🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
ESOP (Employee Stock Option Plan)
ČASOVÁ OSA
Do 31. 12. 2023 -> Zdanění v okamžiku nabytí
1. 1. 2024 -> Zavedení povinného odložení zdanění
1. 7. 2024 *) -> Sjednocení odvodů daně a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
1. 4. 2025 -> Návrat ke zdanění v okamžiku nabytí, dobrovolný odklad zdanění, popřípadě odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (nově max. doba 15 let, vztahuje se také na předchozí akciové plány),
1. 1. 2026 -> Kvalifikovaná zaměstnanecká opce
*) sociální pojištění: § 5 odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb., zdravotní pojištění: § 3 odst. 14 zákona č. 592/1992 Sb.
Poznámka:
V článku uvažujeme z hlediska pojistného, že plán je poskytován českými společnosti svým českým zaměstnancům nebo zahraniční matkou, ale náklady jsou přefakturované do české společnosti, která je právní zaměstnavatel daných zaměstnanců, kteří se účastní plánu.
Tento režim zdanění příjmů při nabytí může být nadále aplikován. Může se jevit jako nevýhodný a může se zdát, že na odložení vždy firma i zaměstnanec vydělá. Nikdo však neví, co bude v budoucnu za daňový systém, když je zdanění odloženo, jaké budou sazby daně, jaký bude maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečeni. Navíc jsou hodně vysoké administrativní náklady ohledně odkladu, když musíte sledovat každého zaměstnance.
Jak si tento systém představit?
Nepeněžitý příjem je zdaněn v měsíci poskytnutí výhody. Například cena akcie pro zaměstnance 4 000 Kč, cena u obchodovatelných akcii FMV - fair market value je 20 000 Kč, rozdíl 16 000 Kč je zdaněn v měsíci poskytnutí včetně zpojistnění příjmu. (u neobchodovatelných akcií je to cena podle zákona upravujícího oceňování majetku - § 6 odst. 3 ZDP).
Zdanění nepeněžitého příjmu se odkládá § 6 odst. 14-17 ZDP až na 15 let. Nabyvatelé akcií nebo podílu nepřicházejí o osvobození při prodeji (3 roky akcie - § 4/1/u ZDP, 5 let s.r.o.- § 4/1/q ZDP). Volbu odložení zdanění přináší novela ZDP č. č. 84/2025 Sb.)
Tituly, kdy se považuje za příjem (odložené zdanění):
§ 6 odst. 14
Příjem zaměstnance podle odstavce 3 věty třetí se v případě nabytí
považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou
Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro odložené zdanění, musí zaměstnavatel o tomto postupu informovat správce daně, a to do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž zaměstnanec akcii nebo opci nabyl (§ 6 odst. 17 ZDP).
Není-li oznamovatel v České republice plátcem daně ve smyslu § 38c zákona o daních z příjmů (např. zahraniční subjekt), lze k podání oznámení využít Finanční úřad pro Ústecký kraj, Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem (ID datové schránky: qjfn2bj), příp. místně příslušný finanční úřad právního zaměstnavatele příslušného zaměstnance.
- viz informace ve vzoru oznámení.
§ 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů
Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi
- hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce (řádek č. 1 v tabulce) a
- hodnotou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až f) zvýšenou o
§ 6 odst.15 zákona o daních z příjmů je možnost a uplatní se pouze, pokud hodnota akcie je podle zákona upravujícího oceňování majetku nižší, např. při prodeji (nebo jiném vyjmenovaném okamžiku) než byla při nepeněžitém příjmu.
| Č. | Transakce v Kč | Varianta I | Varianta II | Varianta III | Varianta IV |
| 1 | Hodnota podílu nebo opce podle zákona o oceňování majetku při jejím nabytí (POSUDEK ZNALCE PODLE ZÁKONA O OCEŇOVÁNÍ MAJETKU Č. I) | 10 | 10 | 100 | 100 |
| 2 | Zaměstnanec akcii zakoupil za | 6 | 6 | 50 | 50 |
| 3 | Příjem zaměstnance v okamžiku nabytí podílu s odloženým zdaněním – odloženo a zdaní se podle § 6 odst. 14 ZDP | 4 | 4 | 50 | 50 |
| 4 | Hodnota podílu nebo opce podle zákona o oceňování majetku při prvním z okamžiku podle § 6 odst. 14 a) až f) ZDP např. prodej (POSUDEK ZNALCE PODLE ZÁKONA O OCEŇOVÁNÍ MAJETKU Č. II), § 6 odst. 15 ZDP | 3 | 3 | 40 | 90 |
| 5 | V době držby byly zaměstnanci vyplaceny dividendy po zdanění § 6 odst. 15 ZDP |
5,1 | 0 | 40 | 40 |
| 6 | Rozdíl ř. 1- (ř. 4 + ř. 5) |
10 - (3 + 5,1) = 1,9 | 10 - 3 = 7 | 100 - (40 + 40) = 20 | 100 - (90 + 40) = -30 |
| 7 |
Snížení základu daně s aplikací § 6 odst. 15 ZDP částka – jen kladný rozdíl |
1,9 | Max. 4 | 20 | 0 |
| 8 | Příjem k dodanění v § 6 ZDP ř. 3 - ř. 7 | 4 - 1,9 = 2,1 | 4 - 4 = 0 | 50 - 20 = 30 | 50 - 0 = 50 |
Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost nový daňový rámec pro kvalifikované zaměstnanecké opce. Zavádí ho zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění zákon o daních z příjmů. Novela vytváří právně i daňově zvýhodněné prostředí pro tzv. ESOP programy (Employee Stock Option Plan) a umožňuje zaměstnancům podílet se na růstu hodnoty společnosti s odkladem zdanění až do okamžiku skutečného výnosu.
Kvalifikovaná zaměstnanecká opce je podle § 6a zákona o daních z příjmů nepřevoditelný písemný příslib, který opravňuje zaměstnance nabýt v budoucnu obchodní podíl nebo akcii za sjednanou opční cenu. Opční cena může být i nulová či nižší než FMV a pak je potřeba si uvědomit, že je dopad do par 6 ZDP.
Opce je poskytnuta bezúplatně a založena písemnou smlouvou.
Uplatnit ji lze:
Podmínky – samostatně pro zaměstnance a zaměstnavatele (§ 6a odst. 1 písm. b) a d) ZDP, ve znění zákona č. 360/2025 Sb.)
Představme si, že startupová společnost (zaměstnavatel) je z 80 % vlastněna mateřskou firmou. Zaměstnanec této společnosti dostane dvě opce – jednu na získání podílu 4 % v zaměstnavateli a druhou na podíl 2 % v mateřské firmě. Při poskytnutí těchto opcí by se posuzovalo, zda součet 4 % + 2 % = 6 % splňuje limit.
6 % už přesáhlo povolených 5 %, takže zaměstnanec by nesplnil tuto podmínku kvalifikovaného zaměstnance a jeho opce by nemohly využít daňové zvýhodnění. Naopak pokud by celkový podíl ze všech opcí byl například 3 % (ať už celý v zaměstnavateli, nebo rozdělen mezi firmu a její mateřskou společnost), podmínka by byla splněna. (§ 6a odst. 2 ZDP)
Zaměstnanec uzavřel se svým zaměstnavatelem smlouvu o kvalifikované zaměstnanecké opci. Jedná se o nepřevoditelný (neobchodovatelný) příslib.
V rámci této smlouvy získal bezúplatně právo opce – tedy právo v budoucnu nabýt podíl ve společnosti za předem dohodnutou cenu.
Budeme uvažovat dvě situace:
Důležité:
Za příjmy podle odstavce 1 se nepovažují příjmy z realizace kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí kvalifikovaným zaměstnancem ve výši uvedené v § 6a odst. 7 jejich uplatněním nebo finančním vypořádáním v souladu s podmínkami kvalifikované zaměstnanecké opce. (§ 6 odst. 3 ZDP)
Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 8 nebo § 9, a jednotlivými druhy příjmu jsou
....
q) příjem uvedený v § 6a odst. 7 z uplatnění kvalifikované zaměstnanecké opce anebo z finančního vypořádání kvalifikované zaměstnanecké opce; příjem z uplatnění kvalifikované zaměstnanecké opce se považuje za příjem ve zdaňovacím období, ve kterém byl takto získaný kvalifikovaný obchodní podíl prodán, nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplyne 15 let od jejího uplatnění, [§ 10 odst. 1, písmeno q) ZDP].
Shrnutí:
V době uplatnění opce zaměstnanec neplatí nic v hotovosti navíc (zaplatil jen sjednaných 40 000 Kč za podíl). Daňově řeší benefit 60 000 Kč odložení v režimu ostatního příjmu [§ 10 odst. 1 písm. q) ZDP] pokud jsou splněny podmínky pro odklad. V každém případě, ale samotné nabytí podílu za zvýhodněnou cenu podléhá zdanění, které je odloženo (nejde o příjem osvobozený).
§ 6a odst. 8 ZDP - Kvalifikovaný zaměstnavatel oznámí správci daně ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele za měsíc, ve kterém byla kvalifikovanému zaměstnanci poskytnuta kvalifikovaná zaměstnanecká opce,
(9) Kvalifikovaný zaměstnavatel oznámí správci daně ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele za měsíc, ve kterém byla kvalifikovaná zaměstnanecká opce uplatněna nebo finančně vypořádána,
Kvalifikovaná zaměstnanecká opce je právem opce – tedy právem, nikoli povinností, zaměstnance nabýt v budoucnu obchodní podíl nebo akcii za sjednanou cenu. Zaměstnanec může opci uplatnit nebo neuplatnit, zatímco zaměstnavatel je svým příslibem vázán. Toto právo je nepřevoditelné a má motivační, nikoli investiční charakter. Lze ho označit za neobchodovatelné interní právo opce s motivačním účelem. (§ 6a odst. 1 písm. b) ZDP, ve znění zákona č. 360/2025 Sb.)
Na první pohled se může zdát překvapivé, že daňový zákon pracuje s pojmem ovládání na základě smlouvy, když současné české korporační právo už institut ovládací smlouvy nezná. Skutečně, zákon o obchodních korporacích (ZOK) zrušil koncernové smlouvy, mezi nimi ovládací smlouvu, a to pro nové i stávající případy – dle § 780 ZOK pozbyly dosavadní ovládací smlouvy účinnosti a nové již nelze uzavírat.
Tato změna ovšem neznamená, že by v praxi nemohla existovat dohoda akcionářů či společníků o jednomyslném rozhodování. ZOK pouze odstranil formální smluvní koncern jako právní institut (který dříve umožňoval jedné společnosti výslovně se podřídit řízení jinou společností). Nadále však běžně existují soukromoprávní ujednání – například akcionářské dohody, společenské smlouvy s vetem pro určité společníky apod. – které fakticky vedou k tomu, že společnost je ovládána kolektivně více subjekty. Definice„společného ovládání“ v daňovém zákoně proto nestojí na starém konceptu ovládací smlouvy podle ZOK, ale obecně postihuje jakoukoli smluvní úpravu společného rozhodování vyžadující jednomyslný souhlas. Tento koncept je plně slučitelný s českým právem – společné ovládání může vzniknout z obecné dohody společníků či ustanovení ve stanovách, aniž by musela existovat formální ovládací smlouva zapsaná v obchodním rejstříku. Daňová legislativa si tedy vypůjčila ekonomický pojem společné kontroly (shodný s pojetím v účetnictví či IFRS) a přizpůsobila jej svým potřebám. Nedochází tím k žádnému konfliktu se ZOK, protože ZDP neobnovuje zrušený institut ovládací smlouvy, pouze pracuje s faktickou existencí společného vlivu více osob na řízení firmy. Z hlediska daňové správy je podstatné to, zda je zaměstnavatel samostatným subjektem, nebo součástí širší ovládající skupiny (byť třeba na základě akcionářské dohody) – a právě to ustanovení § 6a odst. 6 ZDP vymezuje.
Novela zákona o daních z příjmů (zákon č. 360/2025 Sb.) zavedla v § 6a odst. 7 pravidlo, že při výpočtu příjmu z uplatnění kvalifikované zaměstnanecké opce se nezohlední určité umělé zvýšení hodnoty podílu. Konkrétně zákon stanoví, že „při stanovení příjmu se nepřihlíží k nárůstu tržní ceny kvalifikovaného obchodního podílu, který byl zapříčiněn vkladem, přeměnou a dalšími operacemi podobné povahy“. Obdobně se „odhlédne od operací zvyšujících cenu kvalifikovaného obchodního podílu, pokud nebyly souladné s § 23 odst. 7 ZDP, a to v míře tohoto nesouladu“.
Jinými slovy, pokud byla hodnota obchodního podílu (akcie) uměle navýšena určitými transakcemi, pro daňové účely se toto navýšení ignoruje při výpočtu zdanitelného příjmu z opce.
Ustanovení § 23 odst. 7 ZDP obecně obsahuje princip tržního odstupu (pravidla převodních cen) pro transakce mezi spojenými osobami. Pokud transakce mezi propojenými subjekty proběhnou za ceny odchylující se od cen obvyklých na trhu a ovlivní základ daně, umožňuje § 23 odst. 7 správci daně upravit základ daně o zjištěný rozdíl. Pravidlo v § 6a odst. 7 tak odkazuje na tuto zásadu: jestliže operace zvyšující hodnotu podílu porušila princip, že ceny mezi spřízněnými subjekty mají odpovídat cenám mezi nezávislými osobami (dle § 23 odst. 7), pak se nárůst hodnoty z takové operace nezahrne do příjmu z opce . Tím se zamezuje zneužití daňového zvýhodnění - nelze uměle nafouknout cenu podílu pomocí nesouladných operací a tím zvýšit nezdaněný (či odloženě zdaněný) benefit z opce.
| Režim | Právní základ | Zdanitelná událost | Kdy se zdaňuje | Základ daně (core) |
Sociální a zdravotní |
Role zaměst-navatele |
Výhody / nevýhody |
|
REŽIM I Běžný (bez odkladu) § 6 ZDP |
§ 6 Nepeněžitý příjem |
uplatnění opce / nabytí podílu se slevou | K nabytí podílu (D-59-K § 6 odst. 3 ZDP - Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce...) |
Tržní cena v okamžiku |
Ano Ne Obvykle u zahraniční matky (není zaměstnanec) Akcie poskytuje ČR společnost nebo matka, ale ta náklady |
Sráží |
Nevýhoda |
|
REŽIM II § 6 ZDP |
§ 6 odst. 14–17 |
„První z okamžiků“ |
Až při odkladu nejpozději 15 let
|
Benefit dle § 6 s možností korekce |
Ano Ne Obvykle u zahraniční matky (není zaměstnanec) (po odkladu stále § 6) |
Oznámení |
Nevýhoda |
|
REŽIM III § 10 ZDP |
§ 6a + § 10 odst. 1 písm. q) + vyjmutí z § 6 odst. 3 | Uplatnění nebo finanční vypořádání | Při prodeji (nejpozději 15 let od uplatnění) § 10 odst. q) ZDP |
Tržní cena při uplatnění − vyšší z (tržní cena při poskytnutí, opční cena) |
Ne pro část dle § 6a odst. 8 zdaněno § 10; u jiných částí může § 6 zůstat relevantní a daní se při získání podílu (uplatnění opce) |
Zaměstnanec řeší oznámení ve lhůtě pro JMHZ při poskytnutí opce (1) a při vypořádání (2) nutný znalecký posudek, zaměstnanec zdaňuje v § 10 část ZDP |
Nevýhoda - Blokováno osvobození* při prodeji CP a podílů. Výhoda - Příslib (opce) poskytnutý bezúplatně - Celé zdanění až za 15 let - Stačí zaměstnání 12 měsíců - Zdaněno v § 10 ZDP - Bez soc. a zdrav. pojištění |
*Osvobození při prodeji akcií a podílů
3 roky akcie - § 4 odst. 1 písm. u) ZDP,
5 let s.r.o.- § 4/1/q ZDP
Děkuji za cenné připomínky Ing. Lenka Nováková, MBA, vedoucí Sekce DPFO Odborného kolegia KDP ČR
§ 38j odst. 2 psím. f) ZDP
Mzdový list musí obsahovat:
f) Za každý kalendářní měsíc - Bod 8
částku podle § 6 odst. 3 věty třetí*, jedná-li se o nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c), nebo v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu, a den nabytí tohoto podílu nebo této opce.
* Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, ...
Nevíte si rady? Jsme tu pro Vás.

Napište nám na chat vpravo dole – rádi Vám připravíme individuální nabídku na daňové stanovisko garantované Pěvou Čoukovou, daňovou poradkyní č. 23.

Příznaky
Subjekty
Podnikatelé