ČÚS pro některé vybrané účetní jednotky: 701 Účty a zásady účtování na účtech 2016

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Autor Ing. Pěva Čouková

29.8.2016 11:15

Ing. Pěva Čouková
Přinášíme Vám nový článek s názvem: ČÚS pro některé vybrané účetní jednotky: 701 Účty a zásady účtování na účtech 2016, ve kterém se dozvíte obecně uznávané zásady uvedené v zákoně o účetnictví.

PLATÍ pro rok 2016

Obecně uznávané zásady uvedené v zákoně o účetnictví

Na účetních zásadách se k 1. 1. 2016 nic zásadního nezměnilo, a to je velmi důležité.

Krátce si zásady v mém rozčlenění zopakujeme.

Zrušený text je přeškrtnutý, nový k 1. 1. 2016 je označený barevně..

 

ZÁSADA

§

OBECNĚ UZNÁVANÉ ZÁSADY V ZÁKONĚ O ÚČETNICTVÍ – společné pro všechny  účetní jednotky

1)

Akruální princip

nezávislost jednotlivých účetních období

-

Accrual

Basis

Bod 16 úvodního ustanovení směrnice EU2013/34/EU

§ 3 odst. (1)

Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

---------------------------------------------

Okamžik uznání výnosů (realizace) – výnos je uznán až v okamžiku, kdy je realizován – zasloužen. Tento okamžik lze charakterizovat tím, že účetní jednotka má jistý nárok na úhradu za prodané zboží či výkony – služby. 

Výnos není možno zachytit dříve.

2)

Věrný (pravdivý)

a poctivý obraz

-

True and fair view

-

fair presentation

 

Čl. 4 bod 3

EU2013/34/EU

 

 

 

 

 

 

§ 7

odst. (1-2)

 

 

 

 

 

 

  1. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.
  2. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.

3)

Nepřetržité trvání účetní jednotky

-

Going concern

 

Bod 16 úvodního ustanovení směrnice EU2013/34/EU

§ 7

odst. (3)

  1. Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinna uvést v příloze v účetní závěrce.

4)

Stálost metod

-

Srovnatelnost

-

Comparability

 

Bod 19 úvodního ustanovení směrnice EU2013/34/EU

 

§ 4

odst. (15)

 

 

§ 7

odst. (4)

Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle § 4 odst. 8 zákona o účetnictví, ve znění platném na jeho počátku.

---------------------------------------------

Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

5)

Zákaz kompenzace

 

Bod 16 úvodního ustanovení směrnice EU2013/34/EU

§ 7

odst. (6)

Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování.

Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami.

Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.

 

§ 68 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním období prokazatelně neúmyslnou záměnou rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,

d) pohledávek a dluhů s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a

e) opravných položek a rezerv.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku.

(3) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavce 1 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.

 


 

ZÁSADA

§

OBECNĚ UZNÁVANÉ ZÁSADY V ZÁKONĚ O ÚČETNICTVÍ – společné pro všechny  účetní jednotky

6)

Správnost, úplnost, průkaznost, srozumitelnost, ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

§ 8

odst. (1-6)

 

1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a, a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané

4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.

5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8, obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10, vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5.

6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, § 32 a § 33 odst. 3 a 7 po celou dobu, po níž jsou jí tímto zákonem uloženy.

7)

Informace v účetní závěrce

Čl. 6 č. 1 písm. c/II

EU2013/34/EU

§ 19

odst. (2)

Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne; to platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

8)

Události k rozvahovému dni

§ 19

odst. (5)

Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v účetní závěrce rovněž informace o

a) skutečnostech, které poskytují další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci rozvahového dne,

b) skutečnostech, které jako nejisté podmínky či situace existovaly ke konci rozvahového dne, a jejichž důsledky mění významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.

