Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb., kterou se mění zákon od 1. 1. 2016 zavádí kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek.

Přechodné ustanovení k této novele v bodě 4 uvádí, že v účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období.

Problém je, že předchozí období je zpracováno podle „staré“ legislativy.

Když budu konkrétní a budeme předpokládat, že bezprostředně předcházející období je kalendářní rok, bude uzavřeno k rozvahovému dni tj. k 31. 12. 2015. Může být auditováno, a to povinně podle zákona o účetnictví nebo jiných zákonů nebo třeba také dobrovolně. Lze konstatovat, že závěrka k 31. 12. 2015 je finální a neměnná. Je také podána na finančním úřadu a zveřejněna jako součást veřejného rejstříku ve sbírce listin.

Otázka:

Máme účetní závěrku, která je sestavena podle starých pravidel a máme ji „reklasifikovat“ na nová pravidla?

Nebo máme závěrku považovat za finální produkt a tak jak byla vytvořena použít pro kategorizaci?

Co je správné?

Ještě než Vám napíšu svoje doporučení, měli bychom si říci, co například změní hodnotu minulé účetní závěrky.

Pro kategorizaci máme tři kritéria:

1)      aktiva celkem

2)      čistý obrat

3)      průměrný počet zaměstnanců

Termíny kategorizace jsou definovány v § 1d novely ZÚ. Aktiva celkem může ovlivnit například skutečnost, že jsou od 1. 1. 2016 zrušeny zřizovací výdaje. Ale to asi nebude zásadní rozdíl.

Větší problém nastává u čistého obratu.

Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely ZÚ rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12 (§ 1d odst. 2 ZÚ).

Pokud máte zásoby vlastní výroby nebo aktivaci v roce 2015, zcela jistě se vám čistý obrat podle legislativy 2015 a legislativy 2016 bude lišit. A výsledek, pokud máte vlastní náklady výroby může jít nahoru i dolů.

Důvodem je skutečnost, že zatímco jsme aktivaci a zásoby vlastní výroby účtovali do konce roku 2015 nesprávně do výnosů na účtovou skupinu  61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti a 62 – Aktivace tj. jako výnos, nově účtujeme na skupinu 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace tj. jako snížení nákladů.

Přechodné ustanovení novely zákona není bohužel jednoznačné a Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení zákona č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ze dne 25. 11. 2015 tuto situaci neřeší.

To bylo důvodem pro můj dotaz na MF ČR, kterým se ptám, jak se zákonodárce domnívá, že máme situaci řešit a co bylo úmyslem úpravy. Bez ohledu na to, co je uvedeno v přechodném ustanovení. Zákonodárce uvádí, že doporučuje účetní závěrku účetního období, které započalo v roce 2015 obvykle k 31. 12. 2015 „reklasifikovat“ na nová pravidla a podle výsledku se zařadit do kategorie.

Zákonodárce uvádí, že doporučuje účetní závěrku účetního období, které započalo v roce 2015 obvykle k 31. 12. 2015 „reklasifikovat“ na nová pravidla a podle výsledku se zařadit do kategorie.

Tedy vlastně obdobně jako nám to uvádějí pro audit za rok 2016 v bodu 2 Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení zákona č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ze dne 25. 11. 2015.

Úprava k auditu za rok 2016 uvádí:

2.

Upozornění na změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem

V zákoně došlo od účetního období počínajícího rokem 2016 ke změně obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Dosavadní znění zákona o účetnictví definovalo aktiva celkem jako úhrn aktiv zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, tj. brutto aktiva. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto.

Díky této změně dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Požadavek na splnění podmínky pro aktiva celkem za bezprostředně předcházející účetní období bude vázán na nové obsahové vymezení definice aktiv celkem, která bude aplikována pro účetní období počínající 1. ledna 2016 a později. Pro stanovení aktiv celkem bude použita, pro potřeby posouzení dosažení či překročení hodnoty aktiv celkem, rozvaha sestavená za bezprostředně předcházející období, avšak nově bude rozhodující hodnota aktiv celkem (netto).

Stejným způsobem bude třeba zajistit požadavek na splnění podmínky pro stanovení ročního úhrnu čistého obratu. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti, k níž došlo novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb., která reaguje na novelu zákona, nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016. Bude tedy nutné provést, pro potřeby stanovení povinnosti ověření roční účetní závěrky auditorem, přepočet hodnoty čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období podle nové obsahové náplně položky ročního čistého obratu platné pro účetní období počínající dnem 1. ledna 2016 a později.

Těmito postupy pro posouzení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem však není nijak dotčena povinnost účetních jednotek týkající se vykazování srovnatelných údajů v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016. K řešení této situace připravuje Ministerstvo financí nový Český účetní standard pro podnikatele č. 24 – Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem budou mít za stejných podmínek všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jde o podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Nově tak může povinnost vzniknout např. některým účetním jednotkám neziskového sektoru, které splní daná kritéria.

U vybraných účetních jednotek budou podle zákona účetní závěrky ověřovány auditorem pouze u těch, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou subjektem veřejného zájmu (například zdravotní pojišťovny).

Závěr:

Zákonodárce doporučuje účetní závěrku účetního období, které započalo v roce 2015 obvykle k 31. 12. 2015 „reklasifikovat“ na nová pravidla a podle výsledku se zařadit do příslušné kategorie. Také Vám doporučuji to takto provést. Upozorňuji však, že toto řešení je nad rámec přechodných ustanovení. Přikládám můj dotaz i odpověď, které mi MF ČR zaslalo. Díky za ni.

Ke kategoriím doporučuji článek - 1. díl Novely zákona o účetnictví 2016 - Kategorizace účetních jednotek

P.

Dotaz:

Vážení a milí,

moc Vás zdravím a mám na Vás velkou prosbu.

Koluje nejednotný názor, jak je to s rozřazováním účetních jednotek k 1. 1. 2016 v návaznosti na přechodná ustanovení novely č. 221/2015 Sb. k zákonu o účetnictví, bod 4, konkrétně:

4. 

V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. 

Není mi jasné, zda bez čehokoliv dalšího, lze předpokládat “překlopení” výsledků roku 2015 do nových předpisů (např. nedokončená výroba…) - první putující názor  nebo, zda je to myšleno, že to budou výsledky, k rozvahovému dni bez dalších úprav - druhý putující názor.

Osobně jsem to viděla při čtení novely na druhý názor, ale nyní váhám...

Mohu požádat o názor?

Bude šance se o něco opřít? Např. další sdělení?

Děkuji Vám a přeji krásné dny a pevné nervy…

Pěva Čouková

Odpověď:

Video ke Kategorizaci účetních jednotek si můžete prohlédnout zde a přehled k tomuto tématu zde.