🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Praxe je poměrně rozmanitá - z praktického hlediska je nepochybně něco zcela jiného vztah jednatele řídícího velkou společnost vlastněnou jinými osobami než vztah jednatele ke společnosti, kde je jednatel jediným společníkem. Problematika vztahu společníka resp. jednatele a jeho společnosti je dále vysvětlena na několika typických příkladech.
Společnost má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Činnost společnosti je uskutečňována společníkem – buď zcela anebo převážně. Např. se může jednat o:
Typově do tohoto příkladu patří i společnost, která má zaměstnance, ale ti se na činnosti společnosti podílejí jen nepřímo (např. se může jednat o sekretářku, zdravotní sestru) anebo i přímo, ale nepotřebují obchodní vedení (např. další realitní makléř, automechanik, lékař).
V tomto případě lze činnost jednatele považovat v porovnání s činností, kterou se společník podílí na podnikání společnosti, za vedlejší a společník by měl být odměňován za tuto činnost např. na základě smlouvy o příkazu. Řešit činnost společníka pracovní smlouvou je rizikové, protože nejsou naplněny znaky závislé práce (společník není ve vztahu podřízenosti). Řešení smlouvou o příkazu je výhodné z toho důvodu, že společník není omezován zákoníkem práce. Odměna plynoucí na základě smlouvy o příkazu, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (společnost tedy musí být registrována jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a plnit související povinnosti – srážení a odvod záloh na daň, roční vyúčtování této daně), odvodu pojistného na sociální zabezpečení (přihláška do registru zaměstnavatelů u příslušné správy sociálního zabezpečení, přihlášení společníka k účasti na nemocenském pojištění oznámením o nástupu zaměstnance do zaměstnání, podávání přehledů o výši pojistného, vedení a předkládání evidenčních listů důchodového zabezpečení) a odvodu pojistného na zdravotního pojištění (přihlášení společnosti do registru zaměstnavatelů u příslušné zdravotní pojišťovny, přihlášení společníka jako „zaměstnance“, odvod pojistného).
Vztah jednatele může (tedy nemusí) být upraven smlouvou o výkonu funkce, ve které bude sjednána odměna. Pokud tato odměna spolu s odměnou plynoucí na základě smlouvy o příkazu v úhrnu dosáhne částky 2 500 Kč, platí pro ni to samé jako pro odměnu plynoucí ze smlouvy o příkazu. Z hlediska sociálního zabezpečení bude účast na nemocenském pojištění posuzována dohromady a tento vztah nebude samostatně přihlašován k účasti na nemocenském pojištění.
Smlouva o příkazu i smlouva o výkonu funkce bude podepsána za společnost jejím jediným společníkem a proto musí být dle § 13 ZOK podpisy úředně ověřeny – tím je překonán i případný střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Schvalování smlouvy o výkonu funkce rozhodnutím jediného společníka nahrazujícím rozhodování valné hromady lze považovat za zbytečný formalismus. Z povahy věci plyne, že jsou automaticky splněna pravidla o střetu zájmů dle § 55 ZOK (povinnost informovat valnou hromadu o tom, že jednatel uzavře se společností smlouvu) a tak je ověření podpisu smlouvy o příkazu dostatečným splněním formálních náležitostí této smlouvy.
Jde o obdobu příkladu 1, ale společníků a jednatelů je více. Na rozdíl od příkladu 1 tak může být např. společník A podřízen jednateli B, jednatel B může být odvolán z funkce společníkem C atd.
Rozdíly oproti příkladu 1 jsou následující:
Společnost má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Činnost společnosti je uskutečňována zaměstnanci. Společník (jednatel) se věnuje pouze řízení společnosti.
V tomto případě je namístě se zabývat odměnou za výkon funkce jednatele. Jednatel odměňován být nemusí, ale lze to doporučit – v daném případě by totiž hrozilo, že podíl na zisku by mohl být veřejnoprávně posouzen nikoli jako podíl na zisku vztahující se k držbě podílu (příjem z kapitálového majetku dle § 8 ZDP podléhající 15% srážkové dani), ale jako odměna jednatele v níže popsaném režimu.
Pracovněprávní vztah na činnost jednatele pro společnost není možný, protože nejde o závislou práci dle zákoníku práce. Porušení tohoto pravidla o nepsaném zákazu souběhu funkcí však v daném případě nejsou nijak fatální, protože by se jednalo „jen“ o relativně neplatný vztah a mohl by jej zpochybnit leda věřitel společnosti, pokud by společnost neuhradila své dluhy.
Odměna za výkon funkce by měla být podložena smlouvou o výkonu funkce, tato bude podepsána za společnost jejím jediným společníkem, a proto musí být dle § 13 ZOK podpisy úředně ověřeny – tím je překonán i případný střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Schvalování smlouvy o výkonu funkce rozhodnutím jediného společníka nahrazujícím rozhodování valné hromady lze považovat za zbytečný formalismus.
Odměna jednatele za výkon funkce, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (společnost tedy musí být registrována jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a plnit související povinnosti – srážení a odvod záloh na daň, roční vyúčtování této daně; stejně tak musí plnit povinnosti „zaměstnavatele“ ohledně nemocenského a důchodového zabezpečení – přihláška do registru zaměstnavatelů u příslušné správy sociálního zabezpečení, přihlášení společníka k účasti na nemocenském pojištění oznámením o nástupu zaměstnance do zaměstnání, podávání přehledů o výši pojistného, vedení a předkládání evidenčních listů důchodového zabezpečení – a ohledně zdravotního pojištění - přihlášení společnosti do registru zaměstnavatelů u příslušné zdravotní pojišťovny, přihlášení společníka jako „zaměstnance“, odvod pojistného).
Činnost společnosti je uskutečňována zaměstnanci. Společníci (jednatelé) se věnuje pouze řízení společnosti.
Obdoba příkladu 3, jen smlouva o výkonu funkce by měla být schválena valnou hromadou a není nutné úřední ověření podpisů.
Společnost má jediného jednatele, který není společníkem. Činnost společnosti je uskutečňována jednatelem. Výkon funkce jednatele je v porovnání s ostatní prací pro společnost zanedbatelný.
V tomto případě lze připustit, že činnost jednatele bude vykonávána v pracovněprávním vztahu, který musí být schválen valnou hromadou (§ 61 odst. 3 ZOK). Pokud by odměna z pracovněprávního vztahu valnou hromadou schválena nebyla, může společnost požadovat její vrácení. Pracovní smlouvu bude sice jednatel uzavírat za společnost i sám za sebe, ale dodržením § 61 odst. 3 ZOK je překonán střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
Vedle pracovněprávního vztahu může (tedy nemusí) být upraven výkon funkce jednatele smlouvou o výkonu funkce, ve které bude sjednána odměna. Pokud tato odměna nedosáhne částky 2 500 Kč, nezaloží účast na nemocenském pojištění a nebude podléhat odvodu pojistného na sociální pojištění. Pokud by odměna za výkon funkce nebyla schválena valnou hromadou, mohla by společnost požadovat její vrácení. Smlouvu o výkonu funkce bude sice jednatel uzavírat za společnost i sám za sebe, ale dodržením § 59 odst. 3 ZOK je překonán střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
Společnost má jediného jednatele, který není společníkem. Činnost společnosti je uskutečňována zaměstnanci. Společníci (jednatelé) se věnuje pouze řízení společnosti.
Pracovněprávní vztah na činnost jednatele pro společnost není možný, protože nejde o závislou práci dle zákoníku práce. Porušení tohoto pravidla o nepsaném zákazu souběhu funkcí v daném případě mohou být fatální – sice jde „jen“ o relativně neplatný vztah a neměl by jej zpochybnit např. správce daně nebo správa sociálního zabezpečení (např. při posuzování účasti na důchodovém zabezpečení); mohl by jej však zpochybnit nejen věřitel společnosti, pokud by společnost neuhradila své dluhy, ale zejména společníci a potom by musel jednatel mzdu vracet.
Odměna za výkon funkce musí být podložena schválením valnou hromadou - nejlépe smlouvou o výkonu funkce, kterou sice bude jednatel uzavírat za společnost i sám za sebe, ale dodržením § 59 odst. 3 ZOK je překonán střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
Odměna jednatele za výkon funkce, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a odvodu pojistného na zdravotní pojištění. K účasti na nemocenském pojištění musí být v přihlášce k této účasti být jednatel přihlášen z titulu činnosti „jednatele“ a nikoli z titulu „pracovního poměru“. Z pohledu zdravotního pojištění je jednatel u zdravotní pojišťovny přihlášen stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru.
Podrobnosti k odměňování jednatelů shrnuje podrobný komentář . Odměňování společníků a jednatelů je také jedním z témat přednášky věnované aktuálním problémům s.r.o. – více informací naleznete zde.

Subjekty
Podnikatelé