V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

9)

Následné události

(po rozvahovém dni)

§ 19

odst. (6)

NOVÝ ODSTAVEC

V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

10)

Zásada opatrnosti

 

Bod 16 úvodního ustanovení směrnice EU2013/34/EU

Čl. 6 odst. 1 písm. c/i

EU2013/34/EU

§ 25

odst. (3)

Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

11)

Významnost

Bod 17 úvodního ustanovení směrnice EU2013/34/EU

§ 19

odst. (7)

Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá (dále jen "uživatel"); u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. c) a u územních samosprávných celků, které jsou příjemci prostředků ze státního rozpočtu nebo s nimi hospodaří a jsou povinny tyto prostředky vypořádat podle zvláštního právního předpisu, 11d) se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných movitých věcí nebo souboru movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. 

Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

U vybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.

12)

Členění majetku a závazků

§ 19

odst. (8)

 

7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé.

Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než jeden rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé.

Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

-------

Bohužel ve vyhl. č. 410/2009 Sb. chybí ustanovení , které známe z vyhl. č. 500/2002 Sb. pro podnikatele §§ 10,11,17,18                                        ROZDÍL

Položka "C.II.1. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku (§ 10 vyhl. č. 500/2002 Sb.)

 

13)

 

Bilanční

kontinuita

§ 19 odst.

(4)

Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.

 

Obecně uznávané zásady uvedené v zákoně o účetnictví – vybrané účetní jednotky

ZÁSADA

§

OBECNĚ UZNÁVANÉ ZÁSADY V ZÁKONĚ O ÚČETNICTVÍ – vybrané účetní jednotky

14)

 

Účetní záznamy

pro potřeby státu (CSÚIS)

§ 1 odst. (3)

3)     Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek a účetních jednotek, o kterých tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou

  • organizační složky státu,
  • státní fondy podle rozpočtových pravidel,
  • územní samosprávné celky,
  • dobrovolné svazky obcí,
  • Regionální rady regionů soudržnosti,
  • příspěvkové organizace a
  • zdravotní pojišťovny.

§ 1 odst. (4)

4) Zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu, včetně sestavování účetních výkazů za Českou republiku, provádí Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo"), které též spravuje centrální systém účetních informací státu, zajišťuje jeho využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle zvláštního zákona37) a zajišťuje metodickou podporu vybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.

 

37) Např. Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě

15)

 

Předávání účetních záznamů

§ 4 odst. (8)

Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména

  • směrnou účtovou osnovu (podle § 76/2 vyhl. 410/2009 Sb. – nelze měnit),
  • uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky (§ 4/1 vyhl. 410/2009 Sb. – závazné),
  • obsahové vymezení těchto závěrek (§ 4/1 vyhl. 410/2009 Sb. – závazné)
  • účetní metody (§ 36 ZÚ – vybrané účetní jednotky dodržují vždy),
  • podmínky předávání a přebírání účetních záznamů
  • a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy (zejména vyhlášky).

------------

Vyhláška č. 383/2009 Sb. o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech)

§ 6 odst. (5)

(5) Účetní jednotky a ostatní osoby, o kterých tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,

  • jsou povinny předávat účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) a
  • přebírat účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu, případně
  • přebírat požadavek na předání vyžádaného účetního záznamu, podle zvláštního právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek.

16)

 

Schvalování účetní závěrky

§ 4 odst. (8)

Prováděcí právní předpisy pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví:

w) požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování

--------------------

Vyhláška č. 220/2013 Sb.

o schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek

Účinnost 1. 8. 2013 (poprvé u všech za rok 2013)

§ 6 odst. (6)

V případě, že podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo jiná účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotky, poskytuje tato vybraná účetní jednotka součinnost pro schvalování své účetní závěrky.

§ 17 odst. (7)

Po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny obchodní korporace uvedených v odstavci 3.

Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona.

Účetní metody (§ 4 odst. 915 ZÚ)

(9)    Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.

(10) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.

(11) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména

  • účetní doklady,
  • účetní zápisy,
  • účetní knihy,
  • odpisový plán,
  • inventurní soupisy,
  • účtový rozvrh,
  • účetní závěrka a výroční zpráva.

Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(12) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě:

  • pohledávek a závazků
  • podílů na obchodních korporacích
  • práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“)
  • derivátů
  • cenin. pokud jsou vyjádřeny v cizí měně a
  • cizích měn

jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu;

tato povinnost platí i u:

  • opravných položek,
  • rezerv a technických rezerv,

pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

(13) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce. Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyce jen tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.

(14) Za informační systém podle zvláštního právního předpisu (Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o některých zákonech, ve znění pozdějších předpisů) lze účetnictví považovat pouze jako celek.

(15) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku.

 

Účetní knihy

§ 13 odst. 1) ZÚ

Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak

a)  v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období,

b)  v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky),

c)  v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy,

d)  v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b).

 

Analytické účty (bod 4.2 ČÚS 701)

ČÚS 701 bod 4.2.

V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere účetní jednotka v úvahu zejména následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty směrné účtové osnovy nebo zajištěna jinými nástroji pro členění syntetických účtů:

AU

JINÉ NÁSTROJE

a)

členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob, případně podle míst uložení či umístění majetku,

 

x

b)

zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění,

 

x

c)

změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji podle § 64 odstavce 1 vyhlášky,

x

 

d)

další významné skutečnosti, například u pohledávek členění podle jednotlivých dlužníků nebo u cenných papírů cenné papíry v umořovacím řízení,

 

x

e)

členění dluhů podle jednotlivých věřitelů,

x

 

f)

členění na českou a cizí měnu v případech stanovených v § 4 odst. 12 zákona,

 

x

g)

členění pro účely přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech[- Vyhláška č. 383/2009 Sb.] a podle jiných právních předpisů[2 – Vyhláška č. 449/2009 Sb.],

x

 

h)

členění pro účely sestavení přílohy podle § 45 vyhlášky a podle závazného vzoru uvedeného v příloze č. 5 k vyhlášce,

x

 

i)

členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů,

 

x

j)

oddělené sledování nákladů, výnosů a výsledků hospodaření za hlavní a hospodářskou činnost,

x

 

k)

členění pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, apod.,

x

 

l)

členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,

x

 

m)

členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,

x

 

n)

členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví na základě jiného právního předpisu.

x

 

 

Podrozvahové účty

§ 7 odst. 5 Zákona o účetnictví

(5)    Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1 písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.

Vybrané účetní jednotky uvádějí v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů.

 

§ 25 odst. 2 Zákona o účetnictví

(2)    Jiná aktiva a jiná pasiva, o kterých účtují vybrané účetní jednotky účetními zápisy v knihách podrozvahových účtů, se v případě skutečností, o kterých účetní jednotky účtují v souvislosti s budoucím přírůstkem nebo úbytkem majetku nebo jiného aktiva, závazku nebo jiného pasiva, ke kterému může dojít na základě stanovené podmínky nebo podmínek, oceňují předpokládanou výší ocenění této složky majetku či jiného aktiva nebo závazku či jiného pasiva.

Poznámka tzv. podmíněné pohledávky – závazky.

 

§ 47 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Uspořádání a označování podrozvahových účtů stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

 

§ 48 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.

(1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením podle § 49 54, pokud náklady na získání informace nepřevýší přínosy plynoucí z této informace nebo se informace nepovažuje za významnou podle § 19 odst. 7 zákona.

(2) Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.

(3) Součet obratů na straně MÁ DÁTI a součet obratů na straně DAL podrozvahových účtů se musí rovnat.

(4) Hodnoty položek přílohy části "A.4. Informace podle § 7 odst. 5 zákona o stavu účtů v knize podrozvahových účtů" se vykazují s kladným znaménkem podle zůstatků zjištěných na jednotlivých podrozvahových účtech, s výjimkou položky "P.VII.1. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům".

(5) Hodnota položky "P.VIII.5. Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům" se stanoví jako součet položek

  • "P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek",
  • "P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek",
  • "P.I.3. Vyřazené pohledávky",
  • "P.I.5. Ostatní majetek",
  • "P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů", "
  • P.II.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů", "
  • P.II.5. Ostatní krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů",
  • "P.III. Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou",
  • "P.IV. Další podmíněné pohledávky",
  • "P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů",
  • "P.V.3. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů",
  • "P.V.5. Ostatní dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů", "
  • P.VIII.1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva" a
  • "P.VIII.2. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva" snížený o součet položek¨
  • "P.I.4. Vyřazené závazky",
  • "P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů",
  • "P.II.4. Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů",
  • "P.II.6. Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů",
  • "P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů",
  • "P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů",
  • "P.V.6. Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů",
  • "P.VI. Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku",
  • "P.VII. Další podmíněné závazky",
  • "P.VIII.3. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva" a
  • "P.VIII.4. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva".

 

(6)    Není-li dále stanoveno jinak, za krátkodobé se pro účely této vyhlášky považují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně, ostatní podmíněné pohledávky a podmíněné závazky se považují za dlouhodobé.

 

Bod 5 ČÚS 701

5.1.

V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, a to jak v průběhu účetního období tak ke konci rozvahového dne.

 

5.2.

V knihách podrozvahových účtů se na podrozvahových účtech v účtových skupinách 90 až 99 v souladu s ustanoveními § 47 až 54 vyhlášky účtuje o významných skutečnostech, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít, nebo jejichž zachycení a zobrazení v účetní závěrce podává jejímu uživateli informaci využitelnou pro jeho rozhodování nebo úsudek.

5.3.

Zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádí na stranu MÁ DÁTI nebo na stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na příslušný (související) účet v hlavní knize, a to v souladu s ustanovením bodu 6.2. Zápisy na účtu 999 se provádí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak. 

5.4.

Zjistí-li účetní jednotka, že nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů a tato skutečnost zakládá povinnost provedení zápisu v hlavní knize, provádí se zápis v knize podrozvahových účtů a zápis v hlavní knize ve stejný okamžik (například jsou již splněny všechny podmínky pro účtování o pohledávce, a proto zanikají podmínky pro účtování o podmíněné pohledávce). Okamžik zápisů v těchto knihách je také stejný, pokud zanikl důvod pro zachycení určité skutečnosti v hlavní knize, a z toho důvodu je účtováno o snížení určité položky aktiva nebo pasiva, a zároveň byly splněny podmínky pro zápis v knize podrozvahových účtů (například uplynutím času došlo k promlčení pohledávky, avšak je zde předpoklad úhrady dluhu ručitelem nebo jsou splněny podmínky pro upuštění od vymáhání pohledávky podle jiného právního předpisu a zároveň účetní jednotka již nemá povinnost vykazovat pohledávku v rozvaze, avšak má povinnost tuto pohledávku nadále sledovat).

 

Příloha č. 5 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Rozhoduje hlavní účetní – navazuje na předchozí ustanovení

č.

 

K/D

č.

Majetek účetní jednotky

 

P.I

Majetek ÚJ

X

1

Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek

Majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolních hranic pro vykazování v položce

A.I.5 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek – 7000 Kč nebo méně

901

P.I

X

2

Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek

Majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolních hranic pro vykazování v položce

A.I.6 Drobný dlouhodobý hmotný majetek – 3000 Kč nebo méně

902

P.I

X

5

Ostatní majetek

Např. majetek předaný příspěvkové organizaci zřizovatelem.

909

P.I

P-Z

X

3

Vyřazené pohledávky

905

P.I

X

4

Vyřazené závazky

906

Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům je účet 999

 


 

č.

 

K/D

č.

Krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů a krátkodobé  podmíněné závazky z transferů

§ 50 Vyhl. č. 410/2009 Sb.

