🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Příklad A)
Osoba používá pro výrobu „extraktů – doplňků stravy“ zdaněný líh. Tento zdaněný líh je následně zapracován do výrobku, který obsahuje jak tento zdaněný líh, tak vodu a bylinné extrakty (byliny). Původní obsah lihu v nakupovaném lihovém výrobku se zpracováním sníží. Nesníží se ale tak, aby končený výrobek nepodléhal spotřební dani.
Příklad B)
Osoba míchá zdaněný lihový výrobek s nápojem nealkoholickým. Vytváří tak konečný výrobek, který podléhá spotřební dani, jako lihový výrobek, výrobek obsahující líh. Původní obsah lihu v nakupovaném lihovém výrobku se zpracováním sníží. Nesníží se ale tak, aby končený výrobek nepodléhal spotřební dani.
Konečný výrobek jak v příkladu A) tak v příkladu B) je opět zatříděn pod kód nomenklatury 2207 nebo 2208.
Celní orgány, jako správce daně, zastávají názor, že každý výrobek s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % Vol. je vybraným výrobkem a že i toto zpracování zdaněného lihu je výrobou vybraného výrobku a osoba, která takto zpracovává již zdaněný líh je výrobcem vybraných výrobků. V návaznosti na toto tvrzení pak tvrdí, že dle § 19 odst. (3) ZSpD se tyto „vybrané výrobky“ smějí vyrábět výhradně v podniku na výrobu vybraných výrobků, tedy v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od SpD.
Použitá zkratka :
ZSpD = zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů
SpD = Spotřební daň
§ 1 (1) ZSpD
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje
a) podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi.
§ 3 ZSpD
s) výrobou se rozumí proces, při kterém
SROVNÁVACÍ TABULKA
§ 67 zákona o spotřebních daních Článek 20 a 24 Směrnice Rady 92/83/ES
PŘEDMĚT DANĚ Z LIHU : PRO ÚČELY SMĚRNICE SE LIHEM ROZUMĚJÍ:
|
(1) Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.
|
Všechny výrobky, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, kódů KN 2207 a 2208, a to i tehdy, jsou-li tyto výrobky součástí výrobku, který spadá do jiné kapitoly kombinované nomenklatury |
|
(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.
|
výrobky kódů KN 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 22 % objemových,
výrobky, které obsahují pitné lihoviny, ať v roztoku nebo jinak. |
|
(4) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. d)].
|
Členské státy nemusí požadovat, aby výrobky, na které se vztahuje tato směrnice, byly vyrobeny ve skladu s daňovým dozorem ze složkových alkoholických výrobků s podmíněným osvobozením od spotřební daně, pokud byla daň z těchto složek zaplacena předem a pokud by celková daň ze složkových alkoholických výrobků nebyla nižší než daň z výrobku, který je výsledkem jejich míšení. |
§ 67(3) ZSpD
Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším množstvím denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.
SMĚRNICE RADY 92/12/EHS ze dne 25. února 1992
o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani
- minerální oleje,
- alkohol a alkoholické nápoje,
- tabákové výrobky.
[ Z rozsudku Nejvyššího správního soudu 7 Afs 12/2004-57 ze dne 22. června 2005
(obdobně i rozsudek NSS 4 Afs 9/2004-64 ze dne 15. září 2005 )
Meritum :
Jde o posouzení právní otázky, zda předmětem daně z lihu ve smyslu § 25 zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, je pouze líh ve smyslu zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, nebo zda předmětem této daně je (může být) i líh jiný, nespadající pod pojem lihu podle zákona č. 61/1997 Sb.
……………….
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud zaujal právní názor, že předmětem daně z lihu podle § 25 zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, může být jen líh ve smyslu zákona č. 61/1997 Sb., o lihu.
Poznámka : Zákon č. 587/1992 Sb., byl zrušen ZSpD
[ Z důvodové zprávy k ZSpD
K § 67
Předmět daně je definován základním pojmem, který je uveden v zákoně Ministerstva zemědělství č.61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti se zněním odstavců 1 a 2 je zřejmé, že dani podléhá etanol v jakékoli směsi kromě nápojů jako je pivo, a různé druhy vín, pokud podíl etanolu v této směsi překračuje 1,2 % objemových etylalkoholu. Pivo a různé druhy vín mají svůj zvláštní způsob zdanění.
Z hlediska daňových úniků, ke kterým by mohlo docházet při různých způsobech použití lihu, jsou důležitá ustanovení odstavců 3 a 4. Z těchto ustanovení vyplývá, že při nedostatečné denaturaci nebo při použití lihu k jiným než povoleným účelům, se nemůže uplatnit osvobození od daně podle § 71.
Z posledního odstavce tohoto paragrafu v návaznosti na § 14 odst. 8 rovněž vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, aniž by konečný výrobek obsahující líh podléhal opětovnému zdanění.
Vzhledem k tomu, že
- náš český ZSpD deklaruje jako vybraný výrobek mj. i líh (§ 1 odst. 1). Podle Směrnice Rady 92/83/ES se lihem rozumí všechny výrobky obsahující alkohol (článek 20),
- náš český ZSpD zdaňuje pouze líh (etanol), který je obsažen ve výrobku (§ 69). Podle Směrnice Rady 92/83/ES se spotřební daň z lihu stanoví z hektolitru čistého alkoholu (článek 21),
- náš český ZSpD i Směrnice Rady 92/83/ES připouští možnost zpracování zdaněného lihu v lihových výrobcích mimo daňový sklad. Navíc z pohledu našeho ZSpD zdaněný líh již nepodléhá dani, pokud u něj nebylo uplatněno vrácení této SpD (Článek 11 bod 2. Směrnice Rady 92/12/EHS a ustanovení § 67 odst. 4 ZSpD),
- důvodová zpráva k našemu zákonu přímo umožňuje pořizovat zdaněný líh, aniž by konečný výrobek obsahující líh podléhal opětovnému zdanění,
- náš český ZSpD deklaruje význam pojmu výroba pro účely ZSpD,
- konečný výrobek je zatříděn pod kód nomenklatury 2207 nebo 2208 (nelze použít ustanovení § 71 – osvobození od daně),
lze učinit následující :
1) Zpracování zdaněného lihu není ani jeden z uvedených případů, které charakterizují výrobu dle ZSpD a dle Směrnice Rady. Vybraný výrobek nevznikl, neboť líh již existuje. Z vybraného výrobku, který je předmětem daně z lihu, nevznikne vybraný výrobek, který je jiným předmětem daně. Pořád jde o výrobek, který obsahuje určité procento lihu, pořád jde o výrobek, který je předmětem spotřební daně z lihu.
2) Nedochází ani k výrobě v případě, že bude pořízen lihový vybraný výrobek, který bude zatříděn pod kódem nomenklatury 2207 a po zpracování bude „přeřazen“ pod kód nomenklatury 2208, neboť ustanovení § 3 písm. s) bod 3. se týká pouze minerálních olejů.
Pokud bude pořízen lihový výrobek, podléhající spotřební dani z lihu prokazatelně za cenu včetně spotřební daně, pak jeho jakékoliv zpracování či míchání není považováno za výrobu a v souladu se ZSpD, tak i v souladu s příslušnými Směrnicemi Rady, není nutné toto zpracování či míchání provádět v podniku na výrobu vybraných výrobků, tedy v daňovém skladu v režimu podmíněného osvobození od SpD.
Po projednání v Koordinačním výboru doporučujeme příspěvek spolu se stanoviskem Ministerstva financí vhodným způsobem publikovat.
Podle ustanovení § 3 písm. s) bod 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), je výrobou proces, při kterém vznikne vybraný výrobek. Vybraným výrobkem je výrobek, který je zdaňován spotřební daní, tedy je předmětem daně. Podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona je předmětem daně z lihu (tedy „lihem“) - vybraný výrobek - líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu, na daňovém území Evropského společenství vyrobený nebo na daňové území Evropského společenství dovezený.
Zákon vychází z právních předpisů Evropské Unie, především ze Směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a kontrole výrobků podléhajících spotřební dani (dále jen „směrnice 92/12“) a Směrnice Rady 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (dále jen „směrnice 92/83“). V čl. 20 směrnice 92/83 je uvedeno, že pro účely směrnice se „lihem“ rozumějí „všechny výrobky, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, kódu nomenklatury 2207 a 2208, a to i tehdy, jsou-li tyto výrobky součástí výrobku, který spadá do jiné kapitoly kombinované nomenklatury“.
Zde je zcela zřejmý soulad ustanovení zákona a směrnice, týkající se předmětu daně. Pokud tedy bude výrobním procesem vyroben jakýkoliv výrobek obsahující více než 1,2 % objemových etanolu, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, je tento vybraným výrobkem, který je předmětem daně z lihu (§ 67 odst. 1).
Směrnice 92/12 nedefinuje pojem výroba. Článek 5 směrnice 92/12 však zcela jasně hovoří o tom, že „Výrobky uvedené v čl. 3 odst. 1 podléhají spotřební dani od okamžiku výroby na území Společenství, jak je vymezuje článek 2, nebo od okamžiku jejich dovozu na toto území“. Toto zcela potvrzuje výše uvedené. Vybraný výrobek ( všechny výrobky, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, kódu nomenklatury 2207 a 2208, a to i tehdy, jsou-li tyto výrobky součástí výrobku, který spadá do jiné kapitoly kombinované nomenklatury), který okamžikem výroby splňuje definici předmětu daně, podléhá spotřební dani.
Článek 11 směrnice 92/12 stanoví:
„Výrobu, zpracování a skladování výrobků podléhajících spotřební dani, nebyla-li dosud zaplacena, je nutno uskutečňovat ve skladu s daňovým dozorem.“
V daňovém skladu jsou umístněny výrobky, u kterých je daňová povinnost „odložena“ (duty suspension arrangenment); povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká až uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Ustanovení směrnice 92/12 tedy stanoví, že v daňovém skladu musí být umístěny pouze nezdaněné vybrané výrobky. Nelze tedy například ze zdaněného vína vyrábět v daňovém skladu lihovinu, ze zdaněné lihoviny regenerovat líh, ze zdaněného lihu vyrábět směsnou pohonnou hmotu, ze zdaněné nafty vyrábět směsnou pohonnou hmotu atd., pouze v určitých případech je (zákonem) povolena výjimka z tohoto režimu. Toto ustanovení směrnice je tedy zapracováno do zákona v § 19, zejména jeho odstavce 4:
(4) V daňovém skladu mohou být vybrané výrobky umístěny pouze v režimu podmíněného osvobození od daně…“
Jinak toto ustanovení směrnice odpovídá i odstavcům 2 a 3 tohoto paragrafu.
Povolené výjimky z výše uvedeného režimu jsou promítnuty v některých dalších ustanoveních zákona (např. § 54 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 6, § 99 odst. 7).
Dále ještě uvádíme, že v současné době probíhá revize směrnice 92/12. Nový návrh ustanovení zní: „Výrobu, zpracování a skladování výrobků podléhajících spotřební dani v režimu podmíněného osvobození od daně, je nutno uskutečňovat ve skladu s daňovým dozorem.“ Slova „nebyla-li dosud zaplacena“ se vypouštějí.
Ustanovení čl. 24 směrnice 92/83
„Členské státy nemusí požadovat, aby výrobky, na které se vztahuje tato směrnice, byly vyrobeny ve skladu s daňovým dozorem ze složkových alkoholických výrobků s podmíněným osvobozením od spotřební daně, pokud byla daň z těchto složek zaplacena předem a pokud by celková daň ze složkových alkoholických výrobků nebyla nižší než daň z výrobku, který je výsledkem jejich míšení.“
Jedná se o fakultativní ustanovení, tedy pouze o možnost pro členský stát toto ustanovení zahrnout do své legislativy.
Podle výkladu EK se ustanovení tohoto článku týká například koktejlů, které jsou míchány v baru. Ze směrnice by bez tohoto ustanovení vyplývalo, že koktejly míchané např. z vodky, vína apod. by musely být vyráběny pouze v daňovém skladu. Jiný příklad, na který se toto ustanovení vztahuje, je například ředění vína s 15 % objemovými alkoholu. Výrobce takového vína zaplatí daň. Poté, co víno opustí daňový sklad jej rozředí vodou na víno s 12 % objemovými alkoholu. I když výše daně z vína o obsahu alkoholu 12 % a 15 % objemových je stejná, ředěním vína vzroste jeho objem a proto vzroste i daň, která má být zaplacena. Z tohoto důvodu je na členském státě, jak ustanovení tohoto článku implementuje.
Česká republika výslovně toto opatření do zákona nezapracovala, ale využívá je k výkladu výše uvedených příkladů. Široká aplikace článku 24 by byla zcela v rozporu se základními principy směrnice 92/12.
Poznámka: K přiloženým rozsudkům Nejvyššího správního soudu podotýkáme, že tyto rozsudky se vztahují k jinému konkrétnímu případu, který vznikl za účinnosti jiné právní úpravy v oblasti spotřebních daní. V případě podaného dotazu se jedná o jiný konkrétní případ a také o novou právní úpravu v oblasti spotřebních daní.
Závěr:
Bylinné extrakty popsané v předloženém dotazu jsou z hlediska spotřební daně předmětem daně z lihu a jako takové musí být vyráběny v daňovém skladu z nezdaněného lihu.
Jedná se o výrobu „finálního“ produktu za použití vybraného výrobku (surovina) stejného předmětu daně bez ohledu na to, zda byl či nebyl vybraný výrobek (surovina) předtím zdaněn. Vzhledem k výše uvedenému je nutné v daném případě výrobu, při které vznikne vybraný výrobek, považovat za výrobu ve smyslu ustanovení § 3 písm. s) bod 1 zákona o SPD, kterou je nutné provádět v režimu podmíněného osvobození od daně v daňovém skladu podle § 19 odst. 3 zákona o SPD, pokud tento zákon nestanoví jinak (např. § 78 odst. 3 zákona o SPD).
Výrobou bylinných extraktů vyrobených mimo režim podmíněného osvobození od daně vzniká v souladu s ustanovením § 8 zákona o SPD daňová povinnost. Na tuto skutečnost nemá vliv ani případné předchozí zdanění lihu, jakožto suroviny při předmětné výrobě, neboť zákon v tomto nepřipouští žádné výjimky.
Ustanovení § 67 odst. 4, § 66 odst. 1 písm. c) a § 68 písm. d) stanoví, že plátcem daně z lihu je mimo jiné právnická nebo fyzická osoba skladující nebo uvádějící do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2 (výklad viz výše). Této osobě vzniká poté povinnost daň přiznat a zaplatit podle ustanovení § 68 písm. d).