🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Účelem dokumentu je jednoznačně interpretovat znění § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu ve znění účinném od 1. ledna 2015, a to ve vztahu k povinnosti elektronického podání pro daňové subjekty, jež mají zpřístupněnu datovou schránku.
Potřeba tohoto jasného vymezení je umocněna institutem pokut za nesplnění povinností nepeněžité povahy (§ 247a novelizovaného znění daňového řádu).
Daňový řád – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění platném od 1. ledna 2015,
ZOE – zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění platném od 1 ledna 2015,
Elektronické podání – podání učiněné datovou zprávou v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu,
Držitel datové schránky – osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena (podle § 3 až § 5 nebo § 8 odst. 1 a 2 ZOE) a zpřístupněna (§ 10 ZOE),
Osoba bez datové schránky - osoba, která nemá zpřístupněnu žádnou datovou schránku (viz znění § 10 ZOE).
Novelizované znění § 72 odst. 4 daňového řádu:
(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.
Z uvedené textace důvodové zprávy by bylo možné extenzivním výkladem dojít k závěru, že pokud daňový subjekt je držitelem datové schránky anebo ustanoví zástupce, který je držitelem datové schránky, vztahuje se povinnost elektronického podání automaticky na veškeré úkony vyjmenované v § 72 odst. 1 (přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení), které jsou činěny daňovým subjektem nebo jeho zástupcem.
Podání učiněné jinak než elektronicky je přitom chápáno jako vadné, kdy sice tato vada může být zahlazena v souladu s novelizovaným zněním § 74 odst. 4 daňového řádu, nicméně současně s negativním dopadem v podobě pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu ve znění účinném od 1. ledna 2015.
Lze dovodit, že předmětné ustanovení by v praxi nemělo činit potíže v případě korporací, které mají datovou schránku zřízenu (a zpřístupněnu) ze zákona, ale výkladové problémy by se mohly vyskytnout především u fyzických osob, zejména pak takových, které mají datovou schránku zřízenu na žádost (§ 3 a 4 ZOE).
Dále popsané případy se nevztahují na podání, jejichž elektronická forma vyplývá z jiného právního předpisu (např. § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění).
V úvahu přicházejí dvě varianty držitelů datových schránek uvedené v ustanoveních ZOE:
a) držitelé datové schránky právnické osoby zřízené ze zákona podle § 5 odst. 1,
b) držitelé datové schránky právnické osoby zřízené na žádost podle § 5 odst. 2.
Dílčí závěr č. 1: Právnická osoba, která je držitelem datové schránky, má povinnost činit veškerá podání dle § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu, tato povinnost vzniká dnem zpřístupnění datové schránky.
V úvahu přicházejí tři varianty držitelů datových schránek uvedených v ustanoveních ZOE:
a) držitelé datové schránky fyzické osoby zřízené na žádost podle § 3,
b) držitelé datové schránky podnikající fyzické osoby zřízené na žádost podle § 4 odst. 1,
c) držitelé datové schránky podnikající fyzické osoby zřízené ze zákona podle § 4 odst. 3.
Ve vztahu k typu datové schránky budeme dále používat pojem „role“, jedná se o následující:
a) Fyzická osoba podnikající
b) Fyzická osoba nepodnikající
c) Fyzická osoba daňový poradce
d) Fyzická osoba advokát
e) Fyzická osoba insolvenční správce
Jedna fyzická osoba přitom může mít větší počet z výše uvedených datových schránek a může tedy vystupovat v několika rolích.
V oblasti doručování je nutnost odlišovat tyto role vyjádřena v judikatuře Nejvyššího správního soudu (viz rozsudky čj. 7 Afs 46/2010-51 nebo čj. 9 As 90/2010 – 58). Obdobný postoj nalézáme také v pokynu GFŘ D-7 č. j. 35136/11-2110-011826, který interpretuje § 42 daňového řádu ohledně doručování do datových schránek.
Uvedený pokyn D-7 lze přitom použít zrcadlově jako východisko pro řešení problematiky povinně elektronických podání. Vycházíme z toho, že by neměla nastat situace, kdy na podání učiněné povinně elektronicky bude následovat reakce správce daně v listinné podobě doručená provozovatelem poštovních služeb.
Proto navrhujeme, aby se povinnost fyzické osoby činit podání elektronicky odvíjela od existence datové schránky pro danou roli v řízení.
Dílčí závěr č. 2: Fyzická osoba, která je držitelem datové schránky, má povinnost činit konkrétní podání dle § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu, v takovém případě, kdy v předmětném řízení vznikla správci daně na základě zvláštního právního předpisu (§ 17 ZOE) povinnost do této datové schránky doručovat písemnosti. V situaci, kdy nelze jednoznačně určit roli, ve které fyzická osoba v daném řízení vystupuje, anebo v případě pochybností, se postupuje dle zásady „v pochybnostech ve prospěch“ a daňový subjekt může činit podání kterýmkoli způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.
Příklad č. 1:
Daňový subjekt je držitelem datové schránky nepodnikající fyzické osoby zřízené na žádost.
Příklad č. 2:
Daňový subjekt je držitelem datové schránky podnikající fyzické osoby zřízené na žádost.
Příklad č. 3:
Daňový subjekt je držitelem datové schránky podnikající fyzické osoby zřízené ze zákona (daňový poradce, insolvenční správce, advokát).
Stanovisko Generálního finančního ředitelství
Při posuzování povinnosti činit podání datovou zprávou dle § 72 odst. 4 daňového řádu je třeba zohlednit typ datové schránky, kterou má osoba činící podání zpřístupněnu. Daňový subjekt tedy bude mít povinnost činit podání datovou zprávou v případech, kdy bude činit podání související s typem datové schránky, kterou má zpřístupněnu:
V uvedených příkladech č. 1 a č. 2 tedy nesouhlasíme s poslední odrážkou obou příkladů – v případě přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které obsahuje dílčí základy daně podle § 7 a § 9 nebo § 7 a § 10, musí daňový subjekt činit podání datovou zprávou, jelikož má zpřístupněnu jednu z relevatních datových schránek, v příkladu 1 datovou schránku nepodnikající fyzické osoby, v příkladu 2 datovou schránku podnikající fyzické osoby.
Pokud je právnické osobě znepřístupněna datová schránka dle § 11 ZOE, pak tímto dnem končí povinnost činit podání elektronicky dle daňového řádu. V praxi připadá v úvahu jen případ zrušení datové schránky zřízené na žádost právnické osoby dle § 5 odst. 2 ZOE.
Dílčí závěr č. 3: Právnické osobě zaniká povinnost činit podání dle § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou ke dni znepřístupnění datové schránky zřízené na žádost.
Pokud je fyzické osobě znepřístupněna datová schránka dle § 11 odst. 4 ZOE, pak tímto dnem zaniká povinnost činit podání elektronicky dle daňového řádu.
Dílčí závěr č. 4: Fyzické osobě zaniká povinnost činit podání dle § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou ke dni znepřístupnění té datové schránky, jejíž zpřístupnění tuto povinnost zakládalo.
Stanovisko Generálního finančního ředitelství
Povinnost činit podání datovou zprávou vycházející z § 72 odst. 4 daňového řádu je vázána na zpřístupnění datové schránky (příp. povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem). Jakmile nemá daňový subjekt datovou schránku zpřístupněnu (v případě, že nemá ani povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem), povinnost činit podání datovou zprávou dle § 72 odst. 4 daňového řádu se na něj nevztahuje.
Daňový subjekt může v řízení disponovat zástupcem v souladu s ustanovením § 25 a následně daňového řádu.
Pokud by měl daňový subjekt povinnost činit podání podle § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4, přechází tato povinnost také na zástupce, a to bez ohledu na to, zda je zástupce sám držitelem datové schránky, či nikoli. Obdobný princip platí v případě, kdy zmocněnec zvolí dalšího zmocněnce v souladu s § 29 odst. 2 daňového řádu.
Dílčí závěr č. 6: Zástupce osoby, která je povinna činit podání dle § 72 odst. 4 daňového řádu datovou zprávou, je povinen činit podání uvedená v § 72 odst. 1, která učiní jako zástupce této osoby, datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu. Stejný princip platí v případě dalšího zmocnění podle § 29 odst. 2 daňového řádu.
Daňový subjekt, který není držitelem datové schránky (ani nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem), může pro daňové řízení mít zástupce, který naplňuje podmínky pro povinně elektronické podání dle § 72 odst. 4 daňového řádu. Striktním výkladem tohoto ustanovení daňového řádu by bylo možné dojít k závěru, že povinnost elektronických podání se vztahuje na veškerá podání daňového subjektu uvedená v § 72 odst. 1 daňového řádu bez ohledu na rozsah zastoupení. Takový výklad by ovšem vedl k omezení projevu vůle v tom smyslu, že zastoupení je možné pouze v celém rozsahu podání uvedených v § 72 odst. 1 daňového řádu.
Dále se domníváme, že nelze omezit práva daňového subjektu v tom smyslu, aby v daňovém řízení nemohl jednat i samostatně např. podáním v listinné podobě, pouze díky tomu, že jeho zástupce je držitelem datové schránky.
Dílčí závěr č. 7: Má-li daňový subjekt, který nenaplňuje podmínky pro povinně elektronická podání dle § 72 odst. 4 daňového řádu, zástupce, který je povinen činit podání datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu, vztahuje se tato povinnost toliko na podání v rozsahu zastoupení. Samotný daňový subjekt pak je oprávněn činit podání kterýmkoli způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.
Příklad č. 4:
Daňový subjekt je osobou bez datové schránky. Má zástupce – fyzickou osobu, která má zpřístupněnu datovou schránku podnikající fyzické osoby daňového poradce. Rozsah zastoupení byl ujednán ke zpracování a předložení přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Společný zástupce zastupuje více daňových subjektů, kterým vzniká společná daňová povinnost. Může jím být společný zmocněnec dle § 30 daňového řádu nebo společný zástupce dle § 13a odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí.
Bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti správy daní, pokud by mělo docházet ke zkoumání, zda a které daňové subjekty, jež mají společnou daňovou povinnost, splňují podmínky pro povinně elektronická podání dle § 72 odst. 4 daňového řádu, nehledě na to, že společný zástupce ani nemusí mít možnost všechny potřebné informace získat. Rozhodující by proto mělo být postavení samotného společného zástupce.
Dílčí závěr č. 8: V případě daňových subjektů, které mají společnou daňovou povinnost, nastává povinnost činit podání uvedená v § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu v tom případě, kdy tuto povinnost má společný zástupce daňových subjektů.
Po projednání příspěvku navrhujeme příspěvek obvyklým způsobem zveřejnit.
Stanovisko Generálního finančního ředitelství
Povinnost činit podání podle § 72 odst. 4 daňového řádu má jen ten (daňový subjekt nebo jeho zástupce), kdo splňuje zákonem stanovené podmínky a kdo současně toto podání činí. To znamená, že splňuje-li je jen daňový subjekt, za kterého však podání činí jeho zástupce, který ale povinnost toto podání učinit způsobem vymezeným v ust. § 72 odst. 4 daňového řádu nesplňuje, nevztahuje se na tohoto zástupce povinnost toto podání učinit způsobem vymezeným v ust. § 72 odst. 4 daňového řádu. A naopak, splňuje-li podmínku jen zástupce daňového subjektu, avšak podání (přestože spadá do rozsahu zástupčího oprávnění zástupce) činí sám daňový subjekt, který ale stanovenou podmínku nesplňuje, nevztahuje se na tento daňový subjekt a pro toto konkrétní podání povinnost uložená § 72 odst. 4 daňového řádu.
Takovému výkladu svědčí především logika dikce § 72 odst. 4 daňového řádu. První část věty totiž představuje dvojitou hypotézu (má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce…), ke které se pojí jediná dispozice obsažená v druhé části věty (dispozice totiž z povahy věci pamatuje pouze na jedno a totéž podání, nikoli na dvě totožná podání učiněná různými osobami). Jinak řečeno § 72 odst. 4 daňového řádu dopadá jen na toho, kdo má zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a kdo současně podání činí.
Konkrétně to znamená, že je dané ustanovení třeba číst tak, že:
Co se týče společného zástupce, opět platí, že bude mít povinnost činit podání způsobem vymezeným v § 72 odst. 4 daňového řádu pouze tehdy, bude-li on sám splňovat podmínky pro povinné elektronické podání, tedy pokud bude mít on sám zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Interpretace znění § 72 odst. 4 dle zákona č. 280 / 2009 Sb. daňový řád - doplňující otázky
Předkládají: Milan Vodička, Pavel Říha
Verze 1.3
Účelem dokumentu je jednoznačně interpretovat znění § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu ve znění účinném od 1. ledna 2015, které vymezuje povinnost elektronického podání pro osoby, jež mají zpřístupněnu datovou schránku, či mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Potřeba tohoto jasného vymezení je umocněna institutem pokut za nesplnění povinností nepeněžité povahy (§ 247a novelizovaného znění daňového řádu).
Elektronické podání – podání učiněné datovou zprávou v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu,
Držitel datové schránky – osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena (§ 3 až § 5 a § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech) a zpřístupněna (§ 10 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech),
Osoba bez datové schránky - osoba, které nebyla zpřístupněna datová schránka (§ 10 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech),
Daňový řád – zákon č. 280/2009 Sb. ve znění platném od 1. ledna 2015,
ZOE – zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Novelizované znění § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád:
(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.
U osob uvedených v § 20 odst. 1 písm. f) zákona o účetnictví se domníváme, že situace je poměrně jasná. Povinnost činit podání elektronicky začíná okamžikem, kdy nastává povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu, a končí okamžikem, kdy končí povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu.
U osob uvedených v § 20 odst. 1 písm. c) až e) zákona o účetnictví je situace náročnější. Okamžik zjištění, zda mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je až v okamžiku sestavení účetní závěrky. Proto i povinnost činit podání elektronicky by měla nastat až v okamžiku sestavení účetní závěrky, která musí být povinně ověřena auditorem. Podobně v případě, že tato osoba přestane mít povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, tak povinnost činit podání elektronicky končí dnem sestavení účetní závěrky, která nemusí být povinně ověřena auditorem.
Dílčí závěr č. 5: Povinnost činit podání dle § 72 odst. 1 daňového řádu datovou zprávou v souladu s § 72 odst. 4 daňového řádu, pokud nemají tuto povinnost z jiného důvodu, mají osoby uvedené v § 20 odst. 1 písm. f) zákona o účetnictví ode kdy mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem podle zvláštního zákona do dne kdy tato povinnost končí a osoby uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e) zákona o účetnictví ode dne sestavení účetní závěrky, která má být povinně ověřena auditorem do dne sestavení účetní závěrky, která nemusí být povinně ověřena auditorem, a to i v případě, kdy zvolí zástupce, který je osobou bez datové schránky.
Stanovisko GFŘ:
Povinnost činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) vzniká daňovým subjektům (za předpokladu, že nemají tuto povinnost z toho důvodu, že by měly zpřístupněnu datovou schránku) ode dne, kdy jim vznikne povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tedy daňovým subjektům uvedeným v § 20 odst. 1 písm. f) zákona o účetnictví vzniká povinnost činit podání podle § 72 odst. 4 DŘ dnem, kdy jim podle zvláštního zákona vznikne povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a trvá, dokud trvá podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Daňovým subjektům uvedeným v § 20 odst. 1 písm. c) až e) zákona o účetnictví vzniká povinnost činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ dnem sestavení účetní závěrky, která má být povinně ověřena auditorem, a trvá do dne sestavení takové účetní závěrky, která auditorem být ověřena nemusí.
Je podání dle § 71 odst. 3 chápáno jako učiněné elektronicky, tedy bez obavy ze sankcí podle § 247a DŘ ?
Stanovisko GFŘ:
Základní úprava povinnosti činit vybraná podání elektronicky je obsažena v § 72 odst. 4 DŘ, kde je uvedeno, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má daňový subjekt nebo jeho zástupce zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen vybraná podání (§ 72 odst. 1 DŘ) učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ, tedy buď
Pro splnění povinnosti činit vybraná podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ je nutné, aby podání bylo vždy činěno výhradně způsobem podle § 71 odst. 1 DŘ. Ustanovení § 71 odst. 3 DŘ se v tomto případě neuplatní, a pokud tedy za těchto okolností podatel vybrané podání učiní způsobem uvedeným v § 71 odst. 3 DŘ, pak se na takové podání bude hledět jako na podání vadné, jehož vada spočívá v nedostatku předepsané formy, a podatel bude vyzván k odstranění vad podání podle ust. § 74 odst. 1 DŘ.
Nicméně s ohledem na to, že se jedná o nový přístup v rámci povinnosti činit podání elektronicky, bude finanční správa, s ohledem na základní zásady správy daní, zejména zásady přiměřenosti, spolupráce a vstřícnosti, po přechodné období roku 2015 akceptovat pro splnění povinnosti činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ i podání, učiněná postupem podle § 71 odst. 3 DŘ, aniž by následovala výzva k odstranění vad podání. To vše za předpokladu, že podání učiněné postupem podle § 71 odst. 3 DŘ má podobu datové zprávy a tato datová zpráva je v zákonné lhůtě potvrzena některým ze způsobů uvedených v § 71 odst. 1 DŘ .
Daňový subjekt bez povinnosti činit podání elektronicky zmocní osobu s datovou schránkou s výslovnou výjimkou týkající se podání.
Stanovisko GFŘ:
Viz stanovisko GFŘ k bodu 4.5 Podkladů na koordinační výbor 02/2015.
Daňový subjekt bez povinnosti činit podání elektronicky zmocní osobu s datovou schránkou, ale podání učiní sám v listinné podobě - např. fyzická osoba bez datové schránky a povinného auditu má daňového poradce, který je ale z jakéhokoli důvodu nečinný. Daňový subjekt proto postupuje sám v podobě podání listinou.
Stanovisko GFŘ:
Viz stanovisko GFŘ k bodu 4.5 Podkladů na koordinační výbor 02/2015.
Situace v případě, kdy není zveřejněn formát a struktura datové zprávy - dnes např. dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí. Lze podat jakkoli = potvrzení dosavadního přístupu GFŘ.
Stanovisko GFŘ
Pouze ve zcela výjimečných případech, kdy není ve smyslu § 72 odst. 3 a 4 DŘ správcem daně zveřejněn formát a struktura datové zprávy, může podatel učinit podání uvedená v § 72 odst. 1 DŘ:
- datovou zprávou zaslanou dle pravidel DŘ, a to s přílohou která v tomto mimořádném případě nebude ve formátu XML, ale ve formátu: DOC, RTF, XLS, PDF, JPG nebo TXT. Dále je možné přiložit podepsané (formát PKCS#7) a komprimované (formát ZIP) soubory, vždy však jde o jeden podepsaný nebo jeden komprimovaný soubor některého z výše uvedených formátů, nebo - písemně.
Situace v případě, kdy daňový subjekt v souladu s pokynem GFŘ-D-7 před správcem daně vyjevil, že veškeré písemnosti, které by byly doručovány v listinné podobě, mají být doručovány do jeho datové schránky. Zakládá povinnost činit tak i veškerá podání dle § 72/4 DŘ ?
Stanovisko GFŘ:
Pokud daňový subjekt v souladu s pokynem GFŘ-D-7 před správcem daně seznatelným způsobem vyjevil, že písemnosti, které by mu jinak byly podle DŘ, resp. pokynu GFŘ-D-7 doručovány v listinné podobě, mu mají být doručovány do datové schránky, nevzniká z tohoto titulu daňovému subjektu povinnost činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ.
Pokud se jedná o povinný subjekt dle § 72 odst. 4 daňového řádu, který je plátcem DPH a s obratem nižším než 6 mil. Kč, musí činit podání uvedené v § 101a odst. 1 zákona o DPH elektronicky, neboť nesplňuje podmínku dle § 101a odst. 3 písm. b) zákona o DPH ?
Stanovisko GFŘ:
Fyzická osoba, které vznikne povinnost činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ, ačkoliv nesplňuje podmínku uvedenou v § 101a odst. 3 písm. a) ZDPH (tedy nedosahuje tam stanoveného obratu), je povinna činit elektronicky podání uvedená v § 101a odst. 1 ZDPH, neboť má „zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky“ (dle § 72 odst. 4 DŘ). Aby tuto povinnost neměla, musela by zároveň splnit obě dvě podmínky uvedené v § 101a odst. 3 ZDPH. Jinými slovy, pokud splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 101a odst. 3 ZDPH, má povinnost podávat elektronicky podání uvedená v § 101a odst. 1 ZDPH.
Statutárním orgánem společenství vlastníků (§ 1194 NOZ), které nemají ze zákona č. 300/2008 Sb. povinně zpřístupněné datové schránky, je předseda vlastníků (§ 1205 NOZ), který je právnickou osobou a tato právnická osoba má zpřístupněnu datovou schránku. Obdobně, kdy statutárním orgánem společenství vlastníků jednotek (§ 9 zák. č. 72/1994 Sb., dále ZoVB) je pověřený vlastník (§ 9 odst. 7, § 9 odst. 13 ZoVB) a tento pověřený vlastník je právnickou osobou, která má zpřístupněnu datovou schránku (jde o časté případy, kdy SVJ má ve výboru jako pověřeného vlastníka např. bytové družstvo, které bylo vlastníkem bytového domu a postupně převádí bytové jednotky původním členům družstva). Toto družstvo je evidováno v rejstříku SVJ jako statutární orgán i v roce 2015. Dle některých právních výkladů NOZ neřeší společenství vlastníků jednotek vzniklých dle ZoVB, a na tato SVJ se i nadále použije ZoVB.
Společenství vlastníků dle NOZ i společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů je právnickou osobou, a pokud je zároveň daňovým subjektem, pak je nutno splnění podmínek pro vznik povinnosti činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ zkoumat u tohoto daňového subjektu a nikoliv u jeho statutárního orgánu. Pokud podání daňového subjektu, který je právnickou osobu, činí jeho statutární orgán v rámci výkonu funkce statutárního orgánu, pak se jedná z pohledu daňového řízení o podání činěné daňovým subjektem. Na statutární orgán právnické osoby nehledí daňový řád jako na zástupce daňového subjektu, proto se pro účely vzniku povinnosti činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ splnění podmínek u statutárního orgánu právnické osoby (bez ohledu na to, zda je jím fyzická či právnická osoba) neposuzuje.