 

Účet

Kontra

P.II.

Krátkodobé  podmíněné pohledávky a závazky z transferů

K

1

Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů

911

951

P.II.

K

2

Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů

912

952

P.II.

K

3

Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů

913

953

P.II.

K

4

Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů

914

954

P.II.

K

5

Ostatní Krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů

915

955

P.II.

K

6

Ostatní Krátkodobé. podmíněné závazky z transferů

916

956

Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům je účet 999 

č.

 

K/D

č.

Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou

§ 51 Vyhl. č. 410/2009 Sb.

Účet

Kontra

P.III

Užívání majetku jinou osobou

K

1

Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou

921

922

P.III

D

2

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou

922

921

P.III

K

3

Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce

923

924

P.III.

D

4

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce

924

923

P.III

K

5

Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

925

926

P.III

D

6

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

926

925

 Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům je účet 999

č.

 

K/D

č.

Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva

§ 52 Vyhl. č. 410/2009 Sb.

Účet

Kontra

P.IV

Další podmíněná aktiva

K

1

Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku

931

932

P.IV

D

2

Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku

932

931

P.IV

K

3

Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv

933

934

P.IV

D

4

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv

934

933

P.IV

K

5

Krátkodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní

939

941

P.IV

D

6

Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní)

941

939

P.IV

K

7

Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům

942

943

P.IV

D

8

Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům

943

942

P.IV

K

9

Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění

944

945

P.IV

D

10

Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění

945

944

P.IV

K

11

Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

947

948

P.IV

D

12

Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

 948

947

 Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům je účet 999

č.

 

K/D

č.

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů a dlouhodobé podmíněné závazky z transferů

§ 52a Vyhl. č. 410/2009 Sb.

 

Účet

Kontra

P.V

Dlouhodobé podmíněn é pohledávky a závazky z transferů

D

1

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů

951

911

P.V

D

2

Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů 

952

912

P.V

D

3

Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů

953

913

P.V

D

4

Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů

954

914

P.V

D

5

Ostatní dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů

955

915

P.V

D

6

Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů

956

916

 Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům je účet 999

č.

 

K/D

č.

Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku

§ 53 Vyhl. č. 410/2009 Sb.

Účet

Kontra

P.VI

Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku

K

1

Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu

961

962

P.VI

D

2

Dlouhodobé podmíněné závazky operativního leasingu

962

961

P.VI

K

3

Krátkodobé podmíněné závazky z  finančního leasingu

963

964

P.VI

D

4

Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu

964

963

P.VI

K

5

Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce

965

966

P.VI

D

6

Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce

966

965

P.VI

K

7

Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

967

968

P.VI

D

8

Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

968

967

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům je účet 999

č.

 

K/D

č.

Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva

§ 54 Vyhl. č. 410/2009 Sb.

Účet

Kontra

P.VII

Další podmíněné závazky

K

1

Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku

971

972

P.VII

D

2

Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku

972

971

P.VII

K

3

Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv

973

974

P.VII

D

4

Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv

974

973

P.VII

K

5

Krátkodobé podmíněné závazky z  přijatého kolaterálu

975

976

P.VII

D

6

Dlouhodobé podmíněné závazky z  přijatého kolaterálu

976

975

P.VII

K

7

Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné a soudní

978

979

P.VII

D

8

Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné a soudní

979

978

P.VII

K

9

Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových

981

982

P.VII

D

10

Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových

982

981

P.VII

K

11

Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

983

984

P.VII

D

12

Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

984

983

P.VII

K

13

Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

985

986

P.VII

D

14

Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

986

985

P.VIII

Ostatní podmíněná aktiva a pasiva

K

 1

Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva

991

992

P.VIII

D

 2

Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva

992

991

P.VIII

K

 3

Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva

993

994

P.VIII

D

 4

Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva

994

993

P.VIII

V

 5

Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům

999

x

 

Směrná účtová osnova a účtový rozvrh

§ 14 ZÚ

(1)    Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení

  • účtových tříd, popřípadě
  • účtových skupin nebo i
  • syntetických účtů

pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Pro vybrané účetní jednotky může směrná účtová osnova určit i uspořádání a označení analytických účtů a označení a uspořádání podrozvahových účtů.

