Účetní Portál
Hledat

null/23.2.2005 Uplatňování DPH u krátkodobého nájmu stavby, bytů a nebytových prostor

Holubová Olga
Holubová Olga
st 23. úno 2005
31/23.02.05

Po novele § 56 odst. 4 zákona o DPH vyvstávají dva výkladové problémy, cílem příspěvku je sjednocení interpretace uvedeného ustanovení:

A. První z výkladových nejasností  je obsah pojmu stavba ve větě druhé tohoto odstavce: Osvobození se  nevztahuje na krátkodobý  nájem stavby,…

B.  V souvislosti s uvedenou změnou je   nezbytné  stanovit daňový režim plnění souvisejících s nájmem bytů a nebytových prostor, jestliže bude nájemní smlouva uzavřena na krátké období, např. několik dnů.

 

A.1. Právní rámec (pojem stavba)

Zákon o DPH  ve znění r. 2005

§ 56 (4)  Nájem  pozemků,  staveb,  bytů  a  nebytových prostor je osvobozen od  daně. Osvobození se  nevztahuje na krátkodobý  nájem stavby,  nájem   prostor  a  míst   k  parkování  vozidel,   nájem bezpečnostních   schránek  nebo   trvale  instalovaných   zařízení a strojů.  Krátkodobým  nájmem  stavby   se  rozumí  nájem  včetně  vnitřního  movitého vybavení,  popřípadě dodání  elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě.

Zákon o DPH  ve znění r. 2004

§ 56 (4) Nájem  pozemků,  staveb,  bytů  a  nebytových prostor je osvobozen od  daně. Osvobození se nevztahuje  na krátkodobý nájem, nájem  prostor a  míst k  parkování vozidel,  nájem bezpečnostních schránek  nebo  trvale  instalovaných  zařízení  a  strojů. Trvale instalovanými zařízeními a stroji  se rozumí zařízení nebo stroje, které jsou  pevnou součástí stavby, ale  podle zvláštního právního předpisu41) jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba.


A.2.  Popis problému a rozbor
(pojem stavba)

Od 1.1.2005 došlo novelou zákona ke změně znění § 56 odst. 4 a  institut krátkodobého nájmu, který je vyňat z obecného osvobození, se nově vztahuje pouze na stavby. Z této změny vyplývá, že vynětí krátkodobého nájmu z osvobození se od 1.1.2005 netýká bytů,  nebytových prostor a pozemků. Pokud by cílem zákonodárce bylo vyjmout z osvobození i krátkodobý nájem pozemků, bytů a nebytových prostor, mohl svůj úmysl vyjádřit stejným způsobem, jako ve větě první téhož odstavce, kde je vymezen předmět osvobození. Výklad v tom smyslu, že pojem stavba zahrnuje ve větě druhé i byty a nebytové prostory, není možný, neboť z hlediska právního pojmosloví je nepřípustné, aby stejný výraz použitý v textu neměl vždy tentýž význam. Proto pojem „stavba“ ve větě druhé odstavce čtvrtého nemůže zahrnovat i byty a nebytové prostory, pokud tomu tak není i ve větě první nebo pokud zákonodárce svůj úmysl v tomto ohledu výslovně nevyjádřil. 

 

….. stejné termíny označují pojmy se stejným obsahem a významem, pokud zákonodárce  nedal dostatečně  jasně najevo  svůj úmysl,  aby byly chápány odlišně. (II. ÚS 422/97)

Právní předpis musí být terminologicky jednotný. …….Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. (Legislativní pravidla vlády)

Shodným výrazům nutno přikládat v celém textu předpisu shodný význam, ledaže je tím nutno výkladově odstranit zjištěnou zřejmou nesprávnost v psaní nebo počtech nebo zřejmou chybu redakční nebo tiskárenskou. (Doc. JUDr. Ivo Telec, CSc.: Metodika výkladu právních předpisů)

A.3. Závěr (pojem stavba)

Nájem pozemků, bytů a nebytových prostor bude po 1.1.2005 z výše uvedených důvodů osvobozen i tehdy, jestliže bude nájemní smlouva sjednána na dobu kratší dvou dnů.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

B.1. Právní rámec (plnění související s nájmem)

Zákon o DPH speciálně neupravuje způsob posuzování „hlavních“ a „vedlejších“ plnění. Řeší pouze stanovení základu daně v situaci, kdy již je rozhodnuto, bylo-li poskytnuto jedno plnění (§ 36 odst. 3 písm. d, e) nebo dvě či více plnění za jednu celkovou cenu (§ 36 odst. 7). Avšak pro rozhodování, zda bylo poskytnuto jedno nebo více plnění, je  dosud jediným pramenem práva judikatura ESD, jejíž kritéria by měla být brána v úvahu jednotlivými členskými státy. Stěžejním rozhodnutím je v tomto směru C-349/96, avšak ve stejném duchu rozhodl ESD  např. i v C-173/88 a dalších.

Case C-349/96 Card Protection Plan

27. Je třeba mít na mysli, že otázka rozšíření transakce má obzvláštní důležitost pro účely DPH, jak pro stanovení místa plnění, tak pro stanovení sazby, nebo - jako v tomto případě- pro uplatnění ustanovení 6D o osvobození. Navíc- s ohledem na rozličnost komerčních operací, není možné dát vyčerpávající vodítko, jak se s problémem vypořádat obecně.

28. Nicméně, jek ESD měl za to v případu Faaborg, který se týkal restauračních služeb, kde dotčená transakce obsahovala balík znaků, je třeba vzít nejprve v úvahu všechny okolnosti, za kterých se transakce odehrává.

29. S ohledem na výše uvedené, avšak za prvé při zvážení, že z čl. 2(1) 6D vyplývá, že každé poskytnutí služby by mělo běžně být považováno za oddělené a nezávislé, a za druhé, že    poskytnutí plnění, která tvoří jednu službu,  by z ekonomického pohledu nemělo být umele rozdělováno, aby nebyl porušen účel systému DPH, základní rysy transakce musí být zjištěny proto, aby bylo možné říci, zda osoba povinná poskytuje klientovi, typickému spotřebiteli, několik oddělených hlavních služeb nebo jednu jedinou službu.

3O. O jednu jedinou službu jde zejména v případech, kdy se má za to,že  jeden nebo víc elementů tvoří hlavní službu, zatímco, jeden nebo více elementů je naopak považováno za doplňkové služby, které sdílejí daňový osud hlavní služby. Služba musí být považována za doplňkovou vůči službě hlavní, jestliže neznamená pro zákazníka cíl sama o sobě, ale znamená kvalitnější využití služby hlavní.

31. Za těchto okolností nehraje roli fakt, že je účtována jedna cena. Nepochybně, jestliže služba poskytnutá zákazníkovi sestává z několika elementů za jednu cenu, může jedna cena napovídat, že jde o jednu službu. Nicméně, nehledě na jednu cenu, jestliže okolnosti, které jsou popsány v odstavcích 7-10, naznačují, že zákazník zamýšlel nakoupit dvě oddělené služby, zvlášť poskytnutí pojistky a zvlášť kartu, potom bude nutné identifikovat cenu za každou službu zvlášť, pojistka bude osvobozena…….

32.Odpověď na první otázku proto musí být, že je na národním soudu, aby určil, ve světle výše uvedených kritérií, kdy transakce podobná té CPP je pro účely DPH považována za dvě nezávislé služby, zejména za osvobozenou pojistku a zdaňovanou kartu, nebo kdy  jedno plnění je hlavním plněním, vůči kterému je druhá služba plněním doplňkovým, a tedy bude mít stejný daňový osud jako služba hlavní.

Case C-173/88 Morten Henriksen

15. Pronájem prostorů a ploch pro parkování vozidel tedy nemůže být vyloučen z osvobození, pokud pronájem tohoto úzce souvisí s pronájmem nemovitostí sloužících k jinému účelu, jako např. obytné nebo komerční nemovitosti, které jsou samy osvobozeny, tak, že oba pronájmy tvoří jedinou ekonomickou transakci.

 

B.2. Popis problému a rozbor (plnění související s nájmem)

V nájemní smlouvě, kterou je sjednán takový v obecném slova smyslu krátkodobý nájem bytů a nebytových prostor, ale i staveb, nebývá zvlášť dohodnuto případné poskytnutí  vnitřního movitého zařízení, trvale instalovaných předmětů nebo tepla, elektřiny, atd., eventuálně  jeho úhrada či způsob jejího výpočtu.  Neboť všechna související plnění tvoří s plněním hlavním jedinou ekonomickou transakci, kdy si plátce-nájemce nemůže uvedená plnění nekoupit, jinými slovy: je dodáván nedělitelný balíček služeb resp. zboží. V takovém případě   mají dle uvedené judikatury plnění související s nájmem jednoznačně charakter vedlejších plnění, neboť

·         neznamenají pro zákazníka cíl sama o sobě, ale

  • slouží pouze k lepšímu využití hlavní služby.

Ostatně stejným způsobem jsou běžně posuzovány i případy, kdy v rámci osvobozeného nájmu bytu jsou poskytována spolu s bytem trvale instalovaná zařízení či stání pro motorová vozidla, jejichž nájem by byl v ostatních případech zdaňován. Postup je v naprostém souladu s právem EU, viz uvedená rozhodnutí.

 

B.3. Závěr (plnění související s nájmem)

Podmínky stanovené Soudním dvorem pro účely posouzení vedlejších plnění jsou splněny tehdy, jestliže je poskytována jedna služba (nájem), v jejímž rámci musí odběratel přijmout i uvedené vedlejší služby či zboží, aniž by měl volbu, zda tato plnění odebere či nikoli.

Taková vedlejší plnění jsou považována za součást hlavního plnění a jejich daňový režim je shodný s daňovým režimem plnění hlavního.

 

Stanovisko MF:

Pojem „krátkodobý nájem stavby“ není v zákoně o DPH jednoznačně definován a v uvedeném ustanovení by měl být chápán v celkovém kontextu  znění § 56 odst. 4 ZDPH tj., jako krátkodobý nájem stavby, bytů a nebytových prostor. Krátkodobý nájem stavby, bytů a nebytových prostor je zdanitelným plněním ( viz. bod A).

U pronájmu prostor a ploch pro parkování vozidel, pokud pronájem úzce souvisí s pronájmem nemovitostí, je stanovisko MF a odpovědi MF plátcům z roku 2004 shodné se závěry soudu ve zmíněném judikátu  C-173/88.

 

 

Doplňující stanovisko MF:

Možnost použití shodného daňového režimu u plnění souvisejících s nájmem nemovitostí bude prověřena odborem 18 MF ČR v Bruselu.

 

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

Uplatňování DPH u krátkodobého nájmu stavby, bytů a nebytových prostorWord

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW