Účetní Portál
Hledat

null/29.4.2026 Aplikace daňového odpočtu na výzkum a vývoj podle úpravy účinné od 1. ledna 2026

Kopecký Martin
Kopecký Martin
LM
Morc Ladislav
st 29. dub 2026

1.    Cíl příspěvku

Cílem příspěvku je vyjasnění pravidel pro odpočet na výzkum a vývoj účinných od 1. ledna 2026. Vzhledem k tomu, že nová úprava je velmi strohá, je vhodné metodicky vyřešit mj. otázky týkající se souběžného využití odpočtu v rámci odpočtového celku jakož i přednostní využití odpočtu u příjemců investičních pobídek. 

2.    Popis situace

Zákonem č. 360/2025 Sb. („novela“) byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Předmětem novely jsou mj. nová pravidla pro daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Novela zavádí dvě sazby odpočtu a nový institut odpočtového celku. Tato nová pravidla nebyla součástí původního vládního návrhu zákona (tisk 926/0) a do novely se dostala pozměňovacím návrhem poslanců Marka Ženíška a Zbyňka Stanjury (tisk 926/4, číslo 6805) připraveným na půdě ministerstva financí. Návrh byl schválen se souhlasným stanoviskem ministra financí jako garančního ministra na 146. schůzi sněmovny (volební období 2021–2025), aniž by došlo k jeho představení navrhovateli nebo jeho věcnému projednání na výborech nebo v plénu poslanecké sněmovny.

3.    Nová úprava odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

Podle § 34 ZDP v novelizovaném znění činí odpočet na podporu výzkumu a vývoje součet:

  1. 150 % části výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, která nepřevyšuje limit pro použití zvýšené sazby odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, a
  2. 100 % části výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, která převyšuje limit pro zvýšenou sazbu odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Limit pro použití zvýšené sazby odpočtu podle písm. a) činí 50 mil. Kč. Je-li poplatník součástí odpočtového celku, posuzuje se dosažení limitu pro použití zvýšené sazby podle písm. a) souhrnně za všechny poplatníky, kteří jsou součástí stejného odpočtového celku, a to souhrnně za všechna období, která končí ve stejném kalendářním roce. Skutečnost, zda je poplatník součástí odpočtového celku, se posuzuje k poslednímu dni jeho období.

Je-li součástí odpočtového celku poplatník, který je společně ovládán osobou, která není součástí tohoto odpočtového celku, zohlední se při posouzení dosažení limitu pro použití zvýšené sazby podle písm. a) pouze poměrná část výdajů vynaložených tímto poplatníkem vypočítaná podle součtu výší podílů na základním kapitálu, které v tomto společně ovládaném poplatníkovi mají poplatníci, kteří jsou součástí odpočtového celku. 

Je-li součástí odpočtového celku poplatník, který je ovládán společně ovládaným poplatníkem, zohlední se při posouzení dosažení limitu pro použití zvýšené sazby podle písm. a) část výdajů vynaložených tímto poplatníkem ve stejném poměru jako u společně ovládaného poplatníka. Pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje zachází poplatník, který je společně ovládanou osobou, s částí výdajů jako by ve vztahu k této části byl samostatným poplatníkem.

Je-li období poplatníka, který není součástí odpočtového celku, kratší nebo delší než 12 měsíců, limit pro použití zvýšené sazby podle písm. a) se poměrně sníží nebo zvýší v poměru odpovídajícím počtu dnů, o které je období kratší nebo delší. Obdobím poplatníka se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí: a) zdaňovací období, nebo b) období, za které se podává daňové přiznání.

4.    Odpočtový celek

Podle § 34aa ZDP se odpočtovým celkem rozumí celek, který tvoří

  1. ovládající osoba, která (i) není ovládána jinou účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví nebo zahraniční jednotkou s povinností vést účetnictví podle právních předpisů státu, podle jehož právních předpisů byla založena nebo zřízena, a zároveň (ii) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví nebo zahraniční jednotkou s povinností vést účetnictví podle právních předpisů státu, podle jehož právních předpisů byla založena nebo zřízena, a
  2. osoby, které (i) ovládající osoba ovládá sama nebo společně s jinou osobou, a zároveň (ii) jsou účetní jednotkou podle zákona o účetnictví nebo zahraniční jednotkou s povinností vést účetnictví podle právních předpisů státu, podle jehož právních předpisů byla založena nebo zřízena.

Společným ovládáním se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí ovládání na základě smlouvy, podle které se pro rozhodování vyžaduje jednomyslná shoda. Samostatná definice ovládané a ovládající osoby není v ZDP obsažena, a proto se uplatní definice obsažená v § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, obdobně jako v případě § 23 odst. 7 písm. b) bod 3 ZDP. 

Podle důvodové zprávy k novele ZDP („DZ“) je cílem zavedení odpočtového celku zabránění účelovému vyčleňování jednotlivých výzkumných nebo vývojových aktivit do samostatných společností v návaznosti na stanovení limitu pro použití zvýšené sazby odpočtu. Podle DZ informaci o odpočtovém celku, resp. informaci o tom, do jakého odpočtového celku poplatník náleží (pokud je vůbec součástí nějakého odpočtového celku), bude poplatník uvádět v rámci daňového přiznání. Poplatník přitom bude povinen odpočtový celek identifikovat tak, že označí ovládající společnost, která je v rámci hierarchie odpočtového celku postavená nejvýše (tj. fakticky „nejvyšší mateřskou společnost“).

Lze tedy shrnout, že součástí odpočtového celku je:

  • ovládaná osoba, nebo
  • společně ovládaná osoba.

Příklad 1:

Společnost B uplatňující odpočet na výzkum a vývoj je vlastněna ze 75% společností A a dále je vlastněna z 25% několika drobnými investory. 

Pro účely definování odpočtového celku je nutné vyhodnotit status společnosti B k poslednímu dni jejího zdaňovacího období. S ohledem na skutečnost, že rozhodující vliv na společnosti B má pouze společnost A a je ovládána pouze touto společností, není společnost B společně ovládaná osoba. Za členy odpočtového celku jsou považovány společnosti A a B dohromady, přičemž do odpočtového celku se zahrne 100% výdajů vynaložených společností A a 100% (nikoliv jen 75%) výdajů společností B. Ustanovení § 34a odst. 4 ZDP se v tomto případě neuplatní.

Závěr 1:

U společnosti mající více společníků, avšak ovládané pouze jedním společníkem, se do odpočtového celku zahrnují výdaje na výzkum a vývoj vynaložené ovládající osobou a ovládanou osobou bez ohledu na podíl, který ovládající osoba drží v ovládané osobě.

Obecně:

Na úvod považujeme za nutné vymezit některé používané pojmy a výrazy, které jsou ve stanoviscích GFŘ uvedeny:

Rozdělením výdajů se rozumí rozdělení výdajů zahrnovaných do odpočtu v rámci limitu 50 mil. Kč pro použití zvýšené sazby odpočtu (150 %) mezi členy odpočtového celku.

Nárokem na odpočet se rozumí částka vypočtená podle § 34a odst. 1 ZDP, tj. 150 % + 100 % (viz tabulka Fb) sloupec 2 DAP DPPO).

Uplatněním odpočtu se rozumí částka nároku (celý nárok nebo jeho část) uvedená na ř. 242 DAP DPPO.

Stanovisko GFŘ:

Souhlas se závěrem předkladatele. Pouze upřesňujeme, že výdaje na výzkum a vývoj nejsou zahrnovány do „odpočtového celku“, ale do posouzení limitu pro použití zvýšené sazby odpočtu u odpočtového celku. Přitom se zahrnují výdaje na výzkum a vývoj vynaložené ovládající osobou a ovládanou osobou bez ohledu na podíl, který ovládající osoba drží v ovládané osobě.

5.    Společné ovládání v rámci odpočtového celku

Dle § 34a odst. 4 ZDP je-li součástí odpočtového celku poplatník, který je společně ovládán osobou, která není součástí tohoto odpočtového celku, zohlední se při posouzení dosažení limitu pro použití zvýšené sazby podle odstavce 1 písm. a) pouze poměrná část výdajů vynaložených tímto poplatníkem vypočítaná podle součtu výší podílů na základním kapitálu, které v tomto společně ovládaném poplatníkovi mají poplatníci, kteří jsou součástí odpočtového celku. 

Ustanovení řeší situaci, kdy poplatníkem uplatňujícím odpočet je osoba, která je společně ovládaná členy dvou (či více) odpočtových celků a stanoví, že do limitu 50 mil. Kč výdajů pro 150% podporu výzkumu a vývoje v rámci jednoho odpočtového celku může být zahrnuta pouze poměrná část výdajů vynaložených tímto poplatníkem odpovídající výši podílu na základním kapitálu, který v tomto poplatníkovi mají ostatní poplatníci, kteří jsou součástí daného odpočtového celku. 

Z hlediska aplikace tohoto ustanovení je rozhodující naplnění podmínky, že se jedná o osobu, která je společně ovládána. Co se rozumí společným ovládáním pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje stanoví § 34aa odst. 2 ZDP, podle kterého se společným ovládáním rozumí ovládání na základě smlouvy, podle které se pro rozhodování vyžaduje jednomyslná shoda.“.

Z důvodové zprávy pak vyplývá, že: „Navrhované ustanovení vymezuje pro účely určení odpočtového celku kritéria společného ovládání, které je nezbytné k určení osob pod společným ovládáním. Společným ovládáním se rozumí ovládání na základě smlouvy, podle které se pro rozhodování vyžaduje jednomyslná shoda. Společně ovládanou osobou je tedy osoba, která je sice ovládána, resp. je v ní jiná osoba oprávněna uplatňovat rozhodující vliv, nemůže však tento vliv uplatňovat sama, nýbrž je k tomu oprávněna pouze společně s jinou osobou. Toto ovládání přitom musí být podmíněno vzájemnou shodou společně ovládajících osob, což vylučuje z aplikace tohoto ustanovení situace, kdy by ke vzniku společného vlivu potenciálně mohlo dojít, avšak osoby, které by tímto společným vlivem disponovaly, se k jeho výkonu nezavázaly (předpokladem je tedy (i) společné jednání dvou a více osob, jejichž záměrem je jednat tak, aby danou osobu společně ovládaly, popř. mohly ovládat, a (ii) to, že všechny zainteresované osoby jsou s tímto záměrem ostatních osob obeznámeny a souhlasí s ním).“  Koncept společně ovládané osoby zřejmě cílí na úpravu vyplývající z mezinárodního účetního standardu IFRS 11 a definici tzv. joint control. Nicméně z legislativní úpravy tento postup nevyplývá a proto se bude vycházet ze zákona o obchodních korporacích a jeho přizpůsobení definici společně ovládané osoby. 

Z důvodové zprávy rozumíme, že pokud bude uzavřena smlouva o společném ovládání mezi ovládajícími společnosti ze dvou (nebo více) odpočtových celků, budou se výdaje na podporu výzkumu a vývoje vynaložené společně ovládanou osobou pro účely stanoveného limitu 50 mil. Kč pro zvýšenou sazbu podpory poměrně dělit mezi jednotlivé odpočtové celky, do kterých patří ovládající osoby. V situaci, kdy ale smlouva o společném ovládání uzavřena nebude, ač fakticky ke společnému jednání bude docházet, tak osoba, ve které má podíl více osob, nebude členem žádného odpočtového celku, protože nebude ovládanou ani společně ovládanou osobou, a proto do limitu 50 mil. Kč pro zvýšenou sazbu podpory výzkumu a vývoje budou zahrnovány jenom výdaje vynaložené touto osobou.

Důležitou související otázkou pak je, co bude v praxi za tuto smlouvu považováno. Z textu důvodové zprávy vyplývá, že se bude jednat o skutečnou dohodu, ze které bude vyplývat jednoznačný závazek jejích stran k jednání v jednomyslné shodě. Za tuto smlouvu tedy nebude považováno pouze faktické jednání ve shodě, ke kterému se strany smluvně nezavázaly.  

Příklad 2:

Společnost C uplatňující odpočet na výzkum a vývoj je vlastněna z 50% společností A a z 50% společností B.

Společnosti mezi sebou smlouvu o společném ovládání: 

  1. uzavřely. Pak společnosti A a B jsou obě ovládajícími společnostmi a společnost C jako ovládaná společnost bude z hlediska výpočtu limitu 50 mil. Kč součástí dvou odpočtových celků, přičemž podle § 34a odst. 4 ZDP do každého z nich zahrne 50% svých výdajů vynaložených na podporu výzkumu a vývoje. 
  2. neuzavřely. Pak společnosti A a B nejsou vůči společnosti C ovládající osobou. Proto společnost C není součástí žádného odpočtového celku a do výpočtu limitu 50 mil. Kč zahrne 100% svých výdajů vynaložených na podporu výzkumu a vývoje. § 34a odst. 4 ZDP se v tomto případě neuplatní.

Závěr 2:

2.1. Společně ovládanou osobou může být i osoba, kterou společně ovládá člen určitého odpočtového celku a osoba, která není členem žádného odpočtového celku.

2.2. Koncept společně ovládané osoby je pojem zákona o daních z příjmů a jeho obsah bude posuzován podle zákona o obchodních korporacích.

2.3. Pokud je uzavřena smlouva o společném ovládání mezi ovládajícími společnostmi ze dvou nebo více odpočtových celků, budou se výdaje na podporu výzkumu a vývoje vynaložené společně ovládanou osobou pro účely stanovení limitu 50 mil. Kč pro zvýšenou sazbu podpory každého jednotlivého odpočtového celku dělit poměrně mezi jednotlivé odpočtové celky, do kterých patří ovládající osoby, a to podle výše obchodních podílů ovládajících osob v ovládané společnosti.

2.4. V situaci, kdy smlouva o společném ovládání uzavřena není, ač ke společnému jednání  fakticky dochází, tak osoba, ve které má podíl více osob, nebude členem žádného odpočtového celku, a proto do limitu 50 mil. Kč pro zvýšenou sazbu podpory výzkumu a vývoje budou zahrnovány jenom výdaje vynaložené touto osobou.

Stanovisko GFŘ:

2.1. Souhlas se závěrem předkladatele. 

2.2. Částečný nesouhlas se závěrem předkladatele. První část věty je třeba korigovat v tom smyslu, že pro účely odpočtu ZDP upravuje pouze pojem „společné ovládání“. Naopak naplnění podmínek pro vznik odpočtového celku pro účely § 34aa ZDP, tedy vztahu ovládající a ovládaná osoba, bude posuzováno dle terminologie zákona o obchodních korporacích.

2.3. Souhlas se závěrem předkladatele. V této souvislosti upozorňujeme, že je třeba zohlednit, že poměrná část výdajů vynaložených společně ovládanou osobou se vypočte podle součtu výší podílů na základním kapitálu, které v tomto společně ovládaném poplatníkovi mají poplatníci, kteří jsou součástí odpočtového celku. 

2.4. Nesouhlas se závěrem předkladatele. Pokud smlouva o společném ovládání není uzavřena (písemně nebo ústně), pak se o společné ovládání pro účely odpočtového celku nejedná. Při naplnění definice podmínek ZOK se však může jednat o vztah osob ovládající a ovládané, které budou spolu tvořit odpočtový celek. 

 

6.    Okamžik vzniku nároku a okamžik uplatnění nároku

V rámci odpočtu je nutné rozlišit okamžik vzniku nároku na odpočet a okamžik uplatnění nároku na odpočet.

Nárok na odpočet vzniká vynaložením výdaje na výzkum a vývoj zahrnovaného do odpočtu, který splňuje podmínky uvedené v § 34b ZDP. Poplatník uvádí tyto výdaje vynásobené zvýšenou či standardní sazbou do tabulky F v daňovém přiznání. Vyplnění tabulky F má však pouze informativní charakter. Pokud poplatník uvede v tabulce F nesprávné údaje, není tím dotčena výše jeho daňové povinnosti a tím fiskální zájmy státu. Uvedením nesprávného údaje v tabulce F nevzniká povinnost podat dodatečné daňové přiznání a neuvedením správné výše nároku na odpočet za dané zdaňovací období nezaniká právo na uplatnění nároku ve správné výši dle ZDP.

Nárok na odpočet je uplatněn až uvedením konkrétní výše nároku na odpočet na ř. 242 daňového přiznání, což má přímý vliv na výši daňové povinnosti a fiskální zájmy státu. Pokud v příloze F přiznání za předchozí zdaňovací období byla uvedena jiná výše nároku, než kolik činí skutečný nárok dle ZDP, pak v daňovém přiznání za další období je možné bez sankce uvést v tabulce F správnou výši nároku.

Příklad 3: 

Celková výše nároku na odpočet za rok 2026 je u poplatníka 50 mil. Kč. Poplatník ale uvede za rok 2026 v tabulce F (sl. 2) daňového přiznání částku pouze 40 mil. Kč. Základ daně za rok 2026 na ř. 220 je 20 mil. Kč. Poplatník uplatní na ř. 242 odpočet 20 mil. Kč a v příloze F uvede ve sl. 3 částku 0,- Kč, ve sl. 4 částku 20 mil. Kč a ve sl. 5 částku 20 mil. Kč. I když je tabulka za rok 2026 vyplněna nesprávně, správce daně v takovém případě neudělí poplatníkovi sankci.

V přiznání za rok 2027 uvede poplatník na ř. 220 částku kladného základu daně 30 mil. Kč a na ř. 242 související odpočet 30 mil. Kč. Současně v příloze F za rok 2026 uvede ve sl. 2 správnou částku 50 mil. Kč, ve sl. 3 uvede 20 mil. Kč, v sl. 4 uvede 30 mil. Kč a ve sl. 5 uvede 0 Kč. Správce daně nemůže namítat, že v součtu za roky 2026 a 2027 lze uplatnit nárok pouze do celkové výše 40 mil. Kč, který by uveden v přiznání za rok 2026.

Závěr 3: 

Uvedení nesprávných údajů do přílohy F nemá přímý fiskální dopad a správce daně nemůže jako sankci za nesprávné údaje vyměřit penále a úrok z prodlení.

Stanovisko GFŘ:

Souhlas se závěrem předkladatele. Pro doplnění viz též stanovisko k závěru č. 4.

7.    Rozdělení limitu 50 mil. Kč mezi členy odpočtového celku na základě dohody

S problematikou uvedenou v předchozím bodě, tj. otázkou závaznosti údajů vyplněných poplatníkem v tabulce F. daňového přiznání souvisí i otázka rozdělení limitu pro zvýšenou sazbu odpočtu na podporu výzkumu a vývoje mezi jeho jednotlivé členy odpočtového celku v okamžiku výpočtu nároku na odpočet.

Novelou ZDP došlo k zavedení limitu pro použití zvýšené sazby (viz § 34a odst. 2 ZDP). Tento limit se bude vztahovat buď k jednotlivému poplatníkovi nebo ke skupině poplatníků, pokud naplní definici odpočtového celku dle § 34aa ZDP. Lze předpokládat, že k rozdělení limitu mezi jednotlivé členy odpočtového celku bude tedy nutná jejich vzájemná dohoda (ať již ústní nebo písemná). 

Co však již ze ZDP ani důvodové zprávy výslovně nevyplývá je, jakým způsobem si mezi sebou poplatníci, kteří jsou součástí odpočtového celku budou rozdělovat uvedený limit a jak budou vzájemnou dohodu správci daně prokazovat. 

Ke vzájemné dohodě členů odpočtového celku v kontextu překročení limitu pro zvýšenou sazbu odpočtu na podporu výzkumu a vývoje za celý odpočtový celek důvodová zpráva mimo jiné uvádí, že: “Vzhledem k tomu, že limit je čerpán souhrnně za poplatníky, kteří jsou součástí odpočtového celku, je třeba v těchto situacích předpokládat, že při čerpání limitu jedním z poplatníků byl ze strany ostatních členů odpočtového celku dán přinejmenším implicitní souhlas s takovým čerpáním limitu.“ 

Za projev této dohody se nabízí vyplnění tabulky F daňového přiznání v roce vzniku nároku na odpočet, kteří jednotliví členové odpočtového celku ve formuláři daňového přiznání vyplní. Nicméně je třeba připomenout, že tabulka F daňového přiznání obsahuje celkovou částku nároku na odpočet bez popisu jakým způsobem se tato částka vypočítala. 

Pokud však následně (například v některém z následujících období) dojde k uplatnění odpočtu jednotlivými členy odpočtového celku v jiné výši, než bylo uvedeno v tabulce F v roce vzniku odpočtu je otázka nakolik je tato tabulka pro poplatníky a správce daně závazná. Navíc poplatník by tabulku F daňového přiznání vyplnit měl, ale pokud ji nevyplní nebo ji vyplní chybně nehrozí mu žádná sankce, dokud nedojde k faktickému dopadu do základu daně.

...

Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně

Bezplatná registrace

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně

Bezplatná registrace

Ke stažení

641/29.4.2026 Aplikace daňového odpočtu na výzkum a vývoj podle úpravy účinné od 1. ledna 2026Word

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW
Aplikace daňového odpočtu na výzkum a vývoj podle úpravy účinné od 1. ledna 2026 | Koordinační výbory | Účetní Portál