Účetní Portál
Hledat

null/31.5.2006 Odepisování výhradního ložiska

Urban Zdeněk
Urban Zdeněk
Pechová Zdeňka
Pechová Zdeňka
st 31. kvě 2006
132/31.05.06

Stručný popis problému a návrh řešení

V platné české legislativě je definován pozemek v § 27 zákona č. 344/1992 Sb.,  o katastru nemovitostí ČR. Rozumí se jím část zemského povrchu oddělená od sousedních částí  hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. Vzhledem k tomu, že jiný zákon  definici pozemku neobsahuje, nezbývá jiná možnost než při rozboru daňové uznatelnosti použít toto ustanovení. V § 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství – horní zákon (dále jen HZ) je stanoveno, že ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že termín pozemek zahrnuje obecně pouze zemský povrch. Vše co je pod ním a ze zákona  není součástí pozemku je nerostné bohatství, které je  ve vlastnictví státu. Pouze v případě nevyhrazeného nerostu se stát tohoto vlastnictví „vzdává“ a takovéto nevyhrazené ložisko je součástí pozemku.

V § 3 zákona HZ je definováno, co je považováno za vyhrazený nerost. Vše ostatní je považováno za nerost nevyhrazený. Zjednodušeně lze konstatovat, že pod termínem vyhrazený nerost je nutno rozumět  většinu známých anorganických sloučenin nahromaděných v takovém množství a jakosti umožňující jeho těžbu a zpracování.

Za nevyhrazený nerost pak lze rozumět nahromaděný nerost nepodléhající následně zpracovatelským operacím např. tavením nebo chemicko-technologickým. V podstatě se jedná o ložiska průmyslového kamene nebo písku podléhající pouze následnému drcení pro použití ve stavebním průmyslu.

V § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v odstavci 1 je stanoveno, že pozemky a jiný majetek vymezený právními předpisy se neodepisuje. Toto omezení tedy v sobě zahrnuje zákaz odepisování nevyhrazeného ložiska který je součástí pozemku, nikoli ložiska vyhrazeného nerostu, který její součástí není. Otázkou zůstává co zákonodárce myslel termínem jiný majetek. Domníváme se, že pod tento termín nelze zařadit jiný majetek definovaný v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v § 28 odstavec 3 (technické zhodnocení, technická rekultivace a výdaje hrazené nájemcem na majetku pronajatého formou finančního leasingu), který je běžně v zákonem stanovených podmínkách odepisován ani Jiný dlouhodobý hmotný majetek  definovaný  v § 7 odstavci 6 vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtující v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška) tj. o Položku B.II.6. Rozvahy, Jiný dlouhodobý hmotný majetek, kam jsou zařazeny i ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich částí a umělecká díla apod. Vzhledem k tomu, že se jedná o prováděcí vyhlášku přímo k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se domníváme, že pokud by zákonodárce měl v § 28 zákona o účetnictví na mysli tento majetek, definoval by jej přesně. Termín „jiný dlouhodobý hmotný majetek“ není tedy  totožný s termínem „jiný majetek“.

Rozhodující pro posouzení daňové uznatelnosti odpisů nevyhrazeného ložiska je ustanovení § 56 odstavec 2 písmeno d) a § 56 odstavec 3 Vyhlášky.  Toto ustanovení umožňuje odepisování  ložiska nevyhrazeného nerostu na pozemku koupeného po 1. lednu 1997. Ustanovení je nezbytné vzhledem k tomu, že nevyhrazený nerost je ze zákona součástí pozemku který nelze (§ 28 ZÚč) odepisovat.

V případě posouzení vyhrazeného nerostu který ze zákona není součástí pozemku, je třeba postupovat zcela jinak.

Nákupem pozemku pod jehož povrchem se nachází ložisko vyhrazeného nerostu majitel nezíská jakékoli právo manipulovat s tímto nerostným bohatstvím. Tuto možnost získá v lepším případě až následně.

Nejdříve na základě geologického průzkumu zjistí nahromadění nerostu  a požádá Ministerstvo životního prostředí o vydání osvědčení o výhradním ložisku. Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu průmyslu a obchodu, Krajskému úřadu, Obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu, … Oprávnění k dobývání výhradního ložiska pak v souladu s § 24 HZ vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem.

Ačkoli výhradní ložisko  není  součástí pozemku v případě jeho existence pod pozemkem se výrazným způsobem promítne do jeho pořizovací ceny. Tato ostatně bezezbytku platí i pro nákup pozemku s nevyhrazeným nerostem. Způsob, jak stanovit cenu ložiska upravuje  § 56 odst. 3 Vyhlášky: „pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době koupě pozemku“. Dále pak je zde stanoveno, že těžené ložisko podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč na tunu nebo Kč na 1 m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (tuny nebo m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

Takto definovaný účetní odpis je zároveň v souladu s § 23 odstavec10 a§ 24 odstavec 2 písmeno v) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, odpisem daňovým.

 

Závěr

Skutečnost, že výslovná úprava je omezena pouze na odepisování nevyhrazeného nerostu,  nelze považovat za nedůslednost zákonodárce, ale pouze za důsledek toho, že jinak by nešlo odepisovat nic, co je součástí pozemku. Domníváme se, že nelze zpochybnit skutečnost, že cena pozemku, pod nímž se nachází vyhrazený či nevyhrazený nerost,  bude zásadně jiná (vyšší) než cena pozemku bez ložiska. Nelze zpochybnit skutečnost, že cena tohoto pozemku vlivem těžby klesá a i po případné rekultivaci nikdy nedosáhne hodnoty nevytěženého pozemku. Je tedy povinností účetní jednotky toto znehodnocení účetně vyjádřit. Toto nelze učinit jinak než ve formě odpisů, neboť snižování hodnoty, které je v důsledku těžby trvalé, nelze vyjádřit opravnou položkou, která slouží pro změny přechodné.

Oprávnění k tomu je dáno od roku 2002 ve  stěžejním ustanovení zákona  č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně v  § 7: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak,  aby účetní závěrka  sestavená na jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace jednotky. Pokud dojde ve výjimečných  případech  k tomu,  že použití účetních metod stanovených  prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.“

Využití tohoto ustanovení zákona není možná ani v daném případě nezbytné. Je pouze nutné zdokumentovat odepisování práva, které bylo pořízeno a uhrazeno především v ceně pozemků a má charakter získání práva ke krokům, které předcházejí střetu zájmů a rizikům, a jsou de facto činností dle § 10 odst. 1 písm. d) HZ a omezují rizika postupů dle § 31 odst. 4 HZ, resp. že se nepodaří podmínky pro vyvlastnění dle § 31 odst. 4 horního zákona prokázat. Tato práva je pak nutné odepisovat, neboť jiný postup by neumožnil vyjádření postupného snižování hodnoty ložiska, čímž logicky dochází ke snížení tržní hodnoty pozemku, s nímž bylo právo  nabyto. Použití účetní metody pro výši odpisů známe z odepisování nevýhradních ložisek. Pokud není důvod k jinému postupu dle § 7 odst. 2 ZoÚč není důvod jej neuplatnit. 

 

Návrh na opatření

Po projednání v Koordinačním výboru doporučujeme přijaté závěry publikovat.

 

 

Stanovisko Ministerstva financí

Stanovisko bude vypracováno na příští jednání Koordinačního výboru.

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

Odepisování výhradního ložiskaWord

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW