Účetní Portál
Hledat

Rizikové práce - povinný příspěvek na produkty spoření na stáří

Čouková Pěva
Čouková Pěva
st 5. lis 2025
Ve Sbírce zákonů byl publikován zcela nový zákon č. 324/2025 Sb. , o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů, který upravuje povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie (dále jen „zákon“), který je účinný od 1. 1. 2026.

KATEGORIE RIZIKOVOSTI PRÁCE

Kde najdeme kategorie rizikovosti práce?

Hlavním předpisem upravujícím kategorizaci prací z hlediska ochrany veřejného zdraví je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ten zavádí povinnost zařadit každou práci do jedné ze čtyř kategorií podle míry výskytu škodlivých faktorů a jejich rizikovosti pro zdraví zaměstnanců . § 37 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že práce se člení do čtyř kategorií a že podrobná kritéria a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis . Zákon dále určuje, že kategorie třetí a čtvrtá představují tzv. rizikové práce – podle § 39 odst. 1 jde o práce, při nichž „je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací,“ tedy práce zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie (případně i do druhé, pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví nebo zvláštní předpis)

Konkrétní kritéria pro zařazování prací do kategorií stanoví prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, např. vyhlášky č. 107/2013 Sb., 181/2015 Sb., 240/2015 Sb. a 402/2025 Sb.). Tato vyhláška byla vydána na základě zmocnění v zákoně o ochraně veřejného zdraví a v § 1 odst. 3 výslovně uvádí, že „kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií upravuje příloha č. 1.“ . Příloha č. 1 vyhlášky 432/2003 Sb. tedy obsahuje podrobná klasifikační kritéria pro jednotlivé faktory pracovních podmínek (např. hluk, prach, chemické látky, fyzická zátěž apod.) a stanoví hranice mezi 2., 3. a 4. kategorií. Přímo ve vyhlášce jsou také obecně definovány jednotlivé kategorie práce (§ 3 vyhlášky):

  • Práce 3. kategorie – jsou to práce, „při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, přičemž expozice osob není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky a jiná opatření; dále sem spadají práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci související s prací“ . Jinými slovy, do třetí kategorie patří práce, u nichž dochází k nadměrné expozici škodlivým faktorům (nad rámec běžných hygienických limitů) a které vyžadují zvýšená ochranná opatření k zamezení poškození zdraví.
  • Práce 4. kategorie – jsou definovány jako práce, „při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření“ . Do čtvrté kategorie tedy spadají nejvíce rizikové práce, u nichž ani maximální dostupná opatření nedokážou zcela ochránit zdraví pracovníků.

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen „zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 5.

Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí. (§ 27 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů)

 

Kategorie práce Obecná charakteristika Kritéria zařazení (rizikové faktory) Příklady činností / profesí
1. kategorie Práce bez pravděpodobného nepříznivého vlivu na zdraví. Běžné podmínky, nepředstavují riziko pro zdraví pracovníka. Žádná významná zátěž rizikovými faktory (hluk, prach, chemikálie, vibrace, fyzická námaha, teplo, chlad). Hodnoty jsou pod hygienickými limity. Administrativní a kancelářské práce, práce v obchodech a službách, referenti, účetní, úředníci.
2. kategorie Práce, při nichž lze nepříznivý vliv očekávat jen výjimečně, obvykle u citlivých osob. Rizikové faktory mohou být přítomny, avšak nepřekračují hygienické limity. Občasná zvýšená fyzická či psychická zátěž. Zdravotníci, pečovatelé, pracovníci údržby, kuchaři, pracovníci úklidu, linkové práce, manipulace s těžšími břemeny.
3. kategorie Práce považované za rizikové. Dochází k významné zátěži, hygienické limity jsou trvale překračovány. Nebezpečné vlivy nelze zcela odstranit technickými opatřeními, nutné používání OOPP. Výskyt nemocí z povolání. Svářeči, lakýrníci, hutní pracovníci, obsluha hlučných strojů, pracovníci vystavení vibracím, čističi kanalizací.
4. kategorie Práce s nejvyšším stupněm rizika, vysoké riziko ohrožení zdraví i při použití všech dostupných opatření. Práce v extrémních podmínkách (hluk, prach, vibrace, teplo, chlad), s vysoce toxickými látkami nebo biologickými činiteli skupiny 4. Hlubinné doly, práce s azbestem, práce v extrémním horku nebo mrazu, práce s karcinogeny, laboratoře s nebezpečnými viry.

Každý zaměstnavatel musí mít přehled o zaměstnancích zaměstnávaných v třetí a čtvrté kategorii.

Kompetence Krajské hygienické stanice
§ 82 odst. 1 písm. a)
Krajské hygienické stanice vykonávají státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci, pracovním prostředí a kategorizací prací.

Čtvrtá kategorie má slevu na sociálním pojistném.
Třetí kategorie má nárok na povinný příspěvek na stáří – novinka od 1. 1. 2026.

Výstřižek z přehledu 4. MZDY – Sazby sociálního a zdravotního pojištění

 

Výjimky – jiná výše pojistného na sociální zabezpečení
Č. Zaměstnavatel za zaměstnance Rok Rok
2025 2026
Důch. pojištění Stát. pol. zaměst. Nem. pojištění Celkem Důch. pojištění Stát. pol. zaměst. Nem. pojištění Celkem
2. který vykonává činnost v rizikovém zaměstnání *
§ 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
23,5 % 1,2 % 2,1 % 26,8 % 24,5 % 1,2 % 2,1 % 27,8 %
Vyšší sazby neplatí, pokud zaměstnavateli vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle z. č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (povinné u 3. kategorie).

Podle právní úpravy je produktem spoření na stáří pouze penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. Zaměstnavatel není tudíž povinen přispívat zaměstnancům na další produkty spoření na stáří podle zákona o daních z příjmů, kterými jsou soukromé penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění v zemích EU a EHP (§ 2 odst. c) zákona) .

Jaká je výše povinného příspěvku? Výše povinného příspěvku činí 4 % z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance na sociální zabezpečení, pokud v tomto měsíci vykonával rizikovou práci a odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce, tedy alespoň 24 hodin rizikové práce (§ 3 odst. 1 zákona).

Směnou rizikové práce je směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část tj. více než polovina, (§ 2 písm. f) zákona). Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce (§ 3 odst. 2 zákona).

Příklad č. 1

Zaměstnanec vykonávající práce zařazené ve 3. kategorii rizikovosti má sjednanou kratší pracovní dobu na 30 hodin týdně. V rámci kalendářního měsíce činil jeho harmonogram směn 132 hodin, z toho dočasná pracovní neschopnost trvala 60 hodin. Týden čerpal dovolenou a obdržel náhradu mzdy za 30 hodin. V rizikové činnosti odpracoval 42 hodin. Pro posouzení, zda je splněna zákonná podmínka, je nutné přepočítat 42 hodin na směny po 8 hodinách. 42 : 8 = 5,25 směn. Je tudíž splněna podmínka odpracování alespoň 3 směn rizikové práce a zaměstnavateli vzniká povinnost poskytnout povinný příspěvek.

Příklad č. 2

Zaměstnanec pracuje v rámci stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodin týdně se směnami v délce 12 hodin (s jednou přestávkou na oddech jde o 12,5 hodin). V kalendářním měsíci odpracuje jen 2 směny, tedy 24 hodin v rizikové činnosti 3. kategorie, což je adekvátní 3 směnám po 8 hodinách. Ostatní dny čerpá dovolenou. Vyměřovací základ na sociální zabezpečení za měsíc činí 35 556 Kč. Povinný příspěvek činí 4% x 35 556 = 1 422,24 Kč, zaokr. 1 423 Kč. Zaměstnavatel je povinen zaslat povinný příspěvek do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení příslušného měsíce (§ 3 odst. 3 zákona). Obvykle se bude jednat o den, na který připadl výplatní termín. Výše povinného příspěvku za kalendářní měsíc se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (§ 3 odst. 4 zákona).

PRÁVO NA POVINNÝ PŘÍSPĚVEK

Zaměstnavatel je povinen před začátkem výkonu rizikové práce písemně informovat zaměstnance, že má právo na povinný příspěvek a jaké údaje musí pro uplatnění povinného příspěvku zaměstnavateli sdělit. Informační povinnost může být učiněna i v elektronické podobě tak, aby si ji zaměstnanec mohl uložit a vytisknout (§ 5 zákona).

Prvním rozhodným obdobím, za které vzniká povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek, je první kalendářní měsíc následující po dni, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek (§ 4 odst. 1 zákona).

Příklad č. 3

Zaměstnanec, který vykonává funkci řezníka, která je zařazena do 3. kategorie rizikovosti činností (celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami), má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Zaměstnavatel ho informoval o právo na povinný příspěvek již 3.1.2026, avšak sám zaměstnanec oznámil požadované informace zaměstnavateli až 1.3.2026. Poprvé vzniká zaměstnavateli povinnost zaplatit povinný příspěvek za měsíc duben 2026 , splatnost příspěvku na jeho účet doplňkového penzijního spoření nejpozději do konce května 2026.

Zaměstnanec je povinen sdělit (§ 4 odst. 2 zákona):

  1. obchodní firmu penzijní společnosti, u níž má produkt spoření na stáří, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek,
  2. číslo účtu penzijní společnosti, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek, a 
  3. další údaje nezbytné pro zaplacení povinného příspěvku.

Oznámení bude mít obvykle písemnou formu. Zaměstnavatel však může zaměstnanci umožnit, aby oznámení učinil i jiným věrohodným způsobem (§ 4 odst. 3 zákona).

DALŠÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Zákon stanoví, že zaměstnavatel musí písemně zaměstnanci potvrdit, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil (§ 6 odst. 2 zákona).

Příklad č. 4

Zaměstnavatel byl povinen na základě všech požadovaných údajů získaných od zaměstnance poskytnout příspěvek na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem poprvé za měsíc leden 2026. Splatnost příspěvku je nejpozději do 28.2.2026. Přesto zaměstnavatel uhrazuje příspěvek v den výplatního termínu, který připadl na 20. 2. 2026.
Zaměstnavateli vzniká povinnost písemně zaměstnanci potvrdit, že poprvé zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří nejpozději do 28.2.2026.

Přechodným ustanovením je řešena povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance, kteří vykonávají činnosti zařazené ve 3. kategorii rizikovosti ke dni 1. 1. 2026. V tomto případě je zaměstnavatel povinen do 15. 1. 2026 písemně informovat o tom, že mají právo na povinný příspěvek, jakým způsobem mají zaměstnavatele požádat a jaké údaje musí v oznámení uvést. V další budoucnosti je zaměstnavatel je povinen před začátkem výkonu rizikové práce písemně informovat zaměstnance, že má právo na povinný příspěvek a jaké údaje musí pro uplatnění povinného příspěvku zaměstnavateli sdělit (§ 9 zákona).

Příklad č. 5

Zaměstnanec dosud pracoval v činnosti, která nebyla riziková. Od 1.6.2026 začne vykonávat práce zařazené ve 3. rizikové skupině. Zaměstnavateli vzniká povinnost zaměstnance písemně informovat nejpozději před začátkem výkonu rizikové práce (1.6.2026 před nástupem na směnu) , že má právo na povinný příspěvek a jaké údaje musí pro uplatnění povinného příspěvku zaměstnavateli sdělit.

Evidenční povinnosti zaměstnavatele (§ 7 zákona)

V souvislosti s povinným příspěvkem vzniká zaměstnavateli evidenční povinnost, která zahrnuje:

  1. vést seznam zaměstnanců, kteří vykonávají rizikovou práci a uplatnili právo na povinný příspěvek, s uvedením jména a příjmení a data narození těchto zaměstnanců,
  2. evidovat údaje o datu uplatnění práva na povinný příspěvek,
  3. evidovat údaje o počtu směn rizikové práce odpracovaných zaměstnancem v kalendářním měsíci,
  4. vést údaje o výši zaplacených povinných příspěvků za jednotlivé kalendářní měsíce a o datu platby.

Záznamy týkající se povinného příspěvku se uchovávají po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.

Kontrolu týkající se povinného příspěvku na produkty spoření na stáří provádí územní správa sociálního zabezpečení, které je zaměstnavatel povinen na její výzvu předložit evidované záznamy.

Právní úprava řeší přestupky zaměstnavatelů v ustanovení § 8 zákona o povinném příspěvku. Zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že

  1. nezaplatí povinný příspěvek (pokuta až 2 000 000 Kč),
  2. nesplní informační povinnost vůči zaměstnanci (pokuta až 200 000 Kč),
  3. nevydá zaměstnanci potvrzení nebo jeho druhopis (pokuta až 200 000 Kč),
  4. nevede ve své evidenci povinné údaje o povinném příspěvku (pokuta až 50 000 Kč),
  5. neuschovává záznamy po dobu 10 let po roce, kterého se týkají (pokuta až 50 000 Kč), nebo
  6. nepředloží záznamy územní správě sociálního zabezpečení na její vyžádání (pokuta až 50 000 Kč).

VZTAH POVINNÉHO PŘÍSPĚVKU NA SPOŘENÍ NA STÁŘÍ K ZÁKONU Č. 589/1992 SB.

Nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, současně novelizuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do zákona č. 589/1992 Sb. se doplňuje ustanovení, které stanoví, že zaměstnanec vykonávající rizikovou činnost (např. v rámci 4. kategorie rizika, zdravotnický záchranář nebo člen podnikového hasičského sboru) se v kalendářním měsíci, za který zaměstnavateli vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, považuje za zaměstnance, který tyto činnosti nevykonává.

Dopad novely

Tato změna řeší situace, kdy by zaměstnavatel musel odvádět jak povinný příspěvek na spoření na stáří (podle zákona č. 324/2025 Sb.), tak zvýšené pojistné podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb. Novela vylučuje souběh těchto povinností. Pokud tedy vznikne povinnost platit povinný příspěvek, zaměstnanec se v daném měsíci již nepovažuje za zaměstnance vykonávajícího rizikovou činnost podle zákona č. 589/1992 Sb.

Praktický přehled

Situace zaměstnance Povinnost zaměstnavatele Uplatní se ustanovení zákona
Práce v 3. kategorii rizika Platí povinný příspěvek 4 % na spoření na stáří Zákon č. 324/2025 Sb.
Práce ve 4. kategorii rizika, záchranář, hasič Platí zvýšené pojistné na sociální zabezpečení § 7 zákona č. 589/1992 Sb.
Práce spadá do obou kategorií v tom samém měsíci Platí pouze povinný příspěvek, ne zvýšené pojistné Novela zákona č. 589/1992 Sb.

ZÁVĚR

Závěrem lze shrnout, že novela zákona č. 589/1992 Sb. zajišťuje, aby zaměstnavatelé neodváděli dvojí platby za tutéž rizikovou činnost. Pokud zaměstnavatel platí povinný příspěvek na spoření na stáří, neplatí již zvýšené pojistné podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb. za daný měsíc. Tím se zamezuje duplicitním odvodům a jasně stanoví priorita příspěvku na spoření.

§ 37d zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění

  1. Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, který v rizikovém zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracoval aspoň 2 200 směn.
  2. Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie.

Příklady v článku vytvořila Ing. Růžena Klímová.

Nevíte si rady? Jsme tu pro Vás. 

Napište nám na chat vpravo dole – rádi Vám připravíme individuální nabídku na daňové stanovisko garantované Pěvou Čoukovou, daňovou poradkyní č. 23.

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

Rizikové práce - povinný příspěvek na produkty spoření na stáříPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW