Aktualizace po daňovém balíčku č. 80/2019 Sb.

1. část - Základní pojmy a základní principy u daně z přidané hodnoty
2. část - Vznik zdanitelného plnění na výstupu
3. část - Osvobozená plnění v tuzemsku
4. část - Specifika nároku na odpočet daně na vstupu
5. část - Místo plnění
6. část - Intrakomunitární plnění na vstupu i na výstupu, dovoz a vývoz
7. část - Režim přenesení daňové povinnosti
8. část - Dlouhodobý majetek v DPH

Můžete se těšit
9. část - Změna režimu aneb registrace plátce a zrušení registrace plátce, ručení za daň
10. část - Kontrolní hlášení

1. Dlouhodobý majetek a jeho postavení v ZDPH

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen „ZDPH“) pro své vlastní účely v § 4 odst. 4 písm. d) definuje pojem dlouhodobý majetek. V této souvislosti mě napadají dvě otázky. Proč taková definice v zákonu je? A dále, samozřejmě, jak tato definice zní?

Důvodem existence definice dlouhodobého majetku v zákonu o DPH je skutečnost, že právě u dlouhodobého majetku je nutné provádět určitý typ „sledování“ tohoto majetku v čase za účelem provedení případné úpravy odpočtu. Pojmem úprava odpočtu (§ 78 ZDPH) se budeme podrobně zabývat, a to právě jen a pouze ve vztahu k dlouhodobému majetku. Jiné druhy majetku tomuto sledování nepodléhají. To je první důvod. Druhým důvodem je posouzení, zda dlouhodobý majetek nenabýváme v režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“. To je druhý důvod. Novinkou platnou od 1. 4. 2019 je úprava odpočtu na významné opravy nemovité věci. Novinka to je záludná, komplikovaná a ve většině případů se může značně prodražit. A to je třetí a poslední důvod, proč se dlouhodobým majetkem zabývat. Postupně probereme všechny situace. Nejprve ale slíbená definice.

Dlouhodobý majetek je v ZDPH definován odlišně od účetních předpisů a částečně odlišně i od zákona o daních z příjmů. Pod tento pojem řadíme:

1. hmotný majetek v souladu s jeho definicí podle zákona o daních z příjmů (tedy přesahující svojí hodnotou částku 40 tis. Kč, a to bez ohledu na znění účetní směrnice pro vznik dlouhodobého hmotného majetku), dále pak hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k tomuto majetku bude na uživatele převedeno za obvyklých okolností. Tento majetek je pak pro účely DPH považován za dlouhodobý majetek uživatele. Tato změna v definici ve vztahu k finančnímu leasingu souvisí se změnou data uskutečnění zdanitelného plnění u leasingových smluv (platí pro smlouvy uzavřené počínaje 1. 1. 2020);
2. odpisovatelný nehmotný majetek v souladu s jeho definicí podle zákona o daních z příjmů (tedy přesahující svojí hodnotou částku 60 tis. Kč, a to bez ohledu na znění účetní směrnice pro vznik dlouhodobého nehmotného majetku);
3. pozemky, které podle účetních předpisů nejsou zbožím;
4. technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku podle § 33 zákona o daních z příjmů (tj. s hodnotou přesahující 40 tis. Kč), a to každé jednotlivě (bez ohledu na to, že pro účely účetnictví i daně z příjmů dochází ke spojení hodnot majetku a jeho technických zhodnocení). Pro účely DPH je každé samostatné technické zhodnocení posuzováno jako jeden samostatný kus dlouhodobého majetku. Na tuto „samostatnost“ technického zhodnocení pro účely DPH nejsme připraveni a nejsou na ni obvykle připraveny ani účetní software, které údaje čerpají právě z účetnictví, kde technické zhodnocení je spojeno s hlavním majetkem. Je nutné tedy počítat s ručním přístupem k věci.

Tak už víme, které typy majetku podrobíme sledování, které se nazývá úpravou odpočtu.

2. Daňové souvislosti převodu dlouhodobého majetku

...