🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění správného uplatnění daně z přidané hodnoty („DPH“) v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., v platném znění, o dani z přidané hodnoty („ZDPH“) v případech, kdy výrobce určitého zboží poskytuje finálním uživatelům v rámci celosvětové politiky plošnou smluvní záruku na svoje výrobky.
1. Obecný popis situace
Výrobci značkového zboží v rámci podpory prodeje své značky často nabízejí nadstandardní smluvní záruku svých výrobků. Jedná se například o prodlouženou či doživotní záruku nebo plošnou smluvní záruku pro všechny finální zákazníky bez ohledu na způsob, jakým výrobek pořídili. Z praxe lze uvést příklady nadstandardní záruky na podrážky bot, hodinky, pneumatiky, kompresory, kuchyňské spotřebiče, tašky či sportovní oblečení. Tento typ moderní záruky vychází z myšlenky, že dnešní zákazník využívá k nákupu zboží různé distribuční kanály v různých zemích (tuzemské a zahraniční e-shopy, tuzemské a zahraniční kamenné obchody) a kvalitu nakoupeného výrobku spojuje s konkrétní značkou a konkrétním výrobcem, nikoliv s prodejcem/distributorem, od kterého toto zboží pořídil. Díky vysoké kvalitě není neobvyklé, že zboží je prodáváno i jako použité. Proto výrobci přebírají odpovědnost za místní prodejce/distributory a snaží se nabídnout zákazníkům v případě záruk přímý záruční vztah, který je ke koupi výrobků přesvědčí. Tato záruční politika je přitom založena na předpokladu, že výrobce dokáže své výrobky spolehlivě identifikovat a není pro něj relevantní, jak se výrobek k zákazníkovi dostal, tudíž nepožaduje předložení původního dokladu o prodeji. Záruka bývá delší, než zákonné dva roky, v některých případech bývá i celoživotní.
2. Schéma distribuce zboží
Níže uvádíme obvyklý způsob distribuce výrobků z výrobní továrny k zákazníkovi. V detailech se může schéma lišit dle jednotlivých výrobců, nicméně v základních rysech bude podobné pro většinu značek.
Zboží dané značky je vyráběno ve výrobním závodě. Takový závod může být jeden, ale zpravidla jich je více. Výrobní závod se může (ale nemusí) nacházet v České republice. Jednotlivé výrobní závody se mohou specializovat v rámci dané značky na určitý segment (např. v jednom závodě se vyrábí sportovní bundy, v jiném sportovní svetry).
Každý trh má obvykle na starosti jeden (národní) distributor, který se stará o to, aby nabídka na daném trhu byla kompletní (tj. pořizuje různé druhy zboží dané značky z různých výrobních závodů). Takový národní distributor bývá v dané zemi usazen nebo registrován k DPH. Národní distributor dodává zboží dané značky prodejcům, kteří prodávají zboží finálním zákazníkům. Alternativně může být mezi národním distributorem a prodejcem další místní distributor.
Distribuční schéma shrnuje níže uvedený obrázek:

Vzhledem k mnoha možnostem distribuce dále v textu rozlišujeme „uživatele“ a „zákazníka“. Zákazník je ten, kdo si zboží od distributora v původním distribučním řetězci koupil(národní distributor -> prodejce -> zákazník). Uživatel je ten, kdo zboží má a užívá. Uživatel může a nemusí být zákazníkem českého prodejce.
3. Smluvní záruka
3.1 Národní distributor
Vzhledem k tomu, že výrobních závodů dané značky je zpravidla více a nacházejí se v různých státech, přebírá odpovědnost za smluvní záruku na daném trhu národní distributor.
Jak ilustruje obrázek v části 2 výše, uživatel zboží má mnoho možností, jak si výrobek dané značky pořídit. Český uživatel mohl pořídit zboží od prodejců z České republiky, od prodejců z EU, prostřednictvím zásilkového obchodu přes internet nebo např. od prodejce použitého zboží. Ve všech případech svůj výrobek může reklamovat u českého národního distributora v rámci smluvní záruky. Reklamace všech těchto výrobků může být posuzována českým národním distributorem. Výjimkou nebudou ani situace, kdy český národní distributor bude posuzovat reklamaci zahraničních zákazníků. Například Němec, který se přestěhoval do České republiky, bude reklamovat hodinky, které si koupil ve Francii.
Národní distributor se prostřednictvím veřejného příslibu zavazuje, že v případě oprávněné reklamace vyplatí konečnému uživateli finanční náhradu za vadné zboží. V případě uplatnění reklamace je tak národní distributor v přímém smluvním vztahu s uživatelem. Předložení prodejního dokladu nepožaduje, protože je snadno schopen rozeznat, zda se jedná o zboží dané značky či nikoliv. Národní distributor nerozlišuje mezi zákazníkem a uživatelem. Zákonná záruka, za kterou by byl odpovědný konečný prodejce, se neuplatní.
Výše finanční náhrady může být stanovena národním distributorem různě, přitom se nemusí nutně odvíjet od původní ceny výrobku. Národní distributor v případě smluvní záruky nepožaduje po uživateli předložení původního daňového dokladu a s ohledem na různou cenovou politiku v různých státech, ani nemá informaci o výši původní ceny. Národní distributor může do finanční náhrady zohlednit technické parametry zboží, například míru poškození, stáří výrobků, dostupnost náhradních dílů atd. Náhrada tedy může kompenzovat výrobek plně, pokud je zcela nepoužitelný, nebo jen částečně, pokud má výrobek pouze sníženou kvalitu, ale je dále funkční. Finanční náhrada za poškozené zboží může být teoreticky vyšší, než původní prodejní cena, například v situaci, kdy uživatel zboží pořídil z bazaru.
Administrativu spojenou s uplatněním smluvní záruky může zajišťovat národní distributor sám, nebo může využívat síť sběrných míst. Takovým sběrným místem může být a zpravidla bývá i prodejce, který dané značkové zboží běžně prodává.
3.2 Prodejce
Prodejci, kteří s národním distributorem spolupracují, jsou s celosvětovou záruční politikou dané značky srozuměni. V rámci smluvních podmínek s národním distributorem se prodejci zavazují přijímat k vyřízení reklamace výrobků konkrétní značky od všech uživatelů bez ohledu na to, zda uživatel reklamované zboží původně koupil od tohoto prodejce či nikoliv. Podmnožinou těchto uživatelů mohou být i zákazníci, kteří zboží původně koupili od prodejce. Prodejci rovněž nepožadují doložení původního daňového dokladu. Zapojení prodejce do systému smluvní záruční politiky distributora může spočívat v následujícím:
Za asistenci při vyřízení plošných záruk prodejci zpravidla dostávají úplatu, minimálně v podobě náhrady vynaložených výdajů.
3.3 Uživatel
V praxi bude ve většině případů finální uživatel osoba nepovinná k dani. Tento příspěvek ale omezujeme na případy, kdy finální uživatel je osoba povinná k dani, plátce DPH a předmětné zboží si nakoupil pro účely své zdanitelné ekonomické činnosti. Předpokládáme, že při nákupu zboží si proto uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu.
Uživatel, vědom si závazku národního distributora o plošné smluvní záruční politice, se může obrátit na jakéhokoliv prodejce, který je zapojen do systému smluvní záruky v České republice, a žádat po něm (bez předložení původního daňového dokladu)vyřízení reklamace. Ve většině případů bude smluvní záruka národního distributora pro zákazníka výhodnější, než zákonná záruka prodejce. Proto budou uživatelé využívat přednostně smluvní záruku, i kdyby značkové zboží nakoupili právě u daného prodejce.
4. Zákon o DPH a dostupný výklad
Při posouzení uplatnění DPH ve výše popsaných situacích je nutné vycházet z následujících obecných ustanovení ZDPH:
a) Zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b) Při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně podle § 36 a 36a, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění.“
a) opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu;
b) opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu a osoba povinna k dani (…) obdržela opravný daňový doklad.“
Dle výše uvedených ustanovení vzniká odběrateli povinnost opravy odpočtu daně na vstupu dle § 74 ZDPH pouze v případě, je-li provedena oprava základu a výše DPH dle § 42 ZDPH.
Z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) dále vyplývá, že platbu lze považovat za úplatu za zdanitelné plnění v případě, kdy mezi úplatou a plněním existuje přímá a bezprostřední vazba12. Tato přímá a bezprostřední vazba plněním a úplatou musí existovat nejen u původní platby, ale rovněž i u následných oprav13. V případě, kdy taková vazba není jednoznačně stanovena, nejedná se o změnu základu daně původního plnění a dodavatel nemá právo (ani povinnost) snížit odvedenou daň na výstupu.
Zněním ustanovení o opravě základu daně se v minulosti opakovaně zabývalo Generální finanční ředitelství („GFŘ“), zejména při posuzování uplatnění DPH u nepřímých bonusů14. Ačkoliv se v našem případě nejedná o bonus, ale o finanční náhradu za vadný výrobek, lze z dostupného výkladu GFŘ dovodit několik obecných závěrů:
5. Uplatnění DPH
5.1 Národní distributor – výplata kompenzace
Pokud dojde k uznání reklamace, národní distributor na základě smluvní záruky vyplatí uživateli finanční kompenzaci.
Národní distributor nezjišťuje, zda uživatel byl zákazníkem v původním řetězci dodávek (národní distributor -> prodejce -> zákazník), a zda je tedy záruka uplatněna vůči zboží, které jím bylo původně dodáno. Toto zjištění není pro účely smluvní záruky pro národního distributora podstatné. Neexistuje tedy přímá a bezprostřední vazba mezi původním plněním a úplatou, respektive jejím snížením. Národní distributor rovněž nezjišťuje, kdy došlo k původnímu plnění, neboť tento údaj není pro stanovení kompenzace rovněž podstatný. Mohla tak uplynout lhůta 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění.
Vyplacená kompenzace v rámci reklamace vadného zboží v rámci smluvní záruky proto nesnižuje základ daně u původních plnění uskutečněných národním distributorem.
Dílčí závěr 1: Národní distributor není povinen ale ani oprávněn provést opravu základu a výše daně dle § 42 ZDPH. Národní distributor nesmí vystavit opravný daňový doklad dle § 45 ZDPH, ani provést opravu základu daně v evidenci pro účely DPH.
5.2Prodejce – přijetí kompenzace
Pokud prodejce poskytuje národnímu distributorovi součinnost při vyřizování požadavků na uplatnění smluvního ručení, může při kladném vyřízení reklamace přijmout kompenzaci za účelem jejího vyplacení uživateli.
Ani prodejce nezjišťuje, zda uživatel byl součástí původního prodejního řetězce dodávek (národní distributor -> prodejce -> zákazník), a zda se tedy kompenzace týká zboží, které prodejce původně nakoupil od národního distributora. Kromě toho, že uživatel mohl pořídit daný předmět v zahraničí, mohl jej pořídit i od jiného tuzemského prodejce nebo z druhé ruky. Prodejce rovněž nezjišťuje, zda k nákupu došlo v posledních 3 letech. Navíc prodejce není příjemcem kompenzace v právním smyslu, tím je uživatel, s nímž má národní distributor přímý smluvní vztah. Prodejce byl pouze pověřen k výplatě kompenzace v rámci služby, kterou poskytuje národnímu distributorovi. Neexistuje tedy přímá a bezprostřední vazba mezi původním plněním a úplatou, respektive jejím snížením.
Dílčí závěr 2:Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že národní distributor neprovedl opravu základu a výše daně dle § 42 ZDPH, není ani prodejce povinen provést opravu odpočtu daně dle § 74 ZDPH.
5.3 Prodejce – výplata kompenzace
V případě výplaty kompenzace uživateli ani prodejce nezjišťuje, zda tento uživatel byl součástí původního prodejního řetězce dodávek (národní distributor -> prodejce -> zákazník), a zda se tedy kompenzace týká zboží, které prodejce původně prodal uživateli. Navíc nevyplácí kompenzaci jako svůj závazek vůči svému zákazníkovi, ale hradí závazek vůči uživateli jménem a na účet národního distributora. Neexistuje proto přímá a bezprostřední vazba mezi původním plněním a úplatou, respektive jejím snížením.
Vyplacená kompenzace v rámci reklamace vadného zboží v rámci smluvní záruky proto nesnižuje základ daně u původních plnění uskutečněných prodejcem.
Dílčí závěr 3:Prodejce zboží nemá povinnost ani právo provést opravu základu daně a výše daně dle § 42 ZDPH v případě, kdy je finanční kompenzace vyplácena v rámci smluvní záruční politiky národního distributora. Prodejce nesmí vystavit opravný daňový doklad dle § 45 ZDPH, ani provést opravu základu daně v evidenci pro účely DPH.
5.4 Uživatel
V případě, že národní distributor uzná reklamaci za oprávněnou a vyplatí zákazníkovi prostřednictvím prodejce finanční náhradu za vadný výrobek, vzniká pochybnost, zda je uživatel povinen v souladu s § 74 ZDPH snížit odpočet daně na vstupu.
Jedině uživatel ví, zda zboží původně nakoupil od prodejce, který je zapojen do vyřizování smluvních záruk pro národního distributora, a u kterého uplatňuje pohledávku ze smluvní záruky. Nicméně při výplatě kompenzace prodejce nejedná svým jménem na svůj účet a neposkytuje plnění ze zákonného ručení. Nejedná se tedy o poskytnutí slevy z původního plnění uskutečněného prodejcem. Navíc prodejce v souladu s Dílčím závěrem 3 neprovádí opravu základu daně a výše DPH dle § 42 ZDPH a proto uživateli nemůže vzniknout povinnost provést opravu dle § 74 ZDPH.
I kdyby výplata kompenzace byla posouzena jako nepřímý bonus poskytnutý národním distributorem, v souladu s Dílčím závěrem č. 1 ani národní distributor neprovádí opravu základu a výše daně dle § 42 ZDPH. Uživateli tak nemůže vzniknout povinnost provést opravu odpočtu DPH dle § 74 ZDPH.
Dílčí závěr 4:Uživatel nemá povinnost postupovat dle § 74 ZDPH a snížit odpočet daně u původního plnění.
Shrnutí
Navrhujeme přijmout výše popsané dílčí závěry a náležitým způsobem je publikovat.
Stanovisko GFŘ
Souhlas s výše uvedeným závěrem, pokud skutečně předmětem transakce mezi uživatelem a prodejcem není vadné plnění, které je předmětem tzv.zákonného ručení.
12 C-16/93 R. J. Tolsma
13 C-154/80 CoöperatieveAardappelenbewaarplaats GA
14 Viz Koordinačnívýbory 340/14.09.11 Nepřímébonusy, 350/14.12.11 Bonusyposkytovanéfinálnímzákazníkům, 403/29.05.13 Poskytnutínepříméhobonusuodzahraničníhovýrobcezboží
Příznaky
Subjekty
Podnikatelé