Účetní Portál
Hledat

Nájmy hrobového místa a poskytování služeb s tím spojených

Slavkovská Petra
Slavkovská Petra
st 17. pro 2025

1. ZÁKON Č. 256/2001 SB., O POHŘEBNICTVÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

Mezi právní předpisy týkající se pohřebnictví patří zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů (dále „zákon o pohřebnictví“).

Zákon o pohřebnictví stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatků a s provozováním krematorií a pohřebišť (§ 1).

Provozování veřejného pohřebiště službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností (dále jen„provozovatel pohřebiště“). Nemůže-li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště. (§ 16 odst. 1)

Provozovatel pohřebiště nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví provoz veřejného pohřebiště při své činnosti řídí řádem veřejného pohřebiště. Dále je v § 19 zmíněno, kde má být provozní řád zveřejněn a co by měl upravovat. (§19)

Podle § 21 zákona o pohřebnictví je nutné vést Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště, a to ve formě svázané knihy. Jedná se v podstatě o pasport hřbitova, což je systematická evidence a správa hřbitovních pozemků a hrobových míst, která slouží ke zjednodušení administrativy a k přehledné správě hřbitova. Zahrnuje digitální mapu hřbitova, údaje o nájemcích a zemřelých, dokumentaci hrobových míst, evidence nájemních smluv a upozornění na končící smlouvy. Umožňuje efektivní správu, plánování údržby, kontrolu plátců nájmů a může být zpřístupněn veřejnosti na webových stránkách.

§ 25 zákona o pohřebnictví řeší užívání hrobového místa formou nájmu. Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu. V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na niž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné pohřebiště, na němž se hrob nachází.

Tlecí doba je minimální časový interval, po který musí být ostatky uloženy v zemi, než je možné hrob otevřít pro další pohřbení nebo exhumaci. V České republice je v § 22 odst. 3 zákona o pohřebnictví stanovena minimální tlecí doba 10 let. Během této doby dochází k přirozenému rozkladu ostatků.

Tlecí doba je ovšem stanovena individuálně pro každé pohřebiště stanoviskem Krajské hygienické stanice. Po tlecí dobu nelze odstoupit od nájemní smlouvy – viz § 25 odst. 6 zákona o pohřebnictví.

Podle § 25 odst. 7 zákona o pohřebnictví je provozovatel pohřebiště povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením.

2. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR K POHŘEBNICTVÍ

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR má na svých stránkách časté dotazy a odpovědi na téma pohřebnictví, které naleznete na tomto odkazu.
https://mmr.gov.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi

Časté dotazy týkající se přímo provozování pohřebišť naleznete na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR na tomto odkazu:
https://mmr.gov.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi/provozovani-pohrebist

Ve výše zmíněných častých dotazech naleznete například následující vzory:
VZOR smlouvy o nájmu hrobového míst
VZOR řádu veřejného pohřebiště

Vybíráme z dotazů – dotaz číslo 18:

18. Jak často, respektive po kolika letech, by se mělo provádět hydrogeologické posouzení veřejného pohřebiště?
Hydrogeologické posouzení území veřejného pohřebiště je komplexní problematikou, proto nejsou k jeho provádění pevně stanovené časové intervaly. Česká asociace hydrogeologů vydala k tomuto tématu Metodickou informaci č. 1/2002, kterou naleznete zde. Vzhledem k tomu, že hydrogeologické podmínky mohou být značně rozdílné i v rámci jednoho veřejného pohřebiště, můžeme nabídnout pouze obecné informace, na co se zaměřit, respektive které ukazatele naznačují, že je potřeba zadat nový hydrogeologický průzkum, jehož výsledkem může mimo jiné být úprava povinné doby tlecí na veřejném pohřebišti. Obecně lze říci, že největší zkušenosti z povahy své činnosti mají hrobníci. Proto je dobré se jich dotázat na změny v přítomnosti vody v půdě oproti normálu, zejména k jejímu obecnému zvýšení. Zároveň jsou schopni podat informace, zda nenachází při výkopech hrobů nezetlelé lidské pozůstatky i po tlecí době, případně, zda nedochází k tzv. saponifikaci (zmýdelnění) lidských pozůstatků. V těchto případech je třeba nechat vyhotovit nový hydrogeologický posudek.

3. ZÁKON Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY

3.1 Vybíráme z dotazů - dotaz číslo 23:

23. Naše obec bude v roce 2023 uzavírat nové nájemní smlouvy na hrobová místa. Mohli byste nám potvrdit, že nájem k hrobu a služby s ním spojené nejsou v režimu zákona o DPH, nebo jsou od DPH alespoň osvobozeny? Také by nás zajímalo, zda je poplatek za nájem hrobového místa stále regulován Ministerstvem financí?

Ministerstvo pro místní rozvoj po konzultaci s Komorou daňových poradců přináší aktuální právní názor na téma, zda obec v roli provozovatele pohřebiště může být v případě nájmu hrobového místa a služeb souvisejících s pronájmem osvobozena od daně z přidané hodnoty (DPH).

Provozování veřejného pohřebiště je sice službou ve veřejném zájmu, není živností, přesto ale může být podnikáním obce. Jen zcela výjimečně obce neuzavírají nájemní smlouvy k hrobům, ale smlouvy o výpůjčce. Provozovaní pohřebiště proto nepatří výlučně mezi výkony veřejné správy, kterou smí provozovat pouze obec nebo stát. Provozovat pohřebiště ze zákona o pohřebnictví totiž mohou nejen obce, ale i registrované církve nebo náboženské společnosti.

Provozování pohřebiště považujeme za ekonomickou činnost, ať už se jedná o nájem hrobového místa a služby souvisejících s pronájmem, včetně výkopu hrobu a uložení těla zemřelého do hrobu, uložení urny nebo rozptylu a vsypu zpopelněných lidských pozůstatků, a to i když úhrady vybírá správce hřbitova (firma) pro obec.

Je tedy nutno upozornit, že obec v roli provozovatele pohřebiště je u nájmu zcela osvobozena od DPH, nikoli však, že je zcela mimo režim DPH. Mimo režim DPH smí být pouze ty výkony veřejné správy, které nikdo jiný než obec nesmí zajišťovat (typicky vybírání místních poplatků: podle zákona o místních poplatcích přísluší správu poplatku vykonávat pouze obecnímu úřadu, tj. obecní úřad je správcem poplatku. Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti).

Co se týká poplatku za nájem hrobového místa a za služby s nájmem spojené, obě tyto položky není třeba v nájemní smlouvě oddělovat, protože již nejsou regulovány Ministerstvem financí. Obec si může určit cenu za pronájem hrobového místa sama na základě kalkulace nebo obec může nařízením vyhlásit maximální cenu za nájem. Obec dále musí sledovat nařízení kraje, zda kraj, namísto Ministerstva financí, ceny hřbitovní dále nereguluje.

Blíže viz
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - MMR přispělo k zásadní reformě cenové politiky v pohřebnictví 

a dále viz
Názor MMR o DPH u nájmu hrobového místa potvrdilo MF.

3.2 Informace GFŘ k uplatňování DPH při poskytování služby nájmu hrobového místa a služeb s tím spojených

Generálním finančním ředitelstvím byla vydána Informace, kterou se od 1. 4. 2023 mění přístup k uplatňování DPH při poskytování služby nájmu hrobového místa a služeb s tím spojených, kdy již není provozování veřejného pohřebiště obcí považováno za výkon veřejné správy.
Informace GFŘ k uplatňování DPH u nájmu hrobového místa a u poskytování služeb s tím spojených

Výtah z článku Ing. Olgy Hochmannové - Pozor na změnu výkladu MF ČR k postupu obcí při pronájmu hrobových míst:

Na základě výkladu ministerstva pro místní rozvoj k novelizovanému zákonu o pohřebnictví dovozuje MF ČR, že pronájem hrobových míst není výkonem veřejné správy, ale je pronájmem ve smyslu § 56a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).

Tento pronájem bude v souladu s § 56a ZDPH ze zákona osvobozen, pokud hrobová místa pronajímá obec, která je plátcem a která příslušné pozemky vlastní, pronájem je poskytován občanům.

U pronájmu tedy i nadále nebude uplatňována DPH, avšak MF ČR vyjadřuje ve stanovisku názor, že by úplata za tento pronájem měla být zahrnována do obratu dle § 4a ZDPH. Pro obce, které dosud nejsou plátci DPH, to znamená, že by měla být zahrnována do limitu obratu, při jehož překročení by vznikla povinnost registrace.

Pokud se jedná o služby spojené s nájmem hrobového místa, záleží na tom, kdo je občanům poskytuje.

Službami spojenými s nájmem hrobového místa jsou služby poskytované v souladu s § 18 odst. 1 zákona o pohřebnictví, které jsou nutné k zajištění řádného běžného provozu celého veřejného pohřebiště, jako např. údržba zdí, oplocení, osvětlení, zeleně, komunikací a cest, hřbitovního a hygienického zařízení, spotřeba vody a elektřiny, likvidace odpadů, provoz správy pohřebiště, vedení evidence, ostraha hřbitova, informační služby.

Pokud pronájem hrobového místa i služby spojené s tímto nájmem poskytuje občanům jeden subjekt (obec), pak se MF ČR přiklání k názoru, že tyto služby jsou vedlejším plněním k plnění hlavnímu, tj. pronájmu, a sdílí jeho daňový režim (tj. osvobození od daně). Podle mého názoru by bylo možné také uvažovat, zda náklady na tyto služby nemají být součástí základu daně ve smyslu § 36 ZDPH a tedy i součástí úplaty, kterou obec občanům za pronájem hrobových míst účtuje. Pokud obec tyto služby pořizuje od jiných plátců, znamenalo by to v obou případech, že z nich nemůže uplatnit nárok na odpočet.

Pokud by však tyto služby poskytoval občanům jiný subjekt než obec, která pohřební místa pronajímá, jednalo by se o samostatné plnění. Pokud by tuto službu poskytoval plátce, uplatnil by první sníženou sazbu daně, neboť se jedná o službu zařazenou do přílohy č. 2 k ZDPH.

V přiznání k DPH patří nájem hrobových míst na řádek 50 jako plnění osvobozená bez nároku na odpočet DPH a neuvádí se v kontrolním hlášení.

3.3 Účetnictví

V účetnictví je třeba nájmy podle nájemních smluv časově rozlišit na jednotlivé roky před účet 384 (výnosy příštích období). Ve výnosech na účtu 603 (výnosy z pronájmu) jsou pouze výnosy daného roku.

Rozpočtová skladba na úhradu nájmu hrobového místa:

§ 3632 – Pohřebnictví

POL 2111 - Příjem z poskytování služeb, výrobků, prací, výkonů a práv

3.4 Příklad

Zadání:
1. 12. 2025 (DUZP) byly podepsány smlouvy na nájmy hrobových míst na období 2026-2030 (5 let) v celkové výši 10 000 Kč. Postupně byly jednotlivé smlouvy uhrazeny do konce roku 2025.

Jak bude řešeno z pohledu DPH a účetnictví?

Řešení:

Datum/rok Částka MD DAL Účel
1. 12. 2025 10 000 Kč 311 – Odběratelé 384 – Výnosy příštích období ZJ 250 Předpis smluv
12. 2025 10 000 Kč 231 – Základní běžný účet ÚSC (261 – Pokladna)
§ 3632 POL 2111
311 – Odběratelé Jednotlivé platby za nájmy
2026 2 000 Kč 384 – Výnosy příštích období 603 – Výnosy z pronájmu Časové rozlišení na rok 2026
2027 2 000 Kč 384 – Výnosy příštích období 603 – Výnosy z pronájmu Časové rozlišení na rok 2027
2028 2 000 Kč 384 – Výnosy příštích období 603 – Výnosy z pronájmu Časové rozlišení na rok 2028
2029 2 000 Kč 384 – Výnosy příštích období 603 – Výnosy z pronájmu Časové rozlišení na rok 2029
2030 2 000 Kč 384 – Výnosy příštích období 603 – Výnosy z pronájmu Časové rozlišení na rok 2030

K 1. 12. 2025 se zaúčtuje předpis 10 000 Kč, ale ne do výnosů, ale na účet 384, neboť se jedná o výnosy následujících let. Částka se dá ihned do DPH přiznání za 12/2025 na řádek 50.

V dalších letech se poměrně rozpouští účet 384 do výnosů podle let, do kterých výnos patří. V dalších letech už dané plnění nevstupuje do DPH.

Při kontrole pomůcky Vazba DPH na tržby se musí zohlednit každý rok zůstatek účtu 384 na listu Vazba DPH na tržby, aby nám vazba správně vyšla.

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

Nájmy hrobového místa a poskytování služeb s tím spojenýchPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW