Koncepční změna dovolené s příklady – 4. část – Srovnání dosavadní a nové právní úpravy

Vidíte nyní zkrácený text článku, pro zobrazení plné verze si zakupte členství na Účetním Portálu.

Vlastní

Koncepční změna dovolené s příklady – 4. část – Srovnání dosavadní a nové právní úpravy (PDF, 337.6 kB)

27.10.2020 17:16

Srovnání je srovnání. Mnohdy čtete a čtete, a přesto si neumíte představit, jak se vlastně změnilo. Osobně mám velmi ráda, když se „staré“ a „nové“ dá vedle sebe… Jaká máme srovnání v právu na dovolenou:
- Částečný úvazek, stejně dlouhé směny
- Poměrná část dovolené za kalendářní rok
- Právo na dovolenou u zaměstnance pracujícího 1 den v týdnu
- Překážky a právo na dovolenou
- Čerpání dovolené v různě dlouhých směnách
Opět doporučuji vzít kalkulačku a papír… propočítat, pochopit. Co pochopíte, si většinou zapamatujete.
Krásné dny pro Vás…

Pěva

PLATNÉ od 01.01.2021

Seriál „Koncepční změna dovolené s příklady“ od JUDr. Michaela Košnara zahrnuje tyto články:

1. část – Vznik práva na dovolenou (vydáno)
2. část – Čerpání dovolené (vydáno)
3. část – Další změny v dovolené – krácení, změna zaměstnavatele a další (vydáno)
4. část – Srovnání dosavadní a nové právní úpravy (vydáno)
5. část – Změny v úpravě dodatkové dovolené (připravujeme)

Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, přináší pro zaměstnance a zaměstnavatele k 30. 7. 2020 a k 1. 1. 2021 řadu podstatných změn, které již byly ve stručnosti představeny v úvodním článku. Jedním ze stěžejních bodů této novely je koncepční změna dovolené nabývající účinnost k 1. 1. 2021. Obecná právní úprava dovolené je obsažena v zákoníku práce, tj. zejména v § 211 až 223 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).

V předchozích dílech tohoto seriálu byly podrobně představeny jednotlivé změny v právní úpravě dovolené účinné od 1. 1. 2021. Na následujících srovnávacích příkladech pak budou některé z těchto koncepčních změn v přístupu k dovolené mezi dosavadní a novou úpravou dovolené názorně ukázány.

Obecně lze konstatovat, že u zaměstnanců pravidelně pracujících po celý kalendářní rok ve stejně dlouhých směnách (ať už mají stanovenou či kratší týdenní pracovní dobu) nová úprava dovolené zásadní změny z hlediska velikosti jejich práva na dovolenou mnohdy nepřinese. Právo na dovolenou bude v řadě případů co do velikosti stejné, jen bude nově vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené (nikoliv dní dovolené) a rovněž bude čerpáno v hodinových jednotkách, kdy za každý pracovní den čerpání dovolené, se zaměstnanci z celkového práva na dovolenou odečte počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den.

Příklad č. 1 – Právo na dovolenou při „částečném úvazku“, stejně dlouhé směny

Zaměstnanec s kratší týdenní pracovní dobou (dále jen „TPD“) v délce 20 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 5 týdnů pracuje pravidelně od pondělí do pátku v čtyřhodinových směnách. Pracovní poměr zaměstnance trval po celý kalendářní rok. Zaměstnanec pro překážky v práci nezameškal žádnou směnu.
Právní úprava účinná do 31. 12. 2020	Nová právní úprava účinná od 1. 1. 2021
Zaměstnanec v kalendářním roce odpracoval alespoň 60 pracovních dní (směn) a jeho pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, vznikne mu tedy právo na dovolenou za kalendářní rok. Poněvadž na běžný pracovní týden zaměstnance v průměru připadá celkem 5 pracovních dní (5 čtyřhodinových směn), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 25 dní dovolené [5 (výměra dovolené) × 5 (počet pracovních dní v týdnu) = 25]. Pokud bude zaměstnanec těchto 25 dní dovolené čerpat ve dnech, kdy má rozvrženy čtyřhodinové směny, bude reálně čerpat dovolenou v rozsahu 100 hodin (namísto výkonu práce) a obdrží z titulu čerpání dovolené náhradu mzdy za 100 hodin (25 × 4 = 100).	Zaměstnanec celkem v kalendářním roce odpracoval 1044 hodin [celkem 261 čtyřhodinových směn, přičemž doba zameškaná např. z důvodu čerpání dovolené nebo nepracuje-li zaměstnanec proto, že na jeho směnu připadl svátek (pozn: „placený svátek“), se stejně jako dosud považuje pro účely dovolené za odpracovanou dobu – viz § 348 odst. 1 ZP]. Zaměstnanec tedy v kalendářním roce odpracoval 52 celých násobků své kratší TPD (1044/20 = 52,2). Pozor, k odpracovaným 4 hodinám navíc (0,2 násobek TPD) se při výpočtu dovolené nepřihlédne, neboť se nejedná o odpracovanou celou TPD. Poněvadž současně pracovní poměr zaměstnance trval po celý kalendářní rok, zaměstnanci vznikne právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 100 hodin dovolené [TPD zaměstnance (20) × výměra dovolené (5) = 100]. Univerzální vzorec výpočtu (viz 1. část seriálu): (počet celých odpracovaných TPD/52) × TPD × výměra dovolené = počet hodin dovolené, tj. 52/52 × 20 × 5 = 100 Bude-li zaměstnanec čerpat dovolenou vždy ve dnech, kdy má rozvrženy čtyřhodinové směny, vzniklo mu tak v podstatě právo na 25 dní dovolené (100 hodin dovolené/4 = 25). Vyčerpá-li zaměstnanec celou tuto dovolenou v délce 100 hodin, obdrží z titulu čerpání dovolené náhradu mzdy za 100 hodin.
V tomto příkladu je tedy zaměstnancovo právo na dovolenou podle dosavadní i nové úpravy co do velikosti v podstatě shodné, jen je vyjádřeno jako odpovídající počet hodin dovolené. To platí i v případě, že zaměstnanec pracuje z důvodu „částečného úvazku“ menší počet dní (směn) v týdnu. Například pokud by zadání v tomto příkladu zůstalo stejné, a to pouze s tím rozdílem, že zaměstnanec má pravidelně rozvrženy 2 desetihodinové směny týdně, tomuto zaměstnanci by podle dosavadní úpravy vzniklo právo na 10 dní dovolené [5 (výměra dovolené) × 2 (počet pracovních dní v týdnu) = 10] a podle nové úpravy by mu vzniklo právo na 100 hodin dovolené [TPD zaměstnance (20) × výměra dovolené (5) = 100], což v případě čerpání dovolené v desetihodinových směnách činí v podstatě 10 dní dovolené. Právo na dovolenou je tedy i v tomto případě co do velikosti shodné, pouze je jinak vyjádřeno. Z výše uvedeného je dále zřejmé, že podle dosavadní úpravy měl průměrně menší počet pracovních dní v týdnu vliv na celkový počet dní dovolené, který pak byl logicky nižší, zatímco podle nové úpravy to výsledný počet hodin dovolené již neovlivní, neboť určující je délka TPD. Pozor Velké změny však nová úprava přinese pro zaměstnance pracující pouze 1 den v týdnu, vůči kterým byla dosavadní úprava velice tvrdá, ba dokonce nespravedlivá (viz příklad č. 3 níže).