Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidla propočtu se vztahují i na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr), tak i na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak postupovat při výpočtu průměrného výdělku? Z jakého rozhodného období průměrný výdělek stanovujeme? Jaký vliv mají na průměrný výdělek odměny poskytnuté za delší časové období? To vše se dozvíte v článku Ing. Růženy Klímové.
Průměrným výdělkem pro pracovněprávní účely se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak. V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které platí zaměstnanec.
Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce, a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidla propočtu průměrného výdělku se vztahují na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr) a na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.
Pokud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.
Vznikl-li pracovněprávní vztah v průběhu předchozího čtvrtletí, vychází se z období od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí za předpokladu, že v rozhodném období zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů.
Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.
V případě odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je nutné od 1. 1. 2008 používat dvě rozhodná období: předchozí kalendářní čtvrtletí a předchozí kalendářní rok. Zaměstnavatel stanoví tedy 2 průměrné výdělky a pro odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se použije ten, který je pro zaměstnance výhodnější.
Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Znamená to, že takto vypočtený průměrný výdělek se použije nejen pro stanovení stálé mzdy, ale i pro náhrady mzdy včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný hodinový výdělek zjištěný podle předchozích odstavců se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu týdnů v měsíci (což je koeficient 4,348) a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.
Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Při použití pravděpodobného výdělku platí ustanovení o doplatku do minimální mzdy obdobně.
U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po ...
Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství