🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
1. Úvod
Daňové subjekty stále relativně často využívají při pořízení některých druhů vozidel možnosti nároku na odpočet daně podle ustanovení § 19 odst.1 anásl. zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH). Nárok na odpočet daně na vstupu byl do data účinnosti zákona č. 322/2003 Sb., který novelizoval ZDPH, nejčastěji u tzv. speciálních osobních automobilů zejména montážních. V současné době dochází ve větší míře také k pořízení nákladních vozidel (např. N1), která vznikla přestavbou osobních automobilů na nákladní. Tato vozidla v majetku firem bývají poskytována k užívání osobám s příjmy ze závislé činnosti, popř. osobám pobírajícím funkční požitky, resp. zaměstnancům těchto společností. Je-li vozidlo poskytnuto pro služební i soukromé účely, pak dle ustanovení § 6 odst. 6 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) vzniká zaměstnanci nepeněžní příjem. Výše tohoto příjmu je stanovena jako 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc období poskytnutí vozidla.
V případě použití vozidla zaměstnancem pro soukromé účely, dochází dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDPH k uskutečnění zdanitelného plnění, spojeného s povinností uplatnění daně na výstupu. Toto ustanovení obecně stanoví, že zdanitelným plněním je také použití zboží, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet, pro účely nesouvisející s podnikáním plátce. Soukromé používání vozidla nesouvisí s podnikáním subjektu a vozidlo je ve vazbě k tomuto ustanovení zbožím.
2. Popis problému
Otázkou je způsob stanovení základu daně, resp. aplikace ustanovení § 14 odst. 3 písm b) ZDPH, dle kterého je základem daně cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen ZOM).
Problém na straně poplatníka může být v rozhodnutí, zda základ daně vztáhnout k celkovému období, kdy má zaměstnanec vozidlo k dispozici (např. kalendářní měsíc) nebo pouze v souvislosti s uskutečněným soukromým využitím vozidla (např. 12 hodin, resp.400 km).
3. Návrh řešení
Dle názoru předkladatelů by měl být základ daně na výstupu, odpovídající ceně zjištěné, stanoven pouze na základě uskutečněného soukromého využití vozidla. Tzn., že v případě, kdy má zaměstnanec vozidlo k dispozici např. po dobu kalendářního měsíce a uskutečnil dvě soukromé cesty, měl by být základ daně vztažen pouze k těmto cestám, resp. počtu při nich ujetých km.
Postup při stanovení ceny zjištěné je upraven prováděcí vyhláškou k ZOM č. 540/2002 Sb., (dále jen Vyhláška). Z ustanovení § 40 Vyhlášky plyne, že pokud není u věci movité nebo služby sjednána cena podle § 1 zákona 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů, jsou oceněny tyto služby a věci movité cenou obvyklou dle § 2 odst. 1 ZOM: “Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.“
V případě soukromého využití vozidla bude touto cenou cena, která by byla v běžných obchodních vztazích vynaložena na používání vozidla v rozsahu tohoto použití, resp. používání.
Dle názoru předkladatelů se může jednat o cenu odpovídající nákladům spojeným se zapůjčením vozidla stejného typu (obdobných parametrů) na dobu odpovídajíc délce použití, resp. ve vazbě k počtu ujetých km. Při stanovení ceny bude vhodné vycházet z ceníků konkrétních poskytovatelů služby zapůjčení vozidla (autopůjčoven), které nabízí zapůjčení vozidla daného typu.
V praxi bývá cena za zapůjčení vozidla různě konstruována a vychází také z místních podmínek. Cena je stanovena podle počtu dní zapůjčení nebo denního limitu ujetých km, případně je stanovena jako součet denní ceny a sazby za ujeté km.
Z důvodu průkaznosti, a to i ve vazbě na evidenci jízd uskutečněných vozidlem, doporučujeme pro výpočet základu daně zvolit algoritmus vycházející ze skutečně ujetých km v rámci soukromého použití.
4. Závěr
Předkladatelé navrhují shodu ve výkladu způsobu stanovení základu daně na výstupu při soukromém využití vozidla zaměstnancem tak, že pro jeho stanovení bude určující zrealizované použití vozidla tímto způsobem a ne období, po které má zaměstnanec toto vozidlo k dispozici. Základ daně by měl být stanoven prokazatelným způsobem, který by měl vycházet ze skutečně ujetých km v rámci soukromého použití.
Předkladatelé zároveň navrhují jako podklad pro další jednání, z důvodu právní jistoty poplatníka, zvážit stanovení jednoznačnějšího způsobu stanovení základu daně s tím, že tento způsob by mohl analogicky vycházet z ustanovení § 6 ZDP.
Po projednání příspěvku doporučují předkladatelé přijaté závěry vhodným způsobem publikovat.
Stanovisko MF
Odbor 18 souhlasí s návrhem, aby v případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně, pro účely nesouvisející s podnikáním (využití pro soukromé účely zaměstnancem, kterému je vozidlo v majetku firem poskytováno k užívání – osoby s příjmy ze závislé činnosti, popř. osoby pobírající funkční požitky) byl základ daně stanoven podle skutečného použití vozidla ve vazbě na počet ujetých km. Výjimkou jsou však případy, kdy je vozidlo zapůjčeno zaměstnanci pro konkrétní účel a na určené období (dovolená, na stavbu apod.), kdy je třeba vycházet z ceny ve vztahu ke konkrétnímu časovému období.