🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Novelou zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty („ZDPH“) – zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtvrtá - byl do ZDPH od 1.1.2008 zaveden institut skupinové registrace. Pro účely skupinové registrace došlo rovněž k vymezení osob, které mohou být do skupiny zahrnuty.
Vzhledem k tomu, že příslušná ustanovení ZDPH, která upravují skupinovou registraci v otázce zahrnutí členů do skupiny, nejsou jednoznačná, je cílem tohoto příspěvku sjednotit výklad v některých oblastech, které jsou pro zahrnování osob do skupiny klíčové.
Dle § 5a odst. 2 ZDPH se spojenými osobami pro účely ZDPH rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby. Dle § 5a odst. 1 ZDPH se skupinou pro účely zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku.
Zákon o DPH přímo uvádí, že pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny, sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny.
Podle ustanovení § 95a odst. 1 ZDPH v přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny.
Z výše uvedené definice skupiny lze dovodit, že pro účely vzniku skupiny je možno postupovat následujícím způsobem:
Vymezit množinu spojených osob, které splňují podmínky ustanovení § 5a odst. 2 ZDPH.
Domníváme se, že z výše uvedeného vyplývá určitá závazná posloupnost v rozhodovacím procesu, jehož výsledkem je určení osob resp. jejich částí, které tvoří skupinu považovanou za samostatnou osobu povinnou k dani.
V praxi tak bude v prvé řadě nutno stanovit množinu osob, které naplňují definici spojených osob. Z těchto spojených osob bude následně vybrána podmnožina osob, která (v případě splnění ostatních zákonných podmínek) bude představovat pro účely DPH skupinu.
V souladu s § 5a odst. 3 ZDPH jsou kapitálově spojené osoby pro účely skupinové registrace osoby, z nichž se
a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv těchto osob.
Vzhledem k absenci ustálených pravidel pro výklad definice kapitálově spojených osob pro účely ZDPH se nabízí porovnání s definicí kapitálově spojených osob pro účely zákona o daních z příjmů a její praktickou aplikací. Pro účely zákona o daních z příjmů (§ 23 odst. 7) se spojenými osobami rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
Při porovnání této definice s definicí kapitálově spojených osob pro účely zákona o daních z příjmů lze konstatovat, že obě definice jsou téměř identické (liší se v zásadě pouze procento kapitálové účasti).
Vzhledem k této skutečnosti se domníváme, že by pro účely výkladu ustanovení ZDPH ohledně kapitálově spojených osob měly být aplikovatelné v současné době již ustálené výklady k určení propojenosti kapitálově spojených osob pro účely zákona o dani z příjmů (např. stanovisko Ministerstva Financí vydané k výkladu kapitálově spojených osob v rámci jednání koordinačního výboru Komory daňových poradců z 25. února 2004).
Na základě výše uvedeného lze shrnout, že pro posouzení kapitálově spojených osob pro účely skupinové registrace je v podmínkách neexistence dalších výkladů vhodné vycházet ze shodných postupů a principů, které jsou aplikovány pro stanovení kapitálově spojených osob pro účely zákona o daních z příjmů.
Dále uvádíme několik příkladů, které dle našeho názoru mohou v praxi běžně nastat.
Příklad 1
Mateřská společnost A se sídlem v Německu vlastní 100% podíl na dceřiné společnosti B a rovněž 100% podíl na dceřiné společnosti C (viz obr). Obě dceřinné společnosti B a C mají sídlo v ČR.
Příklad č. 1 – kapitálově spojené osoby
V tomto případě jsou pro účely ZDPH za spojené osoby považovány společnost A se společností B a společnost A se společností C, neboť tyto jsou navzájem přímo propojené a zákonný procentní limit účasti je v daném případě splněn.
Zákon o DPH (stejně jako zákon o daních z příjmů) hovoří jak o přímém, tak i nepřímém podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech. Jelikož nepřímý podíl na kapitálu či hlasovacích právech zahrnuje dle ustáleného výkladu k definici kapitálově spojených osob pro účely zákona o daních z příjmů i sesterské společnosti vlastněné společnou mateřskou společností, jsou za spojené osoby pro účely ZDPH považovány také společnosti B a C.
V případě, že by výše uvedená společnost A neměla sídlo na území ČR, pak i v tomto případě by patřila do množiny kapitálově spojených osob. Nekvalifikovala by se ovšem jako součást skupiny pro účely skupinové registrace.
Příklad 2
Společnost A vlastní 50% podíl dceřiné společnosti B. Společnost B současně vlastní 50% podíl na společnosti C. Mezi společnostmi A, B a C je tedy vztah „babička – matka – dcera“ (viz obr.).
Příklad č. 2 – kapitálově spojené osoby
Kapitálově propojenými osobami jsou společnosti A a B a rovněž společnosti B a C, neboť v obou případech je splněna podmínka přímé kapitálové propojenosti s účastí vyšší než 40%.
Jelikož společnost A má nepřímý podíl na kapitálu společnosti C, skupinu mohou utvořit i společnosti A a C za předpokladu, že je splněn alespoň 40% podíl nepřímé kapitálové účasti společnost A na společnosti C. V této souvislosti vyvstává otázka, jak určit procentní výši podílu.
Nabízí se alternativa prostého násobení kapitálových podílů, tj. podíl A na B krát podíl B na C (numericky tedy 0,5 x 0,5 = 0,25). Při tomto postupu by vycházelo, že společnost A má na společnosti C podíl ve výši 25%. Jelikož zákonem stanovená hranice podílu pro propojenost je 40%, při použití metody prostého násobení by společnosti A a C kapitálově propojené nebyly a skupinu by tedy utvořit nemohly.
Dle stanoviska Ministerstva Financí k určení propojenosti osob pro účely zákona o daních z příjmů (Koordinační výbor ze dne 25. února 2004) však metodu prostého násobení podílu pro účely stanovení spojenosti osob použít nelze.
Domníváme se, že by tento přístup měl být analogicky aplikován i na daň z přidané hodnoty. To znamená, že se metoda prostého násobení podílů nepoužije a rozhodující je, že podíl společnosti A na společnosti B a podíl společnosti B na společností C je vyšší než zákonných 40%. Společnosti A a C tedy jsou kapitálově propojené a mohou utvořit skupinu pro společnou registraci k DPH.
Příklad 3
Společnost A vlastní 100% podíl na dceřiné společnosti B. Společnost B současně vlastní 100% podíl na společnosti C. Mezi společnostmi A,B a C je tedy vztah „babička – matka – dcera“. Společnost A zároveň vlastní 100% podíl na další dceřiné společnosti D. Společnost D současně vlastní 100% podíl na společnosti E. Mezi společnostmi A, D a E je tedy vztah „babička – matka – dcera“ (viz obr.).
Příklad č. 3 – kapitálově spojené osoby
Na základě výše uvedených principů v Příkladu1 av Příkladu 2 lze konstatovat, že kapitálově propojené osoby jsou rovněž společnosti C a E, neboť tyto společnosti jsou nepřímo kapitálově spojené a ve všech případech je splněn zákonný procentní podíl držby (40%).
Příklad 4
Společnost A vlastní 100% podíl na dceřiných společnostech B a C. Společnosti B a C jednotlivě vlastní 20% podíl na společnosti D (viz obr.).
Příklad č.4 – kapitálově spojené osoby
Na základě výše uvedených principů v Příkladu 1 av Příkladu 2 lze konstatovat, že kapitálově propojené osoby jsou i společnosti A a D, neboť tyto společnosti jsou nepřímo kapitálově spojené přes společnosti B a C (zákonný limit kapitálové účasti je dodržen).
V této části příspěvku se zabýváme výkladem definice jinak spojených osob podle § 5a ZDPH. Obdobně jako v části 3a tohoto příspěvku nejprve uvádíme srovnání definice jinak spojených osob podle ZDPH a ZDP.
Jinak spojené osoby jsou ZDPH definovány v § 5a odst. 4 jako osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. ZDP definuje jinak spojené osoby v § 23 odst. 7 písm. b). Jinak spojenými osobami podle tohoto ustanovení jsou osoby
Z výše uvedených definic tedy dovozujeme, že jinak spojené osoby podle § 5a ZDPH jsou vždy též jinak spojenými osobami podle § 23 odst. 7 ZDP. Nelze ovšem dovodit, že jinak spojené osoby, které splňují definici § 23 odst. 7 ZDP, jsou též jinak spojenými osobami podle § 5a ZDPH. Zároveň mohou být jinak spojené osoby jak osoby se sídlem v České republice tak osoby, které mají sídlo mimo Českou republiku a v České republice nemají ani provozovnu.
Domníváme se, že za jinak spojené osoby podle § 5a ZDPH lze například považovat osoby, jejichž jednatelem nebo členem představenstva je tatáž fyzická osoba. Rozsah jinak spojených osob dokumentujeme na následujícím příkladu:
(graf naleznete v příloze)
Příklad č. 5 – jinak spojené osoby
Jestliže je jedna fyzická osoba členem představenstva společnosti A (sídlo v Německu), členem představenstva společnosti B (sídlo v České republice) a jednatelem společnosti C (sídlo v České republice), pak osoby A, B a C jsou jinak spojené osoby.
Dílčí závěr: Jinak spojené osoby podle ZDPH jsou též jinak spojenými osobami podle ZDP a jedná se například o osoby, jejichž jednatelem nebo členem představenstva je tatáž fyzická osoba, přičemž sídlo, místo podnikání ani provozovna nemají na rozsah jinak spojených osob vliv.
V této části příspěvku analyzujeme kombinace způsobů spojenosti osob, které mohou být spojenými osobami. Zejména se zaměřujeme na to, zda spojené osoby mohou být obecně osoby, z nichž některé osoby jsou jen kapitálově spojenými osobami a některé osoby jen jinak spojenými osobami.
ZDPH v § 5a odst. 2 uvádí, že spojenými osobami jsou kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby. Z tohoto ustanovení dovozujeme, že spojené osoby mohou být tvořeny následujícími způsoby:
- pouze osoby, které jsou kapitálově spojenými osobami (viz část 3a a 3b),
- pouze osoby, které jsou jinak spojenými osobami (viz část 4),
- osoby, které jsou zároveň kapitálově spojenými osobami a jinak spojenými osobami,
- kombinace všech tří výše uvedených možností s tím, že vždy musí existovat alespoň jedna osoba, která je kapitálově spojena se všemi kapitálově spojenými osobami a jinak spojena se všemi jinak spojenými osobami.
Poslední způsob tvorby spojených osob lze dokumentovat následujícími příklady: (graf naleznete v příloze)
Příklad č. 7 – kombinace kapitálově a jinak spojených osob
Jestliže společnosti A, B a C jsou kapitálově spojenými osobami a společnosti B a D (1. člen představenstva B je členem představenstva D), B a E (2. člen představenstva B je členem představenstva E) jsou jinak spojenými osobami, pak všechny společnosti A – E jsou spojenými osobami podle § 5a ZDPH.
(graf naleznete v příloze)
Příklad č. 8 – kombinace kapitálově a jinak spojených osob
Jestliže společnost A se sídlem v Nizozemí je 100 % vlastník společnosti B se sídlem v České republice a zároveň člen představenstva společnosti B je členem představenstva společností C (se sídlem v Rakousku), jiný člen představenstva společnosti B je členem představenstva společnosti D (se sídlem v České republice) a též třetí člen představenstva společnosti B je jednatelem společnosti E (se sídlem v České republice), pak všechny společnosti A – E jsou spojenými osobami. V tomto případě tedy uvažujeme tři různé osoby, které jsou členy představenstva nebo jednateli třech různých společností každý zvlášť.
Dílčí závěr: Spojenými osobami jsou též kapitálově spojené osoby a jinak spojené osoby, pokud existuje mezi těmito osobami alespoň jedna, která je kapitálově spojena se všemi kapitálově spojenými osobami a jinak spojena se všemi jinak spojenými osobami.
V této části příspěvku se zabýváme interpretací pojmu skupina podle § 5a odst. 1 ZDPH a dále postupem definice této skupiny.
Při definici skupiny je třeba zejména vycházet z definice spojených osob, kterými jsou podle § 5a odst. 2 ZDPH kapitálově spojené osoby a jinak spojené osoby. Výkladem rozsahu spojených osob jsme se zabývali v předcházejících částech tohoto příspěvku. Skupina je dále definována § 5a odst. 1 ZDPH jako skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a.
Z této definice dovozujeme tři základní podmínky, které musí osoba splnit, aby byla členem skupiny:
- jedná se o spojenou osobu podle § 5a odst. 2 ZDPH,
- tato osoba má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku,
- tato osoba je uvedena v přihlášce k registraci skupiny podle § 95a ZDPH.
První dvě podmínky vyplývají přímo z textu definice skupiny podle § 5a odst. 1 ZDPH. Poslední podmínka vyplývá z první věty ustanovení § 95a odst. 1 ZDPH, podle které v přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny.
Z tohoto ustanovení též dovozujeme, že jednotlivé osoby, které splňují prvé dvě podmínky, si mohou zvolit, zda budou členy skupiny či nikoliv, protože v přihlášce budou uvedeny pouze ty spojené osoby, které budou členy skupiny. Jelikož ZDPH toto ustanovení již dále nerozvádí, dovozujeme, že členství ve skupině je při splnění prvých dvou podmínek vždy dobrovolné.
Z výše uvedených podmínek též dovozujeme postup, jakým je třeba definovat osoby, které jsou členy skupiny:
- stanovení všech osob, které jsou spojenými osobami podle § 5a odst. 2 ZDPH,
- omezení pouze na ty osoby, které mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku,
- na základě vůle jednotlivých osob uvedení těchto osob v přihlášce k registraci skupiny jako plátce podle § 95a ZDPH.
V praxi bude samozřejmě možné postupovat i tak, že mezi spojenými osobami nebudou v prvním kroku zahrnuty všechny existující osoby, které by mohly definici spojených osob splnit, protože v rámci postupu tvorby skupiny často nebude účelné vyhledávat veškeré osoby (např. zahraniční osoby, které v konečném důsledku nemohou být ve skupině v tuzemsku zahrnuty). Všechny osoby označené v prvním kroku za spojené osoby ovšem musí splňovat definici spojených osob podle § 5a odst. 2 ZDPH.
Z tohoto postupu je zřejmé, že skupinu mohou tvořit:
- všechny osoby, které jsou spojenými osobami podle § 5a odst. 2 ZDPH, a které mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku,
- některé z těchto osob, vždy se ovšem musí jednat minimálně o dvě osoby.
Jak uvádíme, kontrola splnění definice spojených osob je prvním krokem při stanovení osob, které tvoří skupinu. V dalších krocích tak podle našeho názoru již není nutné znovu posuzovat, zda je v rámci vybraných osob splněna definice spojených osob či nikoliv. Splnění definice § 5a odst. 2 ZDPH je tedy třeba vždy posuzovat pouze na úrovni všech osob před tím, než jsou vybrány pouze osoby se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku a než si jednotlivé osoby zvolí, zda budou součástí skupiny spojených osob tím, že jsou uvedeny v přihlášce k registraci skupiny jako plátce podle § 95a ZDPH.
Výše uvedený výklad pojmu skupina dokumentujeme na následujících příkladech:
(graf naleznete v příloze)
Příklad č. 9 – skupina spojených osob
Jestliže společnosti A, B a C jsou spojenými osobami (společnost A je 100 % vlastníkem společností B a C) a společnosti B a C mají sídlo v tuzemsku, pak společnosti B a C mohou tvořit skupinu. Obdobně by bylo postupováno i v případě, kdy by společnost A byla tuzemským subjektem.
(graf naleznete v příloze)
Příklad č. 10 – skupina spojených osob
Jestliže společnosti A (se sídlem v Nizozemí), B, D a E jsou kapitálově spojené osoby a společnosti B a C jsou jinak spojené osoby, pak společnosti B, C, D a E mohou vytvořit skupinu podle § 5a ZDPH. Zároveň pokud budou v přihlášce k registraci skupiny uvedeny pouze společnosti C a E, budou skupinu tvořit pouze tyto dvě společnosti C a E.
(graf naleznete v příloze)
Příklad č. 11 – skupiny spojených osob
Společnosti A, B a C jsou kapitálově spojenými osobami a společnosti D, E a F jsou též kapitálově spojenými osobami, přičemž společnosti B, E a F jsou jinak spojenými osobami (společný člen představenstva). V této situaci lze definovat například následující dvě množiny spojených osob:
- společnosti A, B, C, E a F (společnost D není v tomto případě v souladu s částí 5 spojenou osobou),
- společnosti B, D, E a F (společnosti A a C nejsou v tomto případě v souladu s částí 5 spojenými osobami s uvedenými společnostmi).
Pokud za spojené osoby zvolíme první množinu, tj. osoby A, B, C, E a F, pak společnosti B a E mohou vytvořit skupinu a zároveň společnosti C a F mohou vytvořit jinou oddělenou skupinu. Skutečnost, že spojené osoby mohou vytvořit i více oddělených skupin vyplývá nejen z výše uvedeného postupu tvorby skupiny, ale též z poslední věty § 5a odst. 1 ZDPH, podle které každá osoba může být členem pouze jedné skupiny. Ke skupině tvořené společnostmi B a E můžeme dospět též tak, že za spojené osoby zvolíme druhou uvedenou množinu, tj. společnosti B, D, E a F.
Dílčí závěr: Skupinu, která je plátcem podle § 95a, je třeba definovat ve třech krocích:
- stanovení všech osob, které jsou spojenými osobami podle § 5a odst. 2 ZDPH,
- omezení pouze na ty osoby, které mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku,
- na základě vůle jednotlivých osob uvedení těchto osob v přihlášce k registraci skupiny jako plátce podle § 95a ZDPH.
Skupinu tedy mohou tvořit osoby, které jsou spojenými osobami a jsou uvedeny na přihlášce k registraci skupiny podle § 95a ZDPH. V rámci osob tvořících skupinu již není nutné posuzovat, zda tyto osoby samy o sobě splňují definici spojených osob podle § 5a odst. 2 ZDPH.
Na základě provedené analýzy se domníváme, že jedním z praktických postupů při tvoření skupiny podle § 5a ZDPH jsou následující tři kroky:
Při výkladu kapitálově spojených osob podle ZDPH je nutné vycházet ze shodných postupů a principů, které jsou (až na procento účasti) aplikovány pro stanovení kapitálově spojených osob pro účely zákona o daních z příjmů (viz výše body 3a a 3b).
Jinak spojené osoby podle ZDPH jsou též jinak spojenými osobami podle ZDP.
Do vymezení kapitálově spojených osob a jinak spojených osob patří také osoby se sídlem nebo místem podnikání mimo tuzemsko.
V rámci definice spojených osob je možné kombinovat kapitálově spojené a jinak spojené osoby. Spojenými osobami jsou též kapitálově spojené osoby a jinak spojené osoby, pokud existuje mezi těmito osobami alespoň jedna, která je kapitálově spojena se všemi kapitálově spojenými osobami a jinak spojena se všemi jinak spojenými osobami (viz výše bod 4).
Na základě výše uvedeného postupu při vzniku skupiny podle § 5a ZDPH mohou skupinu tvořit pouze některé osoby, které patří do množiny spojených osob, pokud jsou uvedeny na přihlášce k registraci skupiny podle § 95a ZDPH a mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku. V rámci osob tvořících skupinu se již neposuzuje, zda tyto osoby samy o sobě splňují definici spojených osob podle § 5a odst. 2 ZDPH (viz výše bod 6).
Z množiny spojených osob lze vytvořit více skupin, jejichž členy ale nemohou být stejné osoby.
Výše uvedené závěry navrhujeme projednat v rámci Koordinačního výboru a případně zohlednit v plánované novelizaci zákona o DPH nebo zveřejnit vhodným způsobem.
Základní pravidlo pro vymezení potenciálních členů skupiny je stanoveno v § 5a odst. 1 ZDPH, kdy se skupinou rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku. Skupinu mohou vytvořit pouze ty osoby, které splní obě zákonem předepsané podmínky, tzn. osoby, které jsou spojenými osobami a které jsou zároveň osobami usazenými v tuzemsku. Pro vytvoření konkrétní skupiny je nutné, aby výše uvedené podmínky splňovali všichni její členové.
MF souhlasí s názorem, že znění ustanovení § 5a odst. 2 ZDPH umožňuje kombinovat v rámci jedné skupiny jak kapitálově spojené osoby, tak i jinak spojené osoby.
V případě kapitálově spojených osob vychází výpočet propojenosti z obdobných závěrů uplatňovaných pro účely zákona o daních z příjmů, přičemž v případě nepřímého podílu na kapitálu je spojení v zákonem (ZDPH) stanovené výši považováno za dodržené, pokud je mezi jednotlivými osobami v přímé řadě zachován alespoň 40 % podíl (v příkladu č. 2 v předloženém příspěvku lze tak i osoby A a C považovat za kapitálově spojené osoby). Za kapitálově spojené osoby lze rovněž považovat i osoby A a D uvedené v příkladu 4, kdy společnost A vlastní 40 % podíl v osobě D prostřednictvím dvou subjektů.
Pro účely vymezení jinak spojených osob dle § 5a odst. 4 ZDPH postačuje, pokud se na vedení více subjektů podílí aspoň jedna shodná osoba, a to i v případě vícečlenného statutárního orgánu. Pro splnění výše zmiňované podmínky je však nutné, aby se tato jedna shodná osoba podílela na všech osobách, které mají být považovány za jinak spojené osoby. Za jinak spojené osoby proto nelze považovat např. osoby B, E a D v příkladu č. 6 nebo osoby B, C, D a E v příkladu č. 7 v předloženém příspěvku.
Z výše uvedených předpokladů pro možnost vytváření skupin tak vyplývají následující závěry, které nejsou v souladu se závěry navrženými předkladateli:
Vyjádření Ústavu státu a práva:
(viz následující strany)
Stanovisko Ministerstva financí k vyjádření Ústavu státu a práva:
MF i nadále zastává své původní stanovisko.
Ke stanovisku Ústavu státu a práva AV ČR dále MF uvádí:
Komentář k části I stanoviska
Klíčovou část rozboru představuje část textu nazvaná „K větě první“. V prvním odstavci zpracovatel dle našeho názoru správně uvádí, že podmínka registrace skupiny jakožto plátce představuje pouze určitý formální krok, který není pro předmětný výklad relevantní. Tato otázka tedy není předmětem dalšího zkoumání.
Ve druhém odstavci potom zpracovatel jako předpoklad pro vznik skupiny uvádí požadavek, aby každý člen skupiny splňoval kumulativně dvě zákonem stanovené podmínky, a to aby měl sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (možnost alternativního splnění) a dále, aby byl skupinou spojených osob. Pomineme-li nešťastně zvolenou formulaci podmínky uvedené v písm. b) stanoviska, ze které vyplývá, že „každý člen musí být skupinou spojených osob“, prezentuje zde zpracovatel de facto sám názor, že každý člen musí splnit kromě „teritoriálního“ kritéria i kritérium dostatečné propojenosti s dalšími osobami ve smyslu ustanovení § 5a odst. 2 ZDPH. S tímto názorem stávajícího znění zákona se ztotožňuje i Ministerstvo financí ČR, tento výklad však zcela vyvrací závěr zpracovatele uvedený v úvodu předloženého stanoviska.
V rozporu se zmiňovaným závěrem zpracovatele je i jeho níže citovaný názor, který vyžaduje, aby dokonce každá ze spojených osob měla sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku.
Citace ze stanoviska zpracovatele:
„Aby to byla skupina pro účely tohoto zákona, musí to být
– spojené osoby
– každá z nich se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku,
– a musela proběhnout jejich registrace k dani jako plátce podle § 95a.“
K otázce posloupnosti posuzování jednotlivých zákonem stanovených kritérií je dále nutné uvést, že na obě kritéria je třeba pohlížet jako rovnocenná, tzn. že mají být obě posuzována ve stejné fázi vytváření skupiny. Za stávajícího znění zákona tak nelze aprobovat postup, kdy by se nejprve stanovil okruh spojených osob a až následně by se z těchto osob vybraly ty osoby, které splní rovněž „teritoriální“ kritérium. Při provedení jednoduchého jazykového rozboru diskutované části věty dospějeme k závěru, že je jediným rozdílem vyjádření těchto kritérií charakter přívlastku rozvíjejícího podstatné jméno „osoby“, kdy vlastnost „spojenosti“ je vyjádřena přívlastkem shodným, který se ve větě uvádí před podstatným jménem, a „teritoriální“ kritérium je definováno pomocí přívlastku neshodného, který se uvádí až za podstatným jménem, který podstatné jméno „osoby“ dále rozvíjí, resp. definuje jeho další charakteristiky. Pořadí zmiňovaných větných členů však vyplývá pouze z pravidel větné stavby v české jazyce a v žádném případě nezakládá možnost rozdílného postupu při posuzování splnění diskutovaných kritérií. Tato skutečnost tedy rovněž podporuje výklad, že naplnění obou kritérií je nutné posuzovat současně, a to pouze z pohledu těch osob, které by se měly stát členy skupiny.
47
Pro úplnost je vhodné uvést, že Ministerstvo financí obecně souhlasí s výkladem zpracovatele, že okruh osob, které mohou tvořit „skupinu spojených osob“, může být širší než okruh osob začleněných do „skupiny registrované k dani jako plátce podle § 95a ZDPH“. Rovněž lze souhlasit s výkladem, že v situaci, kdy mateřská společnost neusazená v tuzemsku vlastní dostatečný podíl ve dvou dceřiných společnostech se sídlem v tuzemsku, je pro vytvoření skupiny nezbytné zkoumat, zda mezi dceřinými společnostmi existuje zákonem požadované spojení, tj. zda jsou dceřiné společnosti spojenými osobami. Za stávající dikce zákona je však nutné posuzovat naplnění toto kritéria výhradně mezi těmito dceřinými společnostmi, ZDPH tedy požaduje, aby se jedna z nich přímo nebo nepřímo podílela na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé, což však uvažovaném případě splněno není. Nelze tedy dospět k závěru, že tyto dvě dceřiné společnosti vytváření skupinu pro účely ZDPH.
Jako podporu své argumentace potom zpracovatel v části nazvané „K větě čtvrté“ vykládá ustanovení čl. 11 směrnice Rady 2006/112/ES a sám dovozuje, že z něho implicitně vyplývá, že se „propojenost za účelem daně i EU posuzuje mezi osobami usazenými na území téhož státu“. Tento výklad pouze potvrzuje výše prezentovaný výklad zastávaný Ministerstvem financí. Jeho důležitost lze přitom spatřovat i v tzv. nepřímém účinku směrnice, který požaduje po členských státech eurokonformní výklad.
Závěr k části I stanoviska:
Na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na určitou protichůdnost argumentů prezentovaných v předloženém stanovisku Ministerstvo financí zastává názor, že se za stávajícího znění zákona nelze ztotožnit s výkladem zákona navrhovaným zpracovatelem.
Komentář k části II stanoviska
V této části je klíčová interpretace pojmu kapitálového spojení ve smyslu § 5a odst. 3 ZDPH, resp. otázky jednostrannosti či oboustrannosti takovéhoto spojení.
Při splnění požadované výše podílu považuje ZDPH za kapitálově spojené osoby situaci, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, resp. více osob. Takové osoby jsou všechny považovány za spojené osoby. Skutečnost, že spojenými osobami jsou jak osoba ovládající tak osoba ovládaná, však nelze vykládat tak, že se ovládaná osoba podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech osoby ovládající. Z textu ZDPH jednoznačně vyplývá, že v případě kapitálového spojení lze podílení se na kapitálu či hlasovacích právech druhé osoby interpretovat pouze jako jednostranné. V uvažovaném případě se tak z pohledu ZDPH osoba A v žádném případě přímo ani nepřímo nepodílí na kapitálu či hlasovacích právech osoby D ani osoby E.
Závěr k části II stanoviska:
Pro posouzení otázky, zda jsou jednotlivé osoby vzájemně kapitálově spojené, je nezbytné v souladu se zněním ustanovení § 5a odst. 3 ZDPH sledovat „směr“ podílení se na kapitálu nebo hlasovacích právech dalších posuzovaných osob. S ohledem na skutečnost, že tento postup nebyl v úvahách zpracovatele respektován, nelze se ani v tomto bodu ztotožnit se závěry prezentovanými v předloženém stanovisku.