(2) Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce.

(3) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.

 

Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

 

§ 76 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty

(1) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na:

  • účtové třídy,
  • účtové skupiny a
  • syntetické účty ve struktuře stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(2) Členění směrné účtové osnovy podle odstavce 1 je závazné pro všechny účetní jednotky podle § 2 včetně číselného označení.

 

§ 2 Vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) zákona, které jsou:

  • územními samosprávnými celky 1),
  • dobrovolnými svazky obcí 2) (dále jen "svazky obcí"),
  • regionálními radami regionů soudržnosti 3),
  • příspěvkovými organizacemi 4),
  • státními fondy podle rozpočtových pravidel 5) a
  • organizačními složkami státu 6).

------------------------------------------------------------------

1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 54 až 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o

Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


Významnost

 

§ 19 odst. 6,7 ZÚ

 

(6) V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

(7) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

U vybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Informace je srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

 

§ 26 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

d) "C.I.7. Opravy minulých období" obsahuje opravy minulých účetních období, které jsou významné a ovlivnily by v minulých účetních obdobích výši výsledku hospodaření; za významnou se považuje každá jednotlivá oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky 260 000 Kč.

 

ČÚS 701 - Účty a zásady účtování na účtech

6.5. Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 7 zákona). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem, nebo podle vnitřního předpisu, který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice, určením jednotlivých druhů účetních případů, stanovením jiných limitů, případně kombinací těchto způsobů.

6.6. Ve vztahu k mezitímní účetní závěrce se považují za významné informace související s použitím účetních metod a s účetními operacemi k rozvahovému dni pouze ve vztahu k dalším informacím, které jsou účetní jednotkou předávány do centrálního systému účetních informací státu, příp. vyžadovány podle jiných právních předpisů, například u položek účetní závěrky vztahujících se k operativním účetním záznamům.

6.7. Ve vztahu k účtování na podrozvahových účtech se považuje informace za významnou, pokud je využitelná pro uživatele účetní závěrky sestavované ke konci rozvahového dne nebo pro rozhodování řídících pracovníků účetní jednotky nebo je nutná pro plnění dalších informačních povinností účetní jednotky; s ohledem na tuto významnost může v případě některých účetních případů být okamžikem účtování na podrozvahových účtech rozvahový den. Za významnou informaci se považuje vždy informace o transferu, který se z části nebo zcela týká prostředků ze zahraničí.

 

Významnost je nutné hodnotit k účetní závěrce jako celku! (§ 19 odst. 7 ZÚ)


Vnitropodnikové účetnictví (ČÚS 701)

 

7. Vnitroorganizační účetnictví

7.1. Vnitroorganizační účetnictví lze organizovat nejen pro účely účetní jednotky, ale i pro jiné účely, včetně zajištění informací pro monitorování a řízení veřejných financí, například

a) členěním syntetických účtů na analytické účty,

b) v samostatném účetním okruhu, pro který se zvolí účty v rámci účtových tříd 7 a 8; obsahovou náplň uvedených účtových tříd, zvolených účtových skupin a jednotlivých syntetických účtů určí účetní jednotka sama,

c) jiným způsobem členění informací zachycených na syntetických účtech, případně analytických účtech,

d) kombinací přístupů podle písmene a) až c).

7.2. Spojovací účty prokazující návaznost mezi finančním a vnitroorganizačním účetnictvím při jeho organizaci v samostatném účetním okruhu zvolí účetní jednotka v rámci syntetických účtů účtových tříd 7 a 8, popřípadě jejich funkci nahradí technické zpracování dat.

7.3. Účty vnitroorganizačního účetnictví uvede účetní jednotka v účtovém rozvrhu.

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace