Účetní Portál
Hledat

null/22.9.2004 DPH při pořízení zboží z jiného členského státu EU

Tomíček Milan
Tomíček Milan
Potomský Petr
Potomský Petr
st 22. zář 2004
645/22.09.04

Cílem tohoto příspěvku je sjednotit výklady ustanovení zákona o DPH účinného od 1.5.2004 (dále jen „EuDPH“), které se týkají výpočtu daňové povinnosti a nároku na odpočet při pořízení zboží z jiného členského státu.

 

Konkrétně se jedná o pořízení zboží bez jeho instalace či montáže z jiného členského státu, kdy dodavatel z jiného členského státu (dále jen EU dodavatel) na tuto dodávku nevystaví daňový doklad, resp. jej vystaví s určitým časovým zpožděním.

 

Příjemce zboží, osoba registrovaná k DPH v České republice, (dále jen „plátce“) proto přizná DPH z pořízení zboží z jiného členského státu EU k patnáctému dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Pro přepočet na českou měnu je použit kurs platný ke dni, kdy vznikla Společnosti povinnost přiznat daň, tj. kurs platný k patnáctému dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno.

 

Je otázkou, jak postupovat v případě, že je dodavatelem následně vystaven daňový doklad na dodané zboží s tím, že tento daňový doklad zní na odlišnou částku, než z jaké byla plátcem přiznána daň, popř. došlo ke změně kursu. Dále je otázkou, zda je nutno brát v potaz i den, kdy byl tento daňový doklad vystaven.

 

Níže uvedená analýza je rozdělena do několika variant, které se od sebe navzájem odlišují datem vystavení daňového dokladu a výši fakturované částky za dodané zboží. Zároveň je předpokládáno, že nebyl ze strany správce daně učiněn úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za příslušné období.

 

Všechny varianty rovněž vycházejí z předpokladu, že plátce obdrží daňový doklad až po podání relevantního daňového přiznání (za měsíc následující po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno).

Varianta 1

Daňový doklad byl EU dodavatelem vystaven po patnáctém dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Fakturovaná částka v cizí měně je shodná s částkou, ze které byla plátcem přiznána daň.

 

Tato varianta by v praxi neměla činit významnější komplikace. Plátce dle §25 EuDPH přizná daň k patnáctému dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno, DPH z částky, která byla nakonec EU dodavatelem fakturována. K témuž datu si plátce uplatní i nárok na odpočet.

 

Dle posledního písemného stanoviska odboru 18 Ministerstva financí z Koordinačního výboru, který se konal 19. května 2004, musí být sice nárok na odpočet daně prokázán daňovým dokladem, přičemž se však jedná o věcnou a nikoliv časovou podmínku. Plátce daně tudíž musí mít daňový doklad k dispozici v momentě kontroly ze strany finančního úřadu. Nárok na odpočet je tedy možno uplatnit ke stejnému okamžiku, kdy vzniká daňová povinnost. Při výpočtu se použije stejný kurs jako pro výpočet povinnosti. Tato problematika byla řešena v souvislosti se službami podléhajícími mechanismu reverse charge, nicméně by měla být obecně použitelná i pro pořízení zboží z jiného členského státu EU.

 

Nedochází tedy ke vzniku rozdílu mezi výši základu daně v cizí měně, ze kterého byla přiznána daň a částkou fakturovanou EU dodavatelem. Pro přepočet cizí měny na české koruny je nutno pro účely DPH použít kurs platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tj. kurs platný pro Společnost k patnáctému dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno.

 

Stanovisko MF:

Souhlas s předloženou variantou

Varianta 2

Daňový doklad byl EU dodavatelem vystaven po patnáctém dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Fakturovaná částka v cizí měně je vyšší než částka, ze které byla Společností přiznána daň.

U této varianty dochází k určité komplikaci. Důvodem je skutečnost, že Společnost přiznala (dle výše uvedeného postupu) daň a uplatnila nárok na odpočet z nižší částky, než jaká je EU dodavatelem fakturována a zkrátila tak daň na výstupu.

 

Ze znění § 103 (1) (b) EuDPH lze dovodit, že daň vztahující se k rozdílu mezi fakturovou částkou za dodané zboží a částkou, z které byla přiznána daň je nutno dodatečně přiznat prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.

 

Jestliže může plátce prokázat opodstatněnost výše původního základu daně, který uvedl do daňového přiznání, domníváme se, že je možno vzniklou situaci posoudit jako opravu základu daně ve smyslu §46 EuDPH. Vzniklý rozdíl jak z hlediska DPH na výstupu tak daně na vstupu by byl následně zohledněn prostřednictvím řádného daňového přiznání na základě vystaveného dokladu.

 

Pro přepočet cizí měny na české koruny je nutno pro účely DPH použít vzniklý rozdíl kurs platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tj. kurs platný pro plátce k patnáctému dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Tento kurs bude použit jak pro výpočet daňové povinnost z výše uvedeného rozdílu, tak pro výpočet výše nároku na odpočet daně z téhož rozdílu.

 

Jestliže plátce nevede dvě evidence zohledňující rozdílné požadavky na stanovení a použití kursu pro přepočet cizí měny na českou, tj. samostatnou evidenci pro účely účetnictví a samostatnou evidenci pro účely DPH, možné rozdíly vzniklé z titulu rozdílných kursů používaných pro DPH na jedné straně a účely účetnictví na straně druhé bude nutno řešit formou kursových rozdílů, a to i ve všech dále uvedených variantách, jestliže dojde k pohybu kursů.

Stanovisko MF:

 Souhlas s předloženou variantou

Varianta 3

Daňový doklad byl EU dodavatelem vystaven po patnáctém dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Fakturovaná částka v cizí měně je nižší než částka, ze které byla plátcem přiznána daň.

Za výše uvedených podmínek by nemělo dojít ke zkrácení daňové povinnosti. Nicméně i přesto by měla být provedena oprava základu daně tak, aby výsledná daňová povinnost a k ni se vztahující nárok na odpočet daně odpovídaly fakturované částce. Důvodem je skutečnost, že pokud by oprava nebyla provedena, plátce by teoreticky měl nárok na odpočet daně pouze ve výši daně vypočtené z fakturované částky, která by však byla nižší než přiznaná daň. Vzniklý rozdíl by byl daňově uznatelným nákladem plátce.

 

Domníváme se, že ze znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen Zákon) lze opět dovodit, že základ daně a příslušnou daň vztahující se k rozdílu mezi fakturovou částkou za dodané zboží a částkou, z které byla přiznána daň je nutno dodatečně opravit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání podaného v souladu s § 103 (1) (b) Zákona a § 41 zákona o správě daní a poplatků.

 

Jestliže může plátce prokázat opodstatněnost výše původního základu daně, který uvedl do daňového přiznání, domníváme se, že je možno vzniklou situaci posoudit jako opravu základu daně ve smyslu §46 EuDPH. Vzniklý rozdíl jak z hlediska DPH na výstupu tak daně na vstupu by byl následně zohledněn prostřednictvím řádného daňového přiznání na základě vystaveného dokladu.

 

V případě opravy provedené prostřednictvím řádného daňového přiznání by o vzniklý rozdíl byla snížena daňová povinnost z pořízení zboží na částku odpovídající fakturované sumě EU dodavatelem, současně by byla v tomto řádném přiznání snížena o vzniklý rozdíl i výše uplatněného nároku na odpočet daně.

 

Pro přepočet cizí měny na české koruny je nutno použít kurs platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tj. kurs platný pro Společnost k patnáctému dni měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Tento kurs bude použit jak pro výpočet snížení daňové povinnost z výše uvedeného rozdílu, tak pro výpočet výše nároku na odpočet daně.

 

Stanovisko MF:

 Souhlas s předloženou variantou

Varianta 4

Daňový doklad byl EU dodavatelem vystaven v období od prvého do čtrnáctého dne měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Fakturovaná částka v cizí měně je shodná s částkou, ze které byla plátcem přiznána daň.

 

Tato varianta činí komplikace u plátců, kteří používají ve svém účetnictví denní kursy vyhlašované ČNB, tedy nikoliv např. pevný měsíční kurs.

 

V případě, že by byl kurs platný u plátce ke dni vystavení daňového dokladu EU dodavatelem vyšší než kurs použitý pro výpočet základu daně a daně, plátce by tak při striktním výkladu EuDPH přiznal daň z nižšího základu daně a zkrátil tak daňovou povinnost.

 

Ze znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen Zákon) lze dovodit, že rozdíl v daňové povinnosti a nároku na odpočet daně je nutno dodatečně přiznat prostřednictvím dodatečného daňového přiznání podaném v souladu s § 103 (1) Zákona a § 41 zákona o správě daní a poplatků.

 

Alternativou je opět provedení opravy prostřednictvím řádného daňového přiznání.

 

V případě, že by kurs byl nižší, plátce by daň přiznal z vyššího základu daně. Domníváme, že opravu by mělo být možno provést způsobem popsaným výše.

 

Stanovisko MF:

 Řešit dodatečným daňovým přiznáním

Varianta 5

Daňový doklad byl EU dodavatelem vystaven v období před prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zboží pořízeno. Fakturovaná částka v cizí měně je shodná s částkou, ze které byla plátcem přiznána daň.

Za výše uvedených podmínek by při striktním výkladu EuDPH plátce přiznal daň z pořízení zboží z jiného členského státu v pozdějším zdaňovacím období, než ve kterém ji povinnost vznikla (tj. ve zdaňovacím období, ve kterém byl vystaven daňový doklad EU dodavatelem). Tato situace by měla být řešena prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, popř. by mohl být využit §104 EuDPH.

 

Stanovisko MF:

Řešit dodatečným daňovým přiznáním

Návrh na sjednocující názor

Vzhledem k tomu, že výše uvedené případy se při obchodování se subjekty z jiných členských států vyskytují velice často a podávání dodatečných přiznání by v mnoha případech bylo neopodstatněné a zbytečně by zatěžovalo jak plátce daně, tak jejich správce navrhujeme umožnit uplatňování obou výše popsaných alternativních postupů, tak jak jsou popsány v jednotlivých variantách.

 

Stanovisko MF:

viz. jednotlivé varianty

 

 

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

DPH při pořízení zboží z jiného členského státu EUWord

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW
DPH při pořízení zboží z jiného členského státu EU | Koordinační výbory | Účetní Portál