Účetní Portál
Hledat

Zákon o obchodních korporacích 2014 – část 14 - Novinky v úpravě akcií

Šafránek Jan
Šafránek Jan
út 22. čvc 2014
Mnoho novinek přináší zákon o obchodních korporacích do právní úpravy akcií. ZOK umožňuje, aby akciová společnost vydala různé druhy akcií, aby a.s. namísto akcií se jmenovitou hodnotu vydala tzv. kusové akcie, ZOK stanovuje nové náležitosti akcií, nově upravuje samostatně převoditelná práva atd. Nejvýznamnější změny z našeho pohledu jsou shrnuty níže...

Kusové akcie

Dle ZOK mají a.s. možnost vydávat buď akcie se jmenovitou hodnotou, nebo tzv. kusové akcie, rozhodující je úprava ve stanovách. Kusová akcie je akcie bez jmenovité hodnoty a každá z vydaných kusových akcií představuje stejný podíl na základním kapitálu a.s. (§ 257 odst. 1 a 2 ZOK). Podíl každé kusové akcie na základním kapitálu se odvíjí vždy od celkového počtu vydaných kusových akcií. Na jednu kusovou akcii připadá jeden hlas. Stanovy však mohou určit, že mohou být vydávány kusové akcie s různou váhou hlasů (§ 257 odst. 3 ZOK).

Forma a podoba akcie

ZOK zná, stejně jako ObchZ, akcie na majitele (cenný papír na doručitele) a akcie na jméno (cenný papír na řad).

V listinné podobě mohou být vydávány jen akcie na jméno, akcie na majitele mohou být vydány oproti tomu jen v zaknihované nebo imobilizované podobě (§ 269 ZOK a § 274 odst. 2 ZOK). Pochopitelně i akcie na jméno mohou být vydány v zaknihované nebo imobilizované podobě. Imobilizovanou akcií se rozumí akcie, která je dána do úschovy (k úschově cenných papírů viz § 2409 a násl. NOZ).

Nemožnost vydávat akcie na majitele v listinné podobě je završením procesu zrušení tzv. anonymních akcií (viz zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciové společnosti a o změně dalších zákonů).

Druhy akcií

Za nejvýznamnější novinku považujeme možnost a.s. vydávat různé druhy akcií. Pokud se a.s. rozhodne vydávat různé druhy akcií, musí být ve stanovách uveden název jednotlivých druhů akcií a popsána práva s těmito akciemi spojená (§ 250 odst. 2 písm. d) ZOK). ZOK v této souvislosti uvádí, že akcie se zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh, a že akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou akcie kmenové (§ 276 odst. 1 ZOK).

ZOK zakazuje vydávat tzv. úrokové akcie (§ 276 odst. 2 ZOK), jiná omezení pro vydávání různých druhů akcií však explicitně neuvádí.

Příkladmý výčet různých druhů akcií je uveden v § 276 odst. 3 ZOK, kde jsou zmíněny akcie s rozdílným, pevným nebo podřízeným podílem na zisku nebo likvidačním zůstatku, anebo akcie s různou váhou hlasů. Různá váha hlasů je výslovně připuštěna i u tzv. kusových akcií (§ 257 odst. 3 ZOK). ZOK dále předvídá vydávání tzv. prioritních akcií, tedy akcií, s nimiž jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku (§ 278 a násl. ZOK).

S odvoláním na výše uvedené by se mohlo zdát, že ZOK v podstatě dává a.s. a jejich akcionářům možnost vydávat akcie libovolných druhů, přičemž jediným korektivem je nemožnost vydávat tzv. úrokové akcie. Tento výklad však dle našeho názoru není správný. Právní teorie vede dnes již poměrně rozsáhlou debatu o omezeních, která je třeba při vydávání různých druhů akcií dodržovat. Část teorie je toho názoru, že jiná než zákonem výslovně stanovená omezení není třeba respektovat, část teorie je naopak toho názoru, že je třeba dodržovat omezení, která se dovozují zejm. z obecných principů, na nichž je právo obchodních společností a akciové právo postaveno.

Jsme jednoznačně toho názoru, že ač došlo v ZOK k zásadnímu posílení autonomie vůle akcionářů, není možné dovozovat, že s akciemi mohou být spojována i jiná práva než práva související s účastí akcionáře na a.s. (pokud chce a.s. i taková práva, která nesouvisejí s účastí akcionáře na a.s., akcionáři přiznat, nic jí nebrání, aby byly např. vydány jiné cenné papíry, které k tomu budou akcionáře opravňovat). S akciemi tak dle našeho názoru mohou být spojována jen práva na účast na řízení společnosti, právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku apod.; tato jednotlivá práva však nemohou být pro některé akcionáře zcela vyloučena (§ 256 odst. 1 ZOK). Např. není dle našeho možné, aby s vlastnictvím některých akcií nebylo vůbec spojeno hlasovací právo (výjimkou jsou prioritní akcie za podmínek § 278 a násl. ZOK) nebo právo na podíl na zisku. Je ale možné, aby toto právo bylo do značné míry „potlačeno“, aby byly vydávány druhy akcií s různou váhou hlasů apod. Těch možností je celá řada, vždy však musí být při vydávání jednotlivých druhů akcií respektována zásada dobrých mravů a zásada veřejného pořádku. Různé druhy akcií by rovněž neměly zakládat neodůvodněnou nerovnost mezi akcionáři (§ 212 odst. 1 NOZ). Nastavení korektivů pro vydávání různých druhů akcií bude v první řadě v rukou soudní praxe.

Náležitosti akcie

Mezi náležitosti akcie od 01.01.2014 již nepatří datum emise, přičemž podpis členů představenstva může být nahrazen otiskem (blíže § 259 a § 260 ZOK).

Samostatně převoditelná práva

Zajímavou novinkou je rovněž úprava samostatně převoditelných práv, a to v tom smyslu, že ZOK na rozdíl od ObchZ neobsahuje taxativní výčet těchto práv, ale jen výčet příkladmý, když uvádí, že samostatně převoditelným právem je právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů, právo na podíl na likvidačním zůstatku a jiná obdobná majetková práva určená stanovami (281 odst. 2 ZOK). Na tuto skutečnost je třeba při transakcích s akciemi pamatovat a je třeba zkoumat, zda při převodu akcií dochází k převodu akcií a všech práv s akciemi spojenými anebo k převodu akcií a jen některých práv s nimi spojenými a případně jakých práv.

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

ZOK 14. část - Novinky v úpravě akciíPDF

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW