🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Ostatní kapitálové fondy vykazované v rozvaze v položce A.II.2 jsou podle ČÚS č. 018 tvořeny ostatními kapitálovými vklady peněžní i nepeněžní povahy, které při svém vzniku nezvyšují základní kapitál. Jedná se zejména o příplatky společníků mimo základní kapitál do společnosti dle ustanovení § 121 obchodního zákoníku. Ostatní kapitálové fondy jsou dále tvořeny přijatými dary, dotacemi či inventarizačními přebytky neodepisovaného dlouhodobého majetku.
Vzhledem ke způsobu vzniku ostatních kapitálových fondů je zřejmé, že tyto fondy nejsou tvořeny ze zisku. Dle ustanovení § 123 odst. 2 a 178 odst. 6 obchodního zákoníku je ani nelze k výplatě zisku použít. Dochází‑li k výplatě ostatních kapitálových fondů vlastníkům, nejedná se tedy z hlediska zákona o daních z příjmu o výplatu podílů na zisku zdaňovaných v samostatném základu daně ve vazbě na § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 a § 36 odst. 1 písm. b) bod 3 a odst. 2 písm. a) bod 9 zákona o daních z příjmů.
Otázkou ovšem zůstává, jakým způsobem bude o přijatých výplatách prostředků z ostatních kapitálových fondů společník účtovat (v případě, že vede účetnictví). Účetní předpisy nestanovují jednoznačně postup účetního zachycení u příjemce, lze tak v obecné rovině zvažovat dvojí způsob zaúčtování. První možností je zaúčtovat přijaté plnění proti pořizovací ceně finanční investice. Druhou možností je účtovat o finančních výnosech z titulu přijetí platby z ostatních kapitálových fondů.
V případě, že dochází k vrácení ostatních kapitálových fondů společníkovi, který je do společnosti vložil, je situace zřejmá. ČÚS č. 012 ve článku 3.2.1. požaduje, aby společník jemuž se příplatek mimo základní kapitál vrací, účtoval na vrub příslušného podílu. Zákon o daních z příjmu je v souladu s tímto účetním postupem, neboť dle § 24 odst. 7 ZDP si společník o tyto příjmy sníží nabývací cenu podílu. Nesmí být však dotčeno ustanovení § 121 odst. 4 obchodního zákoníku, které umožňuje vrátit příplatek jen v rozsahu, v jakém převyšuje ztráty společnosti. Pokud by výše vráceného příplatku mimo základní kapitál převyšovala společníkovu účetní pořizovací cenu investice, byl by tento rozdíl zúčtován do výnosů, čímž by se stal součástí obecného základu daně.
Pochybnosti o správném posouzení z hlediska daňových předpisů však mohou nastat v situaci, kdy jsou ostatní kapitálové fondy vypláceny společníkovi, který sice prostředky do těchto fondů ve smyslu § 121 obchodního zákoníku nevložil, ale objektivně za ně zaplatil v pořizovací ceně své investice. Další problémy vznikají při výplatě těchto fondů společníkovi fyzické osobě nebo pokud je zdroj těchto příjmů mimo území ČR (z příplatků do vlastního kapitálu společností se sídlem mimo území ČR). V případě výplaty ostatních kapitálových fondů, které vznikly jinými způsoby než příplatky mimo základní kapitál, je postup taktéž nejasný.
Postup, při kterém bude snižována nabývací cena podílu (finanční investice) o hodnotu vyplácených ostatních kapitálových fondů, odpovídá podle názoru předkladatele více skutečnému ekonomickému obsahu. To potvrzuje i úprava v mezinárodním účetním standardu IAS 18 – Výnosy, který stanoví, že zdroje ve vlastním kapitálu před akvizicí (tj. zdroje ve vlastním kapitálu před nákupem podílu na dané společnosti), jsou při jejich výplatě účtovány u vlastníka jako snížení nabývací (pořizovací) ceny tohoto podílu.
2.1.1. Výplata ostatních kapitálových fondů – příplatku mimo základní kapitál společníkovi právnické osobě
Jak již bylo popsáno výše, ostatní kapitálové fondy nevznikají ze zisku. Jejich zdrojem mohou být příplatky mimo základní kapitál vložené společníky z již zdaněných příjmů. Případ, kdy se tyto příplatky vložené do společnosti s ručením omezeným dle § 121 obchodního zákoníku vrací společníkovi, řeší z daňového hlediska § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Ilustrujme si tuto situaci na následujícím příkladě:
Mějme společnost s ručením omezeným Alfa, jejíž základní kapitál činí 4 mil. Kč. Její jediný společník do ní vložil další 2 mil. Kč ve formě příplatku mimo základní kapitál dle § 121 obchodního zákoníku. Zhoršení ekonomické situace tohoto společníka ale způsobilo, že byl tento společník nucen svůj podíl ve společnosti Alfa prodat novému majiteli. Tento majitel zaplatil za 100% obchodní podíl na společnosti Alfa kupní cenu ve výši 6 mil. Kč. Postupem času však ostatní kapitálové fondy vzniklé dle ustanovení § 121 obchodního zákoníku k dalšímu financování obchodních aktivit již společnost nepotřebuje, a proto tento společník v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku rozhodl o jejich výplatě.
Je evidentní, že se v tomto případě jedná o výplatu příplatku mimo základní kapitál, která byla do společnosti vložená jejím společníkem, tj. o částku, kterou společnost vyplácí společníkovi zpět. Dle § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmu si může společník o částku vráceného příplatku mimo základní kapitál snížit nabývací cenu investice. Účetní předpisy jsou s tímto postupem konzistentní. Společník účtuje o vráceném příplatku na vrub účtu příslušného podílu ve smyslu článku 3.2.1. ČÚS č. 012. Tento postup je z ekonomického hlediska opodstatněný, neboť dochází pouze k výplatě příplatku mimo základní kapitál společníkovi, který za tyto prostředky již zaplatil v pořizovací ceně své investice. Je proto podle názoru předkladatele správné pořizovací cenu obchodního podílu při výplatě těchto fondů snižovat.
2.1.2. Výplata ostatních kapitálových fondů – příplatku mimo základní kapitál společníkovi fyzické osobě
V případě výplaty ostatních kapitálových fondů vzniklých jako příplatek mimo základní kapitál společníkovi fyzické osobě také není postup jednoznačný. Zákon o daních z příjmů se touto situací explicitně nezabývá. Vzhledem k tomu, že výplata ostatních kapitálových fondů není zákonem v části týkající se fyzických osob upravena, spadají příjmy z těchto fondů podle § 10 zákona o daních z příjmů do dílčího daňového základu ostatní příjmy. Z důvodu zachování principu daňové neutrality by ale i fyzickým osobám měla být dána možnost přiměřeně uplatnit ustanovení § 24 odst. 7 ZDP, které se nachází v části třetí - společná ustanovení zákona o daních z příjmů.
Z ekonomického hlediska je podle názoru předkladatele správné, aby si i společník společnosti s ručením omezeným – fyzická osoba snížil nabývací cenu obchodního podílu o přijatou výplatu z ostatních kapitálových fondů pokud prokáže, že za ostatní kapitálové fondy, jež nebyly tvořeny ze zisku, zaplatil v pořizovací ceně své investice.
2.1.3. Výplata ostatních kapitálových fondů vytvořených z prostředků poskytnutých společníky společnosti se sídlem mimo území ČR (příjem ze zdrojů mimo území ČR)
Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění stanoví podmínky zdaňování příjmů mezi smluvními státy. Výplaty ostatních kapitálových fondů ze zdrojů mimo území ČR nejsou těmito smlouvami řešeny. Podle názoru předkladatele nesplňuje výplata ostatních kapitálových fondů podmínky ustanovení článku 10 smluv o zamezení dvojího zdanění, který definuje pojem dividenda takto: „výraz dividendy označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozděluje zisk nebo vyplácí takový příjem, rezidentem“. Výplata ostatních kapitálových fondů se tedy řídí článkem 20 podle něhož příjmy rezidenta jednoho smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, a které smlouva neupravuje jinak, podléhají zdanění jen v tomto státě. Z hlediska příjemce prostředků pocházejících z těchto fondů, který je zároveň českým daňovým rezidentem, se tedy bude postupovat obdobně jako při výplatě ze zdrojů na území ČR.
Jak již bylo řečeno v úvodu tohoto příspěvku, jinými zdroji vzniku ostatních kapitálových fondů mohou být zejména dotace, dary či inventarizační přebytky neodepisovaného dlouhodobého majetku. Je opět zřejmé, že ani v tomto případě nevznikly tyto fondy ze zisku. Vzhledem k tomu, že se při výplatě takto vzniklých ostatních kapitálových fondů nevyplácí zisk a jejich hodnota bude při úplatném nabytí obsažena v pořizovací ceně investice u společníka, bylo by ekonomicky správné, aby společník (vlastník) snižoval při přijetí těchto prostředků nabývací cenu příslušného podílu. Tento postup by měl být podle názoru předkladatele aplikován i při daňovém posouzení, tj. společník by měl o přijatou částku z výplaty ostatních kapitálových fondů snížit nabývací cenu podílu (finanční investice). Tento postup není výslovně obsažen ve znění § 24 odst. 7 ZDP, podle názoru předkladatele by však bylo vhodné odsouhlasit takovýto postup jako doporučení pro aplikaci v praxi.
Pokud ostatní kapitálové fondy (typu dotace, dary či inventarizační přebytky neodepisovaného dlouhodobého majetku apod.) budou vytvořeny po datu akvizice (po datu nakoupení podílů) a jejich hodnota nebyla při nabytí obsažena v nabývací (pořizovací) ceně podílů u společníka, bude záležet na rozhodnutí společníka zda sníží daňovou nabývací cenu o vyplacenou částku či o tuto částku zvýší základ daně. Postup není výslovně obsažen ve znění § 24 odst. 7 ZDP, nicméně jej lze analogicky použít a snížit nabývací cenu podílu. Takový příjem může vytvářet u společníka daňový základ (obecný základ daně společníka) pokud nedojde ke snížení nabývací (pořizovací) ceny podílů.
Projednat v Koordinačním výboru a vhodným způsobem publikovat.
Odbor Účetnictví a audit
Vycházíme z předpokladu, že se jedná o výplaty ostatních kapitálových fondů s.r.o. v účetnictví společníka. Právní předpisy v oblasti účetnictví ani ČÚS neobsahují speciální úpravu pro tuto oblast. Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze v § 25 odst. 1 a § 27 odst. 7 upravuje oceňování podílů; ČÚS 012 v bodě 3.2.1. upravuje postup účtování příplatku společníka mimo základní kapitál poskytnutého společníkem společnosti.
S ohledem na výše uvedené nelze proto při vrácení příplatku společníka mimo základní kapitál, kdy dochází k vrácení částky vložené společníkem do společnosti, považovat za nesprávný rozvahový způsob účtování, a to bez ohledu zda tento příplatek je vracen původními společníkovi nebo dalšímu, například v případě prodeje podílu.
Pokud jde o výplatu ostatních složek ostatních kapitálových fondů například darů, pak za předpokladu, že právní předpisy umožňují vyplacení těchto částek, se nejedná o vrácení částek vložených společníkem do společnosti (bez ohledu zda jde o původního společníka nebo dalšího, například v případě prodeje podílu), ale v podstatě o vyplacení částek vzniklých z činnosti společnosti (podle našeho názoru obdobně jako u zisku). V tomto případě se, na základě výše uvedeného, přikláníme spíše k výsledkovému způsobu účtování.
Odbor Legislativa daně z příjmů
V případě právnické osoby je pro daňové posouzení příplatku mimo základní kapitál určující § 24 odst. 7 ZDP. Zde se výslovně stanoví snížení nabývací ceny, a to jak v případě „prvonabyvatele“, tj. společníka, který vklad provedl (písm. a) a b) cit .ust.), tak v případě nabytí podílu koupí (písm. c) cit. ust.). Z uvedené úpravy tedy vyplývá, že jejím účelem není rozlišit, zda se příplatek vrací tomu, kdo jej do společnosti vložil, či pozdějšímu vlastníkovi podílu. Co se týká jiných výplat z ostatních kapitálových fondů, je u právnické osoby rozhodující jejich správný způsob zaúčtování, tzn. účtuje-li se do výnosů, je příjem zdaněn v obecném základu daně. U výplaty prostředků ze zahraničí je v České republice daňový režim plnění z ostatních kapitálových fondů u právnické osoby zcela shodný jako ve vnitrostátní situaci.
Zákon o daních z příjmů problematiku výplaty z jiných vlastních zdrojů - ostatních kapitálových fondů – příplatku mimo základní kapitál společníkovi fyzické osobě, konkrétně neupravuje. Za situace, kdy obchodní společnost vyplatí společníkům finanční prostředky, které nejsou podílem na zisku, se z hlediska zákona o daních z příjmů jedná vždy o příjem. Protože v ust. § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, není uveden titul pro zdanění těchto příjmů zvláštní sazbou daně, musí být výše uvedený příjem zdaněn obecnou sazbou daně.
Podle našeho názoru tak budou příjmy plynoucí z jiných vlastních zdrojů – ostatních kapitálových fondů – příplatku mimo základní kapitál, zdaňovány u fyzických osob jako ostatní příjmy dle ust. § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které jsou v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. e) téhož zákona předmětem daně z příjmů fyzických osob. Předpokladem zůstává, že obchodní podíl není u společníka součástí obchodního majetku. Pokud by obchodní podíl byl součástí obchodního majetku, pak by se jednalo o příjem podle ust. § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpis, které jsou v souladu s ust. § 3 odst. 1 písm. b) téhož zákona předmětem daně z příjmů fyzických osob.
K těmto příjmům nelze podle našeho názoru uplatnit výdaje. Příjmy tedy budou zdaněny sazbou daně podle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že nabývací cena podílu na obchodní společnosti se snižuje i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál v souladu s § 24 odst. 7 zákona, může poplatník – fyzická osoba, který nevede účetnictví, postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) zákona.
Poplatník – fyzická osoba, který vede účetnictví a obchodní podíl je součástí jeho obchodního majetku, postupuje obdobně jako poplatník právnická osoba.
Není pravda, že výplata ostatních kapitálových fondů není mezinárodními smlouvami o zamezení dvojímu zdanění řešena. Tyto smlouvy jsou tzv. smlouvami komplexními a upravují tak zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů.
Problematika toho, zda se vůči danému příjmu uplatní či neuplatní článek 10 smluv, musí být řešena v kontextu vnitrostátních právních předpisů každého individuálního státu, a to s přihlédnutím k tomu, že výraz "dividendy" podle smluv označuje i příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií, a to právě podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která daný příjem vyplácí, rezidetnem. Pokud by tedy daný příjem v této souvislosti v konkrétním státu zdroje spadal pod tuto deficini výrazu "dividendy", článek 10 by se v daném státě zcela jistě uplatnil a názor předkladatele příspěvku by na tomto faktu nic nezměnil.
Za předpokladu, že by daný příjem byl klasifikován jako tzv. "ostatní příjem", opět je třeba posuzovat konkrétní znění každé individuální daňové smlouvy, nebož i text článku "Ostatní příjmy" se v různých smlouvách o zamezení dvojímu zdanění různí.
Nelze tedy souhlasit s obecnou konstatací uvedenou v příspěvku ve vztahu k aplikaci mezinárodních daňových smluv.