🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
V červnu tohoto roku byla Parlamentem České republiky schválena rozsáhlá novela daňového řádu, jež byla ve sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Původně byla novela daňového řádu předložena do Poslanecké sněmovny již v květnu 2019 pod číslem sněmovního tisku 5801. Tento původní návrh obsahoval více sporných bodů, které byly předmětem kritiky opozice i odborné veřejnosti. Jednalo se zejména o:
Projednávání této původní novely trvalo rok. Poslanecká sněmovna nakonec schválila vládou předložený návrh s minimálními změnami v únoru 2020. O měsíc později ale Senát přijal velké množství pozměňovacích návrhů, a vrátil tak novelu zpět do Poslanecké sněmovny. K překvapení všech ale Poslanecká sněmovna ve středu 22. 4. 2020 neschválila ani senátní, ani sněmovní verzi. Celá novela tak najednou spadla pod stůl.
Ministerstvo financí reagovalo promptně a ihned v pondělí 27. 4. 2020 předložilo vládě novou novelu. Ta byla v rekordně krátkém čase předjednána s odbornou veřejností v čele s Komorou daňových poradců ČR a částí opozice. Nový návrh odstraňoval všechny výše uvedené sporné body a navíc obsahoval mj. i opětovné zavedení možnosti prominout pokutu za opožděné daňové tvrzení. Takto upravená novela byla v Poslanecké sněmovně pod číslem sněmovního tisku 8412 schválena dne 27. 5. 2020 již v rámci prvního čtení3, o měsíc později byla bez problémů schválena v Senátu a po podpisu Prezidentem byla v závěru června publikována ve Sbírce zákonů. Vzhledem k obsáhlosti novely a jejímu zásadnímu významu se rozhodně jedná o rekordně rychlé projednání. Nutno ovšem dodat, že po odstranění všech sporných částí původní novely již nebylo nutné opakovat diskusi z projednání původního návrhu.
Schválená novela obsahuje tyto hlavní okruhy:
Projekt MoJe daně (Moderní a Jednoduché) prezentuje Ministerstvo financí jako rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní. Projekt má podle ministerstva vést ke zřízení online finančního úřadu4. Z hlediska schváleného zákona se jedná o legislativní ukotvení změn, které umožní Finanční správě vybudovat zcela novou internetovou online komunikační platformu mezi občany a firmami a správcem daně.
Legislativně se jedná o novou právní úpravu dnes již existující daňové informační schránky (dále jen „DIS“) podle § 69 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, (dále též „d.ř.“). Nově bude možno prostřednictvím DIS činit podání vůči správci daně, přičemž se předpokládá předvyplnění všech identifikačních údajů o podateli. Rozšířeno by mělo být získávání informací ze spisu a o průběhu daňového řízení. Avizováno je rovněž rozšíření způsobů neformální komunikace mezi daňovým subjektem a správcem daně. Opuštěn byl původní záměr umožnit prostřednictvím DIS rovněž doručování písemností ze strany správce daně. Výlučným prostředkem pro elektronické doručování ze strany správce daně tak i nadále zůstává systém datových schránek.
Přístup do DIS bude umožněn trojím způsobem:
K přístupu do nové DIS tak nebude možné (oproti současnosti) využít zaručený elektronický podpis.
Právo přístupu do DIS má logicky daňový subjekt, osoba plnící povinnosti daňového subjektu podle § 20 odst. 3 d.ř., zákonný zástupce, opatrovník nebo ustanovený zástupce daňového subjektu a osoba oprávněná jednat jménem daňového subjektu – právnické osoby podle § 24 odst. 2 d.ř.
Uvedený výčet osob s právem přístupu neobsahuje zmocněnce podle § 25 odst. 1 d.ř., např. daňové poradce s plnou mocí od daňového subjektu. Nejedná se o opomenutí, ale o záměr zákonodárce. Pokud budou daňové subjekty i nadále chtít, aby do jejich DIS mohli přistupovat i jejich smluvní zmocněnci, např. daňoví poradci, bude nutné jim udělit tzv. pověření k přístupu do DIS. Stávající plné moci nebudou pro tento přístup do nové DIS dostatečné, jak je explicitně uvedeno i v důvodové zprávě, podle které „pokud má daňový subjekt zmocněnce (typicky daňového poradce) nebo pověřence ve smyslu § 24 odst. 3 daňového řádu a chce mu umožnit, aby využíval při vyřizování jeho záležitostí výhod daňové informační schránky, musí mu on (nebo osoba s příslušnými právy) udělit prostřednictvím této daňové informační schránky pověření v příslušném rozsahu, který si daňový subjekt určí na základě postupu a podmínek zveřejněných správcem daně.“ Daňový subjekt tak bude muset nejprve jedním ze tří způsobů výše uvedených přistoupit do své DIS a v ní nově nastavit pověření pro svého smluvního zástupce pro přístup do své DIS. Přitom bude možné vymezit plný nebo jen částečný rozsah tohoto pověření. Daňový subjekt například pověří svoji účetní jenom k nahlížení na své osobní daňové účty a pohyby na nich, ale již jí neumožní činit podání.
Využitelnost nové DIS bude odvislá především od její praktické aplikace ze strany Finanční správy, tedy od kvality programového zpracování (např. internetové aplikace5). Novela d.ř. pouze vytváří legislativní rámec tohoto budoucího řešení.
Pro daňové profesionály je důležité, že i nadále zůstávají beze změn jejich stávající komunikační kanály – datové schránky a EPO (Elektronická podání pro daňovou správu). Autor nepředpokládá, že by daňoví profesionálové opustili tyto stávající komunikační kanály. Možnost činit podání prostřednictvím nové DIS tak budou využívat především občané či drobní podnikatelé, kteří činí podání na finanční úřad sami bez služeb daňových poradců či účetních. Motivací pro využití nové DIS bude pro tyto osoby zejména prodloužení termínu pro podání daňového přiznání o jeden měsíc, pokud bude podáno elektronicky. Využití nové DIS se tak ze strany daňový poradců a účetních předpokládá především v oblasti získávání informací ze spisu nebo z daňového řízení.
Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členstvíChcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členství
Příznaky
Subjekty
Podnikatelé