týkající se dobrovolných plátců DPH, je však od nevinně vypadajícího textu zákona zcela odlišná. Odlišná je také od reality, kterou jsme zažívali a pamatujeme si ji z dob minulých. Stát velmi důsledně, pečlivě a obvykle dlouho prověřuje prosté tvrzení, že dotyčná osoba je osobou povinnou k dani, která uskutečňuje, nebo bude uskutečňovat plnění, ze kterých vzniká nárok na odpočet daně. K tomu je třeba doložit velké množství podkladů a důkazů, které se následně často ověřují. Počítejte s tím, že proces registrace může trvat i 30 dní a déle a nemusí být úspěšný. Jedna věc je jistá – existuje nepovinný formulář přílohy k žádosti o dobrovolnou registraci. Nemusíte přílohu vyplnit, ale pokud tak učiníte, proces registrace lze urychlit. Jednotná podoba této přílohy také zajistí, že po celé ČR pak platí jednotná pravidla pro posuzování podmínek pro dobrovolnou registraci plátců.
Představme si „malého“ podnikatele, který často ani není (tuzemským) plátcem DPH z důvodu podlimitního obratu. Tento stav mu vyhovuje, plátcem se dobrovolně stát nechce. Je možné, že uskuteční plnění s místem plnění mimo tuzemsko, například vyjede prodat své zboží do Polska, či na Slovensko. Nejedná se o žádné dodání do jiného členského státu, které je spojeno s přepravou od dodavatele k odběrateli, jedná se o dodání zboží bez přepravy přímo na místě. A tím místem je jiný členský stát. Náš malý podnikatel si těžko uvědomí, že realizací prvního obchodu se stane polským či slovenským plátcem DPH, protože pro osoby neusazené v těchto státech platí odlišná pravidla a rozhodně se na ně nevztahuje „tamní“ limit obratu (vztahuje se jen na osoby usazené v dané zemi). Registrace k dani v jiném členském státě je to poslední, co by malý podnikatel vítal.
Je proto vhodné zvážit, zda by nevyužil zvláštní režim účinný od 1. 1. 2025– tzv. režim pro malé podniky (§ 50 a dále pak
§ 109bb a násl.). Registrací do režimu malého podniku se osoby povinné k dani z JČS stanou plátci za stejných podmínek jako tuzemské osoby (a obráceně naše tuzemské osoby v jiných členských státech), neboť se jedná o režim reciproční. Registrace pro jednotlivé státy EU proběhne v zemí sídla dotyčné osoby (tj. v tuzemsku na místně příslušném finančním úřadu). Do limitu obratu malého podniku se na osobu nahlíží jako na tuzemskou osobu povinnou, ale neregistrovanou k dani. Registrace do režimu malého podniku není povinností, pokud ji však osoba využije, pak se stává plátcem v daném státě za podmínek podle lokální legislativy, tj. podle obsahu lokální definici pojmu obrat a podle lokálně platného limitu daného členského státu, který platí i pro tam usazené osoby. Dokud limit nepřevýší, jako plátce se neregistruje a v dané zemi funguje jako „typický neplátce“.
V této souvislosti je potřeba dát pozor, aby tuzemský plátce, který je do tohoto režimu zaregistrován, neuplatňoval nárok na odpočet na plnění realizovaná v přeshraničním režimu malého podniku a na „společné“ vstupy je potřeba uplatnit krácený odpočet. Je to logické, jde o to, si tuto návaznost uvědomit (na tuto skutečnost upozorňujeme i níže). I to je možná komplikace, kterou by měl podnikatel, který je tuzemským plátcem, zvážit zda do přeshraničního režimu malého podniku (ne)vstoupí.
Podmínky registrace do režimu
Režim je využitelný pouze osobami povinnými k dani, které mají sídlo v EU, tj. není použitelný pro osoby ze třetích zemí. Podmínky využití režimu pro malé podniky osobou povinnou k dani v jiném členském státě, než má sídlo:
Oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí
Osoba registrovaná do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát je povinna podat oznámení o plněních uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí, v němž je kromě obecných náležitostí podání povinna uvést celkovou výši plnění uskutečněných v průběhu kalendářního čtvrtletí, která spadají do obratu v:
Měnou oznámení je euro. Bylo-li plnění uskutečněno v jiné měně, použije se pro přepočet směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou platný pro první den kalendářního roku.
Pozor na nárok na odpočet v režimu malého podniku
Pro osoby registrované do režimu malého podniku, pokud jsou tuzemskými plátci (což jeho využití neomezuje), platí zákaz uplatnění nároku na odpočet z přijatého plněné, které využije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která je v režimu malého podniku.
V případě registrace osoby povinné k dani jako plátce DPH má nový plátce (bez ohledu na to, zda se stal plátcem dobrovolně, či povinně) nárok na „prvotní“ nárok na odpočet z určitého majetku, který k datu registrace plátce vlastnil (§ 79 odst.1 a 2 ZDPH). Tento nárok je nezbytné uplatnit v prvním podávaném daňovém přiznání (tj. za první zdaňovací období kalendářního měsíce), a to na řádku 45 daňového přiznání, bez vazby do kontrolního hlášení. Pokud novopečený plátce na svoje právo zapomene, může ho uplatnit v dodatečném daňovém přiznání na své první zdaňovací období, případně ho nemusí uplatnit vůbec.
Počínaje 1. 1. 2025 máme v zákonu také ustanovení § 74b odst. 3 ZDPH, na základě kterého vzniká povinnost vrácení odpočtu, pokud je dotyčný dluh po splatnosti déle než 6 měsíců. Kombinace uplatnění a případného vrácení a následného znovu uplatnění odpočtu po zaplacení se děje na řádku 45 daňového přiznání a mimo kontrolní hlášení.
Z čeho je možné daň uplatnit? Především z dlouhodobého a krátkodobého majetku zařazeného do obchodního majetku plátce, přičemž:
Nárok na odpočet je rovněž možné uplatnit u přijatého zdanitelného plnění, pokud:
Výpočet u dlouhodobého majetku pak probíhá obdobně jako v případě úpravy odpočtu (§ 78d odst. 2 ZDPH).
Příklad č. 8 – Nárok na odpočet při nové registraci plátce
Fyzická osoba provozující taxislužbu se stává plátcem DPH k 1. 2. 2025. V obchodním majetku má evidovanou budovu garáže (zakoupena 17. 2. 2017 s DPH 21 %). DPH ze stavby, které nebylo dosud nijak na vstupu uplatněno, činí 129 000 Kč. Dne 10. 10. 2024 provedl taxikář přístavbu v hodnotě 200 000 Kč, kde DPH činila 42 000 Kč, dluh byl zaplacen ve splatnosti. Nárok na odpočet uplatněný v období únor 2025 bude činit devět desetin původně neuplatněného odpočtu daně na vstupu z technického zhodnocení, tj. 37 800 Kč. Z garáže jako takové DPH nemůže být uplatněno, neboť jsme mimo lhůtu 60 měsíců před datem registrace. .
Specifikum prvotního odpočtu ve vztahu k vývozu zboží. Z plnění, které osoba povinná k dani pořídila 6 měsíců před registrací od plátce DPH (tj. samozřejmě s DPH) a použila toto zboží k vývozu, který je od daně osvobozen, bude také možné uplatnit„prvotní“ nárok na odpočet, přestože k datu registrace plátce tak toto zboží není součástí obchodního majetku. Je to ovšem jediný případ, kdy se uplatňuje prvotní odpočet z majetku, který k datu registrace plátce již plátce nevlastní.
Všechno jednou končí, samozřejmě i registrace plátců k DPH. Mnohdy je ukončení registrace spojeno se zánikem plátce jako daňového subjektu vůbec, není to však pravidlem a je možné, že osoba pouze zruší svoji registraci a zůstane dál jen osobou povinnou k dani.
Podmínky ukončení registrace jsou definovány v § 106 ZDPH.
Jaké způsoby ukončení registrace existují? Nejčastěji se jedná o zrušení registrace na žádost plátce, mnohem méně často pak nastupuje zrušení registrace plátce správcem daně z moci úřední.
Dobrovolné ukončení registrace nastává prostřednictvím podané žádosti (§ 106 ZDPH). O zrušení registrace může plátce se sídlem v tuzemsku požádat nejdříve po uplynutí jednoho kalendářního roku ode dne, kdy se stal plátcem a pokud, stručně řečeno, plátce aktuálně nesplňuje podmínky pro povinnou registraci, tedy:
S tím se pojí otázka, zda v případě dočasného přerušení podnikání je nutné také rušit plátcovství k DPH. Nutné to není, možné to je.
Lze zrušit registraci plátce dříve, než uplyne rok 2025?
Ano, lze, ale musíme znát přechodné ustanovení zákona. Je totiž možné využít zrušení registrace na žádost plátce podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2024. Plátce se samozřejmě pro zrušení registrace od 1. 1. 2025 může rozhodnout využít postup podle nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2025.
Příklad č. 9 – Zrušení registrace
Plátce se sídlem v tuzemsku, si může v roce 2025 požádat o zrušení registrace podle § 106b odst. 1 písm. a) bod 1 právní úpravy účinné do 31. 12. 2024, pokud uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem, a za 12 bezprostředně po sobě předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nedosáhl obratu většího než 2 000 000 Kč. Přechodné ustanovení ale nebrání v této situaci požádat v roce 2025 o zrušení registrace rovnou podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2025. Využít lze:
Než podáme žádost o ukončení registrace, měli bychom ale vědět, jaké povinnosti se se zrušením registrace pojí (viz část 4). Další, co je nutné vyřešit, je to, zda zrušením registrace plátce nedojde ke vzniku povinnosti registrace identifikované osoby (§ 6g a násl. ZDPH). Následnou registraci identifikované osoby je potřeba buď zajistit, nebo ještě zvážit, zda skutečně chceme registraci plátce zrušit.
Uvedené skutečnosti budou aktuální zejména pro rozhodování plátců, kteří se stali „nepovinnými“ plátci a zvažují ukončení své registrace.
Při dočasném přerušení podnikání, nebo jen v případě dočasného nevykonávání činnosti, která však nemusí být nutně spojena s pozastavením podnikatelského oprávnění, však plátce může potkat také zrušení registrace z úřední povinnosti (§ 106 ZDPH). To se může stát v některé s následujících situací:
Výše uvedené situace správce daně opravňují (nikoliv však povinují) ke zrušení registrace plátce z úřední povinnosti.
Plátci, kteří nesplňují povinný obrat (jsou tedy dobrovolnými plátci) a budou porušovat své povinnosti ve vztahu ke správě daní, mohou být také překvapeni, že jim správce daně z úřední povinnosti zruší registraci (§ 106 odst. 3 ZDPH).
Zbývá dodat, že i při zrušení registrace z moci úřední plátce čekají povinnosti související se zrušením registrace.
...
Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně
Bezplatná registraceChcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně
Bezplatná registrace
Subjekty
Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace