🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Po novele § 56 odst. 4 zákona o DPH vyvstávají dva výkladové problémy, cílem příspěvku je sjednocení interpretace uvedeného ustanovení:
A. První z výkladových nejasností je obsah pojmu stavba ve větě druhé tohoto odstavce: Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby,…
B. V souvislosti s uvedenou změnou je nezbytné stanovit daňový režim plnění souvisejících s nájmem bytů a nebytových prostor, jestliže bude nájemní smlouva uzavřena na krátké období, např. několik dnů.
A.1. Právní rámec (pojem stavba)
§ 56 (4) Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Krátkodobým nájmem stavby se rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení, popřípadě dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.
§ 56 (4) Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Trvale instalovanými zařízeními a stroji se rozumí zařízení nebo stroje, které jsou pevnou součástí stavby, ale podle zvláštního právního předpisu41) jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba.
Od 1.1.2005 došlo novelou zákona ke změně znění § 56 odst. 4 a institut krátkodobého nájmu, který je vyňat z obecného osvobození, se nově vztahuje pouze na stavby. Z této změny vyplývá, že vynětí krátkodobého nájmu z osvobození se od 1.1.2005 netýká bytů, nebytových prostor a pozemků. Pokud by cílem zákonodárce bylo vyjmout z osvobození i krátkodobý nájem pozemků, bytů a nebytových prostor, mohl svůj úmysl vyjádřit stejným způsobem, jako ve větě první téhož odstavce, kde je vymezen předmět osvobození. Výklad v tom smyslu, že pojem stavba zahrnuje ve větě druhé i byty a nebytové prostory, není možný, neboť z hlediska právního pojmosloví je nepřípustné, aby stejný výraz použitý v textu neměl vždy tentýž význam. Proto pojem „stavba“ ve větě druhé odstavce čtvrtého nemůže zahrnovat i byty a nebytové prostory, pokud tomu tak není i ve větě první nebo pokud zákonodárce svůj úmysl v tomto ohledu výslovně nevyjádřil.
….. stejné termíny označují pojmy se stejným obsahem a významem, pokud zákonodárce nedal dostatečně jasně najevo svůj úmysl, aby byly chápány odlišně. (II. ÚS 422/97)
Právní předpis musí být terminologicky jednotný. …….Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. (Legislativní pravidla vlády)
Shodným výrazům nutno přikládat v celém textu předpisu shodný význam, ledaže je tím nutno výkladově odstranit zjištěnou zřejmou nesprávnost v psaní nebo počtech nebo zřejmou chybu redakční nebo tiskárenskou. (Doc. JUDr. Ivo Telec, CSc.: Metodika výkladu právních předpisů)
Nájem pozemků, bytů a nebytových prostor bude po 1.1.2005 z výše uvedených důvodů osvobozen i tehdy, jestliže bude nájemní smlouva sjednána na dobu kratší dvou dnů.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Case C-349/96 Card Protection Plan
27. Je třeba mít na mysli, že otázka rozšíření transakce má obzvláštní důležitost pro účely DPH, jak pro stanovení místa plnění, tak pro stanovení sazby, nebo - jako v tomto případě- pro uplatnění ustanovení 6D o osvobození. Navíc- s ohledem na rozličnost komerčních operací, není možné dát vyčerpávající vodítko, jak se s problémem vypořádat obecně.
28. Nicméně, jek ESD měl za to v případu Faaborg, který se týkal restauračních služeb, kde dotčená transakce obsahovala balík znaků, je třeba vzít nejprve v úvahu všechny okolnosti, za kterých se transakce odehrává.
29. S ohledem na výše uvedené, avšak za prvé při zvážení, že z čl. 2(1) 6D vyplývá, že každé poskytnutí služby by mělo běžně být považováno za oddělené a nezávislé, a za druhé, že poskytnutí plnění, která tvoří jednu službu, by z ekonomického pohledu nemělo být umele rozdělováno, aby nebyl porušen účel systému DPH, základní rysy transakce musí být zjištěny proto, aby bylo možné říci, zda osoba povinná poskytuje klientovi, typickému spotřebiteli, několik oddělených hlavních služeb nebo jednu jedinou službu.
3O. O jednu jedinou službu jde zejména v případech, kdy se má za to,že jeden nebo víc elementů tvoří hlavní službu, zatímco, jeden nebo více elementů je naopak považováno za doplňkové služby, které sdílejí daňový osud hlavní služby. Služba musí být považována za doplňkovou vůči službě hlavní, jestliže neznamená pro zákazníka cíl sama o sobě, ale znamená kvalitnější využití služby hlavní.
31. Za těchto okolností nehraje roli fakt, že je účtována jedna cena. Nepochybně, jestliže služba poskytnutá zákazníkovi sestává z několika elementů za jednu cenu, může jedna cena napovídat, že jde o jednu službu. Nicméně, nehledě na jednu cenu, jestliže okolnosti, které jsou popsány v odstavcích 7-10, naznačují, že zákazník zamýšlel nakoupit dvě oddělené služby, zvlášť poskytnutí pojistky a zvlášť kartu, potom bude nutné identifikovat cenu za každou službu zvlášť, pojistka bude osvobozena…….
32.Odpověď na první otázku proto musí být, že je na národním soudu, aby určil, ve světle výše uvedených kritérií, kdy transakce podobná té CPP je pro účely DPH považována za dvě nezávislé služby, zejména za osvobozenou pojistku a zdaňovanou kartu, nebo kdy jedno plnění je hlavním plněním, vůči kterému je druhá služba plněním doplňkovým, a tedy bude mít stejný daňový osud jako služba hlavní.
15. Pronájem prostorů a ploch pro parkování vozidel tedy nemůže být vyloučen z osvobození, pokud pronájem tohoto úzce souvisí s pronájmem nemovitostí sloužících k jinému účelu, jako např. obytné nebo komerční nemovitosti, které jsou samy osvobozeny, tak, že oba pronájmy tvoří jedinou ekonomickou transakci.
V nájemní smlouvě, kterou je sjednán takový v obecném slova smyslu krátkodobý nájem bytů a nebytových prostor, ale i staveb, nebývá zvlášť dohodnuto případné poskytnutí vnitřního movitého zařízení, trvale instalovaných předmětů nebo tepla, elektřiny, atd., eventuálně jeho úhrada či způsob jejího výpočtu. Neboť všechna související plnění tvoří s plněním hlavním jedinou ekonomickou transakci, kdy si plátce-nájemce nemůže uvedená plnění nekoupit, jinými slovy: je dodáván nedělitelný balíček služeb resp. zboží. V takovém případě mají dle uvedené judikatury plnění související s nájmem jednoznačně charakter vedlejších plnění, neboť
Ostatně stejným způsobem jsou běžně posuzovány i případy, kdy v rámci osvobozeného nájmu bytu jsou poskytována spolu s bytem trvale instalovaná zařízení či stání pro motorová vozidla, jejichž nájem by byl v ostatních případech zdaňován. Postup je v naprostém souladu s právem EU, viz uvedená rozhodnutí.
Podmínky stanovené Soudním dvorem pro účely posouzení vedlejších plnění jsou splněny tehdy, jestliže je poskytována jedna služba (nájem), v jejímž rámci musí odběratel přijmout i uvedené vedlejší služby či zboží, aniž by měl volbu, zda tato plnění odebere či nikoli.
Taková vedlejší plnění jsou považována za součást hlavního plnění a jejich daňový režim je shodný s daňovým režimem plnění hlavního.
Stanovisko MF:
Pojem „krátkodobý nájem stavby“ není v zákoně o DPH jednoznačně definován a v uvedeném ustanovení by měl být chápán v celkovém kontextu znění § 56 odst. 4 ZDPH tj., jako krátkodobý nájem stavby, bytů a nebytových prostor. Krátkodobý nájem stavby, bytů a nebytových prostor je zdanitelným plněním ( viz. bod A).
U pronájmu prostor a ploch pro parkování vozidel, pokud pronájem úzce souvisí s pronájmem nemovitostí, je stanovisko MF a odpovědi MF plátcům z roku 2004 shodné se závěry soudu ve zmíněném judikátu C-173/88.
Doplňující stanovisko MF:
Možnost použití shodného daňového režimu u plnění souvisejících s nájmem nemovitostí bude prověřena odborem 18 MF ČR v Bruselu.