Účetní Portál
Hledat

null/25.2.2026 Uplatnění DPH u činností dle plánovací smlouvy

Kryl Stanislav
Kryl Stanislav
st 25. úno 2026
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit, zda veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m. Prahy, kraje) při uzavírání plánovacích smluv dle § 130 a 131 SZ vystupují jako orgány veřejné moci ve smyslu § 5 odst. 4 ZDPH.
Plánovací smlouvu uzavírají na jedné straně veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m. Prahy, kraje) či vlastníci veřejné infrastruktury a na straně druhé stavebník. Plánovací smlouva byla vymezena SZ s účinností od 1. 7. 2024 jako smlouva veřejnoprávní, a z toho důvodu by mohly veřejnoprávní osoby plnění závazků z ní vyplývajících považovat za výkon veřejné moci dle § 5 odst. 4 ZDPH.

636/25.02.26 Uplatnění DPH u činností dle plánovací smlouvy 

Předkládají:  Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, č. osv. 3353

Bc. Daniel Dvořáček, daňový poradce, č. osv. 6208

1.    Cíl příspěvku
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit, zda veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m. Prahy, kraje) při uzavírání plánovacích smluv dle § 130 a 131 SZ vystupují jako orgány veřejné moci ve smyslu § 5 odst. 4 ZDPH.

Plánovací smlouvu uzavírají na jedné straně veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m. Prahy, kraje) či vlastníci veřejné infrastruktury a na straně druhé stavebník. Plánovací smlouva byla vymezena SZ s účinností od 1. 7. 2024 jako smlouva veřejnoprávní, a z toho důvodu by mohly veřejnoprávní osoby plnění závazků z ní vyplývajících považovat za výkon veřejné moci dle § 5 odst. 4 ZDPH.

2.    Použité zkratky
DPH – daň z přidané hodnoty

ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

SDEU – Soudní dvůr Evropské unie

SZ – zákon č. 283/2021 Sb., Stavební zákon

DUZP – den uskutečnění zdanitelného plnění

DŘ – zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád

SŘ – zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

3.    Teorie
3.1.        Plánovací smlouva
Plánovací smlouva je právní dohoda, která může být uzavřena mezi stavebníkem-investorem a obcí, krajem, městskou částí hl. m. Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Jejím hlavním cílem je zajistit vyvážený rozvoj území a spravedlivou účast developerů na výstavbě v katastrálním území samosprávného celku[1].

Plánovací smlouvu upravil SZ s účinností od 1. 7. 2024. V tzv. starém stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.) nebyly plánovací smlouvy nijak vymezeny a veřejnoprávní subjekty často uzavíraly se stavebníky např. nepojmenované smlouvy podle občanského zákoníku, u kterých bylo sporné, k jakým právům a povinnostem se může obec či kraj zavázat. Se SZ došlo k tomu, že plánovací smlouva dostala status veřejnoprávní smlouvy dle § 159 SŘ, čímž se stala mimo jiné závaznou pro stavební úřady i jiné státní instituce.

Dle ustanovení § 130 odst. 1 SZ se plánovací smlouvou rozumí „veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.“

V § 130 odst. 2 SZ je dále uvedeno, že „plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva.“

Ustanovení § 131 SZ stanoví závazky obce i stavebníka, které mohou vyplývat z plánovacích smluv. V odst. 1 a 2 daného ustanovení jsou uvedeny možné závazky pro obec a v odst. 3 možné závazky pro stavebníka. Od analýzy závazků na straně stavebníka je v tomto příspěvku upuštěno; předpokládáme však, že se stavebník ve smlouvě zavázal obci vyplatit odměnu za to, že obec své závazky splní. Kromě zákonem vymezených závazků jednotlivé strany mohou učinit i jiná právní ujednání vycházející ze soukromého práva.

Závazky uvedené v ustanovení § 131 odst. 1 a odst. 2 SZ

(1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hl. m. Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že

a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,

b) obec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,

c) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,

d) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

(2) V plánovací smlouvě se obec, městská část hl. m. Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že

a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,

c) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

d) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

Jiné právní jednání v oblasti soukromého práva dle § 131 odst. 2 písm. d) SZ může například zahrnovat:

·      Podílet se na komunikaci stavebního záměru směrem k veřejnosti.

·      Provést potřebné kroky k uzavření soukromoprávních smluv (např. nájemní smlouvy) nutných k realizaci stavebního záměru.

·      Projednat a následně vykonat stavební práce na obecních komunikacích, které zajistí přístup k místu stavebního záměru.

·      Uzavřít dohodu o podmínkách údržby a správy infrastruktury, která bude vybudována v rámci záměru, včetně stanovení odpovědnosti za údržbu.

·      Zajistit vypracování studie na posouzení vlivu výstavby na životní prostředí a následně se podílet na opatřeních vedoucích k ochraně životního prostředí.

·      Uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí řešící např. majetková práva k pozemkům a stavbám vystavěných stavebníkem.

·      Sjednání sankcí za nesplnění závazků.

3.1.1.   Plánovací smlouva v praxi
V praxi se nejčastěji setkáváme s tím, že v uzavřené plánovací smlouvě mezi obcí či krajem a stavebníkem je finanční odměna plynoucí obcím za splnění jejich závazků rozdělena na dvě peněžní plnění (ve smyslu § 131 odst. 3 písm. e) SZ).

...

Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně

Bezplatná registrace

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně

Bezplatná registrace

Ke stažení

Uplatnění DPH u činností dle plánovací smlouvyWord

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW
Uplatnění DPH u činností dle plánovací smlouvy | Koordinační výbory | Účetní Portál