1. Úvod – Kontrolní hlášení jako mechanismus boje proti daňovým únikům

S účinností od 1. 1. 2016 je Kontrolní hlášení skutečností, se kterou se všichni plátci museli vyrovnat. Právní opora Kontrolního hlášení je v § 101c – § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, (dále jen „ZDPH“). I když je to pro nás již rutinní záležitost, není zcela od věci se ke Kontrolnímu hlášení vrátit a ověřit si (či nově zjistit), zda se i námi sestavené Kontrolní hlášení shoduje s tím, jak má podle zákona vypadat, případně se zmínit o sankcích, které z porušení povinností plynou. Seznámíme se také s dopady novely ZDPH zákonem č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, s účinností od 1. 4. 2019.

Největší komplikace jsme pochopitelně řešili v prvních dvou Kontrolních hlášeních, od té doby možná řada z nás spoléhá na správné nastavení účetního software. Pojďme se přesvědčit, že to, co děláme rutinně každý měsíc, je opravdu v pořádku. Navíc – všichni nemají všechno, možná jste se nikdy „neutkali“ s A2 nebo A3. Je otázka, zda si, až nás to potká, budeme vědět rady.

Ke Kontrolnímu hlášení (dále též „KH“) je třeba přistupovat jako k nástroji státu k boji proti daňovým únikům, asi ze zkušenosti všichni víme, že kontrolní orgány s Kontrolním hlášením skutečně pracují, proto je třeba Kontrolní hlášení vypracovat nejen včas, ale také správně, ušetříme si tím nejen častou neformální komunikaci se správcem daně, ale i možné výzvy, na které musíme reagovat, a to pokud možno správně a včas. 

2. Kdo podává a nepodává KH

...