Účetní Portál
Hledat

Služebnosti a reálná břemena v novém občanském zákoníku

Dobrovolná, Eva
Dobrovolná, Eva
st 23. dub 2014
Věcná břemena představují podle nového občanského zákoníku (NOZ) obecný zastřešující pojem, který zahrnuje služebnosti a reálná břemena. Jaký je rozdíl mezi služebnostmi a reálnými břemeny? Jaký mají význam? To se dozvíte s článku JUDr. Evy Dobrovolné.

I. Pojem

         Věcná břemena představují podle nového občanského zákoníku obecný zastřešující pojem, který zahrnuje služebnosti a reálná břemena.

         Rozdíl mezi služebnostmi a reálnými břemeny pak spočívá v obsahu věcného břemene. Pokud věcné břemeno postihuje vlastníka věci tak, že je povinen ve prospěch jiného něco strpět či se něčeho zdržet, pak jde o služebnost. Pokud věcné břemeno postihuje vlastníka věci tak, že je povinen ve prospěch jiného něco aktivně konat, pak jde o reálné břemeno. Služebností tak např. bude právo cesty, které zatěžuje vlastníka služebného pozemku tak, že je povinen strpět přechod přes svůj pozemek vlastníkem sousedního (panujícího) pozemku. Reálným břemenem pak může být např. povinnost vlastníka lesního pozemku dodávat určitý objem dřeva do místní mateřské školky či povinnost vlastníka bytu určité osobě chodit nakupovat atd.

         Věcná břemena obecně mají ten význam, že slouží dokonalejšímu využití věcí a jejich užitných hodnot.[1] Věcná břemena jsou věcnými právy k věci cizí (výjimkou je vlastnická služebnost – blíže níže), jsou pro ně tedy typické účinky vůči všem. Tak například oprávněný ze služebnosti se může vůči všem domáhat, aby se zdrželi zásahů do jeho oprávnění ze služebnosti. Platí, že právní úprava věcných břemen je kogentní, ovšem zákon může dovolit sjednat si něco jiného, než stanoví zákon. Tak tomu bude například v případě služebností. Pokud totiž zákon hovoří o ,,některých“ pozemkových služebnostech (viz pododdíl 4, oddíl 2, díl 5, hlava II, část třetí), má tím na mysli, že lze sjednat i jiné služebnosti, než které zákon upravuje.

         Věcná břemena, která zatěžují pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jsou navíc samy nemovitými věcmi (§ 498 ObčZ).

II. Služebnosti

         Služebnosti omezují vlastníka služebné věci tak, že je povinen něco strpět nebo se něčeho zdržet. Vlastník služebné věci však může samozřejmě s věcí disponovat – tj. převést ji na jiného či zastavit (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 296/2003). Služebnost může zatěžovat jak věc nemovitou, tak nově i věc movitou. Podstata služebnosti tkví v tom, že služebnost vázne na zatížené věci vždy, bez ohledu na změnu jejího vlastníka.

         Služebnosti se zřizují buď jako pozemkové (tj. ve prospěch určitého panujícího pozemku) nebo jako osobní (ve prospěch určité osoby). Pokud je zřízena služebnost jako pozemková, má každý (další) vlastník panujícího pozemku ...

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství

Koupit členství

Ke stažení

Služebnosti a reálná břemena v novém občanském zákoníkuPDF

Subjekty

Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW