Účetní Portál
Hledat

Průměrný výdělek a jeho výpočet

Klímová Růžena
Klímová Růžena
so 8. bře 2014
Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidla propočtu se vztahují i na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr), tak i na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak postupovat při výpočtu průměrného výdělku? Z jakého rozhodného období průměrný výdělek stanovujeme? Jaký vliv mají na průměrný výdělek odměny poskytnuté za delší časové období?
To vše se dozvíte v článku Ing. Růženy Klímové.

Průměrným výdělkem pro pracovněprávní účely se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak. V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které platí zaměstnanec.

Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce, a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidla propočtu průměrného výdělku se vztahují na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr) a na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

  • Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.
  • Pokud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.
  • Vznikl-li pracovněprávní vztah v průběhu předchozího čtvrtletí, vychází se z období od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí za předpokladu, že v rozhodném období zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů.
  • Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.
  • V případě odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je nutné od 1. 1. 2008 používat dvě rozhodná období: předchozí kalendářní čtvrtletí a předchozí kalendářní rok. Zaměstnavatel stanoví tedy 2 průměrné výdělky a pro odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se použije ten, který je pro zaměstnance výhodnější.
  • Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Znamená to, že takto vypočtený průměrný výdělek se použije nejen pro stanovení stálé mzdy, ale i pro náhrady mzdy včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
  • Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný hodinový výdělek zjištěný podle předchozích odstavců se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu týdnů v měsíci (což je koeficient 4,348) a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.
  • Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Při použití pravděpodobného výdělku platí ustanovení o doplatku do minimální mzdy obdobně.
  • U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po ...

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Ke stažení

Průměrný výdělek a jeho výpočetPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW
Průměrný výdělek a jeho výpočet | Články | Účetní Portál