🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Při přechodu z daňové evidence (DE) na vedení účetnictví je nutné zvýšit základ daně mj. o hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou poskytnutých záloh na hmotný majetek. Naopak, základ daně se sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení zajištění a udržení příjmů.
Při zúčtování poskytnutých záloh dochází k situaci, kdy celkový náklad, který je součástí vyúčtování, je částečně nákladem za předcházející zdaňovací období. Vzniká tedy obava, že by správcem daně mohl být náklad zaúčtovaný do prvního účetního období, za které je vedeno účetnictví, posouzen jako náklad daňově neuznatelný, protože se netýká daného účetního a tedy i zdaňovacího období. Podobná situace nastává i opačně, tedy v případě přijatých záloh ve vztahu k výnosům. Obdobná situace nastává i v případech, kdy nejsou na poskytnuté popř. přijaté dodávky zaplaceny zálohy.
Problém nastává i v případě nájmu placeném předem, přičemž i zde je nutné zohlednit oba pohledy – nájemce i pronajímatele. Nejedná se o finanční pronájem (finanční leasing).
Účetně je problematika zahájení vedení účetnictví při přechodu z daňové evidence upravena v ustanovení § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění (dále VPÚ), podle kterého se do počátečních stavů zahajovací rozvahy převedou jednotlivé složky majetku a závazků, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku. Neuplatněná část výdajů u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se dále uvede jako počáteční stav účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38.
Závazky jsou v účetních předpisech definovány zejména ve směrné účetní osnově[1] s odkazem na jednotlivá ustanovení VPÚ[2].
Z hlediska zákona o daních z příjmů[3] (dále ZDP) je postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví popsán v příloze č. 3 k ZDP a dále v § 23 odst. 14 ZDP. V souladu s těmito ustanoveními je nutné obecně při přechodu z DE na vedení účetnictví zvýšit základ daně o hodnotu zásob, poskytnutých záloh a pohledávek a dále snížit základ daně o hodnotu přijatých záloh a závazků. Ačkoli v zákonných předlohách existují výjimky a upřesnění[4], nebudou pro účely tohoto výkladu uvažovány.
Příspěvek se pro ilustraci zabývá pouze problematikou poskytnutých záloh ve vztahu k nákladům.
V případě poskytnutých záloh dochází při přechodu z DE na účetnictví ke zvýšení základu daně o poskytnutou zálohu, tj. pohledávku, a to ve zdaňovacím období, kdy bylo zahájeno vedení účetnictví (dále pouze běžné období). K vyúčtování zálohy dojde také v běžném období a veškeré náklady, tedy i část nákladů, které souvisí s minulým zdaňovacím obdobím, je zohledněna v roce běžném. Existuje obava, že by tyto náklady mohly být správcem daně posouzeny jako daňově neuznatelné (viz § 23 odst. 1 a odst. 2 písm. a) ZDP; respektování časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů).
Nabízí se proto řešení pomocí zohlednění závazků, resp. dohadných účtů pasivních v zahajovací rozvaze tak, aby v běžném účetním (zdaňovacím) období existoval titul, proti kterému je možné zúčtovat náklad náležející z časového hlediska do předcházejícího zdaňovacího období. I když závazek z titulu části poskytnutého plnění v minulém zdaňovacím období, ve kterém byla vedena daňová evidence ještě nebyl vyúčtován , ve skutečnosti část plnění již byla poskytnuta a závazkový vztah tedy již existuje. Bylo by proto vhodné, do zahajovací rozvahy tento závazek zohlednit (např. účtová skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv) a o tuto položku snížit základ daně v běžném období. Dohadné účty pasivní jsou v rozvaze vykazovány mezi závazky, což odpovídá i jejich podstatě.
Příklad č. 1 (není uvažována daň z přidané hodnoty)
V roce 2005, ve kterém je vedena daňová evidence je zaplacena záloha na energii ve výši Kč 10.000 na období od 01.10.2005 do 31.03.2006. V roce 2006 poplatník přechází na vedení účetnictví a dochází k vyúčtovaní energie za celé zúčtovací období ve výši Kč 20.000. Podle měřícího zařízení byla spotřebována v roce 2005 energie za Kč 13.000.
Varianta č. 1: bez zavedení závazku do zahajovací rozvahy:
|
Rok |
Částka (Kč) |
Zaúčtování MD/DAL |
Text |
|
|
2005 |
- 10.000 |
|
|
zaplaceno |
|
|
- 10.000 |
|
|
Základ daně 2005 |
|
|
|
|
|
|
|
2006 |
10.000 |
314 |
701 |
Zahajovací rozvaha |
|
|
20.000 |
502 |
321 |
Faktura za vyúčtování |
|
|
10.000 |
321 |
314 |
Zúčtování zálohy |
|
|
- 20.000 |
|
|
Účetní výsledek hospodaření |
|
|
10.000 |
|
|
Zvýšení základu daně (příloha č. 3 k ZDP) |
|
|
- 10.000 |
|
|
Základ daně 2006 ( = - 20.000 + 10.000) |
Varianta č. 2: se zavedením závazku (eventuelně dohadného účtu pasivního) do zahajovací rozvahy:
|
Rok |
Částka (Kč) |
Zaúčtování MD/DAL |
Text |
|
|
2005 |
- 10.000 |
|
|
zaplaceno |
|
|
- 10.000 |
|
|
Základ daně 2005 |
|
|
|
|
|
|
|
2006 |
10.000 |
314 |
701 |
Zahajovací rozvaha – poskytnutá záloha |
|
|
13.000 |
701 |
329 event. 389 |
Zahajovací rozvaha – spotřebovaná energie v r. 2005 |
|
|
7.000 |
502 |
|
Faktura za vyúčtování |
|
|
13.000 |
329 |
|
|
|
|
20.000 |
|
321 |
|
|
|
10.000 |
321 |
314 |
Zúčtování zálohy |
|
|
10.000 |
|
|
Zvýšení základu daně (příloha č. 3 k ZDP) – poskytnutá záloha |
|
|
- 7 000 |
|
|
Účetní výsledek hospodaření |
|
|
- 13.000 |
|
|
Snížení základu daně (příloha č. 3 k ZDP) – závazek z titulu spotřebované energie |
|
|
+ 10 000 |
|
|
Zvýšení základu daně (příloha č. 3 k ZDP) – poskytnutá záloha |
|
|
- 10.000 |
|
|
Základ daně 2006 (= - 7.000 + 10.000 – 13.000) |
Komentář
Varianta č. 1
Z hlediska ZDP je základ daně v obou případech Kč – 10.000 za předpokladu, že nebudou zpochybněny náklady, které byly spotřebovány (dodávka byla splněna) v předcházejícím zdaňovacím období.
Varianta č. 2
Z hlediska ZDP je i v tomto případě základ daně Kč – 10.000. Zahrnutím závazku, eventuelně dohadného účtu pasivního do zahajovací rozvahy je již zohledněn akruální princip účetnictví a výsledek hospodaření roku 2006 není zatížen nákladem za rok 2005.
Dílčí závěr / návrh řešení
Při přechodu z DE na vedení účetnictví zahrnout do zahajovací rozvahy akruální princip, tj. možnost zavedení dosud nezúčtovaného závazku, popř. dosud nezúčtované pohledávky do zahajovací rozvahy. Může se jednat jednak o závazek, pohledávku z obchodního vztahu (např. Kto 329, 319) nebo o dohadnou položku, která je vykazována v položce pasiv „B.III. 10. (event. B.II.8.)“, resp. položce aktiv „C III. 8. (event. C.II.6.)“ rozvahy., tedy v oblasti závazků, resp. pohledávek. Doporučený postup přispěje i k věrnému a poctivému obrazu účetnictví, ke kterému jsou účetní jednotky povinny podle zákona o účetnictví.
Stejný princip by měl platit i opačně, tj. v případě přijatých záloh.
Příspěvek se zabývá pouze problematikou ze strany nájemce. Ze strany pronajímatele platí vztah obdobně.
Je-li zaplacen nájem předem, je v DE zahrnut do výdajů. V zahajovací rozvaze je oceněna zbývající část „neprobydleného“ nájemného[5] a je vykázána v oblasti (i) časového rozlišení, tj. položka aktiv „D.I.1. Náklady příštích období“ Některé názory se přiklánějí k vykazování v oblasti (ii) pohledávek, tj. položka aktiv „C.III – krátkodobé pohledávky“, či k nevykazování v zahajovací rozvaze (iii) vůbec a ponechat výdaj plně v roce, kdy byla vedena DE.
Varianta č. 1: nevykazování nezúčtovaného nájemného v zahajovací rozvaze
Ačkoli byla tato varianta některými experty upřednostňována z důvodu faktické neexistence závazkového vztahu, předkladatelé ji nedoporučují. Důvodem je skutečnost, že v běžném zdaňovacím období, kdy je již vedeno účetnictví, by účetní závěrka nezobrazovala věrně a poctivě obraz předmětu účetnictví, jakož i finanční situaci účetní jednotky[6]. Náklad z titulu nájmu by v běžném roce chyběl a docházelo by tak k neoprávněnému nadhodnocení hospodářského výsledku.
Varianta č. 2: vykazování nezúčtovaného nájemného v zahajovací rozvaze v oblasti pohledávek (např. Kto 378)
Příklad č. 2
V prosinci roku 2005 je zaplaceno nájemné vztahující se na období od prosince 2005 do prosince 2007 ve výši Kč 24.000. Měsíční nájemné tedy činí Kč 1.000. K 01.01.2006 činí „neprobydlené“ nájemné Kč 23.000. Pro rok 2006 činí nájemné Kč 12.000.
|
Rok |
Částka (Kč) |
Zaúčtování MD/DAL |
Text |
|
|
2005 |
- 24.000 |
|
|
zaplaceno |
|
|
- 24.000 |
|
|
Základ daně 2005 |
|
|
|
|
|
|
|
2006 |
23.000 |
378 |
701 |
Zahajovací rozvaha |
|
|
- 12.000 |
518 |
|
Vyúčtování nájemného za rok 2006 |
|
|
12.000 |
|
378 |
|
|
|
23.000 |
|
|
Zvýšení základu daně (příloha č. 3 k ZDP) |
|
|
11.000 |
|
|
Základ daně 2006 ( = - 12.000 + 23.000) |
|
|
|
|
|
|
|
2007 |
11.000 |
378 |
701 |
Zahajovací rozvaha |
|
|
- 11.000 |
518 |
|
Vyúčtování nájemného za rok 2007 |
|
|
11.000 |
|
378 |
|
|
|
- 11.000 |
|
|
Základ daně 2007 ( = - 12.000 + 23.000) |
Rekapitulace:
Základ daně 2005 – 2007 v Kč: - 24.000
Varianta č. 3: vykazování nezúčtovaného nájemného v zahajovací rozvaze v oblasti časového rozlišení
Základním motivem pro explicitní vyjádření této varianty je skutečnost, že účty časového rozlišení nejsou majetkem (resp. závazkem) a není tedy o jejich hodnotu povinnost upravovat základ daně při přechodu z DE na účetnictví (srovnej kap. č. 2 – legislativní východiska).
Příklad č. 3 (východiska jsou shodná jako u varianty č. 2)
|
Rok |
Částka (Kč) |
Zaúčtování MD/DAL |
Text |
|
|
2005 |
- 24.000 |
|
|
zaplaceno |
|
|
- 24.000 |
|
|
Základ daně 2005 |
|
|
|
|
|
|
|
2006 |
23.000 |
381 |
701 |
Zahajovací rozvaha |
|
|
12.000 |
518 |
381 |
Vyúčtování nájemného za rok 2006 |
|
|
- 12.000 |
|
|
Účetní výsledek hospodaření |
|
|
+ 12 000 |
|
|
Daňově neuznatelné náklady (§ 24 odst. 1 ZDP) |
|
|
0 |
|
|
Základ daně 2006 ( -12.000+12.000 ) |
|
|
|
|
|
|
|
2007 |
11.000 |
381 |
701 |
Zahajovací rozvaha |
|
|
11.000 |
518 |
381 |
Vyúčtování nájemného za rok 2007 |
|
|
- 11.000 |
|
|
Účetní výsledek hospodaření |
|
|
+ 11 000 |
|
|
Daňově neuznatelné náklady (§ 24 odst. 1 ZDP) |
|
|
0 |
|
|
Základ daně 2007 |
Rekapitulace:
Základ daně 2005 – 2007 v Kč: - 24.000
Náklady v roce 2006 a2007 nelze uplatnit jako náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů, neboť již byly uplatněny v předchozích zdaňovacích obdobích[7].
Dopady do základu daně jsou podobné jako u předcházející varianty.
Dílčí závěr / návrh řešení
Předkladatelé se přiklání k řešení, popsané pod variantou č. 3. Z důvodu věrného obrazu účetnictví by v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 ZÚ[8] předplacené nájemné mělo být zohledněno do počáteční rozvahy jako aktivum, ačkoliv s tím § 61b VPÚ výslovně nepočítá. Z daňového hlediska se nejedná o majetek, a proto by o ni neměl být, v souladu s přílohou č. 3 ZDP, upravován základ daně.
1. Předkladatelé doporučují doplnit § 61 b VPÚ o zavedení akruálního principu do zahajovací rozvahy tak, jak je naznačeno v dílčím závěru v bodě č. 3.1.
2. Z dikce přílohy č. 3 k ZDP by mělo být zřejmé, že položky, které odpovídají v účetnictví nákladům příštích období / výnosům příštích období a nejsou tedy majetkem / závazkem, by měly být zohledněny v zahajovací rozvaze. O tyto položky by neměl být upravován (zvyšován / snižován) základ daně tak, jak je tomu v případě dlouhodobého majetku a oběžných aktiv / závazků.
Pro uplatnění ustanovení § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je podstatné, že se podle odst. 1 tohoto ustanovení vychází (zjednodušeně řečeno) ze „záznamů daňové evidence“, které fyzická osoba zjistí ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jí vnikla povinnost vést účetnictví. Tento postup se samozřejmě týká i pohledávek a závazků. Proto je nutno posoudit jak ZDP upravuje problematiku evidence pohledávek a závazků; toto posouzení však nepřísluší odboru 28. Nelze vyloučit využití postupu podle ustanovení odst. 2 § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, respektive té části tohoto ustanovení, kde je umožněno ve výjimečných případech zvolit metodu odchylně od metod stanovených prováděcím právním předpisem tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz. Pro úplnost je nutno konstatovat, že důvodem pro uplatnění ustanovení odst. 2 § 7 nemůže být skutečnost, že účetní jednotka má pochybnosti o uplatnění ZDP.
Dále připomínáme, že v účetnictví nelze částky závazků stanovené podle smluv, u kterých není známa jejich přesná výše nebo náklady příštích období vykazovat např. v položce „B.III.11.Jiné závazky“.
Z hlediska ZDP bez připomínek.
[1] Příloha č.4 VPÚ
[2] Např. §17 a § 18 VPÚ
[3] Zák. č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v platném znění
[4] Např. možnost zahrnutí hodnoty pohledávek a zásob do základu daně jednorázově nebo po dobu 9 po sobě následujících let, výjimky pro poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou – tato výjimka byla zrušena zákonem č. 56/2006 Sb. atd.
[5] V souladu s § 61 b bod č. 3 VPÚ jsou oceněny stavy majetku a závazků
[6] § 7 odst. 1 zákona č. 563/1001 Sb. o účetnictví v platném znění
[7] § 24 odst. 1) ZDP
[8] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.